Jiří Pešek
Universitat Masaryk de Brno
KJIA011 Dějiny Katalánska I
Muslimské dobytí Katalánska
Muslimská invaze na Pyrenejský poloostrov
• 622: Vznik Islámu. Kvůli rozpadu římského impéria se nové náboženství
snadno šíří především po severu Afriky. Na počátku 8. stol. první snahy
muslimů o proniknutí do Evropy.
• 711: Berberské vojsko pod vedením Tárika ibn Zijáda přeplouvá
Gibraltarský průliv (duben). Tehdy již mocensky roztříštěné vizigótské
království se nemá šanci ubránit – v listopadu 711 muslimové ovládnou
hl. město Toledo, pak postupují dále na sever. V následujících letech
(712 – 722) pak Maurové postupně dobývají celý poloostrov (Sevilla,
Lisabon, Astorga, Toulouse).
• 716: Ovládnutí Katalánska, pád Barcelony.
• 722 – 1492: Tzv. reconquista. Tradičně za její počátek
považována bitva u Covadongy. Následně tamní malá
křesťanská království rozšiřují svá území jižním směrem.
• 732: Klíčová bitva u Poitiers (Karel Martel), kde dochází
k zastavení muslimské expanze.
Tárik ibn Zijád
(Zdroj: wikipedia.org)
Muslimská invaze do Katalánska
• 716: Ovládnutí Katalánska, pád Barcelony. Některá města na území
Katalánska se vzdávají rychle a takřka bez boje (Lleida), jiná bojují do
posledního muže (Tarragona) a jsou následně takřka celá zničena.
• Po vítězství u Poitiers Frankové postupují na jih a znovudobývají své
ztracené území. Pod vedením Karla Velikého (Carlemany) se v roce 778
pokouší dobýt Zaragozu, ale neúspěšně.
• 785: Návrat Karla Velikého na Pyrenejský poloostrov, získává Gironu a o
4 roky později i oblast Cerdanya a Urgell.
• 801: Karlův syn Ludvík Pobožný (Lluís el Pietós) získává Barcelonu.
Hranice mezi franským a muslimským vlivem se v následujících
desetiletích stabilizuje na řece Llobregat (Marca Hispánica).
• Část dnešního Katalánska (Lleida, Tarragona, Tortosa) zůstane až do 12.
století součástí arabské civilizace (Al-Andalus).
Al-Andalus
(Zdroj: wikipedia.org)
Al-Andalus
• Al-Andalus: historický arabský název pro muslimy ovládané území na
Pyrenejském poloostrově.
• Období: 711 – 1492.
• Státní útvary:
Umajjovský chalífát (do roku 756)
Córdobský emirát (756 – 929)
Córdobský chalífát (929 – 1031)
První období taifas (1031 – 1085)
Říše Almorávidů (1085 – 1144)
Druhé období taifas (1144 – 1172)
Říše Almohadů (1172 – 1212)
Třetí období taifas (1212 -1238)
Emirát Granada (1238 – 1492)
Córdobský emirát (756 – 929)
Córdobský chalífát (929 – 1031)
• Nejprve na území vládne dynastie Umajjovců (chalífát, hl. město
Damašek), jejichž generálové na Pyrenejský poloostrov v roce 711
vpadli. Tato dynastie ale ztrácí vliv v roce 750, moc přebírají Abbásovci.
• 756: Abdurrahmán I. Zakládá emirát se sídlem v Córdobě, nezávislý na
Abbásovském chalífátu (750 – 1258). Islamizace Pyrenejského
poloostrova, rozkvět obchodu, časté střídání lokálních vůdců, soupeření
mezi jednotlivými větvemi vedoucí dynastie.
• 929: Abdurrahmán III. se prohlašuje chalífou, vzniká tak Córdobský
chalífát. Jde o vrcholné období arabské civilizace v této oblasti – daří se
obchodu, místní společnost je mnohem vyspělejší než sousední
křesťanské státní útvary, panuje relativní mír a náboženská tolerance.
Na konci 10. století však postupný úpadek.
• 1031: Zánik Córdobského chalífátu → vznik menších muslimských
státečků/království „taifas“.
Pyrenejský poloostrov
okolo roku 1000
(Zdroj: wikipedia.org)
Období taifas (11. – 13. stol.)
• Následovalo přibližně třísetleté období rozdrobení Al-Andalusu na malá
knížectví či emiráty, tzv. „taifas“. Především v 11. a částečně i ve 12. stol.
šlo o kulturně bohaté období, přítomnost mnoha arabských učenců na
Pyrenejském poloostrově, později úpadek.
• Změna rolí: Během chalífátu relativní mír s okolními státními útvary,
obchodní styky, křesťanské státy často platily jakousi daň za smír. V
období taifas naopak malé a oslabené muslimské státečky platily
poplatky křesťanským královstvím (především Kastilii).
• Toto období bylo narušeno nejprve invazí Almorávidů (pád Toleda 1085)
a později Almohadů (dobytí Lisabonu 1147). Následně definitivní
úpadek taifas, konečný nástup reconquisty – většina taifas zmizí v
druhé polovině 13. stol. (Orihuela, Murcia, Menorca, Lorca).
1492: Konec reconquisty
• Posledním muslimským státem na území Pyrenejského poloostrova byl
v letech 1238 – 1492 emirát Granada (Granadské království).
• Dobyto katolickými králi (Ferdinand II de Aragón, Isabel I de Castilla)
dne 2. ledna 1492 – konec arabské civilizace na Pyrenejském
poloostrově.
Mapa zachycující Granadské království
(Zdroj: wikipedia.org)
Kultura a společnost v Al-Andalus
• Období velkého rozvoje kultury, přístup k vynálezům a k luxusnímu
zboží z Orientu (astronomie, papír, arabské číslice,…). Rozvoj vědy,
poezie.
• Islamizace společnosti, relativní náboženská tolerance. Společnost je
rozdělená na několik skupin:
– Maurové/muslimové (nejvyšší společenská vrstva, vládci, vlastníci půdy)
– Muladíové (původní obyvatelé, kteří konvertovali k islámu; neplatili daně)
– Mozarabové (křesťané, kteří dál vyznávali svou víru; platili za to poplatky/daně – i
proto nebyli nuceni konvertovat k islámu)
– Židé (menšina, většinou žili ve čtvrtí oddělených od zbytku města)
– Otroci (řada z nich měla slovanský původ)
• Těžba zlata, obchod s otroky, hrnčířství, výroba skla a textilu, stavba
propracovaného systému zavlažování – lepší úroda.
• Hl. město Córdoba v době svého největšího rozmachu 500 000 obyv.
Katalánsko – součást Al-Andalus
• Na počátku 9. stol. snahy franských oddílů o dobytí Tortosy –
neúspěšné. V průběhu 9. stol. se hranice mezi křesťanskou a
muslimskou civilizací na území Katalánska stabilizuje na řece Llobregat.
• V následujících staletích dochází k občasným výpadům na obou
stranách, hranice se ale významně neposouvá. Oblast Lleidy, Tarragony
a Tortosy patří do oblasti Al-Andalus, tedy pod Córdobský emirát a
později chalífát.
• Po rozpadu Córdobského chalífátu je katalánské území rozděleno de
facto do dvou hlavních taif: Emirát Larida ( ‫ﻁﺎﺋﻔﺔ‬‫ﻻﺭﺩﺓ‬ ) a Emirát Turtuixa
( ‫ﻁﺎﺋﻔﺔ‬‫ﻁﺭﻁﻭﺷﺔ‬ )
Katalánsko – součást Al-Andalus
• Emirát Larida (1031 – 1149)
Nezávislý muslimský stát s centrem v dnešní Lleidě. Střídá epochy
samostatnosti s obdobími podřízenosti (Almorávidé), dlouhé roky
přežívá též jako spojenec několika barcelonských hrabat (Berenguer
Ramon II, Ramon Berenguer III). V roce 1149 se tato taifa vzdává
barcelonskému hraběti Ramonu Berenguerovi IV.
• Emirát Turtuixa (1009 – 1148)
Nezávislý muslimský stát s centrem v dnešní Tortose.
V roce 1110 padl do rukou Almorávidů, v roce 1148
dobyt Ramonem Berenguerem IV.
Ramon Berenguer IV.
(Zdroj: galeon.com)
Tortosa (Turtuixa)
• Osídlena již iberskými kmeny, velký rozvoj za časů Římanů (Dertosa).
Výborná strategická pozice na kopci a na břehu řeky Ebro (kontrola
velké části okolního území).
• 714: Tortosa dobyta muslimy → Turtuixa (‫)ﻁﺭﻁﻭﺷﺔ‬
• 945: Město nabírá na důležitosti, jsou zde vybudovány loděnice. Z
města se stává významná pevnost, restauruje se velká mešita.
• 1148: Dobytí města Ramonem Berenguerem IV., následuje opět období
velkého rozvoje a důležitosti města.
• Památky z maurské epochy:
Castell de la Suda
Banys àrabs al barri de Sant Jaume
Castell de la Suda (Tortosa)
Výhled z Castell de la Suda (Tortosa)
Více informací:
• BALCELLS, Albert. Història de Catalunya. Barcelona: L’Esfera dels llibres/La
Butxaca, 2011. Str. 125-202.
• SOLER, Toni. Història de Catalunya (Modèstia a part). Barcelona: Columna,
1998. Str. 50-54.
• RODÓ, Jordi et al. Historia del autogobierno de Cataluña. Barcelona:
Generalitat de Catalunya, 2007. Str. 7-14.
• Tortosa Turisme: http://www.tortosaturisme.cat/