Poláková Kateřina 421459 Překlad uměleckého textu – zkouška 14/12/2016 Sunil, jeho kinezioterapeut[1], tlustý obr, bývalý šampión v judu, přerušil svým potleskem[2] zkoušku. „Je čas na V[P1] aši terapii[3], pane.“ O několik minut později, s naolejovanou kůži, přijímal[P2] Axel svoji každodenní dávku péče, [P3] kterou jeho rehabilitace vyžadovala. Pod sebe, do otvoru v masážním stole určeném pro oči a nos, umístil prospekt, který se prozpěvováním[4] učil nazpaměť. „Vypadáte, že jsem naladěn[5] lépe, než obvykle, pane Langu[6].“ „Co se ten blbeček do toho míchá?“ hudroval Axel. „Co je mu do toho, jestli jsem dneska spokojený, anebo jestli mám ostatní dny [P4] špatnou náladu?[7] Je to masér a ne psychiatr. Blbec!“ Po pěti minutách, protože si Axel znovu notoval, si bývalý džudista, se značnou [P5] sympatií, dovolil znovu položit svoji otázku, domýšlel si totiž, že by se jeho pacient rád podělil o své emoce. „Co Vás dnes tak rozveselilo, pane Langu?“ „Jeden[8] příslib. [P6] Slíbil jsem si, že si s první miliardou[9] splním svůj sen. Můj[P7] sen.“ „Oh[10] ano? Gratuluji, pane. K té miliardě, chci říct.“ „Je mi z Vás špatně, pitomče.“ „Promiňte. A jaký je tedy Váš sen, pane[11]?“ „Jet do Francie.“ „To chápu….“ POZNÁMKY TREFNÉ, PROMYŠLENÉ, TEXT JEŠTĚ VYVÁŽIT (P2, P3) celkově C ________________________________ [1] Kinezioterapie je alespoň podle slovníku cizích slov české slovo. Jedná se jeden z přístupů k fyzioterapii. Kinezioterapeut však ve slovníku cizích slov nebylo, a tudíž jsem váhala, zdali slovo použít. Fyzioterapeut by byl sice nadřazený a všeobecně známý výraz, myslím si však, že by přesně nevystihl požadovanou „odbornost“ výrazu. Vzhledem k tomu, že kniha je plná odborných slov, minimálně co se hudebního lexika týče, rozhodla jsem se nakonec použít slovo kinezioterapeut. NENÍ TO ŠPATNĚ, ALE ZDE BY STAČIL FYZIOTERAPEUT, JE BĚŽNĚJŠÍ [2] „En claquant des mains“ přeloženo jako „svým potleskem“. Použití přivlastňovacího zájmena, které je ve francouzštině vyjádřeno použitím gerundivu. Vynechání překladu „mains“, protože je jasné, že se ve většině případů tleská rukama. TO JE SPRÁVNĚ, ALE NEJDE O POTLESK, JEN TLESKL (JAKO „A JDEME NA TO“) [3] Slova jako se seance nebo snad schůzka se mi do textu vůbec nehodila. Rozhodla jsem se pro terapii, což sice není přesný překlad a navíc se jedná o přesnější termín, než „séance“ ve francouzštině, ale myslím si, že dobře vystihuje to, co se bude odehrávat a navíc lépe pasuje do textu. JISTĚ, SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ [4] Není přesně určené, jestli se text učil prozpěvováním nebo si při učení prozpěvoval. Francouzský gerundiv však může vyjadřovat obojí (simultánnost stejně jako příčinu), takže jsem váhala nad tím, jak přeložit tuto větu. Ale myslím si, že Axel jako hudebník mohl potřebovat hudbu jako kulisu pro učení, proto mi přišlo přirozenější to přeložit takto. Bylo by však třeba tvrzení ověřit v knize. ANO, DOBŘE [5] Vzhledem k „hudebnímu“ tématu se mi toto spojení líbilo více, než obyčejné „v lepší náladě“. Zároveň se vyhnu užití slova „nálada“, které se objevuje dále v textu. TO JE VTIPNÉ! A JMENNÝ TVAR HEZKY VYSTIHUJE ZDVOŘILOST [6] Možné skloňovat („Langu“) i nechat v původním tvaru („Lang“). Záleží na tom, jestli se budou jména skloňovat v celém přeloženém textu nebo ne. VOKATIV JE SPRÁVNĚ, NOMINATIV JEN HOVOROVÝ [7] Můžeme vidět kontrast: dnes + dobrá nálada vs. jindy + špatná nálada. Ve francouzštině byl sice čas až za určením nálady. V češtině jsem čas dala hned za sloveso, neboť to zní lépe. Snažila jsem se však ponechat stejný slovosled ve větách, tzn. aby si věty byly syntakticky podobné (dnes, spokojený vs. jiné dny, špatná nálada) [8] Jeden naznačuje neurčitost toho daného příslibu, stejně jako determinant „un“ ve francouzštině. ANO, ALE SLIB – SÁM SI HO DAL [9] Nevíme čeho. Můžeme se domýšlet, jestli peněz nebo přehrávek nebo čehokoliv jiného. Rozhodla jsem se však ponechat blíže neurčené, stejně jako v originále. Myslím si, že je to i záměr autora, neboť tak může ilustrovat charakter maséra. [10] „Ah“ je velmi neurčité a těžko přeložitelné. Tady bych to chápala jako nejaké skoro až závistivé povzdechnutí, které je ale tak nějak vyřčeno potichu. České „Oh“ mi přijde, že dobře vystihuje tento povzdech a zároveň v psané formě nebije do očí. ANO, MÁ TO BÝT ZDVOŘILE ODTAŽITÉ, ALE I SE ZÁJMEM [11] Nejprve jsem váhala, zdali po několikáté opakovat „pane“, neboť mi to neznělo úplně přirozeně a pěkně, ale nakonec jsem si řekla, že by to mohl být záměr autora, jak vyjádřit určité podlézání ze strany maséra. ANO, NAVÍC MÁ BÝT ASIAT = ZDVOŘILÝ ________________________________ [P1]MALÉ PÍSMENO, NENÍ TO DOPIS [P2]lépe s modulací „dostávalo se mu“ apod. [P3]trochu neobratné, stačí „každ. péči“ [P4] a jindy ..... – kontrast; jednou X podruhé [P5]trochu méně: „ze sympatie/ií“ a bez čárek [P6]lépe „slib“ [P7]správně by mělo být svůj, ale lze to chápat jako elipsu