VĚRNOST ZA VĚRNOST? – ČESKOSLOVENSKO-JUGOSLÁVSKÉ VZTAHY V KONTEXTU MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI Mgr. Jana Škerlová, Ph. D. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., pobočka Brno JUGOSLÁVIE PO SMRTI KRÁLE ¢politická krize ¢koncem roku 1934 vzrůstala všeobecná nespojenost ¢Nová vláda Bogoluba Jevtiće neschopná řešit situaci ¢nepokoje mezi rolníky - dlouhodobě nacházeli ve svízelné situaci a často byli neúměrně zadlužení ¢aktivizovalo se také dělnické hnutí – řada dělníků kvůli krachu průmyslových podniků přišla o práci a dlouhodobě nemohla najít novou ¢občané odmítali platit daně, protože na ně neměli prostředky ¢růst chudoby ¢Květen 1935 – parlamentní volby ¢Opozici se podařilo sestavit kandidátku, ale neuspěla – neregulérní politická soutěž ¢Premiérem znovu Bogoljub Jevtić, ale poté, co došlo k verbálním útokům na chorvatské poslance v nové skupštině a demisím několika ministrů, se Jevtićova pozice v čele kabinetu stala zcela neudržitelnou ¢ ¢Novým jugoslávským premiérem se v červnu 1935 stal dosavadní ministr financí Milan Stojadinović ¢zároveň i ministr zahraničních věcí ¢Čechoslováci obecně očekávali, že po Stojadinovićově nástupu se politický kurz v Jugoslávii začne znovu obracet k demokratickému vývoji, to se ale nestalo ¢Květen 1935 – volby také v Československu – překvapivé vítězství SdP, do vlády se ale nedostala Milan_Stojadinović.jpg ¢Milan Stojadinović, jugoslávský premiér ¢1935–1939 ¢Už v roce 1935 začala přicházet drobná varování, že Jugoslávie s Malou dohodou přestává počítat ¢březen 1935 – oslavy Masarykova 85. jubilea – v Jugoslávii vlažné, oficiální místa to zdůvodňovala trvajícím smutkem za krále ¢Stojadinović požádal o odklad zasedání Stálé rady Malé dohody, které se mělo konat v polovině června 1935 ¢nepospíchal ani s cestou do Paříže, kam jej urgentně zvali francouzští politici ¢Pavle, který byl spolu se Stojadinovićem novým hlavním architektem jugoslávské zahraniční politiky, byl zarytý antikomunista a odmítal uznání Sovětského svazu a případnou spolupráci se sovětskou diplomacií ¢To velmi komplikovalo případnou jugoslávskou účast na tzv. Východním Locarnu ¢Oficiálně sice stále hlásána orientace na Francii, ale realita byla jiná ¢Pavle jako anglofil podporoval sbližování Velké Británie a Německa ¢měl rovněž zájem na zlepšování vztahů Bělehradu s Římem, kterému však nadále zcela nedůvěřoval ¢v Německu spatřoval záruku proti nevyzpytatelnému Mussolinimu a garanci nedotknutelnosti jugoslávských hranic ¢ Prince_Paul_of_Yugoslavia.jpg ¢Princ Pavle Karadjordjević DSCN1373.JPG ¢Titulní list jugoslávských novin Pravda z 15. září 1936 hlásající pevnost spojenectví s Francií a naději na zlepšení hospodářských vztahů ¢Kromě vlivu Malé dohody slábl v Jugoslávii po marseilleském atentátu i vliv Francie ¢Vztahy s Francií poškodil rovněž velmi neprofesionální postup francouzského soudu v Aix en Provence, který vedl proces se spolupachateli atentátu na krále Alexandra. Soud byl po peripetiích s hledáním tlumočníka a výměnou obhájce obžalovaných odročen na únor 1936, což v Bělehradě vyvolalo značné rozhořčení, tresty nakonec nízké ¢Zlepšovat se naopak začaly v roce 1935 vztahy Jugoslávie s Itálií, jejíž vůdce Benito Mussolini ucítil šanci, jak zabránit růstu vlivu hitlerovského Německa v Podunají. Jugoslávii ujišťoval, že nehodlá ohrožovat její jednotu a územní integritu ¢Přesto neochota Jugoslávie připojit se k protiitalským sankcím po útoku na Habeš – obavy z poškození jugoslávského hospodářství ¢Stále více se také prohlubovaly jugoslávsko-německé vztahy POLITICKÁ SITUACE V EVROPĚ V POLOVINĚ 30. LET ¢Novým francouzským ministrem zahraničních věcí Pierre Laval – odlišná politická koncepce od Barthoua ¢postupné přeorientování francouzské zahraniční politiky od pokusů o sblížení se Sovětským svazem a zajištění evropské bezpečnosti s jeho pomocí k projevování sympatií Německu a také Itálii ¢Leden 1935 – tzv. římské protokoly – It +Fr – smlouva o respektování teritoriální integrity, nezávislosti a nevměšování do vnitřních záležitostí ¢Francie postoupila Mussolinimu území ve východní Africe – usnadnila mu útok na Habeš ¢ Pierre_Laval_a_Meurisse_1931.jpg ¢Pierre Laval – francouzský ministr zahraničních věcí ¢ 1934–1936 ¢Jaro 1935 – obnovení kontaktů mezi Itálií a Německem ¢Březen 1935 – obnovení branné povinnosti v Německu ¢evropské mocnosti protestovaly spíše v akademické než v praktické rovině ¢Mezi malodohodovými zeměmi a zeměmi Balkánské dohody však narůstaly obavy, a to nejen z Německa, ale v případě balkánských států zejména z toho, aby se německým příkladem neinspirovalo Maďarsko, Bulharsko a především Rakousko ¢Jugoslávie však tyto obavy nesdílela ¢Duben 1935 – konference ve Strese – francouzský ministr zahraničních věcí Pierre Laval, britský premiér Ramsay MacDonald a italský premiér Benito Mussolini – potvrdili platnost Locarnských dohod a zdůraznili, že podepsané velmoci budou odporovat jakýmkoliv budoucím pokusům Německa o změny Versailleské mírové smlouvy a že trvají na nezávislosti Rakouska ¢Reálně však brzy rozpad streské fronty kvůli italskému útoku na Habeš ¢ ¢pokud by se v otázce zbrojení podobně jako Německo pokusilo zachovat Rakousko, Maďarsko nebo Bulharsko, Malá dohoda by „reagovala co nejrozhodněji“ ¢Kvůli ztroskotání Východního paktu (Pro odpor Německa a Polska) začala Francie uvažovat o spojenecké smlouvě se SSSR ¢Květen 1935 – francouzsko-sovětská spojenecká smlouva podepsána, následně i československo-sovětská smlouva ¢Rumunsko a Jugoslávie proti spojenecké smlouvě se SSSR ¢Říjen 1935 – italský útok na Etiopii ¢Zejména VB to vnímala jako ohrožení svých zájmů v Africe → v SN prosadila protiitalské sankce ¢Sankce dosti výrazně poškodily Jugoslávii – nedočkala se pomoci od Francie a Británie, ale od Německa – posílení německého postavení v Jugoslávii ¢Obavy velmocí z nestability v Itálii v případě Mussoliniho porážky ¢Podzim 1935 – Hodžův plán na řešení hospodářské a politické situace v Podunají ¢Březen 1936 – vypovězení Locarnských dohod – okupace Porýní ¢Červen 1936 – rakousko-německá dohoda o nevměšování, rak. kancléř Schuchnigg musel do vlády přibrat nacisty ¢Červenec 1936 – počátek občanské války ve Španělsku ¢Listopad 1936 – německo-japonský Pakt pro Kominterně ¢Leden 1937 – Jugoslávie a Bulharsko pod německým patronátem uzavřely pakt o neútočení – poškození Balkánské dohody ¢Listopad 1937 – přistoupení Itálie k Paktu proti Kominterně ¢Březen 1938 – Anšlus Rakouska ¢Srpen 1938 – pakt Molotov-Ribentrop ¢Září 1938 – Mnichovská dohoda ¢ ¢ ¢ ¢ ČESKOSLOVENSKO-JUGOSLÁVSKÉ VZTAHY VE DRUHÉ POLOVINĚ 30. LET ¢Pozvolné rozvolňování vzájemných vztahů ¢Úsilí Československa vztahy zachovat, ale ze strany Jugoslávie už nebyla vůle ¢Už během roku 1935 Stojadinović často porušoval Organizační status MD, když neinformoval spojence o svých krocích v zahraniční politice ¢Prosinec 1935 – abdikace TGM ¢Novým prezidentem Edvard Beneš – v Jugoslávii přijato pozitivně ¢Zahraniční záležitosti měl počátkem roku 1936 na starost premiér Milan Hodža ¢ ¢Únor 1936 – cesta M. Hodži do Jugoslávie ¢cílem bylo získat bělehradskou vládu v čele s premiérem Milanem Stojadinovićem pro svůj širší plán středoevropské hospodářské spolupráce ¢Snaha vyjednat úpravu vztahů Malé dohody s Rakouskem, tak aby bylo Rakousko vymaněno z vlivu Německa – Jugoslávii na tom nezáleželo ¢Uvítání v Bělehradě velkolepé – vítán vysokými ústavními činiteli, členy diplomatického sboru, kapelou, starostou Bělehradu, přehlídkou sokolské čety, zástupci Jihoslovansko-československé ligy, bělehradským obyvatelstvem atd. ¢Hodža se Stojadinovićem jednali dvakrát, konstatovali shodný názor na zásadní politické otázky ¢Hodža Stojadinovićovi předal Řád Bílého lva 1. stupně ¢Dále jednání s předsedou parlamentu Čirićem a předsedou senátu Tomašićem ¢ ¢ ¢Audience také u regenta Pavleho – předal mu Řád Bílého lva I. stupně za vojenské zásluhy ¢Pavle předal Hodžovi pro Edvarda Beneše odznak velkokříže Hvězdy Karadjordje ¢Hodža přijat i královnou Marií ¢Hodža se také poklonil památce krále Alexandra na Oplenci ¢Na slavnostní večeři na vyslanectví se Hodža setkal s celou jugoslávskou politickou špičkou ¢přes velkolepé přijetí k reálným jednáním o Hodžově plánu se Stojadinovićem v podstatě nedošlo ¢Celkově spolu Hodža a Stojadinović o samotě mluvili asi 3 hodiny ¢Zdůrazňována role Malé dohody ¢Ve skutečnosti Jugoslávie neměla vůli podpořit Hodžův plán ¢ ¢září 1936 – Milan Stojadinović navštívil Československo u příležitosti konference Stálé rady Malé dohody v Bratislavě ¢Konferenci předsedal Kamil Krofta – nový československý ministr zahraničních věcí ¢Závěr – základní směr zahraniční politicky MD zůstává stejný jako doposud ¢Realita tomu neodpovídala ¢Řešily se i vztahy MD s Polskem, ale bez konkrétních výsledků ¢Plány na posílení armád MD i hospodářské spolupráce ¢S prezidentem Edvardem Benešem se Stojadinović sešel v Topolčiankách ¢Z Bratislavy cestoval přes Brno, navštívil i prezidenta Masaryka v Židlochovicích, kde byl na jeho počest uspořádán hon ¢Z Brna do Prahy, kde byl velmi srdečně přijat ¢Jednání s premiérem Milanem Hodžou v Praze, prohlídka Škodových závodů v Praze a českých chemiček ¢ DSCN1367.JPG ¢Milan Stojadinović a Kamil Krofta odjíždějí z Bratislavy 15. září 1936 DSCN1389.JPG ¢Milan Stojadinović na audienci u prezidenta Edvarda Beneše DSCN1457.JPG ¢Karikatura maďarských novin Magyarság ¢Z 15. září 1936 reagující na bratislavská jednání Malé dohody ¢5.–7. dubna 1937 – třídenní cesta Edvarda Beneše do Jugoslávie (Bělehrad) – poprvé jako prezident ¢Snaha zachránit uvadající spojenectví ¢Podobně jako Hodža se poklonil památce krále Alexandra ¢Jednání s regentem Pavlem ¢Opět velkolepé uvítání – přehlídky, bankety, slavnostní večeře ¢ DSCN1529.JPG ¢Obrazová reportáž o Benešově cestě do Jugoslávie v Pražském ilustrovaném zpravodaji z 15. dubna 1937 DSCN1531.JPG ¢Edvard Beneš a regent Pavle Karadjordjević DSCN1535.JPG ¢Princezna Olga, Edvard Beneš, královna Marie, Hana Benešová a regent Pavle Karadjordjević přihlížejí v Bělehradě vojenské přehlídce ¢Stojadinović v letech 1936 a 1937, přes odpor části opozice – zahrnující Selskou demokratickou koalici, Demokratickou stranu, Svaz zemědělců i některé předáky radikálů – se snažil bránit veškerým snahám Československa o zefektivnění spolupráce uvnitř Malé dohody a prohloubení jejích vazeb na Francii ¢Beneš neuspěl ani s návrhem na jednotný pakt Malé dohody, který by umožnil rozšířit vzájemné povinnosti mezi malodohodovými státy pro případ jakéhokoliv útoku na některého ze spojenců ¢Přes nátlak značné části veřejného mínění i řady jugoslávských opozičních politiků se oficiální bělehradská místa odmítla v průběhu bouřlivých událostí roku 1938 angažovat ve prospěch Československa ¢Na druhé straně vyjadřovali v průběhu roku 1938 ohroženému Československu svou solidaritu opoziční jugoslávští politikové i prostí občané ¢Z manifestací podpory byla vedle akademie, uspořádané na bělehradské univerzitě 7. června 1938, významná zejména oslava vzpoury slovenských vojáků v Kragujevaci 19. června 1938 ¢Na podporu Československa se konala řada demonstrací také v Šabaci, Nikšiči, Zaječaru, Skopji i ve slovinských oblastech, které byly bezprostředně ohrožovány hitlerovským Německem ¢Manifestací československo-jugoslávské solidarity byla také účast jihoslovanských cvičenců na pražském Všesokolském sletu v červenci 1938 ¢Zimní sletové hry probíhaly v podobném rozsahu jako před IX. sletem v březnu 1938 ve Vysokých Tatrách a výrazněji se v nich prosadili též Sokolové z Jugoslávie X._Všesokolský_slet_1938.JPG ¢Během zářijové krize se na pomoc Československu přihlásilo na 60 tisíc jugoslávských dobrovolníků ¢Samotný podpis mnichovské dohody vyvolal v jugoslávské veřejnosti další vlnu zájmu o osud Československa ¢Naopak Stojadinovićova vláda považovala tuto dohodu za absolutorium své dosavadní politice a důkaz své prozíravosti