1. Film je o absurdnosti války, o neřešitelnosti otázky, která strana konfliktu je ta „dobrá“ a
která „špatná“. Snímek je velmi nápaditý ve výběru časového úseku války. Děj se odehrává těsně ke
konci válečného konfliktu a těsně po něm. Čímž ještě více vyniknout zmatky a dojem jakési „země
nikoho“, v které se hlavní hrdinové nacházejí. Pokud bych to měl hodně zjednodušit, je nám zde
prezentována Šestidenní válka jako konflikt, v němž nic nedávalo smysl.


2. Je to název italské komunistické/socialistické písně. Je využita ve scéně sjednocení Egypťanů a
izraelských vojáků. Film obsahuje celkově výzvu k pospolitosti.


3. Je vlastně celý natočený z hlediska Egypťanů, ve většině ostatních filmů, co jsme zatím viděli,
byli hrdinové buď z Izraele, případně se jednalo o několik hrdinů z „obou stran konfliktu“ (Beyond
the Walls). Zde většinu filmu sledujeme dva Egypťany, kteří třeba i interagují s izraelskými
vojáky, avšak jsou to stále oni, kdo nesou příběh kupředu.


5. Je to monolog z Kupce benátského, o kterém v předchozí části filmu herec mluvil. Monolog pronáší
ve hře židovská postava, jedná se o zdůraznění toho, že jakýkoliv původ (ať národnostní, tak
etnický) má člověk, nemění to nic na tom, že je stále člověkem.


6. Hlavní hrdina se zde pokouší přejít hranici Egypta a je nakonec zastřelen oběma stranami. Tato
scéna podtrhuje téma nesmyslnosti války, lépe řečeno nesmyslnosti války pro obyčejného vojáka,
který je často v bezvýchodné situaci v boji s nepřítelem na jedné straně a nutností poslouchat své
vlastní velitele na straně druhé.


7. Zatímco pohled režiséra v Every Bastard a King je poměrně nestranný, případně spíše oslavující
hrdinství izraelských vojáků v tomto konfliktu, v Avanti Popolo se díváme na válečný konflikt v
mnohem přísnější optice, v celé její absurditě a nesmyslnosti.