Dekret basilejského koncilu Ut lucidius videatur a jeho (ne)přijetí v Čechách Papežství, koncily a české země v pozdním středověku Přijetí Zikmunda za českého krále § 14. srpna v Jihlavě rezignuje Aleš Vřešťovský a zemská vláda na své funkce a uznávají Zikmunda za právoplatného krále § § Císař vyžaduje přítomnost legátů koncilu v Praze, husité jim vydávají bezpečností glejty § § Jedním z legátů biskup z Coutances Filibert, který je zplnomocněn vykonávat v Českém království svěcení § § Dne 26. srpna na Staroměstském rynku slavnostní akt, kdy Zikmund v plném majestátu přijímá slib poslušnosti od zástupců pražských měst; dle jistých zpráv snad mohl být tehdy „podruhé korunován“ právě Filibertem (†1439) Kompaktátní cedule § Za Filibertova působení je zjevná snaha o rekatolizaci Prahy, byť respektuje ustanovení kompaktát a světí na kněžství jak katolíky, tak utrakvisty § § V dubnu 1437 iniciuje ukazování relikvií v kapli Božího těla spojené s provoláním kompaktát císařem a jejich výkladem Filibertem § § V rozmezí 1437–1462 vyhotovena deska oznamující, že r. 1437 bylo v kapli hlásáno „česky, v latině, uhersky a německy, že Čechové a Moravané tělo Boží a krev pod dvojí zpuosobu přijímajíc, jsú věrní křesťané a pravé synové církve.“ § § Krátce na to opouští Rokycana a jeho straníci Prahu, která se stává baštou konzervativců (Příbram, Prokop z Plzně, Papoušek…) Kompaktátní cedule z rudolfínské doby Basilejská disputace r. 1437 § V létě pověřuje univerzita Prokopa z Plzně a Jana z Příbramě obranou nutnosti kalicha a přípustnosti přijímání dítek na půdě basilejského koncilu § § Proti oběma mistrům stojí auditor Palomar, učené hádání se protahuje na celé dva měsíce § § 20. října předkládají čeští poslové koncilu devět požadavků: „… quod concederetur omnibus et singulis regni Bohemie et marchionatus Moravie communio eucharistie sub utraque specie (…) quod daretur eis libertas communicandi parvulos sacra eucharistia…“ Dekret Ut lucidius videatur a definitivní povolení kalicha § 23. prosince 1437 na třináctém plenárním zasedání vyhlášen výnos ohledně otázky, zda je sub utraque specie nezbytné § § „Declarat hec eadem sancta synodus, quod fideles layci (…) non astringuntur ex precepto Domini ad suscipiendum sub utraque specie…“ Dále zmíněna konkomitance: „… sub qualibet specie est integer et totus Cristus.“ § § Koncil nicméně stále počítal s vydáním licence českým a moravským kněžím podávat laikům podobojí – na konci r. 1437 vytvořen koncept § § Kvůli vnitřním rozporům poselstvo do Čech odloženo a březnová legace (mířící navíc do Vídně) koncept nemá § § Obhajoba basilejského dekretu a kompaktát Prokopem z Plzně § Ačkoliv v Basileji se snažil spolu s Příbramem přesvědčit koncil o husitských zásadách, nyní se plně ztotožňuje se závěry dekretu Ut lucidius videatur, že kalich není nezbytný ke spáse, avšak může být povolen církevní autoritou § § V traktátu De communione et de compactatis (asi 1438) se k dekretu jednoznačně hlásí a uvádí, že „koncil basilejský, reprezentující římskou církev uzavřel smlouvu s královstvím českým a markrabstvím moravským o laickém přijímání (…) pod jistými podmínkami…“ § § Ve spise De compactatis píše: „Obojí přijímající mají se jako synové téže matky katolické církve vzájemně snášeti a milovati.“ Pozdější reakce na dekret § Konvertita Jan Papoušek ze Soběslavi v díle Edicio (1449–1453) uvádí čtyři body, které musí Čechové naplnit, chtějí-li od papeže onu konečnou licenci kalicha: „Quarto, conceditur illis et non aliis communio calicis, qui sucipient determinacionem et decretum ecclesie de communione calicis.“ § § Martin Lupáč v díle Sensus (reakce na Papouška, patrně z let 1449–1455) píše: „Quicquid ergo post compactata in concilio tarde ipsi per se finxerunt de communione unius speciei, nihil pertinet ad compactata…“ § § Konvertita Hilarius Litoměřický v Traktátu o nejsvětějším přijímání lidu obecného pod jednou způsobou (po r. 1465) uvádí: „Slyštež pak nález v concilium Basilejském již po kompaktátech učiněný, jenž takto zní…“ (citován stejně jako u Papouška) Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil? § Evžen IV. – od počátku měl ke koncilu negativní postoj, v listu Čechům z března 1436 nicméně pochválil husitské úsilí o církevní jednotu § Spor koncilu s Evženem IV. výrazně graduje 18. září 1437 papežskou bulou, která basilejský sněm rozpouští a dává mu 30 dní na vyřízení české záležitosti § Dne 8. 1. 1438 zahájen z popudu Evžena IV. koncil ve Ferraře, což má za následek odchod Palomara a Cesariniho z Basileje § § Část basilejských bohoslovců však ve městě stále zůstává