Adjektiva Charakteristika, klasifikace Stupňování (gradace) Adjektivum = skutečný ukazatel rodu: stálý host x tvrdá kost hodný zeť x bílá zeď mladý předseda x mladá žena Rodové rozdíly v sg.: velký - velká - velké v pl.: velcí-velké - velká (nespis. velký; velcí - velké) s./ch. veliki - veliké - veliká; slovin. veliki - veliké - veliká, veliká - veliki sloven, velkí - velké; pol. wielcy - wielkie; r. 6o/ibWkie, bulh./m. ro/ie/wn Deklinačnítypy ide -jmenná (vokalická/konsonantická, tvrdá/měkká) - zájmenná (tvrdá/měkká, tzn. o- a io-kmenová, a- a ia-kmenová) (praslovanská, balto-slovanská) - složená (část jmenná + zájmenná) nov-*b, nov-o nov-a novb+jb>novy-jb nova+ja bez-b nov-a nov-y nova+jego novy+JQ ne: +jej§ k-b nov-u D.,L nov-ě novu+jemu D.,L nově+ji ne: +jeji o nov-ě A. novQ nově+jemb A. novQ+JQ s"b nov-omb I. nov-oJQ nov(-o-mb)+ji-mb > nov-"b-jimb > novyjimb I f. novoj$+jeJQ > n o voj q Charakteristika, typy • Jakostní (nový, dobrý, pěší) • Relační (vč. přivlastňovacích): jarní, východní, čokoládový, domáci, horský, ... „matčin", „otcův": č. otcova, otcovu, o otcově, pl. N. otcovi - jiné tvary složené Maryjin-b, Josifovb, Pilalaštb, Petrovb, gospodbnb... NESTUPŇOVATELNOST smysl: ideálnější, nejoptimálnější, nejaktuálnější, primárnější, nejtrendovější,...??? • Tvary jmené: zdráv, mlád, laskav,zvědav, (po)vinen, vědom, vesel leden, březen, květen, červen..., Česko, Poisko, Slovensko,... z čistá jasna, z blízka/zblízka, z daleka/zdaleka pol. zdrów, wesót, rad, gotów, ciekaw, winien, wart) jihoslovanské: mlad, nov, svez, plav, veseo, to/iam • u-kmeny: po stáru, znovu, pol. za mtodu, r. 6/iM3y, BHM3y • i-kmeny: isplbnb, različb, iio-kmen - božbjb < bogij"b < bogiios • Deklinace: jmenná a složená; tvrdá a měkká pozitivní a komparativní (mladý,-á,-é; pl. mladí, -é, -á x mladší) Mluvnické kategorie • Pád (vokativ); Synkretismus!, s. padu v pl. bez/o dobrých • Číslo: sg., duál, pl. • Rod: výrazný Synkretismus m.=n. v sg., plurál m.=f.=n. • Stupeň: positivus, comparativus, superlativus; supletivismus (dobrý x lepší), hláskové alternace (sušší, snazší) • „Člen", určitost • Fonologie: kontrakce, palatalizace, vokalizace napjatých jerů: ad. palatalizacja: dalekt>-o dalece, pl. daleci, v dalecěch-b such-b- v susě, pl. susi drag-b - o dra3ě, pl. dra3i n ov--b=ra brb, n ov-o=I éto n ovos bez-b nov-a (péša) Icb nov-u (péšu) novb/nova, novo o nov-e (pesi) s-b nov-omb (péšemb) novi = rabi, nova = leta, Icb novonrľb (péšemt) o novécľľb (péšicľľb) s"b novy (peši) nov-a=žena péšb=mgžb, péše=pole, péša=duša poisios > péchj--b > péš-"b > péšb nov-y (pésq) nov-e (pesi) novQ nove (pesi) nov-oJQ (péšeJQ) novy = ženy bez-b novb (péšb) peši =mgži, péša =pola, péšq =dusq nova m "b nova c h "b novami duál: (2) nova/péša (m.) nové/péši (f., n.) bez-b/o novu/péšu lcb/s"b novoma/péšema nov-"b-jb > n o vy j b HOBbiM, č. nový; pěš-b-jb > pěšijb > č. pěší nov-o-je hobo-j€ > č. nové; pěš-e-je > stč. pěšie bez-b nov-a-jego HOBaero > nového kb nov-u-jemu HOBoye/v\y > novému/nowemu o nov-ě-jemb HOBte/v\b > novém s"b nov-omb-jimb > novtjimb > novyjimb > novým no+vo-mb-ji-mb nova-ja > nová; pěša-ja bez-b novy-JQ (ne jeJQ!, haplologie) > č. nové^ (dnes také D a L) kb nově-ji > č. nové (z G) novQ-JQ > stč. novú > novou o nově-ji > č. nové (z G) std novoJQ-(je)JQ > n o voj q > stč. novú > novou nov-i-ji nov-y-JQ nov-a-ja rab-i+ji žen-y+jQ lét-a+ja bez-b nov-y-jich-b < novbjich-b (rab-b, žeirb, léťb) kb (m., n.) nov-y-jirrvb < nov^jim-b < novorrrb-jim-b (f.) nov^jim-b < novarrrb-jim-b o (m., n.) nov-y-jiďvb < noveclrb-(=^)-jich-b (f.) novaclrb-(=^)-jich-b s"b nov-y-jimi < novyjimi (f.) novami-(=-b)-jimi pesiji > pesi, pesQJQ > pese ( e > le > i) > pesi, pesaja > pesa ( a > i) > pesi stč. péšá/péšie, pešie, peší, péšú, o peší, s péšú > nč. po zmenách ie>í, 'u>í jednotné peší Kontrakce Ve staroslověnštině se respektují koncovky dvou a tříslabičné. Ve staroslověnštině se čtyřslabičné koncovky stahují; první dvě slabiky (koncovka jmenného tvaru) se mění na b/"b, který je před jotou (= napjatý jer). Vč. kontrahují již dvouslabičné koncovky. O kvalitě dlouhé samohlásky rozhoduje samohláska PO jotě. WEpU PO - • - VB TMFI/ 1M€NNty LAJ- A///- AM*- Složená deklinace - shrnutí • Z čeho? Část jmenná + zájmeno jt>, ja, je. • Kdy? V balto-slovanském období. • Proč? Kategorie určitosti. • Obě části se skloňují. • Měkká deklinace zájmena jt>, ja, je způsobuje, že tvary jsou vždy měkké. O tvrdosti/měkkosti deklinace rozhoduje jer před jotou. • V paradigmatu ženského rodu se připojuje pouze druhá slabika haplologických tvarů. • Použití jmenných a složených tvarů je (nověji) vázáno na syntaktickou funkcji: Buď zdráv. Ona je zdráva, x K lékaři přišel zdráv muž. Gradace, stupňování, komparace - pouze od jakostních - slovotvorba (slovotvorný formant)? tvarosloví (flexe)? - pravidelná/nepravidelná (supletivní) sufixálně-prefixální syntetická/analytická - (a)tematická -ios>j"b>b nebo -ě-ios>/ajb ... pouze io-kmeny č. -ší, pol. -szy č. -e-jší, pol. -e-jszy - tvary jmenné a složené - mluvnické kategorie: rod, číslo, pád, určitost, STUPEŇ - supletivismus, alternace (jotace, palatalizace) chud--b: m. chud-jb>chuždb (mgžb) chuždbši (x duša) chužde (poíe) XOyMKflb XOy>KAbLUM XOyWflG nov-i>: nov-ě-jb > n ovej b HOBfeM V ■ Vi novejbsi HOBtMIUM n ovej e HOBfee/ŕ€ krěp("bk)--b: krěp-bk-e-jb>krěp-bčajb krěp-jb > krěpíb Kpfen-bMan Kpfen/ib krěp-bčajbši krěpíbši Kpfen-bMauLun Kptn/lblUM krěp-bčaje krěpíe Kpt>ni>Mai€ Kptn/ie • dobr-i) bolb, bolbši, bole lucijb, lucbsi, luce račijb, račbši, race • mal-"b mbniji, mbnbši, mbňe • ztdI-td gorijb, goŕbši, goŕe • HOB nO-HOB, HaM-HOB • ro/iflM no-ro/iflM, Haň-ro/iflM • Ao6i>p no-floo-bp, Haň-floô-bp • 3"b/l nO-3"b/l, Haň-3"b/l naji-/ H3I/I- + comparativus novějb HOBt>M, nověje beziD novějbš-a-jego lo> n ověj bš-u-je m u o novějbš-i-jemb std n ověj bš-emb-j i m b> n ověj bš(b)i j i m b T pi. m. novějbše (itiqží) novějbš-i-ia (duša) beziD novějbš-Q-JQ kb novějbš-i-ji novějbš-Q-JQ o novějbš-i-ji std novějbš-eJQ-(je)-JQ > novějbšeJQ dražb dražijb (itiqž), draže (pole) bezi> dražbš-a-jego kb dražbš-u-jemu o dražbš-i-jemb std dražbš-emb-jimb > dražbšíbjijimbT* pl. m. dražbše (itiqží) dražbš-i-ja (duša) beží? dražbš-Q-JQ kb drazbs-i-ji dražbš-Q-JQ dv v • * * razbs-i-ji std dražbš-eJQ-(je)-JQ > dražbšej" m........................ f........................n..................... Utvořte tematickým (delším) způsobem 2. stupeň ve jmenném tvaru ve všech rodech: strog-* m._ f.__ n.__ drag~-b m._ f.__ n._;_ krěp-b-kb m.__ f._._ n._ star--b m._ f._ n. _ Utvořte složený D. a L. sg. a pl. m. od adjektiva mladb Utvořte složený G. a a. sg. a pl. f. od adjektivapěša Utvořte složený I. sg. m. a f. od adjektiva mil-b Utvořte složený I. pl. m, a f. od adjektiva dobr-b Utvořte složený N. pl. a du. m., f., n. od adjektiva glupt