DRAMA
Dramatickou tvorbu \ze sledovat v našíliteratuře od konce 12. století, neboéuž
z tédoby máme dochovány latinsky zpiuanévelikonočnídramatické obřady z kláštera
sv.Jiří na pražskémhradě (viz str. 86). Ceštinase v dramatickétvorbě uplatňuje od 14.
století,kdy vznikají jako ústupeklidu neznalému latiny hry dvojjazyčné,a to tak, že
původď latinskézpěvy liturgické hry zůstaly sice zachovánn ale k nim se připoioval
veršovanýpřeklad do češtiny.Některé z přeloženýchzpěvů se zpiva|y, jiné prostě recitovaly(t.zv.
rykmy). Místa citově zvlášťpůsobivá,jako nářky Marií' nebo jinak významná
(řečKristova k Marii Magdaleně) b1fvalapřitom rozváděna šíře.- Vedle těchto her dvojjazyčnýchse
drželv přísnéliturgické podobě latinsképouze obřad Nóaštěoabožíhohrobu
v rozmanit'ýchobměnách aždo 16.století.
ČeskévloŽt<yv dramatě měly dvoiífunkci: původněšlojistě jen o překlad latinských
zpěvů,ale později českévložky přinášely i novémotivy a latinskou ostlovu úplně přerustaly.Tento
počešťujícíproces byl u nás velmi rychlý; svědčío tom rozsáhlý zlomek
nejstaršíčesko-latinskéhrn tradičně zvaný Mastičkář, Z|omek vznikl snad v druhé
čwrtině14. století,ale jeho rozsah ukazuje, že|istě můžemepředpokládat dvoijazyčné
fuy starší.V Mastičkáři postoupil znárodňovacíproces tak daleko,žečeskévložky napÍosto
převládly nad latinou. Tím ovšem hra zuatila původní liturgický význam; vztah
takovéhry ke kostelu se uvolnil a zesvětštěláhra se vymkla kleru z rukou. Díky tomuto
uvolněnímohlo však proniknout do zesvětštěléhry daleko více lidových prvků než
do jiných soudobých literárních památek.
Z dramatickétvorby 14. století přinášíme ukázky čtyř skladeb, iež svědčíjednak
o pronikání lidových prvků do původně liturgické bty (Mastičkóř, Hra o Kristo,tlu
ztmtoýchastdni,písňovévložky Hry oeseléMagdaleny)'jednak o zesilování zřetele k českémuobecenstvuve
hrách česko-latinských(Hra tří Mari).
MAsTIČKÁŘ
Tak setradičně nazývázlomek oelikonočnítry, neispíšeř/ry o třechMariíclz,obsahující
samostatnouscénu mastičkářskou,velmi obšírněrozvedenou. Scéna,v nížšarlatánský
mastičkářprodává vonné nnasti třem Mariím, které jimi chtějí natřít Kristovo tělo,
ryskyrujesev zárodku v liturgických obřadech velikonočních,u nás na př. v svatoiirských,
od počátku14. století,v skladbách sepsaných iazykem národním je však značněrozšířena
a zvulgarisována.Její děj je zce|aprostý:mastičkářůvpomocník vychvaluje výrobky
svéhomistra, tropí si všakpřitom z něho posměch a rád vede neslušnéřeči; mastičkář
dryáčnicky oživí syna židova; do prodeje mastí zasáhne i mastičkářova žena' což
dává podnět k dalším fraškovitým výjevům. Komposičně tvoří všechny tyto bujné
scényprotiklad a jistou měrou i parodii posvátného děje, který je vlastním námětem
dramatu.- Mastičkářská scénaobsahuje zpěvy latinského tradičního vážnéhoobsahu,
makaronskoupíseň česko-latinskoua několik set recitovaných veršůčeských(dialogy
i monology),jeŽ jsou v naprostépřevaze nad zpěvy latinskými.
247
Mastičkářská séna je dochována ve dvou zlomcích.Rozsah českýchsložekukazuje,
že hta, z níž dochované zlomky Mastičkáře pocháze!í, představuje pozdní vývojové
stadium, kdy nároclníjazyk v dramatě naprosto zat|ači|liturgickoulatinu.
Mastičkář je první dochovaná literární památka znamenající odvrížnýprůlom
do literatury feudální tim, žesi volí thema ze soudobéhovšedníhodne, podávajícobrázek
z městskéhotrhu, v němŽ ie zachycenkouseklidovéhoživota.Hra je prostoupena po.
dobným duchem, |aký nacházímev satirických skladbách studentských (latinských i českých);
lze se ostatně domnívat,žena vzniku Mastičkáře měli značnýpodíl studenti,
kteří vyrostli často z lidu, lidu rozuměli a svými ústy dovedli vyjádřit to, co lid cítil'
Není tedy divu, žepoužívalii hovorovéhojazyka s jeho vulgarismy.
Rubínpřibíhaje říkri verš:
Sed',mistře, seď' jáz k tobě běžu,
snad sě tobě dobřě hoz'u.
Mastičkciř:
Vítaj' milý ldonechu!
Dávě l'udem dosti smiechu!
s Pověz mí,kak ti pravéjmě děju,
aťs tobúcěle sděju.
Rubínříkri:
Mistře, jsem ti dvorný holomek'
děiúťmi Rubín z Benátek.
Mastičfuiřříkó zlerše:
Pověz mi to, Rubíne,
10 co chcešvzieti ote mne.
Rubínprazsí:
Mistře, ot tebe chcu vzieti hrnec kysělicě
a k tomu tři novélžícě.
Móž-li mi to ot tebe přijíti,
chcu jáz ovšemwój rád býti.
Mastičkriřpraaí:
15 Rubíne!to ti všejáz úd dám,
co jsi potřěboval sám.
Jedno na to všdyptaj
a těch miest pýtaj'
kde bychom mohli svój krám vyklásti
20 a svédraho prodati masti.
Rubínprazlí:
Mistře, hyn jsúmiesta sdravá
a v nich jest krásná úprava.
Tu račsvéseděniejmieti
a svédrahémasti wďeti!
248
|R::'ih
&'\ých složekukazuje,
:'l' předsta!"ujepozdní vyvojové
lliturgickou latinu.
a znamenajíci odvážný průlom
to"všedníhodne, podávajíě obrá,:i].:lt.H|1
t. prosroupena po_
b"studentských(latinských i čes.::
*,:l' ,|?:yi poďl studenti,
oovedlivyjádřit to, co lid cítil.
|!'rugaflsmy.
l toběběžu,
z'tJ.
iechu!
jmě dějú,
holomek,
tek.
ieti hrnec kysělicě
11íti,
býti.
tdárn,
DdIe Rubín:
25 Mistře, vstúpěna tuto stolicu,
posadižk sobě svúženuholicu. _ Ticho!
Potom aťs Postrpalkemzpíacipíseňtakto:
Sed',vem přišelmistr Ypokras
de gracia divina,
nenieéhoršiehov tento čas
in arte medicina.
Komu která nemoc škodí
a chtěl by rád žívbýri'
on jeho chce usdraviti,
žeémusídušězbyi.
Rubínříkciaerše:
35 Poslúchajte,dobří luďe,
rnnoho vám radosti přibude,
těch novin, jěŽ vám povědě'
jěŽvelmi úžitečnévědě.
A vy' baby' svéšeptánie
40 puste i všeklevetánie,
v časti mičětíneškodí.
Poslúchajtež'dobřě vem hodí:
přišelťje host ovšemslavný,
lékař múdrn chytrý' dávnn
45 vám bohdá na všuútěchu.
Nenieénícpodobno k smiechu,
cožprav'u, věřte mi jístě,
jakžtorožcěna siej tistě.
Ni v Čechách,ni u Moravě,
50 jakžtoučenímistři pravie,
ni v R'akúsiech,ni v Uhřiech'
ni u Bavořiech, ani v Rusiech,
ni u Polaniech, ni v Korutaniech:
právěévešdejeho jmě světie,
55 krátcě řkúce,po všemsvětě,
nikdiež jemu nenie rovně,
kromě žeéprdí neskro'rně.
I jmáťtakédrahémasti'
jěžéjest přinesl z dalekévlasti,
60 jimiž nemoci všeliké,
rány kakožkoli veliké
zacěhbez pomeškánie.
Bóh jeho potaz, ktoŽ jho hanie!
krámvyklásti
lravá
va.
I
I
249
Ktož je boden nebo sěčen
65 neb snad palicěmi měčen
neb snad jmá-li v svémušězpary,
příde-li k mémumistři s dary,
mój mistr leho tak naučí:
pomažesě, jako pes vskučí
7O a potom sě náhle vzpručí.
A vy, páni, chcete-li dobři byti'
móžetejej kyji bíti.- Ticho!
Skončivoyběhnemezi lidi.
Mastičkdř, Rubínašakneodpoaídti:
Rubíne!Rubíne!
Ať aoldpo druhé:
Rubíne, vo pistu?
Ten aťodpoaí:
75 Sed',mistře' držuza řit tistu.
Mastičktiřopětoold řka:
Rubíne,vo pistu kvest?
Ten aťodpoaí:
Seď, mistře, chlupatútistu za pezd.
Mastičkciřznozsudvakrdt aolci:
Rubíne!Rubíne!
(Rubín:)
Co kážeš,mistře Severine?
Mastičkeiřmu říkd:
80 Milý Rubíne,kde sě tak dlúhotkáš'
žeo svémmistřě ničsenetbáš?
Rubínříkd:
Iúistře,v onomno biech počall'udi léčiti'
tu mi počěchustarébaby pod nos pzdieti.
Mistře, v onoÍIlnokútěbiech,
85 tu mi sě sta dvorný smiech:
rozedřěchu mi s puškamiměch.
Potom sem k tobě běžětiuchvátil,
abych po tobě veškenl'ud obrátil. _ Ticho!
Mastičkdřaťaolri dr:akrdtřka:
Rubíne!
Ten neodpoaídd.
Volri po d,ruhé.
Ten aťodpovíjako dříae.
Ať zloldpo třetí:
90
95
10
250
sěčen
'ěčen
!mušězpaÍy'
tři s dary,
tučí:
'skučí
ručí'
cobři byti,
Ticho!
lpoz:ídtÍ:
90 Rubíne!
Tenpřichdzejemluaíjako dříoe.
Mastičkdřříkd:
Nlilý Rubíne! - Jako dříae.
Ten odpovídciřka:
Milý mistře' ty všdyna mě kříkáš
i svým lrněvem na mě kdýkáš!
U velikémsě mistrovstvě znáš'
95 všakproto i hovnajužnejmáš.
Mastičkdřříkd:
Toťje ot starých slýcháno
i u písmětakéjest to psáno:
ačco s bláznem kdy ulovíš,
ale nerorrněs ním rozdělíš.
RubínříkrÍ:
lo0 Tak sě mušívešdystáti,
Žeésě zlob zlobí obrátí
a dobrédobrým sě oplatí,
ktožzle myslí,ten všdy zl.:.att.
Mastičktiř říkti:
Rubíne,pustvě tento hněv na stranu!
105 Hovějžlépesvémupánu!
Budevě v ten časbohata'
mine najúvšězlá zttáta.
Rubínříkrj:
Takož,milý mistře, tako,
tiehněvě obaza jednako!
1lo Všepo najúvól'u bude,
potom náma ďábel shude._ Ticho!
Mastičkdř aťaolcitřikrdt:
Rubíne!
Tenpřichdzeje,aťodpozsířka:
Co kážeš,mistře Severine?
MastičkrÍřk němu:
Rubíne, rozprostři mój krám,
ll5 at séjáz sde l'udern znáti dáml
Rubínodpovídci:
Prav to každýjužvás druh k druhu,
žeke všelikémuneduhu
i ke všelikéjnemoci
méhomistra masti mohúspomoci.
|2o Ktož jmá kterúnádchu v nozě,
t tistu.
:istuza pezd.
ne?
<ďúho tkáš,
retbáš?
l počall'uď léčiti,
typod nospzďeti.
biech,
,^L.
-lll.
i měch.
i uchvátil,
Ldobrátil._ Ticho!
l :
251
ot tohoťjmá mlékokozie.
A ktožjmá zimnicu v tylu
neb snad neskrovnúkýlu
neb snad jmu dna lámá uši
|25 neb jmá snadčrvyv duši,
to všemój mistr usdraví
i všienemoci zbavi,
Mastičkdř říkd:
Rubíne,skóroJi mémasti budú?
Ten říkri:
Jednak,mistře, přěd tobúbudu,
130 ažjich z pytlíka dobudu.
Mastičktiř říkri:
Rubíne, južtje počalmazaneckvísti.
Račmi masti sěm mévyčísti.
Ten říkd:
Kto chceterádi slyšěti,
móžetesěm ráď hleděti.
Rubín:
L35 Požehnajmě, božísynu í svaty duše,
aémne ďábel nepokúšie.
Dcileříkd:
Toto ti je, mistře, prvá puška,
ot téťsě počínávole jako hruška;
najprvéébude jako dýně
l40 a potom bude jako škříně.
Toto je, mistře, puškadruhá,
od téťzpleskajúvole tuhá;
coéona prvá neduha zapuď,
a tatoťviece neduha zbudí.
A toto ti jest puškatřetie,
pro tuébaby s skřietkem k čertuvzletie.
Toto ti je, mistře, puškačwrtá,
taťpohřiechu jako nebozězemvrťá.
A u pátéjměl jsem tři svrčky
a pól čtvrtakomára:
tu je snědla onano baba stará.
Tato ti jest, mistře, mast z Babylonie,
v niejéje taká drahá vóně,
ktožjie kúpí,tako ťvrdie,
pójde od nie pzdě a prdě.
A toto ti jest mast tak drahá,
t45
161
t t
r'1
252
155
Íiu
žetjie nejmá Víedně ani Praha;
činilaju panímladá,
všez komárovéhosádla,
160 pzdin k niej málo přičinila,
aby brzo nezvětřěla;
tuťmi všickninajlépechválé.
Pompkni jie tam k sobě dále,
aťjie každýnepokúšie:
165 taťjednok milosti slušie.
A tatoť,mistře, najlépevonie,
znamenaj,co je do nie:
Bych jie komu v zuby podal,
žebych to vám viděti dal'
170 všdyby sě dřévezatočil,
neŽby jednúnohúkročil.
A tuto mast činilmnich v chyšcě,
mnich seděna jěptišcě:
Ktož jie z vás okusíkoli,
t75 vstanelmu jako pólŽebráčieholi.
A to jestmastnadevšěmasti,
ale nenieťjie v tejtovlasti.
Tlukúťjužáci na školnémptazě,
lečbuď v teplej lečna mrazě,
1Bo ale nemóžti jie žváti'
jedno oblúv životcpáti.
Ale to z váskaŽdá věz,
žeťpěkné1éčíbez peněz;
pakli nepěkná příde s dary,
1B5 tejélacniej dadie páry,
buď od črtabuď od chlapa,
i posledniej dadie kvapa.
A pakli je v kteréjnemoci,
kažtejiej přijíti na tři noci,
190 budeťsdrávajako ryba'
neb túmaséúnebývá chyba.
A jiných mastíimášdosti,
prodáva|žjě' ažtněkto stepewékosti. - Ticho!
Rubínk Postrpalkoz:i:
Brzo masti natluc dosti,
|95 po časbudem mieti hosti.
Dřévesmi jie byl dalmálo,
ažsě jie mnohým nedostalo;
u
uši
)t:
ti budú?
i budú,
:aneckvísti.
:ísti.
svatyduše,
rška,
ruška;
há,
u,
čerfuvzletie.
Vrtá'
)mvrťá.
(y
:á.
Babylonie,
253
přikydniž mi jie sěm viece,
aénečakajústojiece.
2oo Jiných' mistře, pušekjmášpln krám
a z těch učiďš,co chcešsám.
Ihnedaťayběhnemezi lid. .
Po těchtosloaechaťmastičkdřdaakrdt volá řka:
Rubíne!Rubíne!
Mastičkciřříkri:
Hi, Rubíne!Žet vran oka nevykline,
žemój trh cný pro tě hyne!
2o5 Rubíne,móžešprudkým' zlým, nevěrný, synem b1ýti,
žekdy tebevolaju,a ty nechceške mně přijíti!
R'ubínřílert:
É,,zádny mistře, nemluv mi na hanbu mnoho,
neb sem nedóstojen slova toho;
neb kdeŽjáz stojunebo choz'u,
21O tuťvešdywú čestploz'u.
Mastičktiřříkd:
Rubíne,mój věrný sluho,
tutobýti nemóžem... ďúho,
nechcek náma ijeden kupec přijíti'
južmusívěotsud přič jíti.
Rubínříkri:
215 É,zadny mistře, račvesel býti,
chce k náma dobrý kupec přijíti.
Viz'uť ondeno dobréhodruha syna,
a u ňehojestveliká lysina.
Bude náma zaplacenatohoto postu vyzína,
22o ježlepšibude neŽ s veliky noci kozina.
Mastičkdřříkd:
Slyšalsem, Rubíne,zvěstě,
žejsúsdetři panieu městě,
a tyt, Rubíne,dobrých mastíptaiú.
A zdaťty mne, Rubíne,neznajú?
225 Zdátffi sě, ežťondeno stojie,
ežťsě o nich l'udébrojie.
Doběhni tam, Rubíne,k nim,
a cěstuukažke mně jim.
Rubínmluzlík osobci.rn(hry):
Dobrojtro vám, krásnépa.nie!
23o Vy teprv jdete zej spánie
\^
254
rášpln krám
;sám.
*
.dvakrcitzlolciřka:
anevykline,
nel
,z|lm. nevěrni synem byti,
techceške mně přijítii
mi na hanbu mnoho,
.toho;
:hoz'u,
úho,
lecpřijíti,
býti'
přijíti.
uhasyna,
)topostu vyzina,
nocikozina.
a nesúcehlavy jako lanie?
Slyšaljsem'žedrahýchmastíptáte:
hyn jich u méhomistra pln krám jmáte. _ Ticho!
Prati Maria aťihnedzpívtÍ:
Omnipotens pater altissime,
235 angelorumrectormitissime,
quid faciemusnos miserrime?
Heu, quantus est noster dolor.
Praci říkeiaerše:
Hospodine všemohúcí,
anjelskýkrál'u žádúcí!
24o I co je nám sobě sdieti,
Že nemóžemtebe viděti?
Druhd Maria aťzpíati:
Amisimus enim solacium,
Iesum Christum, Marie filium.
Ipse eratnostraredempcio.
245 Heu, quantus est noster dolor!
Potom říktíaerše:
Ztrati|y smy mistra svého,
Jesukristarrebeského.
Ztraa|y smy svúútěchu,
ještonám Židie odjěchu,
Jesukristalaskavého,
přietele ovšemvěrného,
jenžjesttrpěl za všěza ny
na svémtěle l'utnérány.
TřetíMaria aťzpíaei:
Sed eamusunguentum emere,
cum quo bene possumus ungere
corpus Domini sacratum.
Potomříkciuerše:
Jako sě ovčičkyrozběhujú,
kdyžtopastuškynejmajú,
takéžmy bez mistra svého,
Jesukristanebeského,
ještonás častoutěšoval
a mnoho nemocných usdravoval.
Mastičkriřaťzpíari:
Huc propius flentes accedite,
hoc unguentum sívultis emere,
,
stíptajú.
znajú?
iie,
mr
255
265 cum quo bene potestisungere
corpus Domini sacratum.
Marie aťzpíaajík mastičkáři:
Dic tu nobis, mercator iuvenis,
hoc unguentum si tu vendideris,
dic precium, quod tibi dabimus.
Mastičkdř říkd oerše:
27o Sěmo blíŽepřistupite
a u mne mastíkupite.
Dcilernastičkdřříkd Rubínoai:
Vstaň, Rubíne,volaj na ně!
Viz umrlcě bez pomeškánie
těmto paniem na pokušenie
275 a mým mastemna pochválenie.
Potomt)ystoupíAbraham s Rubínern,nesasyna.Mluoí takto:
Bych mohl vzvěděti od mistra Severina,
by mi moil uléčitiméhosyna,
chtěl bych jemu dáti tři hřiby a pól syra.
Ddle říkri' přichtízejepřed mastičktiře:
Vítaj' mistře cný i slovútný!
28o Jáz sem přišelk tobě smutný'
hořem sám nečujusebe!
Protožsnažněprošutebe,
by ráčilmémusynu z mrtqých kázati vstáti.
Chtělébych mnoho z|ata dáti.
285 Pohynulo nebožátko!
Přědivnébiešeděťátko,
jen bielý chlébjědieše
a o ržěnémnerodieše.
A kdyžna kampna vsedieše,
29o tehdy vidieše'
co sě prostřědjistby děiieše.
Takédobrúvášňujmějieše,
kdyŽ pivo uzřieše,
na vodu oka neprodřieše..
Mastičfuiřmu říkd:
2g5 Abrahame, to já tobě chcu řéci,
žejá wéhosyna uléču'
ačmi dáštři hřivny z\ata
a k tomu svúdceř Meču.
3(
I
I
I
256 17 . YýboI z čcskélite
sungere
um.
íři:
r iuvenis,
;rendideris,
idabimus.
t ně!
lánie
cnie
rváIenie.
'ubínem,
nest syna,Mluoí takto:
misÚa Severina,
o slma,
hřiby a pól sýra.
stičkciře:
tný!
rutny,
rtvýchkázati vstáti.
dáti.
:še,
4brahamříkti mastičkdři:
Mistře, to ti všerád dám,
30o cos potřěbovalsám.
Mastičktiřříkd:
Pomáhaj mi, božísynu,
at jázu méjpravdě nehynu!
Ve jmě božiejáz tě mažu,
južťchytrosťúvstáti káŽu!
3O5 I co ty ležíš,Izáku,
činěotcu žalosttakú?
Vstaň, daj chválu hospodinu,
svatéMařie, jejie synu.
Když skončí,lijímu (Iztikoai) břečkuna zadek.
Izdk stimpak astóaaje, říkti aerše:
Avech, auvech,avech,ach!
31o Kak to, mistře, dosti spách,
avšakjako z mffvých vstach,
k tomu sě bezmál neosrach.
Děkuju tobě, mistře' z toho'
eŽmi učinilcti přieliš mnoho.
315 Jiní mistři po svémprávu
mažúsvými mastmi hlavu:
ale tys mi, mistře, dobřě zhodil'
ežmi všichnuřit masťúoblil. _ Ticho!
Mastičkeiřříkd k Mariím verše:
Milé panie, sěm vítajte!
32o Co vem třěba, toho ptajte.
Slyšalsem,eŽ dob4ýchmastíptáte:
teď jich u Ínnepln krám jmáte!
Dcílemastičkdřříkd:
Letos den svatéMařie
přinesl Semtuto mast z zámořie.
325 Nynie u veliký pátek
přinesl sem tuto mast z Benátek;
taťmá mast velikúmoc,
žeéusdravujevšelikúnemoc.
JestJi v ónomno kútěkterá stará baba,
33o a iestna jejiebřišěkóžěslába'
jakžsě tútomasťúpomaže,
tak sobě třetíden zvoniti káže.
LíčíteJisě, panie, rády,
17 - Yýbor z českó literatrrry
I
t
I
t řéci,
257
335
tútomasťúpomažetelíčkai brady,
taťsě mast k tomu dobřě hodí.
ale dušiťvelmi škodí.
Marie říkají:
Milý mistře, my sě mladým l'udem sl'úbiti nežádámy,
proto takémasti nehledámy,
kromě nášsmutek veliký zjěv.ujemtobě,
340 ženášJezus Kristus pohřeben v hrobě.
Proto bychom chtěly lmazati jeho tělo,
aby sě tiem šlechetnějiejmělo.
Máš-li mast s myrrúa s tymiánem,
s kadidlem a s balšánem,dobrý druže,tu prodaj nem.
Mastičkdř říkci:
345 Zajisté,panie, kdyžu mne témasti ptáte'
teď jie u Ínnevelikúpuškujmáte.
Letos den svatéhoJana
činilsem tuto mast z myrÍya z tymiána,
přičinil sem k tomu rozličnéhokořenie,
350 v ňemžjestsilnébožieswořenie.
Jest-li kterémrwétělo,
žeje dlúhov hrobě hřbělo'
bude-li túmasťúmazáno,
tiem bude šlechetnějiezachováno.
Maria říkei:
Milý mistře, račnem to zjěviti,
začnem jest tu mast imieti neb přijieti.
Mastičkeiřříkri:
Zajistépanie'kdyžsemjiným l'udem takúmastproďával,
za tři hřivny zlata sem ju dával'
ale pro veliký smutek vám
360 za dvě hřívně zlata dám.
Žena mastičfuiřoaaříkti k němuaerše:
I kam, milý muži' hádáš,
žesě mladým nevěstkrímsl'úbiti žádáš,
žetakúmast za dvě hřivně zlata vykládáš?
I co pášešsám nad sobú
i nade mnú,chudúženú?
Proto ty lkášchudobú
a já takéhubená s tobú,
neb je to mévšeúsilé,
a já sem vydala na niej svéobilé.
258
bradn
dí,
l'udem sl'úbiti nežáctrá'rny,
zujemtobě,
:nv hrobě.
i jehotělo,
).
'ánem,
rý druže,ru prodaj nem.
masdptáte,
táte.
z tymiána,
okořenie,
nie.
íno'
i,
b přijieti'
tdemtakúmastproďával,
[,
ti žádáš,
a vykládáš?
37o A to jie neponesúty panie
dřieve, nežmi hřivny tÍíztata dadie.
Mastičkář říkci:
Mnohé ženyten obyčějjmajú'
kdy sě zap)Lt,tehdy mnoho bajú.
Takéžtato biednicě nešvarná
375 mluví vešdyslova prázná.
Zapivši sě, mluvíšmnoho
a |užz|ým uživeštoho!
Nebo co ty imášdo toho,
žemě opravuješvelmi mnoho?
380 Radilťbych, aby přěstala,
mně s pokojem býti data.
Pakli toho nepřěStaneš'
snad ote mne Spláčemvstaneš.
Náhle oprávěj svúpřěslicu,
3B5 nebédám pěséúpo tvémlícu!
;i
Lena Rrtcr:
To-li je mék hodóm novérú'cho,
žerně tepešza méucho?
Pro médobrédávnéděnie
dávášmi políčkyza oděnie.
3go Pro múvešdydobrúradu
zbils mi hlavu iako hadu.
A to sě južchcu s tebúrozděliti nebo rozlúčiti,
tě všěmčertómporučiti!
Postrpalk říkri oerše:
Vítajte,panie vy drahné!
3g5 Vy jste mladým žáčkómviděti hodné!
Rubínříkci:
Postrpalku, mohl by mluviti tíšě'
ažby sě obořily chýšě.
Postrpalk říkd:
Rubíne,by ty mój rod znal,
snad by na mě lépetbal.
K němuRubín:
4o0 Postrpalku, dáš-limi svój rod znáti'
chcu já na tě lépetbáti.
Postrpalk říkd:
Rubíne, chceš-lio mémrodě slyšěti'
to tobě chcu pověděti:
Má střícěoba,
259
4o5 Soba i takéKoba,
prodáváta hřiby' hlívy'
i takéhlušicě'slívy;
častochvostištěprodáváta,
protoévelikúčestjmáta.
Rubínříkei:
410 I cožry, žebráěechudý,
tkajě sě sudy i onudy
pravíšmi o svéjrodi''ě?
Jáz tobě lepšiepovědě
to, ještolepšievědě.
4|5 Má teta Vavřěna
byla v stodolezavřěna
s jedniem mnichem komendorem
bliz pod jeho dvorem.
A má strýna Hodava
42o častokysělicu prodává;
dřieveéjest krúpy dřěla'
protoťjest velikúčestjměla.
Fí! Kde bych sě stavil,
bych tobě vešsvój rod vypravil!
425 Tebe bvch všiecti zbavit
a sebebych za jednu planúhnilicu nepopravil.
Náhle přěstaň, nevolaiemnoho,
nebo zlým uživeštoho!
Přěstaň, nebo tě přěvrácu,
43o žíly,kosti tiemto kyjem v tobě zmlácu. _ Ticho!
Mastičkriř říkci:
Cnépanie, na to vy ničsnetbajte!
I seď h|e,zde; běžuběžím- 2 hoz,uhodím- 4 dáaě(duál)dáme_ 5jmě iméno;
dějúř1kají- 6:aési s tebousprávněvedu- 7 daornýdvorský,pěkný;holomekslužebníkL|
kysělicě polenta (kaše z ječnémouky) _ 13: mohu.Ii to od tebe dostat - |6 potřěbooal
žádal _ L7 jedno jen; ptaj hledej - L8 pýtaj vyhledávej _2I hyn tam_24 aynietivyjmouti,
vyložiti .26 holicě holá dívka (puella immatura, nadávka) _ 27 vem vÍtm;Ypokras
řecký lékař Hippokrates _ 28:,z milosti božt - 30: v lékařství - 34 zbýti pozbýti - 37 poaědě
povím - 38 ,uědě vím - 40 puste puséte, zanechte * 42 aem hodí boď se vám _ 47
prav,u prav1m - 48: iako že tato čubka má růžky(iron') _ 53 u Polaniecá v Polsku _ 54 oešde
všude; stlěrie velebí, crl _ 59 alast země _ 62 zacěli bez pomešktinie uzdravl bez meškání,
ihned - 63 jeho '. ., ktož toho. ' ., kdo; jho ho - 64 sěčense|aut, zraněn sečnou ranou - 65
měčenzbit _ 66 zpary horkost _ 67 k mistři k mistru _ 69 ponlaže sě zmaže se, namaže
se mu; askuči zaskuč:!_ 70 sě azpručí vzpřími se' natáhne se
74 oo pistu (něm.) kde isi? _ 75 tista ólbka_,I6 zsopistu Řoasr (něm.) kde isi byl? - 77
pezd zadnice _ 80 tktiš sá touláš se - 81 ničse nic, nikterak _ 82 v onomno na onom místě -
260
83pzdieti prděti - 84 z
k smíchu _ 86 puška ni
zruiš sěvyzttáš sě - 95 i a
(zl. Svatovítský v. 503
aktož zle miení, ten vž
(duál) budemqo ten ěas
lo9 tiehnět:ě (duál) táhnč
zabraje _ LL6 každý ad:
čn:y červy _ L28 skóro
|32 oyčisti vypočítat'
.
t49 x:rčky cwčky - 15
postrč - t64 nepokúšie
bych podal - t72 o cl'
žaludku (břicha) - 18
i poslední (t. i. ďvka'
stepe zn\uče_ L95 po č
203 hi i, inu; or
žtidný žádoucí, drahý
žádÍÝ -2L4 tnusíoě(ďu
ntima lnárrri zlyzina mi
223 ptajúL.iedají_225
spánku _ 23L lanie|al
vládce andělů, co si p<
počíti si - 242.24ý Ň
spása. Běda, jak velká
252 zaašě za ny za lál
mast' iÍžmůžeme dob
Sem, plačící ženy, b
pomazati svaté tělo P
kterou ti ;:aplat'íme - 2
na ukázku
276 bYch mohl k
nedbďo, žitný necht
294 oka neprodřieše c
_ 3I4 ež mi učinil že ,
- 332 smysl třetí der
pomazati -342zabYz
dvě hřivny _36L hát
ubohý _ 368 úsilépti
_ 376 zapil.lšl sá pro
přestďa _ 384 ndhle
394 drahné dtahé'vzá
str'ýcové _ 406 prodd
toulaie se sem a tam
_ 42L dřěla mlela - ,
- 426 nePoPraztil te1
endorem
83pzdietiprděti - 84 a kútěv koutě, v rohu _85 sta sě doornýsmiechstalase pěknávěc
ksmíchu- 86 puškanádobka na mast -87 uchoótil pospíšil_ 93 kdýkdšosopuješse - 94
ruišsěvyznášsě- 95 i ani - 98 ačjest|ižg- 100-103 obdobná sentenceve stč.Alexandreidě
(zl. Svatovítskýv' 503-505: Z|oba zlým sě vŽdy obráú, dobré sě dobr'ým vŽdy otplaú,
a ktožzle mienÍ,ten vždy stratí)- loL zlob zloba - Lo4 pustoě(duál) puséme- 106 budeaě
(duál)budeme;zltenčashned_ |o7 najúnás (dva)_ L08takož'..tako tak,..tak, ano...ano|09tiehněuě(duál)táhněme;aajednakozajedno_lloponajúzlóxupovůlinás(dvou)-
I|| shude
zabraie- 116 každýotis |<aždýz vás _ LL9 spomocipomoci - L20 ncidcha katar' qfona_ l25
čn:yčervy. |28 skóro brzo _ |29 jednak brzy, hned - 131 smysl vž začínajívelikonoce _
132oyčístivypočítat,vystavit veďe sebe- L42 zpleskajúsplaskávajl*l44 a ale' však|49nrčkycvrčky_
L5l-onanoona' tamta_ t60 přičinilapřidala _ L63pompkti (t,j.pomkni)
postrč- |64 nepokúšienezkouší_ 165 k milosti k}ásce; slušiepatřÍ_ t68 bych podal kdybychpodal_
L72 z'lchyšcěna záchodě _ L8o žtltitiždkati _ l8L oblúvcelku; zl žizsotďo
žaludku(břicha) _ l85 lacniejlacinější;dadie (všeob.podmět) dá se, bude dána - 187:
i poslední(t.j. ďvka, která přijde pro lásku) bude vyhnána - 191nebý.ltinestává se - 193
stepeZth)če_ t95 po časďouho _ 198 přikydnlž přihoď, přidej
203 hi i' inu; oran havran; netsyklinenevyklove_205 zlým synetnz|osynem_207
žddnýžádouc1,drahý _209 stoju stojím;choz,u choďím_2lo ploz,u plodím _ 2L3 ijeden
ž^dný- 2L4musiaě(ďlláL)musíme;pílčptyé_ 216 chcepřijíti přijde - 2I7 oiz,uťvídlmt _ 2I9
ruimalámi oyzina maso ryby vyzy _ 220 s aeliky noci la velikonoce _ 22L zzlěstě jistě -
223?taiúb|edajl_225ondenotamto - 226:žese shlukujíokolo nich-230 zej spdnie(nář.)ze
spárrku- 23Llanie|aně- 233 hyn tam _ 234-237:Všemohouclotčeneivyšší,neimilostivěiší
vládceandělů,co si počnememy přeubohé?Běda, iak velká je našebolest! - 24o soběsdieti
počítisi _ 242-245:Neboéjsme ztratily potěšeÍÍ,JeŽíšeKrista, syna Mariina. Ten byl naše
spása.Běda,iak velká ie našebolest!- 249 odjěchuodňali - 25L oošemzcela, naprosto -
252zazlšěza ng za nás za všechny- 253 l,utnélíté'kruté_ 254-256:Avšakpojďme nakoupit
mast,iÍžmůžemedobře pomazati svatétělo Páně _ 257 rozběhujúsě tozbl}:tajlse _ 263-269:
Sem,plačícíženy' b|1žepřistupte, jestliže chcete koupiti tuto mast, jížmůžetedobře
pomazatisvatétělo Páně! Pověz nám, mladý mastičkáři'prodáš-li tuto mast, pověz cenu,
kerouti zaplatíme_270přistupirepřistupte- 27Lkupitekupte_274na pokušeniena zkoušku,
naukázku
276 bych mohl kdybych mohl_28L nečujunecítím_288 o ržěnémnerodiešeoŽitný
nedbalo,Žitný nechtělo-289 karnpnakamna_29L jistba jizba-292 oášňu vlastnost-
294oka neprodřiešeoko neprotřet -297 ačjest|iže- 3l2 bezmál téměř_ 3|3 z toho za t'J
_ 3|4 ežmi učinilžeisi mi udělal - 3L7 zhodil přišelvhod _ 32optajte žádejte- 322 teď tu
- 332smysl třetí den umře - 337 sťúbitisě zalíbiti se - 339 kromějenom * 34L umazati
pomazati_342:abyzůstaloco nejkrásnějši_352hřbělobylo pohřbeno_360 daěhřianě (duá )
dvě hřivny _ 36L hdddšmyslíš,míníš_ 363 oykláddšvystavuješ,předkládáš- 367 hubný
ubohý- 368 úsilépráce - 369 obilépřebyek, bohatství_ 373 zap,úsáopijí sei bajúžvan|
_ 376 zapiašisě protože ses opila _ 377 užiaešužiješ'zakusíš- 380 aby přěstala abys
přestala- 384 ndhle oprázlěj rychle se začrristarat o ... - 388 dobréděnie dobrodinl _
394drahné&ahé,vzáclé_ 396mohlbymohl bys - 398 byznal kdybys znď _ 4o4střícě(dtlálr)
stqicové_ 406 prodáaáta (duá|)prodávaií;hlíoy bouby _ 4o7 hlušicěčervenésÍvy - 411:
toulajese sema tam - 4L7komendorpředstavenýkláštera- 4|8 bliz blízko_ 4I9 strýna teta
- 42| dřěla mlela - 423: kďe bych se oct| _ 424 bych oypraail kdybych vypravil, vylíčil
_ 426 nepoprauilnepolepšil
lla.
pravil!
rúhnilicu nepopravil.
moho,
tobězrrlácu. _ Ticho!
etbajte!
1,i.(duá)dáme_ 5jmě jméno;
lkí pěkný; holomek služebník o
od tebe dostat - |6 potřěbo-
i
:.2.1.hy,
tam - 24 ayiieti vy_
oavka) _ 27 vem vám; Ypokras
í-34zbýti pozbýti _37 boz:ědě
tlem hodi hoď se vám _ 47
u Polaniech v Polsku _ 54zlešde
nešktiníeuzdtav| bez meškání'
tut, zraněn sečnou ranou _ 65
|'pomažesě zmaže se, namaže
iaesr (něm.) kde jsi byl? - 77
éza onomnona onom místě -
261