VĚRNOST ZA VĚRNOST? – ČESKOSLOVENSKO-JUGOSLÁVSKÉ VZTAHY V KONTEXTU MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI Mgr. Jana Škerlová, Ph. D. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., pobočka Brno VZÁJEMNÉ VZTAHY VE 20. LETECH ¢I přes společné zájmy (zachování versailleského mírového systému, zajištění bezpečnosti apod.) řada neshod plynoucích z rozdílné geografické polohy a tím pádem odlišných geopolitických zájmů ¢Také hospodářská struktura odlišná – ČSR průmyslovou zemí, KSHS agrární ¢Vzhledem ke dlouhé společné existenci v rámci habsburské monarchie k sobě měli obzvláště blízko především Češi a Chorvaté a Slovinci, avšak zatímco po vzniku ČSR se Češi stali v ČSR vládnoucím národem, v Království SHS dominovali Srbové, což politicky i ekonomicky vyspělejší Chorvaté a Slovinci vnímali dosti nelibě ¢Upevnění diplomatických vztahů, vybudování stálých zastoupení a konzulátů ¢První vyslanci KSHS v ČSR z řad Slovinců (Ivan Hribar, Bogumil Vošnjak) – vycházelo to z dřívějších tradic ¢1922 – návštěva krále Alexandra u TGM v Lánech ¢1923 – po smrti A. Kaliny novým čs. vyslancem v Bělehradě Jan Šeba ¢Politici ze Záhřebu a Lublaně zazlívali svým československým kolegům jednoznačnou orientaci jejich zahraniční politiky na Bělehrad a jeho zájmy ¢1925 – tzv. Tisková Malá dohoda ¢ Bogomil_Vošnjak.jpg Jan_Šeba_(1886-1953).png ¢Jugoslávský vyslanec v Praze v letech 1921–1923 Bogumil Vošnjak ¢Československý vyslanec v Praze v letech 1923–1929 Jan Šeba Alexandr u TGM.png ¢Král Alexandr na návštěvě u prezidenta Masaryka v Lánech v roce 1922. ¢Budova československého vyslanectví v Bělehradě na Bulvaru Kralja Aleksandra postavená v letech 1925–1929 (dnešní stav) 51bdb38176783-ceskaambasada.jpg francuska ambasada.jpg ¢Budova francouzského vyslanectví v Bělehradě otevřená v roce 1933 (dnešní stav) SPOLUPRÁCE NA ÚROVNI POLITICKÝCH STRAN ¢Čeští lidovci a slovenští ľuďáci spolupracovali zejména se slovinskými lidovci ¢Agrárníci s Chorvatskou selskou stranou (Stjepan Radić), méně se Zemědělskou stranou, která působila hlavně v Srbsku a Slovinskou rolnickou stranou ¢1921 – ustavení Mezinárodního agrárního byra – tzv. Zelená internacionála, mezi zakladateli čeští a chorvatští agrárníci ¢květen 1929 – valná hromada v Praze i za účasti Jihoslovanů, ale hlubší spolupráci zhatila hospodářská krize a také přechod těchto stran v Jugoslávii do ilegality po vyhlášení královské diktatury v lednu 1929 ¢Spolupráce sociálních demokratů (v KSHS však nebyli příliš silní) ¢Komunisté – v KSHS už od roku 1921 ilegální (tzv. Obznana), takže spolupráce složitá ¢Národní demokracie (Karel Kramář) – styky redukovány na slovanskou vzájemnost ¢ ZAHRANIČNĚPOLITICKÉ VLIVY ¢Neshody mezi ČSR a KSHS v otázce vztahů k Sovětskému svazu ¢Sbližování se SSSR odmítalo i Rumunsko – spor o Besarábii ¢1924 – nakonec dohoda, že každý člen MD bude vůči SSSR postupovat dle svého uvážení ¢s Ruskem rozvíjeny hospodářské vztahy, jinak zdrženlivost ¢ČSR a Rumunsko uznaly SSSR de iure až v červnu 1934, Jugoslávie to i nadále odmítala ¢ ¢ČSR nelibě neslo i jugoslávské pokusy o sblížení s Polskem, také Rumunsko mělo zájem na spolupráci, zejména kvůli společným obavám ze SSSR ¢ČSR naopak podporovalo usmíření mezi KSHS a Bulharskem, ale pokusy o zprostředkování nebyly úspěšné ¢ ¢1922 – nástup fašismu v Itálii ¢Mussolini měl značné dobyvačné tendence – zaměřil se na Balkán – Jugoslávie, Albánie ¢Září 1923 – Itálie vojensky obsadila přístav Rijeku ¢ČSR podporovalo uzavření tzv. Římského paktu mezi Itálií a KSHS, Francie naopak proti ¢Smlouva uzavřena v lednu 1924 – Rijeka definitivně italská, KSHS dostalo pouze předměstí Baroš a přístav Sušak ¢Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci Itálie a KSHS na 5 let ¢1925 – tzv. Nettunské konvence - řešily kromě hospodářských otázek také problémy Rijeky a Zadaru, italské menšině v Dalmácii zaručovaly právo na používání italského jazyka ve správě a soudnictví, právo na svobodný obchod i volné obchodování s nemovitostmi a půdou, zmenšení tranzitních cel, volný rybolov v jugoslávských výsostných vodách a zaručovaly také zvláštní práva pro italský konzulát; podobně jako Rapallská smlouva však ani tyto konvence nijak neupravovaly postavení půlmilionové slovanské menšiny v Itálii, která se stala terčem italského šovinismu ¢ ¢ ¢pronásledování, násilné poitalšťování slovanského obyvatelstva v Itálii ¢„Právo a spravedlnost zde již, pokud jde o Slovince a Chorvaty, vůbec neexistuje. Nemají nikde zastání a jsou v pravém smyslu slova vydáni na milost a nemilost desítkám a stům fašistických činovníků, kterými jsou nové provincie obsazeny. (...) Co prodělává nyní zdejší slovanský živel, jest učiněnou Kalvarií. Vydáni na pospas různým živlům středo- a jihoitalským jsou italští Slovinci a Chorvati nejen úplně bezbranými ale i neustále vydrážďováni k nepředloženým činům. Dosud, až na jeden krutý případ – renegát a provokatér byl zastřelen – k ničemu naštěstí nedošlo.“ ¢AMZV, PZ, Itálie, Konzulát Terst 1928, Slovanská menšina v Itálii. Potlačování. 21. 9. 1928, s. 1 a 3. ¢ ¢ ¢ ¢ ¢1923 – znepokojivé zprávy z Maďarska (zbrojení, incidenty na hranicích s Rumunskem) ¢Špatná hospodářská situace Maďarska – nutně potřebovalo zahraniční půjčku, k tomu nutná sanace a zrušení zástavního práva na maďarské státní příjmy – Rumunsko a Jugoslávie se obávaly o reparační platby, které jim Maďarsko mělo hradit, ČSR je podpořila, ale nátlak Britů (vyhrožovali, že ČSR neobdrží půjčku) ¢Březen 1924 – protokol o finanční sanaci Maďarska podepsaný státy MD ¢Sanováno také Rakousko – odpuštění reparačních plateb + půjčka, podílela se ní i ČSR ¢ ¢Prosinec 1923 - francouzsko-československá spojenecká smlouva, vojenskou konvenci ale Beneš odmítl, aby to nevypadlo, že ČSR je příliš těsně navázáno na Francii ¢ ¢ ¢ ¢Říjen 1925 – tzv. Rýnský garanční pakt - signatáři Německo, Belgie, Francie, Velká Británie a Itálie) – garantovány pouze západní hranice Německa, zatímco východní ne ¢Hranice ČSR a Polska s Německem řešena pouze bilaterálními arbitrážními smlouvami bez mezinárodních garancí a bez závazků o neporušitelnosti hranic ¢oslabení mezinárodního postavení Francie, Československa i Jugoslávie ¢naopak posílení Německa a také Itálie – aspirace na Albánii a snaha o zvýšení svého vlivu v Maďarsku ¢Zesílení revizionismu i v Maďarsku ¢Znepokojení Polska – pokusy o sblížení s ČSR i MD, už na jaře 1925 arbitrážní a obchodní dohoda s ČSR – zahrnovala i strategický aspekt – přeprava vojenského materiálu ¢Jednání Polska s celou MD neúspěšné, zvláště po převratu v roce 1926 se Polsko orientovalo na bilaterální vztahy s MD ¢Březen 1926 – prodloužení polsko-rumunské smlouvy z roku 1921 ¢Září 1926 – italsko-rumunská přátelská smírčí a rozhodčí smlouva ¢Snaha MD o zlepšení vztahů s Rakouskem, ale zásah Itálie ¢Beneš usiloval o zamezení anšlusu i vzniku Mitteleuropy ¢Duben 1926 – zajišťovací smlouva o přátelství a neutralitě mezi Německem s SSSR ¢1926 – Německo vstoupilo do Společnosti národů ¢1925 – tzv. penězokazecká aféra v Maďarsku – s vědomím nejvyšších kruhů falšovány československé koruny a fr. franky, postoj velmocí vlažný, odrazovaly i MD od rozhodného postupu ¢Duben 1927 – maďarsko-italská přátelská smírčí a rozhodčí smlouva – velké znepokojení MD, konec mezinárodní izolace Maďarska ¢Snaha Beneše orientovat MD více na středoevropské problémy, ale neúspěch, shoda pouze v otázce Maďarska ¢Léto 1927 – tzv. akce lorda Rothemera – britský politik se vyslovil pro revizi maďarských hranic – silná reakce MD – britská vláda se od něj distancovala ¢Březen 1927 – Mussolini ratifikoval tzv. besarabský protokol z roku 1920 – velmoci jím uznaly držení Besarábie Rumunskem ¢Tím si Mussolini značně naklonil Rumunsko, které vnímalo podporu MD v řešení besarabského problému jako nedostatečnou ¢ ¢Zesílení tlaku na Jugoslávii ze strany Itálie ¢Listopad 1927 – jugoslávsko-francouzská spojenecká smlouva ¢Odpověď Itálie – smlouva o obranné aliance s Albánií – tzv. I. tiranský pakt ¢Počátkem roku 1928 – aféra s pašováním zbraní z Itálie do Maďarska – chabá reakce velmocí i MD (zejména Rumunsko bralo ohledy na Itálii kvůli besarabskému protokolu) ¢Maďarský premiér István Bethlen prohlásil, že cílem je vytvoření středoevropského bloku proti MD ¢Pokusy Beneše o zlepšení vztahů s Rakouskem – nechtělo bez Německa ¢Také Jugoslávie a Rumunsko nevnímaly Rakousko jako urgentní problém, Jugoslávie dokonce nebyla striktně ani proti anšlusu ¢ ¢ ¢ ¢2. polovina 20. let – Československo znepokojoval stále rostoucí vliv Německa a obecně se ve své zahraniční politice orientovalo na střední Evropu X Království SHS vidělo těžiště svých zájmů na Balkáně a ve Středomoří, kde se cítilo ohrožováno jak Itálií, tak také revizionistickými snahami Bulharska a celkově neklidnou vnitřní situací svého východního souseda ¢Přesto dále snaha prohlubovat spolupráci ¢Květen 1929 – schůze Malé dohody v Bělehradě – Beneš navrhl sjednat arbitrážní smlouvy mezi státy MD, místo toho tripartitní Všeobecný pakt o řízení rozhodčím, smírčím a soudním ¢Prodloužení spojeneckých smluv mezi státy MD na 5 let a jejich další automatické prodloužení, pokud nebudou vypovězeny ¢Červen 1930 – na konferenci ve Štrbě přijat Organizační statut MD – formalizace dosavadních postupů ¢ HOSPODÁŘSKÉ VZTAHY VE 20. LETECH ¢Hospodářské styky komplikovány poválečnou krizí i komplikovanou dopravou zboží ¢1919 – kompenzační dohody – výměna čs. cukru a uhlí za jug. maso, kukuřici, pšenici a další zemědělské a průmyslové suroviny ¢1919 – prozatímní obchodní a celní úmluva ¢1920 – Smlouva o prozatímní úpravě hospodářských vztahů mezi Československem a Královstvím SHS ¢1921 – přechod k normálnímu obchodu, komplikován ochranářskou politikou Jugoslávie a vysokým kurzem koruny ¢1922 – dohoda mezi Škodovkou a jugoslávskou vládou o dodávce zbrojního materiálu (dělostřelecký materiál, pancéřová auta, letecké motory ad.) ¢Podzim 1923 – nová vojenská konvence MD ¢ ¢Čs. investice v Jugoslávii – v roce 1923 tvořil čs. kapitál 1/6 celkové kapacity jug. průmyslu ¢Živnobanka (např. podíl v Chorvatské zemské bance), Legiobanka, Banka Slavia ¢investory i soukromé továrny ¢stavba cukrovarů (Čuprija, Osijek), pivovarů (Skopje), textilních továren (Kranj, Lublaň, Maribor), chemiček (Drava v Osijeku, Zorka v Subotici), stojírenských závodů (Elka v Bělehradě), kožedělných a gumárenských závodů (Borovo – Baťa) ¢ tvornica šećera Osijek.jpg ¢Cukrovar v Osijeku (zal. 1906, rekonstrukce 1925 a 1930) ¢Továrna v Borovu založená r. 1931 Tomášem Baťou Bata Borovo.jpg IMG_8052.JPG Borovo.jpg ¢Inzerát na obuv Baťa z konce roku 1934 v novinách Jugoslovenski Lloyd (Záhřeb). ¢Vedení Baťova závodu a pohled na město Borovo. ¢2. polovina 20. let – všeobecná konjunktura – i přes protekcionistická opatření jednotlivých států nárůst obchodních styků ¢V ČSR velký vliv agrárních kruhů, které se snažily chránit čs. zemědělství před dovozem ¢Také jugoslávská zemědělská obchodní politika prohibitivní ¢Oba státy měly v obchodní politice protichůdné cíle ¢1925–1926 – na nátlak čs. agrárníků přijata ochranná zemědělská cla – komplikace pro rozvoj hospodářských vztahů s Jugoslávií ¢1926 – ČSR uzákonila minimalizovaní cla na zemědělské výrobky – komplikace pro dovoz v Jugoslávie ¢1926 – podepsána vojenská konvence mezi náčelníky generálních štábů obou armád ¢listopad 1928 – uzavřena obchodní a platební smlouva mezi ČSR a Jugoslávií, ratifikována o rok později ¢Nadále však spory zejména o dovoz jugoslávských zemědělských výrobků do ČSR ¢ ¢Jugoslávská obchodní bilance s ČSR pasivní, přesto ČSR po celá 20. léta druhým nejvýznamnějším partnerem jugoslávského zahraničního obchodu ¢ČSR do Jugoslávie vyvážela zejména textilní výrobky, výrobky kovoprůmyslu, stroje a přístroje, dřevo, uhlí, koks a chemické výrobky, vozidla a spotřební zboží (sklo, papír, porcelán, klobouky ad.), zemědělské výrobky (bramborová sadba, semeno řepy cukrovky ad.; cukr, pivo, likéry, šunky, uzenářské delikatesy) ¢Koncem 20. let uzavřela Škodovka v Jugoslávii několik velkých zakázek na dodávku dělostřeleckého materiálu ¢1928 – „tabáková konvence“ – ČSR se zavázala nakupovat ročně 3,5 mil. kg tabáku po dobu 6 let ¢Únor 1929 – porady hospodářských expertů MD v Bukurešti – návrh jugoslávské delegace na to, aby byly hospodářské styky uvedeny do souladu s politickými – návrh na omezení restriktivních a prohibitivních opatření, snížení cel a umožnění vývozu zemědělských výrobků ¢ KULTURNÍ VZTAHY ¢Kromě intenzivních politických styků rozvoj také hospodářských a kulturních vztahů ¢Různé spolky propagující spolupráci s Jugoslávií ¢např. už v roce 1919 v Olomouci založen Klub přátel Jugoslávie ¢Listopad 1922 – první valná hromada Československo-jugoslávské ligy, prvním předsedou Milan Hodža ¢Listopad 1921 – založena Jugoslovensko-čehoslovačka liga v Lublani – první pobočka v KSHS ¢Prosinec 1922 – založena Jugoslovensko-čehoslovačka liga v Bělehradě ¢1925 – celojugoslávský svaz lig založený na sjezdu v Rogašské Slatině ¢V čele politik radikální strany Miša Trifunović, později starosta Bělehradu a pozdější předseda skupštiny Kosta Kumanudi ¢ ¢ mauzoleum_olomouc.jpg ¢Mauzoleum v Olomouci (postaveno 1926) obsahující ostatky více než 1 100 padlých jihoslovanských vojáků z první světové války– dnešní stav ¢ ¢Milan Hodža ¢ ¢Časopis Československo-jihoslovanská liga (ročník 2, 1921) Hodza.jpg Časopis ligy.png ¢Také čs. tisk často psal o jugoslávských záležitostech – Československá republika, Prager Presse, dále zejména Národní listy a Národní politika ¢Spolupráce na úrovni spolků – Sokol, Orel aj., legionáři ¢Turistika – rozvoj přímořských letovisek za pomoci čs. kapitálu ¢Jihoslovanská studentská kolonie v Praze a v Brně (studium technických a zemědělských oborů, veterinárního lékařství a medicíny, uměleckých oborů aj.) – v prvních letech po válce asi 2 500 jihoslovanských studentů v ČSR, poté cca 250 ročně ¢1933 v Praze vybudována tzv. Alexandrova kolej pro js. studenty ¢Krajanské kolonie – 1921 – v Osijeku založen Československý svaz (zastřešující organizace Čechů a Slováků) ¢Různé tradice kulturního a veřejného života, ale např. i politické kultury ¢4. října 1926 vznikly dvě meziparlamentní komise: hospodářská a kulturní, složené z poslanců zastupitelských sborů obou zemí ¢Hospodářská komise se zabývala usnadněním obchodní výměny, snižováním cel, podporou investic, sjednocováním různých předpisů a vyhlášek a také podporou turistického ruchu. ¢Kulturní komise se věnovala především problematice školství. Snažila se o nostrifikaci diplomů, sjednocování školského zákonodárství a osnov středních a vysokých škol, výukou obou jazyků na školách, šíření znalostí o druhé zemi a podobně ¢Vzájemné kulturní obohacování – překlady, přednášky, zájezdy ad. ¢Matija Murko (1961–1952) – zakladatel a ředitel Slovanského ústavu ¢V Brně profesor psychologie Mihajlo Rostohar (1934–1935 děkanem FF) ¢Oton Berkopec – překladatel, bibliograf, knihovník Slovanské knihovny ¢V Praze působil chorvatský literární vědec a kulturní atašé Dragutin Prohaska ¢20. léta – v Praze působil slovinský architekt Josip Plečnik (1872–1957) ¢ 800px-Prague_Castle_Plecnik_Peristyle.jpg Kostel_Nejsvětějšího_srdce_Páně1.jpg ¢Sloupová síň Pražského hradu upravená Josipem Plečnikem ¢Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech 0123.jpg 0127.jpg ¢Dopis architekta J. Plečnika TGM z 8. června 1932 ¢Opis dopisu T. G. Masaryka J. Plečnikovi z 15. května 1932 ¢Malíř Vlaho Bukovac – výzdoba Obecního domu v Praze, výuka na AVU, v rámci české delegaci i na Pařížské mírové konferenci ¢V ČSR studoval i chemik a pozdější nositel Nobelovy ceny Chorvat Vladimir Prelog ¢Další pražský student Jovan Kršić založil v Sarajevu revue Pregled, v níž široce popularizoval českou kulturu ¢V Praze žil i dramatik Božo Lovrić ¢V Praze a v Brně působil režisér Branko Gavella, 1929–1949 členem Národního divadla herec, režisér a překladatel Zvonimir Rogoz ¢Nejpřekládanějším jihoslovanským autorem v ČSR byl srbský dramatik a spisovatel Branislav Nušić ¢V Jugoslávii byl velmi populární a překládaný Karel Čapek