VĚRNOST ZA VĚRNOST? – ČESKOSLOVENSKO-JUGOSLÁVSKÉ VZTAHY V KONTEXTU MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI Mgr. Jana Škerlová, Ph. D. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., pobočka Brno 5-Kraljevstvo_Srba,_Hrvata_i_Slovenaca_.jpg ¢Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 800px-Czechoslovakia01.png ¢Československo SPOLUPRÁCE PO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE ¢Jihoslované řešili zejména otázku hranic s Itálií a očekávali od Čechoslováků podporu, které se jim ale nedostalo ¢Jihoslované z Istrie se obraceli i na T. G. Masaryka jako význačného státníka, ale on nereagoval ¢Obava z restaurace Habsburků ¢Ohledy na Itálii – hospodářské důvody a také přítomnost českých zajatců v Itálii ¢Spolupráce na pařížské mírové konferenci ¢Znovu otázka koridoru ¢jaro 1919 – pokusy části chorvatských politiků kolem Chorvatské strany práva o vyčlenění Chorvatska z Království SHS – spoléhali na pomoc Maďarska, Bulharska a přes čs. diplomatické zastoupení ve Vídni (Robert Flieder) sondovali i případný postoj československé vlády, ale ta o ničem takovém ani neuvažovala IMG_4405.JPG ¢Národnostní mapa Istrie poslaná T. G. Masarykovi koncem roku 1918 VZNIK MALÉ DOHODY ¢Společný postup Čechoslováků a Jugoslávců proti Maďarské republice rad v březnu 1919 ¢Duben 1919 – útok nejprve Rumunů, poté KSHS a Čechoslováků ¢Květen 1919 – maďarský protiútok – obsazeno jižní Slovensko – 16. června vytvořena Slovenská republika rad ¢Zákrok čs. vojska podpořeného Sokoly a DTJ – SRR zlikvidována ¢okupace Maďarska rumunskou armádou – rumunské kruhy uvažovaly o personální unii s Maďarskem a slibovaly mu připojení Slovenska a Podkarpatské Rusi, zájem o spolupráci s Polskem (zejména proti Rusku) ¢MRR předala moc do rukou sociálních demokratů ¢S Jugoslávií mělo Rumunsko spor o Banát – obavy Jugoslávie z vojenského řešení ¢listopad 1919 – Rumuni museli Maďarsko opustit na nátlak velmocí ¢16. listopadu – k moci v Maďarsku admirál Miklós Horthy – neskrývaná nespokojenost s návrhem mírové smlouvy ¢Rumuni nuceni přehodnotit svoje postoje – první porady s Čechoslováky a Jugoslávci už v prosinci 1919 v Paříži ¢ ¢Maďaři měli zejména územní požadavky, v nichž je podporovali Britové (premiér Lloyd George) a také Francouzi ¢Únor 1920 – maďarský tisk nově se formující uskupení posměšně pojmenoval Aprò Antante (Malá dohoda) ¢Jednání mezi ČSR a KSHS komplikovaly různé menší incidenty – např. pozvání Bulharů na sokolský slet do Prahy v létě 1920 a jednání ČSR s Itálií ¢1. června 1920 – společný protest proti průvodnímu dopisu k podmínkám mírové smlouvy s Maďarskem, který připouštěl možnost úpravy maďarských hranic ¢4. června 1920 – podpis Trianonské mírové smlouvy ¢Maďaři doufali v revizi podmínek s pomocí Francouzů – nabídka vojenské podpory Polska proti sovětskému Rusku v probíhající polsko-sovětské válce, ale za velmi vysokou cenu ¢ČSR a Jugoslávie vyhlásily neutralitu, Rumunsko odmítlo vyslat vojsko na pomoc Polsku, společně protest proti maďarské nabídce ¢Nelibost Francie (ministr zahraničí M. Paléologue - uvažoval o spolupráci Maďarska, Rumunska a Polska) – brala to jako „paktování“ s Ruskem ¢14. srpna 1920 – podpis československo-jugoslávské spojenecké smlouvy v Bělehradě (Edvard Beneš a Momčilo Ninčić) ¢19. srpna 1920 – dohoda o československo-rumunské spojenecké spolupráci v Bukurešti – zatím ne smlouva ¢12. listopadu 1920 – Rapallská smlouva mezi Itálií a Jugoslávií ¢Spory mezi Maďarskem a Rakouskem o Burgenland – rozdílný pohled Prahy a Bělehradu ¢Francie zpočátku proti vzniku Malé dohody – vnímala ji jako opozici vůči své politice v Maďarsku a Polsku ¢Září 1920 – změna vlády ve Francii – změna postoje ke střední Evropě, odmítnutí maďarské nabídky, změna postoje k MD, obavy z bolševismu ¢ ¢ ¢ Obr 4.JPG ¢Momčilo Ninčić – jugoslávský politik a diplomat, 1926–1927 předseda Společnosti národů, 1922–1924 ministr zahraničních věcí , 1941–1943 – ministr zahraničních věcí v emigrantské vládě ¢Březen 1921 – první pokus excísaře Karla Habsburského o restauraci v Maďarsku ¢Společná demarše malodohodových států v Budapešti i ke konferenci velmocí ¢Snaha nejen mu zabránit v získání trůnu, ale i dosáhnout zrušení nároků Habsburků na maďarský trůn vůbec ¢Jugoslávie však stále váhala s podpisem vojenské konvence s Československem ¢ČSR se začala orientovat na budování spojenectví s Rumunskem ¢23. dubna 1921 – československo-rumunská spojenecká smlouva uzavřená v Bukurešti ¢7. června 1921 – rumunsko-jugoslávská spojenecká smlouva podepsaná v Bělehradě ¢2. července 1921 – československo-rumunská vojenská konvence ¢31. července 1921 – československo-jugoslávská vojenská konvence ¢Uzavření vojenských konvencí uspíšil restaurační pokus Karla Habsburského v Maďarsku Little_Entente.png ¢Malá dohoda ¢Podzim 1921 – MD společně informovala velmoci o svém odmítavém postoji k anšlusu, o kterém Vídeň v té době reálně uvažovala ¢Beneš se také chtěl stát prostředníkem v rakousko-maďarském sporu o Burgenland, ale tomu zabránila Itálie, která to zdůvodňovala obavou, že MD by v Burgenlandu zřídila čs.-jug. koridor ¢13. října 1921 – uzavřen tzv. benátský protokol o Burgenlandu ¢Koncem října 1921 – druhý restaurační pokus Karla Habsburského v Maďarsku – ČSR to považovala za casus belli → mobilizace ¢Stejně postupovala Jugoslávie, také mobilizovala ¢Požadavek ke konferenci velmocí – vyhnat Karla a předat ho Dohodě, zrušit nároky Habsburků na maďarský trůn, důkladně uptlatňovat Trianonskou mírovou smlouvu (tj. odzbrojení aj.), zrušit Benátský protokol a uhradit náklady mobilizace ¢Rumunsko však proti tak důraznému postupu ¢Konference vyslanců v Paříži a zejména Velká Británie považovaly požadavky MD za přemrštěné ¢Protikampaň Maďarska – obvinilo MD, že připravuje vpád do Maďarska ¢Nakonec prosazeno zrušení nároku Habsburků na maď. trůn ¢ ¢Vůdčí role Prahy v rámci MD ¢ ¢„Malá dohoda posílila díky zkouškám, jimž byla vystavena, ale objevily se i známky žárlivosti na vůdčí postavení, které převzal dr. Beneš ve vztazích Malé dohody ke zbytku světa, a to díky své vyšší kultuře a schopnostem. Srbské vojsko nemá valné myšlení o československých ozbrojených silách a říká se, že pokud Beneš představuje mozek Malé dohody, pak srbský Generální štáb představuje její fyzickou sílu.“ ¢ ¢Avramovski, Živko (ed.): Britanci o Kraljevini Jugoslaviji. Godišnji Izveštaji Britanskog poslanstva u Beogradu 1921–1930. Zagreb 1986, s. 31. ¢Společné přípravy MD na Janovskou konferenci ¢Beneš byl proti angažování Polska v Malé dohodě – znamenalo by to praktikovat protiruskou politiku ¢Březen 1922 – schůze expertů MD v Bělehradě za účasti polských zástupců – dohodnut společný postup pro Janovskou konferenci, zejména v hospodářských otázkách a postup proti Maďarsku ¢30. srpna 1922 – v Mariánských Lázních uzavřeny tři multilaterální smlouvy doplňující vojenské závazky o sliby vzájemné politické a hospodářské spolupráce ¢Beneš chtěl, aby byla malodohodová spolupráce rozšířena a vztahovala se na všechny mírové smlouvy, ne jen na Trianon, ale neuspěl ¢Platnost pouze na 5 let, ne na 10–20, jak chtěl Beneš ¢ ¢ VZÁJEMNÉ VZTAHY V PRVNÍ POLOVINĚ 20. LET ¢Kromě intenzivních politických styků rozvoj také hospodářských a kulturních vztahů ¢Listopad 1922 – první valná hromada Československo-jugoslávské ligy, prvním předsedou Milan Hodža ¢Prosinec 1922 – založena Jugoslovensko-čehoslovačka liga v Bělehradě ¢1925 – celojugoslávský svaz lig založený na sjezdu v Rogašské Slatině ¢Také čs. tisk často psal o jugoslávských záležitostech – Československá republika, Prager Presse, dále zejména Národní listy a Národní politika ¢Spolupráce na úrovni spolků – Sokol, Orel aj., legionáři ¢turistika ¢Jihoslovanská studentská kolonie v Praze ¢Různé tradice kulturního a veřejného života, ale např. i politické kultury ¢ ¢I přes společné zájmy (zachování versailleského mírového systému, zajištění bezpečnosti apod.) řada neshod plynoucích z rozdílné geografické polohy a tím pádem odlišných geopolitických zájmů ¢Také hospodářská struktura odlišná – ČSR průmyslovou zemí, KSHS agrární ¢Vzhledem ke dlouhé společné existenci v rámci habsburské monarchie k sobě měli obzvláště blízko především Češi a Chorvaté a Slovinci, avšak zatímco po vzniku ČSR se Češi stali v ČSR vládnoucím národem, v Království SHS dominovali Srbové, což politicky i ekonomicky vyspělejší Chorvaté a Slovinci vnímali dosti nelibě ¢Politici ze Záhřebu a Lublaně také zazlívali svým československým kolegům jednoznačnou orientaci jejich zahraniční politiky na Bělehrad a jeho zájmy ¢ ¢Spolupráce na úrovni politických stran ¢Čeští lidovci a slovenští ľuďáci spolupracovali zejména se slovinskými lidovci ¢Agrárníci s Chorvatskou selskou stranou (Stjepan Radić), méně se Zemědělskou stranou, která působila hlavně v Srbsku a Slovinskou rolnickou stranou ¢Pokus o ustavení Mezinárodního agrárního byra – tzv. Zelená internacionála na jaře 1929, ale spolupráci zhatila hospodářská krize ¢Spolupráce sociálních demokratů (v KSHS však nebyli příliš silní) ¢Komunisté – v KSHS už od roku 1921 ilegální (tzv. Obznana), takže spolupráce složitá ¢Národní demokracie (Karel Kramář) – styky redukovány na slovanskou vzájemnost ¢ ¢Neshody mezi ČSR a KSHS v otázce vztahů k Sovětskému svazu ¢Sbližování se SSSR odmítalo i Rumunsko – spor o Besarábii ¢Dohoda s Jugoslávií – s Ruskem budou rozvíjet hospodářské vztahy, jinak zdrženlivost ¢1924 – Nakonec dohoda, že každý člen MD bude vůči SSSR postupovat dle svého uvážení ¢ ¢ČSR nelibě neslo i jugoslávské pokusy o sblížení s Polskem, také Rumunsko mělo zájem na spolupráci, zejména kvůli společným obavám ze SSSR ¢ČSR naopak podporovalo usmíření mezi KSHS a Bulharskem, ale pokusy o zprostředkování nebyly úspěšné ¢ ¢1922 – nástup fašismu v Itálii ¢Mussolini měl značné dobyvačné tendence – zaměřil se na Balkán – Jugoslávie, Albánie ¢Září 1923 – Itálie vojensky obsadila přístav Rijeku ¢ČSR podporovalo uzavření tzv. Římského paktu mezi Itálií a KSHS, Francie naopak proti ¢Smlouva uzavřena v lednu 1924 – Rijeka definitivně italská, KSHS dostalo pouze předměstí Baroš a přístav Sušak ¢Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci Itálie a KSHS na 5 let ¢1925 – tzv. Nettunské konvence - řešily kromě hospodářských otázek také problémy Rijeky a Zadaru, italské menšině v Dalmácii zaručovaly právo na používání italského jazyka ve správě a soudnictví, právo na svobodný obchod i volné obchodování s nemovitostmi a půdou, zmenšení tranzitních cel, volný rybolov v jugoslávských výsostných vodách a zaručovaly také zvláštní práva pro italský konzulát; podobně jako Rapallská smlouva však ani tyto konvence nijak neupravovaly postavení půlmilionové slovanské menšiny v Itálii, která se stala terčem italského šovinismu ¢ ¢ ¢pronásledování, násilné poitalšťování slovanského obyvatelstva v Itálii ¢„Právo a spravedlnost zde již, pokud jde o Slovince a Chorvaty, vůbec neexistuje. Nemají nikde zastání a jsou v pravém smyslu slova vydáni na milost a nemilost desítkám a stům fašistických činovníků, kterými jsou nové provincie obsazeny. (...) Co prodělává nyní zdejší slovanský živel, jest učiněnou Kalvarií. Vydáni na pospas různým živlům středo- a jihoitalským jsou italští Slovinci a Chorvati nejen úplně bezbranými ale i neustále vydrážďováni k nepředloženým činům. Dosud, až na jeden krutý případ – renegát a provokatér byl zastřelen – k ničemu naštěstí nedošlo.“ ¢AMZV, PZ, Itálie, Konzulát Terst 1928, Slovanská menšina v Itálii. Potlačování. 21. 9. 1928, s. 1 a 3. ¢ ¢ ¢ ¢ ¢1923 – znepokojivé zprávy z Maďarska (zbrojení, incidenty na hranicích s Rumunskem) ¢1924 – protokol o finanční sanaci Maďarska – podepsán i státy MD, byť se obávaly, že to ohrozí jejich nároky na reparační platby ¢ ¢Podzim 1923 – nová vojenská konvence MD ¢Prosinec 1923 - francouzsko-československá spojenecká smlouva, vojenskou konvenci ale Beneš odmítl, aby to nevypadlo, že ČSR je příliš těsně navázáno na Francii ¢1925 – tzv. Rýnský garanční pakt – oslabení mezinárodního postavení Československa ¢ ¢2. polovina 20. let – Československo znepokojoval stále rostoucí vliv Německa a obecně se ve své zahraniční politice orientovalo na střední Evropu X Království SHS vidělo těžiště svých zájmů na Balkáně a ve Středomoří, kde se cítilo ohrožováno jak Itálií, tak také revizionistickými snahami Bulharska a celkově neklidnou vnitřní situací svého východního souseda ¢