ETBB98 MĚSTO OČIMA ETNOLOGA
4. HODINA


1) ÚVOD
¢Sídliště je soubor objektů s převažující funkcí hromadného bydlení, plánovaný, projektovaný a
postavený v uceleném časovém úseku za použití typizovaných prvků, případně s využitím opakujících
se principů konstrukčních či dispozičních řešení.

2) POČÁTKY
¢Meziválečné období:
—Bytová nouze po I. sv. válce.
—Ideál nového člověka s novými potřebami.
—Vytvoření optimálních životních podmínek pro co největší počet lidí.
¢Tradiční průmyslová metropole:
—Uzavřená bloková zástavba.
—Nevyhovující hygienické podmínky v důsledku industrializace.
¢

¢Funkcionalismus:
—Požadavek užitečného a účelnějšího řešení jednotlivých staveb i celých sídelních útvarů tak, aby
dobře sloužily svému poslání z hlediska provozních a materiálních funkcí.
—Forma následuje funkci.
—Racionalita a účelnost.
—Nový typ zástavby – řádková.
—Konstruktivismus: Směr zdůrazňoval technickou dokonalost a krásu hmoty, účelnost stavby a odmítal
každý luxus. Prolínal se s raným funkcionalismem.




¢CIAM:
—Mezinárodní kongres moderní architektury.
—1929 – „Byty pro existenční minimum“
¢Typizace a prefabrikovaná výroba stavebních dílů = levnější a kvalitnější stavby.
¢Hygienicky vyhovující byty.
—1930 – „Racionální zastavovací soustavy“
¢Odmítnutí tradiční koridorové ulice s blokovou zástavbou.
¢Optimální orientace ke světovým stranám (oslunění a provětrání)
—1933 – přijetí „Athénské charty“

¢Athénská charta:
—Předpokládalo se, že současný člověk chce a potřebuje zdraví, hygienu, slunce a zeleň; to všechno
bylo nepostradatelné v moderním urbánním prostředí.
—Život člověka ve městě  charta rozdělila do čtyř základních skupin: bydlení, práce, odpočinek a
doprava.
—Le Corbusier: Athénská charta, 1943.
—Uplatnění po 2. sv. válce.

¢První pokusy:
—Frank Bunker Gilberth – zjednodušení výrobního procesu (cihly).
—První betonový panelový systém – Velká Británie
—Německý Bauhaus – Walter Gropius vymyslel systém Baukasten (1922–1923).
—1926 – sídliště Praunheim ve Frankfurtu (Ernst May)
—1926–1928 – sídliště Törten v Desavě (Walter Gropius).
—1927 – vzorová obytná kolonie Weissenhof ve Stuttgartu (Mies van der Rohe)
—
—

¢Praunheim (1926)
¢


¢Praunheim (1926)



¢Törten (1926 – 1928)



¢Törten (1926 – 1928)
¢


¢Weissenhof (1927)



¢Weissenhof (1927)



¢Weissenhof (1927)



¢Weissenhof (1927)



¢Kolonie Nový dům (1928)



¢Osada Baba (1932–1936)



¢Osada Baba (1932–1936)
¢


¢Situace v meziválečném Československu:
—Bydlení a kultivaci designu užitkových předmětů.
—Estetická měřítka a ideální projekty přicházely hlavně z Francie a Německa, ideologické
opodstatnění moderní architektury (socialistické město) z východu od ruských konstruktivistů.
—Karel Teige: Nejmenší byt (1932).
—Vědecká linie: racionalizace, plánování, úspornost, ekonomie (K. Teige).
—Emocionální linie: architektura má odrážet komplexnost života (Vít Obrtel a Karel Honzík).

¢Situace v meziválečném Československu:
—Zprůmyslnění výstavby zavedl do Československa Tomáš Baťa ve Zlíně.
—Myšlenka zahradních měst (Ebenezer Howard).
—V některých případech byly náklady na stavbu v důsledku cenové náročnosti stavebních technologií
tak vysoké, že výše nájemného nedovolovala, aby se tu ubytovali právě ti, pro něž byly byty původně
zamýšleny, nebo sám o sobě dobrý byt ztrácel na hodnotě, protože byl přelidněn.

¢Zhodnocení:
—Důraz na jednotný řád a standart.
—Zdravé, hygienické, funkční a přísně organizované obytné prostory.
—Le Corbusier: Typizovaný člověk = „souhrn konstantních psychických a biologických znaků, jež
zjistili a sepsali specialisté – biologové, lékaři, fyzikové, chemici, sociologové a básníci.“
—Kritika jednostranného přístupu a kladení důrazu na techničnost.

3) VÝVOJ PO II. SV. V. ZÁPAD VS. VÝCHOD EVROPY
¢Po 2. sv. válce potřeba ubytovat miliony lidí.
¢Na tzv. Západě i Východě stejná potřeba rychlé výstavby bytů.
¢Převzetí odpovědnosti za výstavbu veřejným sektorem.
¢Dostupnost bytů pro co nejširší vrstvu obyvatel.
¢Rozdíly mezi Západem a východem:
—Časové vymezení výstavby sídlišť.
—Skupina obyvatel, kterým byla přednostně určena.
—Intenzita a trh.

¢Západ:
—Výstavba po 2. sv. válce a vrchol v 60. letech.
—Určeno pro nižší střední třídy.
—Od 70. let se ustupuje od výstavby a reflexe.
—Sídliště se stavějí dále, ale v menším měřítku.
—Švédsko:
¢Již v meziválečné době, rozmach po válce (sociálnědemokratické vlády).
¢Miliónový program.
—Francie:
¢Koncept HLM (bytů s levným, regulovaným nájemným).
¢Banlievue v Paříži – vznik ghett.

—Velká Británie:
¢Korporace pro výstavbu, výstavba satelitních městeček. Idea celých nových měst. Především jako
bydlení pro dělníky.
¢Ve Velké Británii je místní samospráva nejen vlastníkem, ale i provozovatelem vystavěných sídlišť.
—Nizozemí:
¢Holandská sídliště patří pod finančně nezávislá bytová družstva, ale zároveň jsou ovlivňovány
intervenční politikou státu.
¢Bijlmermeer (Amsterodam).
¢
¢

¢Bijlmermeer
¢


¢Bijlmermeer
¢


¢Východ:
—Socialistická bytová politika: odstranění bytové nouze; stejný přístup k bydlení pro všechny;
celospolečenský úkol; úloha státu; kolektivní zodpovědnost za prostředí a kolektivní formy života;
regulace nájemného a nízké náklady na bydlení; industrializace bytové výstavby; standardizace a
typizace.
—Panelová sídliště zamýšlena jako řešení bytové nouze různých sociálních skupin. Stát reguloval
jejich výstavbu i využívání.

—NDR
¢Socialismus reprezentován městskými centry.
¢Postupně se výstavba přesunula na okraj měst.
¢Podobné nedostatky sídlišť jako v Československu.
¢Prefabrikované panely i ve výstavbě v centru – ale přizpůsobení okolní zástavbě.
¢Přihlíženo k průzkumům spokojenosti obyvatel s podobou bydlení. Veřejnost byla výrazně zapojena do
procesu výstavby.

—Československo
¢Sociální rozmanitost obyvatel sídlišť.
¢Kritika sídlišť od poloviny 80. let.
¢Předpoklady: centrální plánování, typizace, prefabrikace, silikátové hmoty.
¢Socialistická bytová politika: odstranění sociálních rozdíl; byty pro všechny; vlastníkem stát;
byt ne jako komodita, ale základní lidské právo.
¢Sociální demografická skladba: pro všechny vrstvy; segregace věková; ovlivnilo sňatky – dřívější
věk a více.

—Etapy:
¢Dvouletý plán (1947 – 1948)
¢Období socialistického realismu (do druhé poloviny 50. let)
¢Zlatá šedesátá léta.
¢Nástup normalizace (70. a 80. léta).
¢Vývoj po roce 1989, současnost a budoucnost.

4) VÝZKUMY PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ V OBDOBÍ SOCIALISMU
¢Výzkumný ústav výstavby a architektury (VŮVA)
—Sociologie města a bydlení. Informační zprávy.
—Člověk a sídliště. Výsledky sociologických průzkumů nových obytných souborů (1978).
—Jiří Musil: Lidé a sídliště (1985).
—Eva Librová: Volný čas obyvatel sídlišť ČSR (1986).

5) SOUČASNÝ VĚDECKÝ A POPULÁRNĚ NAUČNÝ ZÁJEM O PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ
¢http://www.panelaci.cz/
¢http://www.anthropictures.cz/
¢