BUDOUCÍ ČAS - TVARY • 219
220 « PODMIŇOVACÍ ZPŮSOB PŘÍTOMNÝ - TVARY
2194BUDOUCÍ ČAS
y'   Tvoří se u všech sloves týmiž koncovkami:
1.	os. jedn. č.:	-ai	1.	os.	mn.	č.:	-oras
2.	os. jedn. č.:	-as	2.	os.	mu.	č.:	~ez
3.	os. jedn. č.:	-a	3.	os.	mn.	č.:	-ont
Pozn. 1. Tyto koncovky jsou původem tvary přít. času slovesa avoir. V 1. a v 2. os. mn. č. jsou zkráceny. U všech sloves předchází před těmito koncovkami souhláska r.
U všech pravidelných sloves a u mnoha nepravidelných se tyto koncovky připojují lc infinitivu:
trouver		finir	sortir
je trouverai	[žatruvre]	je finirai	je sortirai
tii trouveras	[tütruvra]	tu finiras	tu sortiras
il trouvera	[iltruvra]	il finira	il sortira
nous trouverons	[nutruvrö]	nous finirons	nous sortirons
vous trouverez	[vutruvre]	vous finirez	vous sortirez
ils trouveront	[iltruvrö]	ils fmiront	ils sortir ont
Pozor na výslovnost u sloves 1. třídy zakončených na -ier, -uer, -ouer: j'étudierai [žetůdire], je continuerai [žakótinůre], je jouerai [žsžure]. Naproti tomu vlivem dvou předcházejících vyslovených souhlásek před infinitivu! koncovkou -er zní temné [a], např. je rentrerai [žsrätrare], je parlerai [žspartare]. Nepředcházejí-li před -er dvě vyslovené souhlásky, nestálé e se nevyslovuje, např. je trouverai [žatruvre], je chanterai [žašätre] -souhláska n zde označuje nosovost samohlásky [ä] (au), nejde tedy o souhlásku vyslovenou.
Od jiného základu než od infinitivu se tvoří budoucí čas těchto sloves:
acquérir:"	j'acquerrai [žakerre]	pleuvoir:	il pleuvra
courir:	je courrai [žakurre]	recevoir:	je recevrai
mourir:	je mourrai [žamurre]	falloir:	Q-fandra
pouvoir:	je pourrai [žspure]	valoir:	je vaudrai
voir:	je verrai [žavere]	vouloir:	je voudrai
envoyer:	j'enverrai	tenir:	je tiendrai '"'
faire:	je ferai	venir:	je viendrai
ôtre:	je serai	s'asseoir:	je m'assiérai
avoir:	j'aurai		je m'assoirai
savoir:	je saurai	cueillir:	je cueillerai
devoir:	je devrai	aller:	j'iräi
mouvoir:	jc mouvrai		
Pozn. 2. U sloves acquérir, courir, mourir a jejich odvozenin se v budoucím čase vyslovuje [-rr-].
3. Dvě r se píší v bud. čase také u sloves: pouvoir, voir, envoyer a jejich odvozenin. Ve výslovnosti však mají jedno [r].
4. Užívání budoucího času viz 264.
220 PODMIŇOVACÍ ZPŮSOB PŘÍTOMNÝ
Tvoří se týmiž koncovkami jako imperfektum: -ais, -ais, -ait; -ions, -iez, -aient; u všech sloves se přitom vychází z téhož základu jako při tvoření budoucího času:
trouver		finir	sortir
je trouverais	[žatruvre]	je finirais	je sortirais
tu trouverais	[tü tru vre]	tu finirais	tu sortirais
il trouverait	[iltruvre]	il finirait	il sortir ait
nous trouverions.	[nutruvsrjö]	nous finirions	nous sortitions
vous trouveriez	[vutruvarje]	vous finiriez	vous sortiriez
ils trouveraient	[iltruvre]	ils finiraient	ils sortiraient
Podobně: j'irais, j'acquerrais, je pourrais, je voudrais (viz výše Pozn. 1,2).
Pozn. 1. Celé jedn. č. a 3. os. mn. č. mají ve výslovnosti stejnou koncovku. -V pečlivé výslovnosti se rozlišuje 1. os. jedn. čísla podmiňovaciho způsobu -ais (otevřené [e]) od budoucího času -ai (zavřené [e]). V běžné řeči však tento rozdíl stále více zaniká. Rozlišení obou tvarů v mluvené řeči je závislé na kontextu či situaci.
2. Užívání podmiňovaciho způsobu viz 267.
341
342