29 • HLAVNÍ RYSY FRANCOUZSKÉHO PRAVOPISU
PRAVOPISNÁ PODOBA SAMOHLÁSEK ÚSTNÍCH • 30
Hlavní rysy francouzského pravopisu, související s jeho historickým charakterem, se projevují takto:
1. táž hláska je vyjadřována různými písmeny nebo jejich skupinami (spřežkami), např. hláska [s] ve slovech: service, cesser, descendre, lecon, six, nation, démocratíe; hláska [o] ve slovech: mot, auto, beau, côte apod.;
2. totéž písmeno nebo táž spřežka představuje různé hlásky, např. písmeno t ve slovech: téte, diplomatie [diplomasi];
3. táž skupina písmen označuje bud' hlásku jedinou, např. scěne [sen], descendre [desä:dr], ligne [liň], nebo naopak skupinu samostatných hlásek, např. discuter [diskute], díagnostíc [djagnostik];
4. některá písmena, zvláště koncová, mají pouze funkci pravopisnou, kdežto ve výslovnosti jsou „němá", např.: Qu'est-ce qu'elles font tout le temps? [keskelfôtultä?];
5. některá písmena jsou někdy „němá", jindy se vyslovují, což závisí:
— na jejich pozici ve slově, ve slovním spojení nebo ve větě, např. temps — tempera ture; automne [oton] — automnal [oto(m)nal]; chef [šefj — chef-lieu [šefljo] — chef-ďoeuvre [šedo:vr]; nous sommes tous [tus] — touš les deux [tuledo]; ils ont oublié [ilzô] — ont-ils oublié? [ôtilublije];
— na slovním druhu nebo funkci ve větě, např. Quand arrivera-t-il? [käarivratil?] — Quand U arrivera, je le lui remettrai. [kátilarivra ...]
— na stylu řeči, na jejím spádu, popř. na důrazu a celkové její modulaci.
Pozn. 1. Délka samohlásek se ve francouzském pravopise neoznačuje (viz 10). Samohlásková znaménka (akcenty) slouží k označování kvality samohlásek z hlediska jejich zavřenosti a otevřenosti, popř. k odlišení jejich grafické podoby, např. oú — ou, Iá — la, dú — du aj.
2. Čeština užívá celkem 42 grafických znaků (26 písmen, 1 spřežku, 15 písmen s rozlišovacími znaménky - tj. čárkou, kroužkem nebo háčkem). Francouzský pravopis potřebuje více než trojnásobný počet grafémů nebo jejich kombinací: 26 jednoduchých písmen, 13písmen s rozlišovacím znaménkem (tj. se znaménkem ostrým, tupým a lomeným, např. élěve, étre, s rozlučníkem, např. naif, s háčkem pod c, např. facon) a více než 50 spřežek tvořených dvěma nebo třemi písmeny, z nichž mnohé jsou navíc kombinovány s rozlišovacími znaménky.
3. Ke složitosti přispívá i nedůslednost v psaní zdvojených souhlásek (srov. aggraver — agrandir). pravopisných znamének (srov. crěme — crémerie), jakož i zachovávání písmen nemajících vliv na výslovnost, např. condamner [kôdane], aller [ale], donner [done] aj. K zvláštnostem patří i užívání velkých písmen k rozlišování významu slov, např. état (stav) — Etat (stát), église (kostel) — Eglise (cirkev) aj.
4. Pravopisná norma, nad níž bdí od svého založení (v r. 1635) Francouzská akademie, se zakládá na dvou hlavních zásadách: pravopis má jednak vyjadřovat původ slov, a tím i jejich vzájemnou příbuznost (srov. corps, corpulent, corpulence, corporel, corpuscule),
jednak má odlišovat slova stejně znějící - homonyma, např. corps - cor, ver červ - vers (předl.) - verre sklo, sklenice - vert zelený. Obě zásady mají usnadňovat čtenáři orientaci v textu a jeho rychlé a správné chápání. - Tyto zásady nejsou však v nynějším pravopise uplatněny důsledně, což působí potíže i vzdělaným Francouzům. Odtud jistě oprávněné volání po účelné reformě pravopisu, která by odstranila alespoň hlavní nedůslednosti. Nejnovější schválená doporučení z r. 1990 viz 459.
Pravopisná podoba francouzských hlásek
30 Samohlásky ústní (viz též 458)
Výslovnost	Postavení samohlásky	Pravopis	Příklady
[i]	V přízv. i nepřízv. slabice Výjimečně ay = (ai + i [e + i])	i i i y ay	ici, midi, fil, il priera [ilprira] diner, qu'il finit (konj.) naif, égoiste, láíque style, lycée, allez-y pays [pe-i], abbaye [a-be-i]
[i:]	V přízv. slabice před vysloveným [r, z, ž, v, vr]	i y	lire, crise, tige, olive, Iivre lyre
[?]	V otevřené slabice (zvukově)	é	été, préféré, fatigue (s)
	V koncové slabice před němým r nebo z	-er -ez	aller, boulanger, étranger allez, nez, assez, chez
	V koncové slabice před němým r + s	-ers	boulangers, étrangers, volontiers
	Ve tvarech mn. čísla členů, ukaz. a přivlast. zájmen a ve spojce et	e	les, des ces, mes, tes, ses et
	V přízv. slabice před němým d nebo ds	e	pied, il s'assied, pieds, je m'assieds
	Ve slovesných tvarech končících na -ai	-ai	j'ai, j'auraije serai, j'allai, je tombai
46
47
30 • PRAVOPISNÁ PODOBA SAMOHLÁSEK ÚSTNÍCH
Výslovnost	Postavení samohlásky	Pravopis	Příklady
	Výjimečně ve slovech (vlivem [i] nebo [e] v další slabice)	ay	pays [pe-i], paysage [pe-i-za:ž], paysan [pe-izä]
	Výjimečně u podst. a příd. jména s koncovým -ai	-ai	quai gai(e)
	Pozn. Zavřené [e] je vždy krátké, protože nikdy nestojí ve , slabice zvukově zavřené; tam je totiž vždy [e] otevřené. Viz 10.		
[e]	V přízv. slabice zavřené zvukově nebo jen graficky vyjma koncového němého [r, z, d]	e é ě	bee, billet, c'est, respect [respe] forét, prét, préte, téte pres, proces, j'achete
	Ve zvukově zavřené slabice prízvučné i neprízvučné	e	il cherche, cherchons, reste, merci, lecteur, il cesse, ils jettent
	V neprízvučné slabice zavřené graficky souhláskou r	e	on verra, terrible, j'enverrai
	V graficky otevřené slabice	ei	reine, veine, peine
	Ve slabice zvukově otevřené zakončené nevyslovenou samohláskou nebo souhláskou	ai	mais, paix, fait, laid j'avais, que j'aie, je paie, je vais, mauvais
	Ve slabice zvukově zavřené	ai ai	laide, faite, aile traitre, paraitre, maitre
	V neprízvučné slabice otevřené	ai	vraiment, maison, saison, laideur
	V koncové slabice podstatných jmen vyjma: quai [ke], gai(e)	-ai	balai, mai, essai
PRAVOPISNÁ PODOBA SAMOHLÁSEK ÚSTNlCH • 30
Výslov-	Postavení samohlásky	Pravo-	Pfiklady
nost		pis	
[ej]	Před vyslovenou nebo němou	ay	crayon, payons, je paye [pej],
	samohláskou		payant, je payerai [pejre]
	Ale: před [e] v další slabice	ay	payer [peje], j'ai paye [peje],
	se mění v zavřené [e]		payez [peje] apod.
		ey	asseyez-vous, seyant(e)
[e:]	Ve zvukově zavřené prízvučné	e	mer, vert(s), verre(s),
	slabice zakončené ve výslov-		cher(s), je sers, je perds
	nosti některou z dlouživých	ě	chere, mere, ils esperent,
	souhlásek [r, z, ž, v, vr] - bez		these, il pese, siege,
	ohledu na pravopis (tj. nezá-		ils protegent, greve, je leve, chevre
	visle na tom, zda jsou v pra-	ě	reve, tu reves, treve
	vopise na konci slova němé	ei	neige, beige, seize
	souhlásky či nikoli)	ai	clair(e)(s), glaive, chaise(s)
Pozn. 1. V neprízvučných slabikách ztrácejí samohlásky délku. Kromě toho, pokud následuje v další slabice [i], [e] nebo [ii], uplatňuje se harmonizace samohlásek - tj. otevřené [e] se stává zavřeným [e], např. réver [reve], neiger [neže], éclairer [eclere], plaisir [plezi:r], tetu [tetii] apod.
2. Písmeno é (s ostrým znaménkem) se čte jako otevřené [e], následuje-li slabika s němým e, např. crémerie, sécheresse, j'espérerai apod., tedy [kremri, sešres, žesperre], ježto ve výslovnosti stojí ve slabice zavřené.
[a]	Ve všech postaveních s vý-	a	papa, sac, achat, la dame
	jimkou těch, kde se v pečlivé	ä	la, voilá
	výslovnosti udržuje zadní [a]	ä	nous allámes, qu'il allát
	Výjimečně před dvojím m a	e	femme, évidemment [evidama],
	před dvojím n		fréquemment [frekamá]
			(a příslovce takto
			zakončená); solennel [solanel]
[a:]	V prízvučné slabice před vy-	a	depart, cage, cave,
	slovenou koncovou dlouživou		il répare, ils voyagent, ils savent
	souhláskou [r, z, ž, v, vr]		
Pozn. V pečlivé výslovnosti se před [z] a [vr] vyslovuje většinou zadní [a], které je v prízvučné slabice dlouhé, např. base [ba:z] - viz níže.
48
49
30 • PRAVOPISNÁ PODOBA SAMOHLÁSEK ÚSTNÍCH
PRAVOPISNÁ PODOBA SAMOHLÁSEK ÚSTNÍCH • 30
Výslovnost	Postavení samohlásky	Pravopis	Příklady
M	V otevřené slabice zakončené němým s	-as	pas, cas, bas, gras, repas
	Ve slabice otevřené zakončené němým t	-át	mát lodní stožár, dégát
[a:]	Ve zvukově zavřené slabice prízvučné některých slov končících na -aille(s), -asse(s), -assent, -ase, as, -a + souhl. + re nebo le	a	tenailles [tsna:j] kleště, il bailie basse, grasse il(s) passe(nt), phrase, as [a:s] hélas [ela:s], cadavre, Le Havre, diable
	V prízvučných i neprízvučných slabikách psaných s lomeným znaménkem nad ä	ä	äne, päte, theatre, täche, äme, mále, pále, läche, grace, plätre, rougeätre; päture, lächer, pälir
	Pozn. 1. Samohlásky [a] a [a] se vyskytují též ve spojení s polosouhláskami [j], ["], ["], např. yaourt [jaur(t)], immuable [i(m)m"abl] neměnný, nezměnitelný, trois [tr"a], moi [m"a], poéle [p"a:l], croitre [kr"a:tr] - viz polosouhlásky - 32. 2. Z didaktických důvodů pro potřeby běžné komunikace není třeba obě IAJ rozlišovat až na délku, která v prízvučné slabice doprovází zadní [a] - viz 10.		
[o]	V prízvučné slabice končící ve výslovnosti souhláskou jinou než [z] nebo [r, ž, v]	0	robe, porte, personne
	V neprízvučné slabice	0	porter, donner, joli
	V koncové slabice většiny slov na -um	u	album, minimum, maximum, linoleum, ale: parfum [parfb]
	Výjimečně v některých slovech -zejména v neprízvučné slabice	au	Paul; mauvais, restaurant, j'aurai(s), je saurai(s)
	Výjimečně [o] Ale zpravidla [oo]	00	alcool [alkol], alcoolique[alkolik] coopérer [koopere]
50
Výslovnost	Postavení samohlásky	Pravopis	Příklady
[o:]	V prízvučné slabice zakončené ve výslovnosti některou z dlou-živých souhlásek [r, ž, v], nikoli však [z] — viz zavř. [o:]	0	port, loge, il innove, horloge, il interroge, Limoges. Ale: les Vosges [vo:ž]
[o] [o:]	V prízvučné zvukově otevřené slabice	0	stylo, trop, gros, mot
	V prízvučné zvukově otevřené slabice	ô	tót, bientót, alló
	V neprízvučné otevřené slabice některých slov (zvláště je-li v další slabice zavřená hláška)	ô	cóté, á cóté, cótier, óter, hótesse
	Ve zvukově otevřené slabice (prízvučné i neprízvučné)	au	chaud, faux, il faut, aussi, auteur, hauteur, sauver, journaux, travaux
	Ve zvukově otevřené slabice (prízvučné i neprízvučné)	eau	beau(x), bureau(x), beaucoup
	V prízvučné zvukově zavřené slabice zakončené [z]	0	rose, chose, il pose
	Pozn. V neprízvučné slabice před [z] je [o] zavřené a zpravidla polodlouhé, např. poser [poze], oser [oze]; také v neprízvučné slabice slov zakončených na -otion [osjô], např. notion pojem, motion návrh, lotion pleťová voda aj.		
	V prízvučné slabice zvukově zavřené souhláskou [m], [n], popř. jinou souhláskou	0	atome, axiome, zone, grosse (vlivem gros [gro]) Ale: tome [tom] svazek
	V prízvučné slabice zvukově zavřené	ô	hote, cóte, pole, le nötre, le vótre, cóne, la Saóne [so:n]
	V prízvučné slabice zvukově zavřené kteroukoli souhláskou	au	chaude, faute, haute, fausse, chauve, cause, pause, aube, Paule
51
30 • PRAVOPISNÁ PODOBA SAMOHLÁSEK ÚSTNÍCH
Výslovnost	Postavení samohlásky	Pravopis	Příklady
[u]	Ve všech slabikách	ou	ou, tout, loup, doux, douce, joue, il jouera [žura], trouver
	V některých slovech	ou oů aou aoů 00 ow u	oú, ďoú goút, goůter, dégoútant, soúl [su], soůle [sul] psáno též saoul [su], saoule [sul] opilý, opilá aoút [u(t)] football [futbo:l], tea-room [tirum] clown [klun] pudding [pudinj
[u:]	V prízvučné zvukově zavřené slabice končící dlouživou souhl. [r, z, ž, v, vr]	ou	jour, toujours, lourd, court, blouse, douze, rouge, bouge, trouve, couvre, Louvre
[u]	Ve všech slabikách	u	rue, il fut, utile, il saluera [saliira]
	V některých slovech	ú eu eů u	il crút, qu'il fůt, flúte, búche j'ai eu, j'eus qu'il eút. nous eůmes Saul
M	V prízvučné zvukově zavřené slabice končící dlouživou souhl. [r, z, ž, v]	u eu	pur, j' accuse juge, Vésuve ils eurent [ilzii:r], gageure [gažii:r]
[o]	V prízvučné slabice zvukově otevřené	eu oe	peu, il peut, je peux, queue, nerveux, monsieur [mgsjo] vceu, ceufs [o], bceufs [bij]
	Pozn. Slova oeuf [of] a bceuf [bof] v jedn. čísle se vyslovují s koncovým [f], které zavírá slabiku, a proto je [ô] otevřené. - Viz níže.		
	V neprízvučné slabice otevřené (vyjma pred [r] v některých slovech - viz níže)	eu	pleuvoir, deuxiěme, heureux, Europe [orop], européen, Eurovision, pneumonie, jeudi
1
í 52
PRAVOPISNÁ PODOBA SAMOHLÁSEK ÚSTNÍCH • 30
Výslovnost	Postavení samohlásky	Pravopis	Příklady
[o:]	V prízvučné slabice zvukově zavřené souhláskou [z] nebo W, [tr]	eu	creuse, nerveuse, émeute [emo.t] vzbouření, neutře, feutre plst, psací fix
[3]	V neprízvučné slabice graficky otevřené - viz též 9	e	demain, premier [pramje], revue, mercredi [merkredi], le chancelier [bšásslje] kancléř
	Výjimečně	ai on	nous faisons [fszo], je faisais, nous faisions, vous faisiez, ils faisaient, le faisan [fszá] monsieur [mssjo]
[o]	V prízvučné slabice zvukově zavřené jinou souhláskou než [z, t, tr, r, v]	eu	seul, neuf, meuble, peuple, feuille, aveugle, ils veulent
	V prízvučné slabice zvukově zavřené jinou souhláskou než [r, z, ž, v]	oe (EU ue	ceil [oj] ceuf [of], bceuf [bof] accueil [akoj], orgueil [orgój], je cueille [koj]
	V neprízvučné slabice	eu os ceu ue	seulement, neuviěme, feuilleter, il pleuvra ceillet [oje] karafiát manceuvrer, manoeuvrable cueillir, accueillant, orgueilleux
[o:]	V prízvučné slabice zvukově zavřené souhláskou [r] nebo [v], [vr]	eu (EU	peur, moteur, fleuve, ils peuvent cceur, sceur, ceuvre, manoeuvre
	Pozn. Digraf os se píše jako jeden spojený znak bez mezery, a to i jako velké písmeno, např. (Edipe (Oidipus). - Otevřené krátké [ô] se vyslovuje též ve slovech anglického původu club [klob], pub [pob] a v citoslovci hum [om]. - Pozor na rozdíl: jeune [žôn] x jeúne [žo:n].		
53
31 • PRAVOPISNÁ PODOBA SAMOHLÁSEK NOSOVÝCH
PRAVOPISNÁ PODOBA SAMOHLÁSEK NOSOVÝCH • 31
31 Samohlásky nosové (Viz též 458)
Výslov-	Postavení samohlásky	Pravo-	Příklady
nost		pis	
[ě]	Ve slabice graficky zavřené	in	vin, il vint, vingt, dessin,
	písmenem n nebo m, za nímž		ingénieur, singulier
	popř. následuje jiná	in	qu'il vint, qu'il tint
	souhláska než n nebo m.	yn	syndicat, synchronique
	(Písmeno m označující nosovou		
	souhlásku stojí před b nebo p.)	im	impossible, imbecile
		ym	symbolique, sympathique
		ain	vain, demain, je crains
		aim	faim, essaim roj, houf
		ein	plein, peinture, j'atteins
	Výjimečně v příponě -éen	en	européen
	Výjimečně ve slově:	em	sempiternel ustavičný
	Ve spojení s polosouhláskou	ien	bien, rien, viens, tiens, italien
	OL ["] nebo [»]	uin	suinter [s"ěte] prosakovat, vlhnout
		oin	loin, coin, point, lointain
		oyen	moyen, doyen [d"ajě] děkan
[ě:]	V prízvučné slabice graficky	in	dinde, cylindre, ils vinrent
	zavřené písmenem n	im	simple, timbre
	nebo m, za nímž následuje	ain	crainte, plainte
	vyslovená souhláska	ein	peintre, peindre, atteindre
		oin	moindre, joindre
	Výjimečně před m	in	nous vinmes [vě:m], nous tinmes
			[tě:m]
[6]	V graficky zavřené slabice	un	un, brun, lundi, emprunter
	zakončené písmenem n nebo m.	eun	á jeun na lačno
	Výjimečně též	um	parfum [parfd]
	Koncové -um zní pravidelně [om]		album [albom], minimum
	Pozn. V dnešní běžné pařížské výslovnosti nosová samohláska [Ô] ztrácí zaokrouh-		
	lení rtů, a splývá tudíž s nosovou samohláskou [ě], takže např. slova brun a brin		
	se vyslovují stejně: [brě]. Pouze v pečlivé výslovnosti se obě nosovky rozlišují.		
	Neurč. člen un zní však často [Ô] i v běžné mluvě.		
54
Výslov-	Postavení samohlásky	Pravo-	Příklady
nost		pis	
[S:]	V prízvučné slabice graficky	un	il emprunte, ils empruntent
	zavřené písmenem n nebo m,		
	za nimž následuje vyslovená		
	souhláska		
[ä]	Ve slabice graficky zavřené	an	maman, chant, quand, sans,
	písmenem n nebo m, za nimž		danser, changer, demander
	popř. následuje jiná	am	ambulant pojízdný, campagne
	souhláska než n nebo m	en	lentement, patient, client
		em	temps, sembler, tremblement
		aen	Caen [kä]
		aon	paon [pä] páv, faon [ra] kolouch,
			taon [tä] ovád
		ean	Jean [žä], obligeant
[ä:]	V prízvučné slabice graficky	an	danse, confiance, obligeance
	zavřené písmenem n nebo m,	am	lampe, jambe, ample
	za nímž následuje vyslovená	en	existence, frequence, science
	souhláska	em	exemple, il tremble, membre
[ô]	Ve slabice graficky zavřené	on	bon, savon, pont, rond, long,
	písmenem n nebo m, za nímž		montér, fondation
	popř. následuje jiná	om	nom [nô], plomb, compter, prompt
	souhláska než n nebo m		
[ô:]	V prízvučné slabice graficky	on	monde, conte, éponge, oncle
	zavřené písmenem n nebo m,	om	bombe, sombre, comble, compte
	za nímž následuje vyslovená		
	souhláska		
Pozn. K výjimkám z uvedených pravidel patří např. specimen [spesimen] vzorek; emmener [äm(s)ne] odvést, vzít s sebou, agenda [ažěda] zápisník, ennui [ári^i], ennuyer, enamourer [änamure], enivrer [änivre]; immangeable [ěmázabl], immanquable [ěmakabl] nevyhnutelný, benzine [bězin], appendice [apědis], examen [egzamě], pentagone [pětagon] aj.
55
32 • PRAVOPISNÁ PODOBA POLOSOUHLÁSEK
PRAVOPISNÁ PODOBA POLOSOUHLÁSEK • 32
32 Polosouhlásky (Viz též 458)
Výslovnost	Postavení samohlásky	Pravopis	Příklady
[j]	Na začátku slova před vyslovenou samohláskou	i y	iode, hier [(i)je:r], hierarchie [jerarši] yacht [jot], ya(c)k [jak], yaourt [ja-ur(t)], yard [jard], yoga [joga], y a-t-il [jatil]
	Mezi vyslovenými samohláskami	i i" y ill	pléiade aíeul payer, crayon, employer, voyons, essuyer, tuyau [t°ijo] roura ailleurs, meilleur, cueillir, ceillet, bouillir, bouillon
	Po souhlásce před vyslovenou samohláskou	i	pied, lieu, vieux, milieu, nier, niece, quartier, atelier [atslje]
	V koncové vyslovené slabice po samohlásce	-il -ille	travail, detail, accueil, pareil, ceil, deuil taille, pareille, vieille, il travaille
[ij]	Po skupině souhlásek, z nichž poslední je [r] nebo [1], následuje-li vyslovená samohláska	i ill	plier [plije], prier [prije], crier [krije], nous répondrions [repodrijo], vous vendriez briller, briliant
	Po souhlásce před vyslovenou samohláskou nebo němým e	m	piller [pije], pillage, habiller, gaspiller plýtvat, bille, fille, lentille
	Pozn. 1. V některých slovech ill představuje ve výslovnosti [il], např. bacille [basil], distiller [distile], mille [mil], pénicilline, tranquille, ville, village, villa, villegiatuře aj. 2. Po polosouhlásce [j], popř. [ij] může následovat jak ústní, tak nosová samohláska, např. rien [rjě], avion [avjô], science [sjä:s], briliant [brijä], client [klijä] aj.		
56
Výslovnost	Postaveni polosouhlásky	Pravopis	Příklady
n	Předchází-li souhláska a následuje-li vyslovená samohláska	u	nuage [núa:ž], tuer [tae], actuel, continuer, nuit, puis, huit, ennui [an"i], ennuyeux [än"ijô], juin [žůě], quinto [kaěto]
	Předcházi-li souhláska + [r] nebo [1] a následuje-li-vyslovená samohláska [i]	u	bruit, truite, fruit, pluie, fluide
[si:]	V prízvučné slabice končící na [r, z, v, vr]	ui	cuire, fuir, il puise, juive, suivre
	Pozn. Následuje-li za skupinou: souhláska + [r] nebo [1] jiné seskupení než ui, nevyslovuje se polosouhláska ["], nýbrž plná samohláska [u], např. cruel [krii-el], affluent [a-flii-á]. - Výslovnost gue, gui, guy viz souhlásku [g].		
H	Na začátku slova nebo po souhlásce před vyslovenou samohláskou	ou	oui [ui], ouate [uat], ouest, douane, douanier, nouer, souhait [s"e], sou-haiter [suete]
	Pozn. Předchází-li před spřežkou ou skupina: souhláska + [r] nebo [1] a následuje-li vyslovená samohláska, nevyslovuje se polosouhláska ["], nýbrž plná samohláska [u], např. trouer [tru-e] udělat díru, prorazit, clouer [klu-e] přibít, éblouir [e-blu-i:r] oslnit aj.		
ľa]	Ve slabice prízvučné i neprízvučné, otevřené i zavřené	oi oy oe oě o!	moi, mois, soie, soit, quoi, voix, emploi, soigner employer [ápluaje], soyez [suaje] moelle [mual] morek poéle boite
Ta:]	V prízvučné slabice zavřené dlouživou souhláskou [r, z, v, vr]	oi	noir, avoir, savoir, bourgeoise, Francoise, framboise, ils doivent, poivre
Tě]	Ve zvukově otevřených slabikách zakončených graficky písmenem n, popř. další němou souhláskou	oin	loin, moins, point, pointure
fě:]	V prízvučné slabice zavřené kteroukoli vyslovenou souhláskou	oin	moindre [muě:dr], joindre, pointe [puě:t] špička, hrot
33 • PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK
PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK • 33
33  Souhlásky (Viz též 458)
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Príklady
M [-]	Na začátku slova nebo slabiky se vyslovuje	P	papa, pied, place, propre, Pneumonie, psychológie
	Uvnitř slova na začátku nebo na konci slabiky se vyslovuje	P PP	couper, aplanir, aprés, lampe, accepter, septembre, symptóme appareil, apporter, appeler
	Pozn. Nevyslovuje se v některých slovech před souhláskou t, např. sept [set], septiěme, compte, compter, dompter, baptéme, prompt [pro], sculpter, exempt, exempter a v odvozeninách, dále před s, např. corps, temps, printemps aj.		
	Na konci slova jen výjimečně	P	cap, cep vinný keř, hop, hep, stop, vamp [vä:p] démonická žena, handicap [ädikap]
	Na konci slova je většinou němé	P	coup, drap, loup, camp, champ
[b] [-]	Na začátku slova nebo slabiky se vyslovuje	b bb	bébé, bal, bijou, bleu, arbre, comble abbé, abbaye [abe-i] opatství
	Pozn. Před neznělou souhláskou v důsledku asimilace ztrácí souhláska [b] zhělost a vyslovuje se [p], např. absolument [apsolůmá], observer, obtenir, abstrait, s'abstenir aj.		
	Na konci slov nerománského původu se vyslovuje	b	club, snob, Jacob, Job
	Na konci slov románského původu, zejména po nosovce se nevyslovuje	b	plomb, aplomb, le Doubs (jméno řeky)
W	Na začátku slova nebo slabiky se vyslovuje	t th tt	toucher, tante, trois, tiens, actif, partie, été the, theatre, hypothétique attendre, patte, jette
58
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Příklady
	Ve slovech zakončených na -tié -tier(s) -tions -tíez	t	amitié [amitje], moitié [muatje], pitié [pitje] métier, volontiers, chätier potrestat nous chätions, nous imitions vous achetiez, vous chantiez
	Pozn. Výjimky: balbutier [balbiisje] koktat, breptat; initier [inisje] zasvětit, obeznámit. - Ale: question, chrétien aj. - viz pozn. na str. 64.		
	Na konci slova jen v některých slovech, zejména: — po samohlásce — po souhlásce — ve skupině -ct	t	brut [brut], chut [šíit], deficit [defi-sit], dot [dot], mat, mazout, net, pat, transit [trázit], abrupt, ballast, cobalt, concept, lift, flirt [flort], est [est], ouest ["est], toast [to:st], trust [trošt], Jésus-Christ [žezukri(sť)] compact, contact, exact [egzakt], též [egza], intact, tact, tract, correct, direct, strict, district, distinct [distě:kt], též [distě]
	Pozn. 1. Koncová skupina -ct je němá např.: aspect [aspe], respect [respe], succinct [suksě], suspect [siispe], instinct [ěstě]. 2. Koncové -t se většinou vyslovuje ve slovech: but, fait, aoůt [ut] nebo [u], soit [suat] budiž, sept, huit. - Avšak: soit... soit jednak... jednak vždy [sua].		
[d]	Na začátku a uvnitř slova se vyslovuje	d dd	dire, aider, mode, admettre, cadre, repondre, joindre addition, additionner
[-]	Na konci slova je zpravidla němé (včetně skupiny -ds)	d	nid, pied, chaud, laid, noeud, il attend, il s'assied; j'attends; lourd, bord, nord; pieds
	Pozn. Výjimečně v několika slovech se koncové -d vyslovuje: sud [sud], bled, plaid, stand [stä:d], raid [red] aj., jakož i v některých jménech vlastních: Alfred, Arnold, Leopold, Bagdad, le Cid, Madrid, Oxford, Groenland [groenlä:d] nebo [groěla:d].		
59
33 • PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK
PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK • 33
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Pfiklady
M	Na začátku slabiky před a, o, u nebo před souhláskou	c	cacao, ecole, culture, clef, crayon, mercredi
	Na konci slabiky včetně postavení na konci slova	c CC	actuel, actif, bee, echec, public accrocher, accourir, acclamer
	Pozn. 1. Koncové -c je v některých slovech němé: accroc, caoutchouc [kauču], escroc, estomac, porc, tabac; po nosové samohl.: blane, franc, il vainc aj.' 2. Done se vyslovuje [dô:k] na začátku věty a před samohláskou, např. Done vous partez ? Cest done elle ! - jinak vždy [dô], např. Dites done, c'est vrai ?		
	Před souhláskou i samohláskou v četných odborných slovech řeckého původu, jakož i na konci několika slov včetně jmen vlastních	cfa ech	chlore, technique, synchronie, archaique, archeologie, chaos, chaotique, cholera, choeur, echo, orchestre, orchidée, psychiatre, psychologue, psychanalyse; almanach [almana(k)], krach, Bach, Offenbach, Munich, Zurich, Saint-Roch saccharine [sakarin]
	Pozn. Spřežku ch vyslovujeme [š] ve slovech: architecte, architecture, archevéque [aršavek], psýché, psychique, bronchite, schéma [šema], schématique [šematik] aj.		
	Na začátku slova	k	kilo, kermesse, klaxon
	Uvnitř slova	k ck cqu	ski, kaki shocking [šokinj acquérir, acquitter, grecque
	Na konci slova ■	k ck q	tank, kodak, Danemark Franck, Patrick, bifteck coq, cinq
	Ve všech postaveních	qii	qui, que, qualité, quotidien, inquiet, paquet, Aquitaine, antique, pratique, théorique
60
Výslovnost	Postavení samohlásky	Pravopis	Příklady
	Pozn. Na začátku a uvnitř některých slov se spřežka qu před samohláskou [a] vyslovuje [k"], tedy [kua], např. aquatique, aquarelle, aquarium [ak"arjom], quadragénaire, quartette, quatuor, adéquat, équateur, equation, square; [k"a], popř. [ka]: quadrimoteur, quadruple aj. Před samohláskou i nebo e se spřežka qu někdy vyslovuje [k°], např. equilateral [ek°ilateral], équiangle [ek"iä:gl]; avšak: équilibre [ekilibr], equivalent [ekivalä], equivoque [ekivok]; équestre [ekestr], quietude [kjetüd], liquéfier [likefje], equitation [ekitasjö]. - Kolísavá výslovnost: quinquennal [kěkenal] nebo [k"ěkuenal].		
[ks]	Před e nebo i	cc	accepter, accěs, accident
	Na začátku a uvnitř slova vyjma počátečního ex-před samohláskou	X	xylophone, fixer, axe, oxygene, taxi, maximum [maksimom], sexe, excuser, expres, extréme
	Na konci slova jen výjimečně	X	index [ědeks], codex [kodeks]
	Pozn. 1. Koncové -x je zpravidla němé, např. deux, je veux, heureux, prix aj. 2. Počáteční ex- před ce, ci zní [ek], např. exces [ekse], exciter aj. 3. Počáteční ex- před vyslovenou samohláskou zní [egz], např. exemple, exercice, exiger, exil; též hexagone [egzagonj; ale ex-allié [eksalje].		
[g]	Na začátku slabiky před a, o, u nebo před souhláskou	g gg	gant, bagage, goüter, aigu, gai, grand, dogmatique aggraver, agglomeration
	Pozn. Před souhláskou je g výjimečně němé, např. vingt [vě], doigt [d"a]. Pozor na výslovnost ve slovech second [sago], eczéma [egzema], zinc [zě:g].		
	Před e, i, y ve většině slov	gu	guerre, guepe, guide, Guy [gi], vague, langue, distinguer
	Pozn. Pouze v několika slovech se skupiny gue a gui vyslovuji s polosouhláskou ["], např. arguer [argüe], aiguille [eg"ij], ambiguité, linguistique aj.; gua se v několika slovech vyslovuje [g"a], např. jaguar [žag"a:r], lingual, Guadeloupe aj.		
H	Na konci slova je zpravidla němé	g	joug, sang, poing, long, faubourg, Luxembourg, Cherbourg
61
33 • PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Příklady
	Pozn. V některých slovech cizího původu se však koncové -g vyslovuje, např. grog, gong [gô:g], zigzag [zigzag], boomerang [bumrä:g]. - 0 výslovnosti angl. koncovky -ing viz dále. - Pozor na výslovnost jména Xavier [gzavje].		
[f]	Téměř ve všech postaveních	f	feu, fort, fatigue, fil, fromage, flatter, enfoncer, bref, actif, neuf, ceuf, bceuf
	Pozn. V mn. čísle ve slovech ceufs, bceufs je f němé.		
	Zdvojené f	ff	effet, effort, affaire
	Na začátku a uprostřed slov většinou řeckého původu	ph	philosophe, phare, phrase, asphalte, telephone, Alphonse
	Pozn. V koncovém postavení se f většinou vyslovuje; výjimky: clef [kle], nerf [ne:r], cerf-volant [servolä], většinou též cerf [se:r] jelen, popř. serf [se:r] i [serf] nevolník; pozor: chef [šef], chef-lieu [šefljo], ale: chef-ďceuvre [šedo:vr]. -0 výslovnosti číslovky neuf viz 14.		
[v]	Na začátku a uvnitř psané podoby slova	v	vive, avoir, vivre, riviere
	V cizích slovech na začátku slova	w	wagon [vagô], wagonnet, wolfram, Wagner [vagne:r]
	Pozn. V některých slovech cizího původu zní w jako polosouhláska ["], např. wallon [uaIo], Wallonie, Washington, water-polo, week-end, sandwich [saduič], též [saduiš], tramway [tramue] aj.		
[s]	Na začátku slova vždy	s	salle, sept, si, souvent, systéme
	Uvnitř slova před souhláskou	s	esprit, ausculter, respect, distinguer, distribuer, realisme, idealisme
	Po souhlásce nebo mezi souhláskami	s	absent, observer, constant, obscur, transporter
PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK • 33
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Příklady
	Pozn. Po nosové samohlásce [s], např. chanson, penser; avšak po předponě trans-, následuje-li samohláska, je [z]; např. transaction [trázaksjo], transit [trazit], transitif aj.		
	Zdvojené s vždy	ss	assez, passer, laisser, classe
	Mezi samohláskami jen ve složených slovech, kde předcházející samohláska patří"k první části slova	s	antisocial, asymétrique, contresens [kôtrssä:s], entresol [ätrasol] mezanin, vraisemblable [vresäblabl]
	Pozn. V předponách dés-, més-, bis-, trans- před vyslovenou samohláskou je [z], např. désaccord, désagréable, désarmer, déshabiller, mésaventure, bisannuel, transaction, transistor aj. — kolísání je jen u zeměpisných slov, např. transocéanique.		
	Na konci slova je němé; jen výjimečně se vyslovuje např. v těchto slovech	-s	as, atlas, hélas, gratis, jadis, lis nebo lys [lis] lilie, mais, myosotis, oasis, tennis, vis, albatros [albatrp:s], cosmos [kosmo:s], autobus, blocus, omnibus, processus, prospectus, rébus, stimulus, terminus, virus
	Pozn. Na konci slova se vyslovuje [s] též v těchto případech: fils [fis] syn, cassis [kasis] černý rybíz, bis [bis] dvakrát, opakovat (zvolání); ěs(-)lettres, ěs(-)sciences; tous [tus] - jako samostatné zájm.; plus [pliis] ve významu více, plus (matem.), např. j'en ai plus mám jich (toho) víc; laps [laps] časový úsek - laps de temps [lapsdstä]; sens [sä:s] smysl, mars, mceurs [mo:r] nebo [rnors], ours [urs] aj.		
	Před e, i, y	c sc	ceci, cent, cinq, cycle, cygne scéne, sceptique, science
	Před a, o, u	í	facade, fa?on, recu
62
63
33 • PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK
PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK • 33
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Pfiklady
	Před i na konci slov zakončených na -tie -tial, -tiaux -tiable -tier -tience -tient -tieux -tion -tiel -tien	t	democratic, diplomatie, aristo-cratie, inertie, ineptie initial, initiaux insatiable [esasjabl] nenasytny initier, balbutier patience patient, quotient [kosja] ambitieux, minutieux, supersti-tieux nation, action, objection confidentiel, differentiel egyptien, hai'tien, helvetien
	Pozn. Některá slova zakončená na -tie se vyslovují [ti], např. partie, garantie; také podst. jména končící na -tier zachovávají [t], např. metier, charcutier, héritier aj.: rovněž předchází-li před t souhláska s nebo ostré znaménko (jako náhrada za s), např. question, vestiaire, béštial, chrétien, Etienne aj.		
	Na konci a uvnitř několika číslovek	X	six, dix, dix-sept, soixante, soixante-six, soixante-dix-sept aj.
	Pozn. Písmeno x označuje též skupinu [ks] —		viz hlásku [k],popŕ.[gz]—viz [g].
M	Uvnitř slova mezi samohláskami včetně němého e, jakož i při vázání slov, též v předponách dés-, més-, bis-	s	poser, base, viser, cousin, désarmer, mésaventure, bisannuel, ils aiment, mes amis
	Viz též pozn. u souhlásky [s] výše. sixiěme.	— Srov. dix [dis] — dixiěme [dizjem], six —	
	Ve všech postaveních	z	zero, zone, bronzer, douze, quinze, gaz, fez [fe:z], Suez [sue:z], Berlioz [ber-ljp:z], Mozart [moza:r]
	Pozn. Koncové -z je němé např. ve slovech: assez, chez, raz de marée, riz, jakož i ve slovesné koncovce -(i)ez, např. vous allez, vous parliez, vous voudriez .		
64
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Príklady
	Uvnitř mezi samohláskami u několika číslovek	X	deuxiéme, sixiéme, dixiéme, dix-huit, dix-neuf
	Pozn. Písmeno x označuje též skupinu [gz] -		- viz hlásku [g].
[ä]	Na začátku a uvnitř pravopisné podoby slova před samohláskou (včetně němého e)	ch	chát, chien, chercher, manche, achát, sachet, machine, chimie, chirurgie, Chypre
	Pozn. 0 výslovnosti spřežky ch jako [k] viz tuto souhlásku.		
	V několika cizích slovech	sc sch sh	fascisme [fašism], fasciste [fašist] schah, schéma, schématique, schnaps, kirsch short [sort], shérif, show [šo], shampoing [šäp"e], finish
	Pozn. Spřežka tch užívaná v transliteraci cizích slov se vyslovuje [tš], což je blízké českému [č]: tchěque [ček].		
PI.	Ve všech postaveních před samohláskou	j	jamais, jeune, joli, je joue, rajeunir, enjoliver, rejouir, ajouter, objection, objectif, Jean [za], Jacques
	Před e, i, y ve všech postaveních	g	geologie, agir, age, age, voyager, voyage, gymnastique, agenda [azeda], pigeon [pizo], nous nageons, je nageais, gageure [gazii :r] sdzka
[gž]	Zdvojené g před e se vyslovuje [gž]	gge	suggerer, suggestion [sflgzes-tjo], suggestif [stigzestif]
	Pozn. V cizích slovech se zhruba zachovává původní výslovnost, např. gentleman [džětlaman], John [džon], jazz [dža:z], jazzman [džazman], jean(s) [džin(s)] aj.		
M	Vyslovuje se zpravidla ve všech postaveních	I II	lac, lit, eleve, lieu, lien, plaire, salir, sel, fil, sable aller, salle, folle, nouvelle
65
33 • PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Příklady
[-]	Nevyslovuje se výjimečně v některých slovech na konci a uvnitř před souhláskou včetně slov zakončených na -auld, -ault	-1	fusil [fúzi], outil [uti], sourcil [sursi], gentil [žati], cul [ku], cul-de-sac, pouls [pu], aulne [o:n], Arnauld, La Rochefoucauld, Renault [rang]
	Pozn. 0 výslovnosti skupiny -ill viz polosouhlásku [j].		
M	Na začátku a uvnitř slova se zásadně vyslovuje, zpravidla též na konci	r rr rh	rire, rare, finir, súr, lourd, cours, court, hiver, amer terre, terrible, terreur rhume, rhum [rom], rhumatisme
	Pozn. 1. Po souhlásce (zejména neznělé) na konci slova ztrácí souhláska [r], podobně jako [1], znělost, např. quatre, litre, étre; srov. simple, exemple aj. 2. Na konci slova se nevyslovuje zejména v infinitivní koncovce -er, např. donner; u podst. a příd. jmen končících na -ier nebo -oyer, např. atelier, régulier, foyer; rovněž u jmen zakončených na -cher, -ger, např. boucher, danger, léger. — Ovšem jednoslabičná slova zachovávají [r], např. cher [še:r], fer, mer, hier, fier, tiers. — Němé r je ve slově monsieur [masjo].		
[m]	Na začátku slova se vždy vyslovuje	m	mere, midi, mal, mode, mou
	Uvnitř slova mezi samohláskami nebo po souhlásce se vyslovuje	m mm	dame, amour, admirer, atmosphere, armee, filmer homme, femme, evidemment, constamment, grammaire
	Před souhláskou n se většinou vyslovuje	m	calomnie [kalomni], amnistie, automnal [otomnal], gymnas-tique, indemnite
	Pozn. Výjimky: condamner [kôdane], damner [dane], automne [oton]. — Pozor: emmener [ämne], emmagasiner [ämagazine], emménager [ämenaže] apod.		
[-]	Před jinou souhláskou než n označuje pouze nosovou předcházející samohlásku	m	compte, comble, exemple
66
PRAVOPISNÁ PODOBA SOUHLÁSEK • 33
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Příklady
	Pozn. Skupina imm- se vyslovuje [im], např. immense [immá:s], immobile, im-modeste, immuable, immunité, immoral; výjimky: immangeable [ěmážabl], immanquable [ěmákabl].		
	V koncovém postavení označuje rovněž nosovost předcházející samohlásky	m	faim [fě], essaim [esě], nom [nô], parfum [parfô], Adam [adä]
[m]	Na konci slova po souhlásce a před němým e se vyslovuje	m	film, anachronisme, athlétisme, materialisme, liberalisme
	Pozn. Vyslovuje se rovněž na konci těchto slov: tram [tram], macadam [makadam], harém [arem] aj., jakož i ve slovech končících na -um: album [albom], rhum [rom], linoleum, maximum, minimum, post-scriptum, sanatorium, ultimatum aj.		
M	Na začátku slova, mezi samohláskami a po souhlásce	n	nu, ne, ni, non [no], aine, final, venir, monotone, orner
	Zdvojené n se vyslovuje nezdvojeně; zdvojení je možné jen s předponou in-	nn	sonner, donner, annee, bonne, passionne, questionnaire, innocent, innombrable [i(n)nobrabl], inne [i(n)ne],innovation [in(n)ovasjo]
[-]	Před vyslovenou souhláskou jinou než n, jakož i na konci slova označuje pouze nosovou samohlásku, která předchází; rovněž je-li za ním na konci slova němá souhláska, oživená popř. vázáním	n	panser, penser, conter, bon, salon, pain, vin, vent, tant, comment, dent, sans, dans, fond, j'attends, certains elements
	Pozn. Výjimky: specimen [spesimen], lichen [liken], abdomen [abdomen] aj.; sportsman [sportsman], Beethoven [betoven], Bergson [bergson] aj. — Viz též souhlásku [m] výše. — Pozor: ennui [án°i], ennuyer [ánsije], ennuyeux [án°ijo].		
[ň]	Na začátku slova vzácné	gn	gnocchi [ňoki], gnôle [ňo:l]
	Uvnitř slova včetně koncového němého e	gn	signer, gagner, oignon [oňô], ligne, vigne, montagne, magnetophone, Montaigne [môteň]
67
34 • 35 • OSTRÉ ZNAMÉNKO • TUPÉ ZNAMÉNKO
LOMENÉ' ZNAMÉNKO • 36
Výslovnost	Postavení souhlásky	Pravopis	Příklady
	Pozn. Jako [gn] se vyslovuje ve slovech: diagnostic, prognose, stagnation, stagner, stagnant, magnát [magna] aj.		
M	Pouze ve slovech anglického původu končících na -ing	-ing	shilling, parking, pressing, shocking, meeting [mitin]
Pravopisná znaménka
ROZLIŠOVACÍ (DIAKRITICKÁ) ZNAMÉNKA
Ve francouzském pravopise jsou jimi u samohlásek jednak tzv. akcenty (accents), tj. ostré, tupé a lomené znaménko, jednak tzv. rozlučník (tréma); u souhlásek se užívá pouze tzv. háčku pod písmenem c (cédille [sedij]).
34 1. Ostré znaménko (accent aigu) se píše jen nad písmenem é a označuje zavřené [e] ve výslovnosti; je vždy krátké, neboť se vyskytuje jen ve slabice otevřené (tj. končící ve výslovnosti samohláskou). Z hlediska pravopisu nutno rozlišovat:
• a) é v neprízvučné slabice, např. 1'école, espérez, éclairer, écrire;
• b) é v prízvučné (tj. koncové) slabice, kde stojí buď na konci slova nebo kde za ním následuje jedno nebo více písmen, která jsou ve výslovnosti němá, např. le thé, les clés, 1'arrivée, les idées, il crée, ils créent, ils ont créé.
Pozn. 1. Je-li slovo zakončeno v pravopise souhláskou d, f, r, z nebo skupinou ds, fs, rs, žádné znaménko nad e se nepíše, neboť tyto souhlásky samy o sobě již označují zavřenost samohlásky e, např. le(s) pied(s), la clef, les clefs (nebo la clé, les clés), chanter, chantez, assez, Ie(s) boulanger(s).
2. V několika slovech se píše tradičně ostré znaménko v neprízvučné slabice, po níž následuje slabika s němým e, např. élever, ľélevage, ľévénement, la crémerie, le médecin, la médecine, la sécheresse aj., jakož i ve slovesných tvarech typu j'espérerai(s), pensé-je, dussé-je. Jde o nedůslednost, neboť toto é se vyslovuje jako otevřené [e], tj. jako kdyby bylo označeno tupým znaménkem.
35 2. Tupéznaménko (accent grave) se píše nad písmeny e, a, u, přičemž:
• a) upísmenee označuje otevřené [e], a to buď ve slabice pravopisně otevřené, je-li v další slabice němé e, např. la měre, j'achete, j'acheterai(s), la rěgle, le metre, nebo ve zvukově otevřené slabice koncové před němým s, např. le progres, le succěs, třes, pres, aprěs, děs aj.;
• b)upísmeneanebou neoznačuje výslovnost, nýbrž slouží k pravopisnému odlišení některých homonym: á x il a, lá x la (člen), cá (příslovce nebo citoslovce) proti ca (zájmeno), oú (příslovce) proti ou (spojka); riad písmenem a se píše též ve slovech: voilá, au-delá, en-decá, holá, déjá (nikoli však ve slově cela).
36 • 3. Lomené znaménko (accent circonflexe) se může vyskytovat nad kteroukoli samohláskou vyjma y. Výslovnost však označuje jen:
• a) u písmene é, kde znamená (podobně jako tupé znaménko) otevřenost samohlásky [e], a to:
(1) ve slabice pravopisně otevřené, následuje-li slabika s němým e, např. la téte, (il) arréte, extréme, extrémement, le vétement, étre, la fenétre aj-;
(2) v koncové otevřené slabice zakončené v pravopise němou souhláskou či skupinou němých souhlásek, např. Ia forét, les intéréts, prét(s) aj.;
• b) u písmene ô, kde znamená zavřenost této samohlásky, např. le côté, ľhôtel, ôter, tôt, popřípadě i délku, jestliže jde o slabiku prízvučnou ukončenou ve výslovnosti souhláskou (v pravopise poslední slabika obsahuje němé e), např. la côte, le(s) diplôme(s), le(s) nôtre(s), le(s) vôtre(s) aj.;
• c) upísmenea označuje u některých slov ve velmi pečlivé výslovnosti zadopatrovost této samohlásky, např. le mat, [ma], le(s) dégat(s) [dega], nebo i délku zadního [a], jde-li o slabiku prízvučnou a zvukově zavřenou, např. ľane [a:n], la päte [pa:t], le théätre [tea:tr]; protože však v běžné výslovnosti vývoj směřuje ke splynutí zadního [a] s předním (viz 3), panuje tu rozkolísanost; pouze délka samohlásky připomíná její původní zadopatrovost.
Lomené znaménko nad písmeny i nebo ů vliv na výslovnost nemá: Pile, le diner, brůler, la flůte. V několika případech (podobně jako tupé znaménko) slouží k pravopisnému odlišení homonym: sůr(e) — sur; můr(e), la můre — le mur; dfl (devoir) — du (de + le); crů (croitre) - cru (croire); que je crússe (croitre) — que je crusse (croire); je crfls, tu crůs, il crůt, nous crumes, vous criites, ils crúrent (croitre) — je crus, tu crus, il crut, nous crůmes, vous crútes, ils crurent (croire).
Také v samohláskových spřežkách ai, ei, oů, oi, ui má jen grafickou funkci bez vztahu k dnešní výslovnosti: la chaine, le reitre rejtar, žoldák, le gofit, la boite, 1'huitre. Pouze spřežka eů ve slově le jefine [žo:n] půst a jeůner [žone] postit se označuje zavřenou samohlásku — na rozdíl od
68
69