Martina Černá[MČ1]


Jeho rehabilitační pracovník Sunil, tučný obr a bývalý mistr v judu, přerušil onu zkoušku
potleskem.[P2]

„Už je čas na V[P3] aši masáž, pane.“

O několik minut později už se Axel s naolejovanou pokožkou svěřil do každodenní péče, kterou jeho
rehabilitace vyžadovala. Přímo pod díru masážního stolu, určenou pro oči a nos, si položil letáček,
který uměl už [P4] nazpaměť, a pobrukoval si.

„Zdá se, že máte lepší náladu než obvykle, pane Langu.“

Co se stará, ten blbeček?, mumlal si Axel. To snad není jeho starost, jestli mám dneska dobrou
náladu nebo se cejtím pod psa? Ten hňup je masér, ne psychiatr!

Po pěti minutách se bývalý judista rozhodl, protože si Axel opět pobrukoval, že mu ze soucitu
položí ještě jednou tu samou otázku, domníval se, že jeho pacient by se rád podělil o své
pocity.[MČ5]

„Co Vás tak rozveselilo, pane Langu?“

„Slib. Slíbil jsem si, že až budu mít svou první miliardu[MČ6] , splním si jeden sen. Svůj sen.“

„Ano? [P7] Gratuluji, pane. Myslím k té miliardě.“

„To bolí, blbče.“

„Omlouvám se. A co je to za sen, pane?“

„Jet do Francie.“

„Tomu rozumím…“


DOBŘE, ASI BY VÁM POMOHL ŠIRŠÍ KONTEXT, ALE ŽÁDNÉ VELKÉ POSUNY, SNAD JEN TEN „SOUCIT“ SE NEHODÍ...
C
________________________________

 [MČ1]I tento úryvek potvrzuje, že vnitřní dialogy jsou mnohem delší souvětí a květnatější než
běžné dialogy mezi postavami. Dalším znakem vnitřního dialogu je hovorovost, kterou jsem zachovala
– např. …, nebo se cejtím pod psa.

V tomto úryvku je použito také mnoho vulgarismů. Přiznám se, že jsem volila spíše umírněnější
výrazy jako blbeček, hňup, apod. DOBŘE

 [P2]PODLE KONTEXTU TIPUJETE NA HUD. PRODUKCI, ALE ZŘEJMĚ JEN TLESKL...

 [P3]MALÉ –V, NENÍ TO DOPIS

 [P4]JEŠTĚ NĚ, UČIL SE HO

 [MČ5]Tuto větu jsem přeložila volněji. Největší problém jsem měla s výrazem par sympathie, nejsem
si jistá, zda se jedná o sympatie/náklonnost či soucit. Zvolila jsem překlad ze soucitu, nicméně si
myslím, že by to šlo zcela vynechat, protože už z té předposlední a poslední věty (domníval se, že
jeho pacient by se rád podělil o své pocity) to přirozeně vyplývá.  ANO, JE TO CELKEM FORMÁLNÍ, O
SOUCIT JISTĚ NEJDE, JE TO SKORO  „ZE ZDVOŘILOSTI“

 [MČ6]Zde si nejsem jistá svým překladem. Domnívám se, že jde o peníze, ale na cestu do Francie
nepotřebuje člověk tolik peněz. TO NEVADÍ, V POŘÁDKU

 [P7]DOBŘE