VĚRNOST ZA VĚRNOST? – ČESKOSLOVENSKO-JUGOSLÁVSKÉ VZTAHY V KONTEXTU MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI Mgr. Jana Škerlová, Ph. D. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., pobočka Brno ORGANIZAČNÍ INFORMACE ¢Po 12:30–14:05, M 24 – Joštova 13 ¢26. 9. – 12. 12. – 12 přednášek ¢Max. 3 absence ¢Ukončení: ústní kolokvium – v průběhu ledna ¢hrabcova@brno.avcr.cz LITERATURA ¢ŽÁČEK, Václav a kol.: Češi a Jihoslované v minulosti. Praha 1975. ¢HLADKÝ, Ladislav a kolektiv: Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy. Praha 2010. ¢HLADKÝ, Ladislav – ŠKERLOVÁ, Jana – CIBULKA, Pavel (eds.): Korespondence T. G. Masaryk – Slované: Jižní Slované. Praha 2015. ¢DOUBEK, Vratislav – HLADKÝ, Ladislav – VLČEK, Radomír a kolektiv: T. G. Masaryk a Slované. Praha 2013. ¢SLÁDEK, Zdeněk: Malá dohoda 1918–1938. Její hospodářské, politické a vojenské komponenty. Praha 2000. ¢ŠESTÁK, Miroslav a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1998. ¢SLÁDEK, Zdeněk: Československo a Jugoslávie v letech 1918–1925. Slovanské historické studie 19, 1993, s. 104–123. ¢HRADEČNÝ, Pavel: Politické vztahy Československa a Jugoslávie v letech 1925–1928 v zahraničním a vnitřním kontextu. Praha 1988. ¢ŠKERLOVÁ, Jana:Věrnost za věrnost? Československo-jugoslávské vztahy v letech 1929–1934. V tisku. (Dizertační práce dostupná v IS.) ¢BALABAN, Milan: Yugoslav-Czechoslovak Economic Relations between 1918 and 1938 year. Dizertační práce. FF MU 2016. ¢HROZIENČÍK, Jozef (ed.): Československo a Juhoslávia. Z dejín československo-jughoslovanských vzťahov. Bratislava 1968. ¢ ¢ ¢ BUDOVÁNÍ ZÁKLADŮ POZDĚJŠÍHO SPOJENECTVÍ ¢Dlouhá tradice vzájemných styků mezi Čechy, Slováky a Jihoslovany ¢kontakty už od středověku: •žáci Konstantina a Metoděje – Kvarner, Ohrid, Bulharsko •1094 – 1. biskupem v Záhřebu Čech Duch •Karel IV. – Emauzy, dopis Štěpánu Dušanovi •bitevní pole – 1420 – Srbové součástí Zikmundova vojska proti husitům, bratříci ve službách Jana Hunyadyho proti Turkům, podíl Čechů na obraně Bělehradu v letech 1492 a 1521 •Kostnický koncil – dubrovnický dominikán Ivan Stojković ¢ Uglata_glagoljica.gif ¢od poč. 16. stol. Habsburská monarchie – společný stát s Chorvaty, Slovinci a částí Srbů žijících v chorvatských zemích ¢Chorvatský hrdina Nikola Zrinski měl za manželku Evu z Rožmberka ¢V průběhu 16. a 17. století – chorvatská kolonizace jižní Moravy a jižního Slovenska ¢Teorie o společném původu a zájmech Čechů a Chorvatů ¢Za třicetiletí války – panduři – Franjo Trenck – †1749 na Špilberku ¢Od konce 18. století – usazování Čechů v chorvatských zemích (Daruvar a okolí) ¢zbytek Srbů součástí Osmanské říše – Bělehradský pašalík ¢Srbské knížectví – vytvořeno počátkem 19. století – méně intenzivní styky s Čechy a Slováky než Srbové z Habsburské monarchie ¢ Franz_von_der_Trenck_1711_1749_Oberst.jpg RAKOUSKO-UHERSKO A JEHO SOUSEDI Oestrreich-Ungarn-1815-1919.jpg ČEŠI A JIHOSLOVANÉ V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOLETÍ ¢V 1. polovině 19. století – zejména jazykovědci – vliv na kodifikaci spisovných jihoslovanských jazyků • Josef Dobrovský - ovlivnil zejména Slovince, ale také Chorvaty •Pavel Josef Šafařík – působil v Novém Sadu •Ján Kollár – Slávy dcera – koncepce jednoho slovanského národa o čtyřech kmenech ¢1842 – založena Matice illyrská (1843 M. chorvatská) – mezi zakládajími členy např. František Palacký, Josef Jungmann aj. ¢Vuk Stefanović Karadžić – 1817 v Praze vyšla antologie Prostonárodní srbská múza do Čech převedená (vydal Václav Hanka) – inspirovala Čelakovského, Erbena, Němcovou ad. ¢1848 – Slovanský sjezd v Praze – účast Srbů, Chorvatů i Slovinců ¢Po potlačení povstání mnozí revolucionáři uprchli do Chorvatska a Srbska (Frič, Zach) ¢František Alexandr Zach – podílel se vybudování srbské armády ve 2. polovině 19. století a na budování srbského vojenského školství ¢ ¢ ¢ ¢ Vuk Stefanović Karadžić.jpg Frantisek-Zach.jpg ¢Vuk Stefanović Karadžić ¢František Alexandr Zach VZÁJEMNÉ VZTAHY VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ ¢Kontakty na půdě říšského sněmu ¢překlady – Ivo Vojnović, August Šenoa, Adolf Černý, Jan Hudec aj. ¢Okouzlení jihoslovanskou lidovou poezií a kulturou – Josef Holeček, Ludvík Kuba (Slovanstvo ve svých zpěvech), obrazy (Žena z Planjan →), ¢Prokop Chocholoušek, Jaroslav Čermák – Černá Hora ¢ ¢ ¢ ¢ b_2008-07-Kuba -Žena z Planjan.jpg Raněný_Černohorec.jpg ¢Jaroslav Čermák – Raněný Černohorec (1873) VELKÁ VÝCHODNÍ KRIZE ¢V českých zemích organizovány dobročinné sbírky a politická shromáždění na podporu Jihoslovanů ¢Čeští dobrovolníci – několik desítek ¢Zpravodajství – Josef Holeček (Národní listy), Bohumil Havlasa ¢František Alexandr Zach velitelem jedné z front jako generál srbské armády ¢1878 – okupace Bosny a Hercegoviny za účasti českých vojáků, poté příchod řady českých úředníků, učitelů, kulturních pracovníků a dalších do Bosny ¢1885 – Bulharsko-srbská válka – sympatie Čechů na straně napadených Bulharů VZTAHY NA KONCI 19. STOLETÍ ¢Černá Hora – publicista a politik Jan Vaclík – sekretář knížat Danila a Nikoly, zasloužil se o uznání ČH ¢Sokol – nejstarší ve Slovinsku, poté i v Chorvatsku a Srbsku ¢Účast jihoslovanských Sokolů na sletu v Praze 1912 (1300 Sokolů ze Srbska) ¢České Besedy ¢80. léta 19. století – nová vlna české kolonizace chorvatského venkova ¢Koncem 19. století vznikla česká krajanská kolonie i v Bělehradě – hudebníci, inženýři atd. (Janko Šafárik, Josef Meissner, bratři Šístkové) ¢Podíl Čechů na budování chorvatských turistických středisek a jejich popularizaci – Baška na Krku, Crikvenica ad. ¢90. léta – spolupráce mladočechů a chorvatských obzorašů v říšské radě ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ P1080098.JPG dječja kolonija.jpg ¢Pomník českého lékaře Emila Geistlicha v Bašce na Krku ¢Crikvenica – ozdravovna zvaná Dětská kolonie, založená Marií Steyskalovou ¢Koncem 19. století – řada jihoslovanských studentů v Praze – zejména Chorvati a Slovinci ¢Srbové z Království méně ¢1895 – příchod Chorvatů po nepokojích na Záhřebské univerzitě ¢Stjepan Radić (viz foto) ¢Ivan Žmavc, Jovan Banjanin ¢Kosta Majkić, Ivan Šajković ¢1896–1898 – časopis Novo doba (Hrvatska misao) ¢Politické kontakty s Jihoslovany udržovali Václav Klofáč a Karel Kramář ¢1908 – novoslovanský sjezd v Praze – účast Jihoslovanů (Ivan Hribar, Ante Tresić-Pavišić, Kosta Kumanudi) ¢1908 – anexe BaH – mladočeši hlasovali pro, realisti se zdrželi, soc-dem. a nár. soc. proti ¢Česká veřejnost proti anexi Radić s rodinou.jpg TGM A JIHOSLOVANÉ ¢Tomáš Garrigue Masaryk zásadním způsobem ovlivnil mladou jihoslovanskou generaci ¢1892 – první cesta T. G. Masaryka do Bosny – v delegacích upozornil na zaostalost této země a žalostný stav tamního obyvatelstva ¢Masaryk propagoval myšlenku jednotného jihoslovanského národa, umírněný slavismus (byl skeptický vůči Rusku), nedogmatické náboženství, socializaci kultury, politiky i vzdělávání (spolupráci všech společenských vrstev) ¢ ¢v Záhřebu literární časopis Nova nada – Vladimir Jelovšek – „masarykovci“ ¢„Naprednjaci“ – kulturní povznesení lidových vrstev ¢v Dalmácii Lidová pokroková strana – Josip Smodlaka ¢ ¢ ¢ ¢ 1558.jpg ¢1904 – v Bánském Chorvatsku Chorvatská pokroková strana (Vladimir Jelovšek, Petar Skok, Ivan Lorković, Većeslav Wilder) – týdeník Pokret ¢1905 – Chorvatsko-srbská koalice (Frano Supilo, Svetozar Pribićević) ¢ ¢1901 – Kaj hoćemo? – manifest slovinské omladiny ¢1902 – časopis Naši zapiski – sociálnědemokratický, spolupráce s masarykovci ¢1904 – národně-radikální hnutí– „drobná práce“ – osvěta, boj proti alkoholismu, menšinové otázky, boj za vznik slovinské univerzity ¢proti Masarykovým idejím slovinští klerikálové ¢Slovinští liberálové(Ivan Hribar, Ivan Tavčar) pro spolupráci s Čechy ¢ ¢počátek 20.století – druhá vlna Jihoslovanů v Praze (Vladimir Jelovšek, Milan Prelog, Većeslav Vilder, Zofka Kvedrova, Albert Kramer aj.) ¢Po studentské stávce v Záhřebu v roce 1908 nová vlna chorvatských studentů do Prahy ¢1908 – Masarykova kritika způsobu anexe Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem ¢1910 – příchod dvou skupin studentů – „realisti“ (Frano Cvjetiša ad.) a radikálové – požadavek nezávislého jihoslovanského státu – Masaryk proti ¢Masaryk požadoval rozvoj malých slovanských národů v rámci R-U, které by ale respektovalo jejich jazyková a národnostní práva a postupně by se přetvořilo na federaci ¢Kontakty udržoval i s významným jazykovědcem žijícím ve Vídni Vatroslavem Jagićem ¢ H:\Archiv_UTGM_roztříděno_dle_ jazyků\Dopisy_česky\1821.jpg H:\Archiv_UTGM_roztříděno_dle_ jazyků\Dopisy_česky\0100.jpg ¢1909–1910 – tzv. velezrádné procesy ¢53 jihoslovanských politických aktivistů (členů srbsko-chorvatské koalice v Chorvatském saboru) v čele s Valerijanem a Adamem Pribićevićovými bilo obviněno z velezrady a spolupráce se Srbským královstvím, iredentismu a přijetí peněz za své aktivity od vlády Kraljevine Srbije ¢Březen 1909 – Záhřebský proces – hrozily jim tresty smrti, odsouzeni k dlou ¢Třetina obžalovaných byli bývalí studenti TGM – jejich kolega Milan Marjanović přišel do Prahy prosit Masaryka o pomoc ¢Masaryk se v procesech angažoval hlavně z etických ¢Cestoval do Záhřebu i do Bělehradu ¢v Bělehradě kontakt se srbskými politiky – Milovan Milovanović i Nikola Pašić z Národní radikální strany, Božidar Marković ze Samostatné radikální strany, Miroslav Spalajković ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢Proces v Záhřebu 1909 ¢Obžalovaní Srbové ve vězení. Pohlednice zaslaná Masarykovi 1. prosince 1909. ¢Masaryk přesvědčen, že obžaloba je vykonstruovaná a důkazy padělané ¢Svědci nedůvěryhosní, což Masaryk prokázal – např. Đorđe Nastić – známý z tzv. „bombaške afere“ na Cetinji (1908.) – policejní provokatér ¢Masaryk je obvinil černohorského vladaře Nikolu , že předal tzv. revoluční státu chorvatsko-srbské koalice rakousko-uherským úřadům – polemika v tisku (Národní listy + Glas Crnogoraca X Čas – bránil Masaryka), ale nepřinesl důkazy, opíral se pouze o svědectví pochybných existencí (teroristi) ¢Tato obvinění však posilovala napětí mezi Srbskem a Černou Horou, což vyhovovalo Rakousku-Uhersku ¢Září 1909 – TGM navštívil Černou Horu, chtěl mluvit s knížetem Nikolou, ale ten jej odmítl přijmout ¢ ¢1910 – tzv. Friedjungův proces ve Vídni – bývalí obvinění obžalovali rakouského historika Heinricha Friedjunga pro pomluvu ¢ ¢1910 – chorvatsko-srbská koalice uzavřela dohodu s novým chorvatským bánem Khuenem Hedervárym ¢Všihcni obvinění byli nakonec omilostněni ¢ ¢1910. – tzv. Vasićův proces (padělatel dokumentů) v Bělehradě ¢Masaryk se snažil dokázat, že padělané dokumenty byly vyrobeny na rakousko-uherském vyslanectví v Bělehradě pod vedením vyslance Forgáche (ve skutečnosti ty dokumenty vyrobil Vladimir Vasić, ale kdo vymyslel jejich obsah se neví – možná agenti okolo bána Raucha, možná dokonce ruští agenti) ¢ ¢1910 – Masarykova vystoupení v delegacích – spory s ministrem zahraničních věcí Aerenthalem – obvinil ho, že na Balkáně provozoval dobrodružnou zahraniční politiku a že kvůli ospravedlnění anexe Bosny a Hercegoviny využil křivé důkazy ¢ ¢ ¢ ¢ ¢během balkánských válek snahy o zprostředkování jednání mezi R-U a Srbskem – 1912 – setkání s Nikolou Pašićem v Bělehradě ¢Poté Masaryk ve Vídni hraběti Berchtoldovi tlumočil Pašićovu zprávu, že Srbsko chce R-U dát obchodní koncese zatímco R-U má dát Srbsku jeden jadranský přístav, který by Srbsko mohlo užívat pro svůj dovoz a vývoz zboží, ne pro účely válečného námořnictva, Berchtold to odmítl ¢V ČZ humanitární sbírky ¢Přednášky a manifestace na podporu Jihoslovanů – často měly protirakouský charakter ¢Novinové zpravodajství – např. Emanuel Škatula pro Právo lidu