ETBB98 MĚSTO OČIMA ETNOLOGA
1. HODINA


OSNOVA
¢Proč město?
¢Co je to město?
¢Typologie města.
¢Krátký historický exkurz.

PROČ MĚSTO?
¢Fenomén spojený se vznikem prvních civilizací.
¢V současnosti žije ve městech více jak polovina obyvatel planety.
¢Významný předmět výzkumu pro etnologická bádání.

CO JE TO MĚSTO?
¢Město je „relativně velké, hustě a trvale osídlené se sociálně heterogenními individui“ – Louis
Wirth
¢Město je také „něčím více než seskupením jednotlivých lidí a sociálních zařízení (…), je také
něčím více než pouhou soustavou institucí a administrativních zařízení (…). Město je spíše stav
mysli, souhrn zvyků a tradic. Je obsaženo v životních procesech lidí, že kterých se skládá, je
produktem lidské povahy.“ – Robert E. Park

CO JE TO MĚSTO?
¢Etnologická definice města :„Typ sídelního útvaru, který je charakteristický velkou hustotou a
počtem obyvatel na jednotku plochy a jejich specifickou sociální a profesní strukturou, v níž hrají
význačnou roli osoby zabývající se řemeslem, obchodem, správou, kulturou, výchovou, vzděláním,
zdravotní péčí a intelektuální činností.“ – Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007).

CO JE TO MĚSTO?
¢V České republice je podle zákona 128/2000 Sb., §3. městem obec, která:
—Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny
po vyjádření vlády.
¢Statutární města podle §4:
—Městy se zvláštním postavením (dále jen "statutární město") jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň,
Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc,
Ostrava, Opava, Havířov a Most.
¢Praha se počítá jako kraj.

TYPOLOGIE MĚSTA
1.statistická – počet obyvatel a velikost osídlení
2.geografická – určuje se podle polohy osídlení
3.historická – město jako politicko-správní jednotka
4.sociologická – město jako sociální fenomén
5.ekonomická – město jako ekonomická jednotka
6.demografická
7.funkční

TYPOLOGIE MĚSTA
¢Můžeme rozlišit čtyři stránky města (Velký sociologický slovník, 1996):
—hmotná a morfologická (fyzická podoba města)
—funkční a institucionální
—sociální a psychologickou (obyvatelé)
—sémiotická (město jako symbol nesoucí informace, kulturní obsahy apod.)

KRÁTKÝ HISTORICKÝ EXKURZ
¢Pro vznik důležitá zemědělská revoluce a zdokonalení technologií a společenských forem života.
¢Starověká města již v Mezopotámii, Egyptě, Indii, Číně a Mexiku.
¢Vznik těchto měst byl umožněn několika faktory: zvyšující se počet obyvatel a hustota osídlení,
soustředění zemědělských výrobků, specializace, vynález písma, sociální stratifikace atd.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ EXKURZ
¢Středověká města:
—v raném středověku menší, vesnický život převažuje;
—vznik: na místech obchodu, díky geografickým podmínkám, dřívější existence poutních míst, vesnic a
vznik na zelené louce;
—plánování měst podléhalo přísným pravidlům.
¢Městský způsob života (Max Weber):
—klíčové osamostatnění měst na centrální vládě;
—spojení pevností a tržišť, vlastní soud, politická autonomie;
—transformace ze zemědělské společnosti na „moderní“.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ EXKURZ
¢Předindustriální město: přechod od gemeinschaft (pospolitost) ke gesellschaft (společnost) –
Ferdinand Tönnis.
¢Charakteristika (Jiří Musil: Sociologie soudobého města. 1967):
—počet obyvatel žijících ve městě nepřesahoval několik procent;
—malá velikost měst (jen málo měst přes 100 tisíc ob.);
—nejvíce využívaná energie – energie živá;
—ustálená sociální struktura, vysoce hierarchizovaná a málo vertikálně mobilní.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ EXKURZ
¢Průmyslová revoluce:
—zpřetrhala staré vazby, změnila způsob bydlení a práce = vznik dělnické třídy;
—kapitál začal ovlivňovat výstavbu a tedy podobu měst (vznik továren, dělnických kolonií, ale
později také vznik suburbanizace).
¢Urbanizace = zvyšování počtu obyvatel ve městě a rozšíření městského způsobu života („process of
becoming urban“ – Richard LeGates).
¢Typy urbanizace: ekonomická, demografická, prostorová a sociální.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ EXKURZ
¢Fáze urbanizace:
1.klasická urbanizace,
2.suburbanizace,
3.deurbanizace,
4.reurbanizace.
¢Ke konci 20. století na vzestupu:
—deindustrializace,
—terciarizace,
—globalizace.
1.