Jeho rehabilitační pracovník Sunil, tučný to [P1] velikán a bývalý šampion v judu[MĎ2] , přerušil tuto zkoušku plácnutím rukou.[P3] „ Je čas na vaší seanci[MĎ4] .“ O několik minut později, naolejovaný[MĎ5] Axel přijmul [P6] tu denní péči, co žádala jeho rehabilitace. Pod ním byl umístěn leták, který se skrze otvor vytvořený[P7] pro oči a nos, umístěný na masážním stole, učil zpěvem nazpaměť. „Vypadáte v dobré náladě než [P8] obvykle, pane Lang.“[MĎ9] „O čem to ten blbeček[MĎ10] mluví[MĎ11] ?“ zamručel si Axel. Co[P12] se ho to týká, že jsem šťastný dneska anebo mám jindy špatnou náladu? Je to masér a ne žádný [P13] psychiatr, tenhle hňup!“ Po dalších pěti minutách, jelikož si Axel začal pobrukovat znovu, se bývalý judista ze sympatie odhodlal položit další [P14] otázku. [MĎ15] Domníval [MĎ16] se, že se jeho pacient rád dělí o své emoce. „ Co Vás činí tak šťastným, [P17] pane Lang?“ „ Jeden slib. Slíbil jsem si, že k mé [P18] první miliardě uskutečním sen. Můj [P19] sen.“ „ A jo? Blahopřeji pane. Chci říct, blahopřeji k té miliardě.“ „ Bolí mě to[MĎ20] , pitomče.“ „Omlouvám se. A jaký je ten sen, pane?“ „Jet do Francie.“ „To chápu…“[MĎ21] příliš velký počet míst k opravě P3, MĎ4, P6, P12, P14, P17 celkově ________________________________ [P1]stylisticky nemotivované [MĎ2]Přístavek, který vyjadřuje stále tu stejnou osobu : Sunil [P3]zatleskáním [MĎ4]Zanechala jsem slovo „seance“ jelikož ve spojení s tímto kontextem se hodí lépe, než česká slova „výstup/představení/scéna. ALE TO JE MASÁŽ/ PROCEDURA [MĎ5]La peau huilé – použití přídavného jména/přívlastku, které vyjadřuje toto slovní spojení [P6]to nejde, modulace: dostával/ se mu dostávalo [P7]D [P8]v „lepší“ [MĎ9]Věta vyjadřující v češtině přímou řeč (proto uvozovky) ANO [MĎ10]Užití expresivních nadávek – hodí se do kontextu, 3x Axel užil tyto slova pro označení maséra. V mém překladu: „blbeček, hňup, pitomec“ [MĎ11]Se meler de : plést se, míchat se do něčeho… Užití jiného rovněž výstižného spojení v češtině [P12]uvozovky a ne doslova, např. „co je mu po tom“ [P13]jedno, nebo druhé, příp. „a ne nějaký...! [P14]D otázku znovu/ ještě jednou [MĎ15]Vedlejší věta důvodová/příčinná [MĎ16]Rozdělila jsem původní větu na dvě. Vypadá to lépe a i kontextově je to pochopitelnější pro čtenáře (než užití dlouhých souvětí). [P17]malé „vás“ a knižní – co vás tak potěšilo/ rozradostnilo [P18]ke své [P19]svůj, anebo jako elipsa tedy „můj“ [MĎ20]Nutné pochopit, že masér tlačí moc Axela a toho to bolí [MĎ21]Jedná se o dialog mezi dvěma osobami (Axel a masér) : nutné dodržet přímou řeč u obou osob