Svěcení utrakvistického kněžstva a jeho mezinárodní význam během jagellonské éry Papežství, koncily a české země v pozdním středověku Legitimita dvou českých králů § Uznání hodnosti ze strany římského císaře – spjaté s potvrzením kurfiřtské hodnosti a udělením království v léno § § Červen 1477 – Fridrich III. učinil tento akt směrem k Vladislavu Jagellonskému (od r. 1474 spojenecká smlouva s Jagellonci) § § O půl roku později si však stejný krok vynutil Matyáš Korvín ničivou válkou v Dolních Rakousích § § Až r. 1487 je uznán Vladislavův královský titul apoštolským stolcem díky vyslání obedienčního poselstva do Říma, tehdejším pontifikem Inocenc VIII. (1484–1492) Olomoucké smlouvy r. 1479 § V prosinci 1478 ukončeno dlouhé období bojů mírovou dohodou, jež byla potvrzena v červenci 1479 na olomouckém jednání § § Oba vládci se vzájemně uznali dědičnými českými králi a rozdělili si vládu na zemském základě; v případě dřívějšího úmrtí Matyáše si mohl Vladislav a jeho potomci získat ostatní země Koruny české vyplacením 400 000 dukátů § § „Item zavříno jest mezi stolicí apoštolskú a Čechy (…) aby arcibiskup v království českém spuosoben byl, kterýžto ode všech poctně slušně bude míti přijat býti. A aby kletba skrze pana Pavla papeže milosrdné paměti vyhlášená tak z živých, jako z mrtvých sňata byla, u najvyššího biskupa o to usilováno buď.“ Problém svěcení kališnického kléru v předjagellonské době § R. 1421 přestoupil ke kalichu legitimní pražský arcibiskup Konrád z Vechty, o pět let později exkomunikován, roli arcibiskupa si však uzurpuje až do své smrti r. 1431 § § Svěcení kněží obou konfesí Filibertem v letech 1437–1439, nekanonická volba Rokycany a dvou sufragánů z r. 1435 posvěcena jen císařem v létě 1436 § § Kompaktáta sice zaručovala svěcení utrakvistů biskupy litomyšlským a olomouckým, jenomže první diecéze téměř nefungovala a představitelé druhého biskupství podle všeho kališnické kandidáty odmítali (žaloby na Pavla z Miličína aj.) § § Nejasná jednání s ortodoxní církví r. 1452, fenomén „ordinační turistiky“ spojený s úplatky a zřeknutím se kalicha (často formálním) Augustin Lucián § Santorinský biskup, jenž vyhověl prosbám českých utrakvistů a v letech 1482–1493 působil v Českém království jakožto světící biskup § § Již před příchodem do Čech světil v Itálii přišedší utrakvisty na kněze, což se setkalo s ostrým nesouhlasem samotného Sixta IV. – ten pak r. 1483 vysílá do střední Evropy Bartolomea de Ziliana, aby přivedl do Říma muže zatracení Augustina § § Časté kompetenční spory s konzistoří podobojí (Václav Koranda ml.), jeho obliba mezi kališníky kvůli obviněním z údajné hamižnosti či nevzdělanosti trvale klesala § § Minimálně dvakrát vyjednával s apoštolským stolcem o možnosti návratu do Itálie, r. 1491 kvůli tomu raději odchází ze Starého Města do Kutné Hory Stavové hradeckého kraje uznávají světícího biskupa Augustina: „… také v skutku poznáváme na straně pod jednú spuosobú přijímajíce, že se straně naší znamenití útiskové dějí, že kněží naší strany i lid obecný z svých míst potiskují, (…) A protož znajíce toho velikú potřebu, v tento zápis vstúpili sme; a že slitovalo se jest toho milému pánu Bohu, z své nesmírné milosti ráčil jest nám duostojného v Kristu otce a pána, p. Augustina, biskupa sankturienského, do země této dáti, kteréhožto z jistých svědectví ctného, řádného, zachovalého a pravého biskupa býti křesťanského. A ten praví, že ne proč jiného, ale pro čest a chválu pána Boha všemohúcího (…) do tohoto království přijeti jest ráčil, tím jeho svaté milosti poslúžiti chtě, i těm všem, kteříž z víry přijímáme tělo a krev Boží pod obojí spuosobú.“ Filip de Villanuova § Sidonský biskup, který v letech 1504–1507 zaujal v Čechách roli světícího biskupa § § Tituloval se i jako biskup český, nicméně konzistoř podobojí (Pavel ze Žatce) odmítala jeho mocenské ambice a trvala pouze na svěcení kněží § § Stejně jako v případě Lucianiho přesídlil do Kutné Hory, kde si navíc zřídil vlastní konzistoř § § Zahraniční biskupové působící v Českém království ve prospěch kališníků nikdy nebyli pražskými arcibiskupy; rozhodnutím světit utrakvisty se de facto stávali odpadlíky Administrátor církve podobojí § V době interregna a poděbradské zaujali toto přední postavení v rámci „kališnické církve“ Křišťan z Prachatic (1437–1439), Jan z Příbrami s Prokopem z Plzně (1439–1448) a Jan Rokycana (1448–1471) § § Administrátoři byli posléze voleni stavovskými sjezdy na neurčitou dobu, v kompetenci konzistoře např. potvrzování farářů, pořádání synod, problematika manželství a rozluk… § § Václav Koranda ml. (1471–1497) – patrně nevysvěcený laik, autor celé řady spisů a proslulého Manuálníku, r. 1478 závazně určil personální složení konzistoře (osm kněží + čtyři mistři) § § Jeho následovníky Jakub ze Stříbra (1497–1499), Pavel ze Žatce (1500–1517) atd.