RANÝ STŘEDOVĚK Periodizace upravená Eisnerova pro Čechy novější archeologická pro Moravu částečně vycházející z historických dat 568?-600/650 časně slovanské období časně slovanské období 568?-700? 600/650-800 starší doba hradištní předvelkomoravské období 700?-830 800-950/975 střední doba hradištní velkomoravské období 830-910 povelkomoravské období 910-1020? 950/975-1150/1200 mladší doba hradištní mladší doba hradištní 1020?-1200 1200-1250 pozdní doba hradištní pozdní doba hradištní 1200-1250 Odchod Langobardů - r. 567 Langobardé se spojili proti Gepidům s Avary, po porážce Gepidů obsazují Avaři jejich území v Pannonii - odchod velké vlny germánského obyvatelstva kolem r. 568 – Langobardé odcházejí ze středního Podunají a Pannonie do severní Itálie - zřejmě neodešli zcela všichni Germáni, zbytky Langobardů a poražených Gepidů - příchod první vlny slovanského obyvatelstva, snad přes Balkán (v souvislosti s pohybem Avarů?), nejpozději však příchod Slovanů v první polovině 7. stol, snad dvě vlny Písemné prameny Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565) De bello Gothico Jordanes (†552) Getica (O záležitostech a dějinách Gótů), vychází z Cassiodorových dějin Gótů, první informace o Slovanech Kronika tak řečeného Fredegara (7. stol.) – latinsky psaná burgundská kronika, jediný pramen k Sámově říši Einhard: Annales regni Francorum (okolo 770-840) Annales Fuldenses (druhá a třetí třetina 9. stol.) Geograf bavorský (9. stol.) – Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii (Popis měst a území na severní straně Dunaje) – soupis etnik za východní hranicí franské říše, Čechové a Moravané Konstantin VII. Porfyrogennetos (905-959) - De administrando imperio i zprávy o zemích a národech sousedících s Byzancí, zprávy o Velké Moravě, pověst o synech knížete Svatopluka Žitije Konstantina Filozofa, Žitije Metodija, arcibiskupa moravského Ibrahím ibn Jákúb (10. stol.) – 962/966 navštívil Prahu Legendy Václavské a Ludmilské, Legenda Kristiánova (10. stol.) Magnae Moraviae fontes historici - Prameny k dějinám Velké Moravy. I. Annales et chronicae, Pragae-Brunae MCMLXVI (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, Z. Masařík, R. Večerka) II. Textus biographici, hagiographici, liturgici, Brno MCMLXVII (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, Z. Masařík, R. Večerka) III. Diplomata, epistolae, textus historici varii, Brno MCMLXIX (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, I. Hrbek, J. Ludvíkovský, R. Večerka) IV. Leges-textus iuridici, supplementa, Brno MCMLXXI (ed. D. Bartoňková, K. Haderka, L. Havlík, J. Ludvíkovský, J. Vašica, R. Večerka V. Indices, Brno MCMLXXVII (ed. L. E. Havlík). Monumenta Germaniae Historica Avaři - po r. 560 budují v Pannonii svůj kaganát (také Utrigurové, Kutrigurové, poražení Gepidové, Slované) - 623/624 – úspěšné slovanské povstání proti Avarům à Sámova říše - 626 – drtivá porážka vojsk kaganátu u Konstantinopole à krize avarské moci - 2. pol. 7. stol tzv. druhý avarský kaganát = chybí písemné prameny, příchod Bulharů 681oddělil Avary od Byzance - Karel Veliký – tažení proti Avarům; 1. výprava 791; 2. výprava 802/803 – zpacifikována Panonie) - v letech 805-806 zasáhly vojenské aktivity Karla Velikého také Čechy (Chronicon Moissacense); vpád do Čech ze tří směrů, cílem se stalo hradiště Canburg - nedobyto, lokalizace hradiště vpodstatě nemožná (v lit. sa uvažuje/uvažovalo: Hradsko u Mšena, Pšov, Hradec u Kadaně, Litoměřice, Šárka…) - slovansko-avarská pohřebiště na JZ a V Slovenska (jižní část východu SR); v Rakousku se koncentrují na SZ a Z od Neziderského jezera à slovansko-avarské období (6.-8. stol.) × slovanské žárové mohyly na řece Kamp - poslední zmínka o Avarech v písemných pramenech 822 – říšský sněm svolaný Ludvíkem Pobožným do Frankfurtu Časně slovanské období - je vedena diskuse zda Slované přicházejí ještě před rokem 568 nebo až po tomto datu - Březno u Loun – sídliště, kde byl pomíchán pražský typ s germánskou keramikou, ale jedná se o dvě po sobě následující fáze - sídliště v Kostelci na Hané – vedle sebe zemnice se srubovou konstrukcí (slovanské, pražský typ) a zemnice se šestikůlovou konstrukcí (germánské), v terénu se respektují, do kdy zde mohli přežívat Svébové?, zřejmě dva po sobě následující horizonty - keramika pražského typu bez výzdoby à s výzdobou - otevřená sídliště se zemnicemi Pavlov u Mušova, Poštorná, Mutěnice, Břeclav-Pohansko - žárová pohřebiště, jámové i urnové hroby: Přítluky (i mohyly) Brno-Pisárky, Velatice, Břeclav-Pohansko, nejstarší hroby jsou ploché - na základě nových analýz se odlišují struktury germánských sídlišť (dvorce s jasně danou vnitřní strukturou) a slovanských sídlišť (shluková, není jasné, co je hospodářská a co obytná stavba): Milo, P. Frühmittelalterliche Siedlungen in Mitteleuropa. Eine vergleichende Strukturanalyse durch Archäologie und Geophysik. Bonn : Dr. Rudolf Habelt GmbH, 2014. 702 s. Studien zur Archäologie Europas 21. ISBN 978-3-7749-3840-3. Sámova říše - centrum tohoto útvaru někde na území J Moravy - 623 povstání proti Avarům vedené Sámem (zemřel 658) - 631/632 bitva u Wogastisburgu proti Dagobertovi, poloha je hledána na Z okraji tohoto politického útvaru, na hranici s Durynskem (Úhošť u Kadaně, Rubín u Podbořan, Staffelberg u Staffelsteinu, Burk u Forchheimu) - Vuogastisburg jediné známé místní jméno ze Sámovy říše, trvale opevněné - vznik ani zánik této říše se neodráží ve hmotné kultuře - pohřebiště kesthelyského typu (čti kestejského) = slovansko-avarská symbióza (Dolní Dunajovice, Hevlín) - pro 2. pol. 7. stol. a celé 8. století písemné prameny pro naše území neexistují - kostrové avarsko-slovanské hřbitovy se používaly po celé 7. a většinu 8. století: Devínska Nová Ves (625-800), Záhorská Bystrica (650-800) Holiare a Štúrovo, Želovce - poklad ze Zemianskeho Vrbovku z konce 7. stol. Předvelkomoravské období - 791-795/6, definitivně 802 Karel Veliký zlomil moc Avarů, ovládnutí území Z od Dunaje nárůst slovanské ekonomiky - 805 velká vojenská výprava Karlomana ke Canburgu (Hradsko u Mšena) - změny v pohřebním ritu - kostrová pohřebiště se objevují již za Sámovy říše, ale zakládají se ještě i pohanské mohylníky (Hluk, Vranovice, Boleradice, Skalica), na Moravě během 8. století přechod k inhumaci, v Čechách během 9. a 10. stol. - otevřená sídliště s jednoprostorovými zemnicemi: Ostrožská Nová Ves, Břeclav-Pohansko - konec 7. stol. zakládána hradiska, patrně obranná funkce: Hradsko u Mšena, Klučov, Doubravčice, Praha – Šárka, Mikulčice, Staré Zámky u Líšně, Zelená Hora u Vyškova, Uherské Hradiště-ostrov sv. Jiří, Pobedim, Nitra, Stará Kouřim à většinou přerůstají ve velkomoravská centra - hutnické pece želechovického typu (Želechovice, Olomučany) - od 8. stol. pomalu rotující hrnčířský kruh – obtáčená keramika podunajského typu blatnicko-mikulčický horizont (knížecí hrob z Blatnice, centrum v Mikulčicích) – původně považován za nálezový horizont přelomu 8. stol., dnes poslední desetiletí 8. stol. Doba velkomoravská - 822 zástupci Moravanů na říšském sněmu ve Frankfurtu svolaném Ludvíkem Pobožným (naposledy v písm. pramenech zmiňováni Avaři) - 828 pohan Pribina nechal v Nitře vysvětit biskupem Adalramem kostel (pro svou křesťanskou ženu) - 830/833 Pribina s Kocelem vyhnán Mojmírem I. - 845 pokřtěno v Řezně 14 českých knížat, 846 válečné tažení Ludvíka Němce do Čech - Rostislav (846-870) nepřátelství s Ludvíkem Němcem, 855 tažení na Moravu - 863 příchod Konstantina/Cyrila a Metoděje na Moravu, ostatky sv. Klimenta? à 867 do Říma k Hadriánovi II., 870-874 zajetí Metodějovo - 864 vpadlo do země silné franské vojsko a obléhalo Rostislava v Dowině (pravděpodobně dnešní místo středověkého hradu Devín nad soutokem Dunaje s Moravou, SR), 869 franská vojska pronikla k nevýslovné pevnosti Rastislavově - 870 zrada nitrianského Svatopluka na Rastislavovi, oslepen Ludvíkem II. Němcem; papež Hadrian II začátkem roku 870 Metoděje jmenoval za (nejen za biskupa ale za) arcibiskupa Panonie a Velké Moravy - 880 bula „Industriae tuae“, vysvěcení Wichinga nitrianským biskupem - 885 umírá Metoděj à Gorazd, 887 vyhnání slovanských kněží - 872 Bořivoj spolu s dalšími českými knížaty a Svatoplukem bojuje proti Ludvíku Němci, 874 mír ve Forchheimu s Arnulfem - 884/885 pokřtění Bořivoje à kostel sv. Klimenta na Levém Hradci - 895 česká knížata v čele se Spytihněvem se poddala Arnulfovi - 896 se usazují Maďaři v Potisí, 902 porážka Maďarů, 906 vítězství Maďarů - 907 bitva u Bratislavy – porážka bavorského vojska Starými Maďari Politická centra: - Mikulčice (osídleny od konce 7. stol), 12/± kostelů v Mikulčicích (trojlodní bazilika s pohřebištěm a baptisteriem, tři rotundy) - Kopčany (SR) - sv. Margita Antijochejská stojí na levém břehu řeky Moravy naproti Mikulčicím, první zmínka r. 1392, považuje se za nejstarší stojící církevní stavbu ve střední Evropě - hradiště na Pohansku vzniklo ve 2. pol. 9. stol., dnes již 2 kostely, palác, dvorcová zástavba - Staré Město u UH s předvelkomoravským centrem na ostrově sv. Jiří, se 3 kostely: Na Valách, na Špitálkách a pod současným hřbitovním kostelem; kostely v okolí UH: Modrá u Velehradu, Sady u UH – druhý největší kostel s baptisteriem, od poč. 9. do druhé pol. 9. stol., pisátka – styly (jedn. č. stylus), olověný křížek s řeckým nápisem - Nitra– hradisko na Martinském Vrchu založeno kol. 800 – základy stavby kostela pod současným kostelem sv. Martina - Osvětimany – kostelík považován za velkomoravský, ale zřejmě je až mladší, vrcholně středověký - Olomouc – obrana důležitého brodu - Staré Zámky – nejstarší raně středověké osídlení od 8. stol., ve velkomoravském období - Přerov, Znojmo - Hradiště, Gars - Thunau, Bratislava - Hrad, Pobedim, Ducové, Pohansko, Strachotín, Rajhrad, Pohansko u Nejdku - venkovská pohřebiště: Dolní Věstonice, Velké Bílovice, Blučina, Čakajovce (SR) - v Čechách a v některých centrech přežívá velkomoravská hmotná kultura až do konce 10. stol. (Břeclav - Pohansko, Mikulčice, Staré Zámky u Líšně, Olomouc, Praha) - Stará Kouřim (Zličané?) – osídlena již v časně slovanském období, od konce 8. stol. opevněna, největší rozmach od pol. 9. stol., nejbohatší hrob kněžny z 1. pol. 10 stol. zaniká patrně útokem knížete Boleslava 936 - Libice nad Cidlinou - osídlena už v časně slovanském období, vznik vlastního hradiště, přelom 8./9. stol. à zánik 995 (vyvraždění Slavníkovců); důležitá zejména v 10. stol., na přelomu 9./10. stol. stavba na kamenné podezdívce – zřejmě Slavníkovská rezidence vč. kostela, zřejmě i mincovna - knížecí dvojhrob z Kolína, 9. stol. - Žalov – „Levý Hradec“ – 80. léta 9. stol., postavený první kostel sv. Klimenta na území Čech, upadá se vzrůstem centrální moci pražského hradu v 10. stol. - Budeč – dodnes stojící rotunda sv. Petra a Pavla vybudovaná knížetem Spytihněvem, loď kostela z konce 9. stol., několik mladších úprav - Vyšehrad osídlen až v pol. 10. stol. - Pražský Hrad s kostelem Panny Marie (80. léta 9. stol.) – pohřeb Spytihněvovy ženy - Koncem 10. stol./poč. 11. stol. ukládání pokladů zlomkového stříbra a mincí ; u nás pouze okrajově, časté nálezy v Polsku a na severu Evropy; často nacházené v nádobě; u nás: Čistěves, Mančice, Ostroměř, Žatec, Stará Boleslav, Poděbrady, Kelč, Chrášťany.