1. Na začátku filmu vidíme bílé auto. To odjíždí a odhaluje kompletní kapelu hudebníků. Členové
kapely jsou v modrém, zbytek scény je bledý, v podstatě bílý. Modrá a bílá jsou barvy izraelské
vlajky.

2. Film bych označil za tragikomedii.

3. Buď bych použil slovo „nedorozumění“, či „problém v komunikaci“. Problém lidského, vzájemného
odcizení je ve filmu patrný v mnoha mezilidských vztazích – od ryze soukromých problémů, přes
nedorozumění mezi národnostmi (z hlediska pochopení, či přijetí cizí kultury).

4. Protože v arabštině se souhláska p vyslovuje jako b. Na začátku filmu jedna z postav vysloví
název města špatně. Z hlediska celkového kontextu je to jedna z dalších forem nedorozumění v
mezilidských vztazích (a kulturách).

5. Hudba v nejširším smyslu spojuje lidi z různých národů a etnik. Příklady tohoto postupu jsou zde
patrné, když například muž skládající skladbu na klarinet interaguje s nezaměstnaným otcem rodiny.
Hudba také nese skrytější významy ve vykreslení postav. Například slavná písnička My Funny
Valentine působí velice romanticky na ženu za přepážkou z počátku filmu, avšak postava Diny při ní
zůstává chladnou – je to žena ošlehaná životem a na romantiku už prostě není.

6. Neoznačil bych snímek jako ryze politický, avšak určité prvky jsou zde vypozorovatelné.
Především se jedná o interakci postav ukazující na vzájemnou rezervovanost (například při rodinné
večeři, nebo při provokacích, které provádí mladík telefonujícímu Egypťanovi).

8. Dle mého názoru se jedná o fotky hrdinů z Šestidenní války, to je asi nejpravděpodobnější.

9. Za prvé – mohl by to být odkaz na to, že různí lidé z různých kultur se mohou od sebe hodně
naučit a také všichni lidé jsou si v běžných problémech blízcí, za druhé – může to být odkaz na
umění, které může lidi sbližovat, tím, že jim ukáže jak na to.