David Postava Davida je v Bibli jednou z nejznámějších postav a je často modelem vlády středověkých králů. V naší prezentaci bychom chtěly představit čtyři díla, která všechna vyobrazují postavu Davida, přesto však jiným způsobem a v jiné situaci. Prvním dílem je Pařížský žaltář. Pařížský žaltář je byzantský iluminovaný rukopis, datovaný do druhé poloviny 10. stol. Obsahuje 449 listů a 14 celých stran miniatur. Osm stran rukopisu vypovídá o životě krále Davida. Jelikož je král David považován za autora žalmů, tak je zde vyjeven v roli muzikanta a skladatele. Nejznámější miniatura je kompozice krále Davida, hrajícího na harfu po boku postavy ženy „Melodie“. Rozměr tohoto výjevu je 36 x 26 cm. Pařížský žaltář je momentálně uložen v Národní knihovně v Paříži. Druhým dílem je Egbertův žaltář, který byl pojmenován podle arcibiskupa Egberta z Trevíru. Byl vyroben kolem roku 980 v klášteře Reichenau v jižním Německu. Jako hlavní tvůrce žaltáře se označuje mnich Ruoprecht. Jedná se o zlatem zdobený rukopis, obsahující 223 stránek z jemného pergamenu. Na nich se nacházejí žalmy a zpodobnění svatých. David je zde vyobrazen jako král sedící na trůně se zlatou korunou a harfou. Na červeném pozadí výjevu se nacházejí ptáci a slunce. Třetím dílem je socha Davida od florentského sochaře Donatella. Jedná se bronzovou sochu, odlitou ve 40. letech 15. století. Ve své době byla socha převratným dílem, jelikož se jednalo o první volně stojící akt od dob antiky. David je zde vyobrazen jako mladík bez zbroje, pouze v botách a klobouku. V jeho rukou se nachází meč a kámen. Pod nohou mu spočívá useknutá hlava Goliáše v helmici. Socha je vysoká 158 cm. Původně se pravděpodobně nacházela v Medičejském paláci ve Florencii. Dnes ji můžeme najít v muzeu Bargello ve Florencii. Čtvrtým dílem je socha Davida od římského sochaře Berniniho. Jedná se o mramorovu sochu z let 1623-1624 pro kardinála Scipione Borghese. Socha je vysoká 170 cm a nachází se v Galerii Borghese. Jedná se o naprosto odlišné zobrazení Davida než od Donatella nebo Michelangela, protože je zde David zobrazen v dynamickém pohybu a ne stojící, jak tomu bylo dříve. Je vyobrazen jako mladý bojovník napřahující prak s kamenem, který se chystá mrštit po Goliášovi. Socha zachycuje silnou dramatičnost viditelnou ve výrazu Davida. Cílem naší prezentace je představit biblickou postavu Davida a poukázat na ikonografické i stylové rozdílnosti jejího zobrazování v průběhu staletí. Toto zobrazování bylo jistě ovlivněno jak prostředím, ve kterých díla vznikala, tak i soudobými událostmi. Díla proto nelze efektivně porovnávat mezi sebou, nýbrž se můžeme pokusit zasadit je do kontextu tvorby v místech a dobách jejich vzniku a dopátrat se, zda jsou tato zobrazování ojedinělá, či běžná. Bibliografie Pařížský žaltář: KRAPP, George Philip, et al. The Paris Psalter and the Meters of Boethius. Columbia University Press, 1932. BUCHTHAL, Hugo. The miniatures of the Paris Psalter: a study in middle byzantine painting. Warburg Institute, 1938. COLGRAVE, Bertram, et al. The Paris Psalter. Early English Manuscripts in Facsimile, 1958, 8: 12-14 MAYS, James Luther. The David of the Psalms. Interpretation, 1986, 40.2: 143-155. BUCHTHAL, Hugo. The Miniatures of the Paris Psalter (London, 1938). pl, 1974, 12: 40. Egbertův žaltář: Tom Devonshire Jones,Linda Murray,Peter Murray, The Oxford Dictionary of Christian Art and Architecture, 2013 Henry Mayr-Harting, Ottonian Book Illumination, 1991 Beckwith, John, Early Medieval Art: Carolingian, Ottonian, Romanesque, Thames & Hudson, 1964 internetové zdroje: http://www.librideipatriarchi.it/en/egberts-psalter-codex-gertrudianus/ (nalezeno 1.12.2016) David od Donatella: Rolf Toman (ed.), Umění Italské renesance, nakl. Slovart, 1996, s. 185 – 195 Joachim Poeschke, Die Skulptur der Renaissance in Italien: Donatello und seine Zeit, Hirmer, 1990, s. 40 -42, 111 Stanley Casson, A Matter of Emphasis , Greece & Rome , Vol. 2, No. 4, Cambridge University Press, 1932, s. 5 -20, http://www.jstor.org/stable/641514 Osvald Sirén, The Importance of the Antique to Donatello, American Journal of Archaeology, Vol. 18, No. 4, Archaeological Institute of America, 1914, s. 438-461 http://www.jstor.org/stable/497287 David od Berniniho: MORMANDO, Franco., Bernini: His life and his Rome, 2011 WITTKOWER, Rudolf., Bernini: The Sculptor of the Roman Baroque, 1981 LAVIN, Irving., Visible Spirit: The Art of Gianlorenzo Bernini, Volume I, 2007 DICKERSON, Claude Douhlas., Bernini: Sculpting in clay, Metropolitan Museum of art, 2012, pp. 21 GLEN L. Thomas., Rethinking Bernini's "David": Attitude, moment and the location of Goliath, RACAR: revue d'art canadienne / Canadian Art Review, 1996, č. 23, s. 84-92.