7.12.2016
RUSKÁ LITERATURA A KULTURNÍ DĚJINY DO 17.
STOLETÍ
organizační pokyny k předmětu
teze předmětu
■ Základní literatura:
■ Švankmajer M. a kol.: Dějiny Ruska (několik vydání v NLN) Pospíšil I. a kol.: Panoráma ruské literatury.
Skripta dostupná on-line (digitální knihovna FF MU):
■ Vlček: dějiny Ruska v 18. století
■ Dohnal: čítanka k ruské lit. 18. století (dva díly; rusky)
■ Pospíšil: Stará literatura východních Slovanů a ruská literatura 18. století
■ Pospíšil: Kapitoly z ruské klasické literatury (nástin vývoje,
■ Ruské dějiny a literatura
■ „toulky" ruskými dějinami a literaturou
■ Předpokládá se studenti již určité znalosti ruských dějin a literatury mají, případně si faktografii doplní samostudiem
■ Osvětlení historických reálií, v nichž ruská literatura vznikala
■ Osvětlení role literatury v ruských dějinách
staroruska literatura
■ V podobě jakou ji známe dnes, je výsledkem práce medievistů 20. století (zejména D. Lichačova)
■ Byla doslova objevena a sestavena s roztroušených textů (církevních i světských)
' Ty musely nejprve být kriticky zpracovány
' Až tím se vytvořil evoluční řetězec staroruské literatury
' V 9.-14. století společný východoslovanský jazyk.
■ Již od 12. století v souvislosti s rozpadáním se Kyjevské Rusi docházelo k nářečnímu štěpení. Z těchto nářečí pak vznikly tři samostatné slovanské jazyky.
' Navíc jazykem většiny literárních památek byly církevní slovanština (tj. staroslověnština)
■ Tedy nejstarší literární památky na tomto území nelze považovat za výhradně ruské
literatura kyjevské rusi
■ Počátky staroruské literatury jsou spjaty s KR
■ Nejstarší stát ve východoslovanském prostředí
■ Ovlivnil kulturu a dějiny všech tří východoslovanských národů
■ Konstituoval se v 9.-11. století
■ Počátky státu u východních Slovanů jsou spojeny s příchodem Varjagů (Vikingů) vedených bájným Rurikem, který ovládl Slovanské území na severozápadě oblasti (Novgorod)
i Počátek Kyjevské Rusi - 882 dobytí Kyjeva Olegem (879-912) —*■ dvou center cesty Iz Varjag v Greki
■ Kyjevská Rus se v 10. století dostala do kulturního vlivu Byzance; s ní válčila, obchodovala a kněžna Olga se 957 nechala v Konstantinopoli pokřtít
■ Formování a život KR ovlivňovala i nedaleká Chazarská říše a boje s Pečeněhy
literatura kyjevské rusi
i Vladimír I. (980-1015) - přijal i se svými bojary křesťanství,
které se stalo oficiálním náboženstvím i KR se sice mohla rovnat vyspělým státům tehdejší Evropy
politicky, vojensky či obchodně i Ovšem rovnocenný vztahy vyžadovaly přijetí křesťanství
■ Knížata byla často negramotná
i Pohanští žreci („volochové") se nemohli soupeřit s křesťanským náboženstvím (filozofická, kulturní záležitost)
■ Byzantský klér (na rozdíl od římského) souhlasil s užíváním slovanského jazyka jako liturgického
■ Na Rus přichází písmo (cyrilice, azbuka)
1
7.12.2016
literatura kyjevské rusi
■ Za Vladimíra Upevnění státu - jednotlivé části země spravovali jeho synové
' Jaroslav Moudrý (1019-1054) - vrcholné období KR; jako velikého knížete uznávali jeho moc všechny východoslovanské kmeny; stabilizoval stát; nebývalý kulturní růst KR; „zlatý věk" KR
' Rozsáhlá stavební činnost - chrám sv. Sofie v Kyjevě (1037), chrám sv. Sofie v Novgorodu; Kyjevo-pečerská lávra (1051) v Kyjevě
■ Slovo o zákoně i blagodati (Slovo o zákonu a požehnání, 30.-50. léta 11. století - vyzvedává přednosti křesťanství před judaismem
1 Ruská pravda - nejstarší kodifikace práva u východních Slovanů
lidová slovesnosť
' Skomorochové - lidový vypravěči, zpěváci, tanečníci
■ Jejich produkce doprovázela různé pohanské rituály
' Vyprávěli pohádky a hrdinské zpěvy (hrdinské eposy) - byliny
■ Byliny - velmi oblíbené až do dnešních dnů, udržují si přední místo v ruské kultuře
■ Odehrávají se na „Svaté Rusi" za Vladimíra Jasné Slunéčko ' Vznikaly v Kyjevě i Novgorodě
' Hrdinové jsou bohatýři - nejznámější Ilja Muromec
■ Tato lidová kultura usnadnila přijetí křesťanské učení a křesťanskou kulturu
literatura kyjevské rusi
■ Řada dobových textů byly překlady nebo napodobovaly cizí vzory (zejména byzantské) - není to však znak méněcennosti, naopak znak duchovní vyspělosti
■ Hagiografické památky (životy svatých) - původní Život mučedníků Borise a Gleba (Žitije Borisa i Gleba; 11./12. století) - oba zavražděni v roce 1015 svým nevlastním bratrem Svajtopolkem
■ Tato památka je spjata s českými legendami o sv. Ludmile a sv. Václavu a dokládá čilé kulturní vztahy obou prostředí (ostatně některé z legend o sv. Václavu byly v 19. st. nalezeny v Kyjevě)
■ Původní apokryfní text - Chožděnije Bogorodicy po mukám
(12 st.)
literatura kyjevské rusi
' Letopisy (vznikaly i v jednotlivých centrech Rusi)
■ Prvním rozsáhlým letopisným svodem je Nestorův letopis (Vyprávění o dávných dobách, Počáteční letopis)
' Vytvořeno mnichem Nestorem v roce 1113
■ Kyjevské i novgorodské letopisy, ruské i byzantské prameny, biblické aforismy, lidová přísloví a folklorní tvorba
' Původní svod vytvořený Nestorem se nedochoval
■ Známy jsou až pozdější redakce - Lavrenťjevskaja letopis (1377) a Ipaťjevskaja letopis (20. léta 15. století)
■ Jeden ze základních písemných pramenů k dějinám Kyjevské Rusi
literatura kyjevské rusi
■ Chožděnije i žitije igumena Daniila iz Russkoj žemli -
významný památník palomnické (tj. poutnické) literatury poč. 12. století
■ Popisuje cestu igumena Daniila do Svaté země (Palestiny), kterou uskutečnil v letech 1106-1108
■ Kázání:
■ Slovo o zákoně i blagodati (Slovo o zákoně a milosti, 1049) podle přeložených děl byzantských autorů sestavil llarion (první kyjevský metropolita domácího původu)
rozpad kyjevské rusi
' KR byla vždy konglomerátem menších knížectví, s postupným růstem a větvením Rurikovské dynastie docházelo k drobení těchto knížectví na menší „úděly" (údělná knížectví)
■ KR byla natolik jednotná, nakolik byl silný a mocný velkokníže ' KR nebyl nikdy pevný státní útvar
■ Veliký kníže ji spravoval nepřímo přes ostatní příslušníky rodu v jednotlivých knížectvích
■ Jednotu oslabovalo soupeření jednotlivých větví rodu, jelikož nástupnictví stálo na stařešinském principu (nikoliv primogenitura)
■ Po Jaroslavově smrti se začaly čím dál silněji projevovat decentralizační tendence
2
7.12.2016
rozpad kyjevské rusi
■ Ty nezastavila ani vláda energického a výrazného Vladimíra II. Monomacha (1113-1125), ten původně vládl v Černigově a Perejslavli a vedl úspěšné boje s kočovnými Polovci, ale na kyjevský stolec usedl až v pokročilém věku (po šedesátce)
■ Po Vladimírově smrti sílila jednotlivá knížectví
■ Významnější: Vladimirsko-suzdalské, Haličsko-Volyňské, Novgorod
■ Knížata, která si vybudovala silnou pozici ve vlastním knížectví postupně přestávala pohlížet na Kyjev jako na skutečné centrum
■ 1169 Andrej Bogoljubskij (vel. kn. Vladimirský 1157-1174) dobyl a poplenil Kyjev, odmítl vládnout z Kyjeva a centrem své vlády učinil Vladimir, čímž bylo přeneseno centrum KR na severovýchod
literatura kyjevské rusi
■ Vladimír Monomach vnímal nebezpečí vnitřního rozpadu státu
■ Poučení dětem (Poučenije čadi) - varuje (podobně jako moravský kníže Svatopluk) svoje potomstvo před sváry a rozbroji
■ Svoji roli v dezintegraci KR sehrály i nájezdy kočovníků
■ Neustálý boj proti vnějšímu ohrožení dal vzniknout novému literárnímu žánru - vojenská povídka (voinskaja povesť)
■ O boji s kočovníky (Polovci) vypráví i Slovo o pluku Igorově (Slovo o polku Igoreve)
■ Odehrává se v roce 1185 (neúspěšné tažení mladého a dychtivého knížete)
■ Nejpozoruhodnější památka staroruské literatury
■ Objevena 1790, ale jediný originál (opis z 15. století) shořel 1812
■ Dosud není jednoznačně rozřešena otázka pravosti
■ Přeložil K. J. Erben (1869), nejnověji H. Vrbová 1965
severo-vychodni rus
■ Centra: Rostov, Suzdal, Vladimir
■ V odborné lit. se pro SV Rus používají postupně tyto názvy podle center: Rostovské knížectví —*■ Rostovsko-Suzdalské —*■ Suzdalsko-Vladimirské —*■ Vladimirské
■ Mělo výhodnou geografickou polohu; mimo nájezdy Polovců ; Pečeněhů
■ Andrej Bogoljubskij byl první, kdo získal titul Kyjevského knížete, ale odmítl přesídlit do Kyjeva
■ Za Bogoljubského rozsáhlá stavební činnost, chtěl, aby se Vladimir mohl rovnat Kyjevu
mongolove/tatari
■ 1237-1242 několik vpádů mongolských vojsk, která poplenila většinu významných měst východoslovanských knížectví;
■ Mongolové se po vpádu a vyplenění opět stáhli a spokojili se uznáním politického podřízení se jednotlivými knížectvími a výběrem daní
■ literárně je zachycen v řadě textů litanického a elegického rázu, např. Vyprávění o rozchvácení Rjazaně chánem Batú (1237, Slovo o razorenii Rjazani Batyjem), dojemné Slovo o pogibeli Ruskyja žemli (Slovo o zkáze Ruské země).
■ Místní vláda byla ponechána domácím knížatům, která však musela být vždy potvrzena speciální listinou (jarlyk)
■ Mongolové ponechali pravoslaví
■ V jihovýchodní části areálu vznikl stát Zlatá horda s hlavním městem v Saraji; rozpad ve 2. pol. 15. st. na menší chanáty
alexandr nevsky (1220-1263)
■ Rusy považován za jednu nejvýznamnějších postav ruských dějin
■ 1236-1252 kníže novgorodský; 1252-1263 vl. kníže vladimirský
■ Volba: Západ (proti Mongolům) X Východ (proto Švédům a Řádu německých rytířů)
■ Vybral východ: 1240 porazil Švédy a 1242 porazil livonský řád v „ledové bitvě" na Čudském jezeře
■ Jako kníže vladimirský se snažil být představitelem Mongolů na rozdrobené Rusi
■ Alexandrovo zdánlivě rozporuplné jednání bylo velmi pragmatické.
■ tatarskou nadvládu považoval za dočasnou záležitost, zatímco spojenectví s řádem by mohlo vést k podřízení ruské církve papeži a nastolení unie, jejímž byl rozhodným odpůrcem.
alexandr nevsky (1220-1263)
■ Stal se hrdinou pseudohagiografie
■ Žitije Aleksandra Něvskogo (přelom 13. a 14. stol.)
■ Jedná se o biografické vyprávění o A. N. o jeho bojích s Mongoly, Švédy i Řádem německých rytířů, avšak v hagiografické stylizaci
' Ve 13.-16. století převládaly texty náboženské, naučné, výchovné a poznávací
■ Známý světský text je Molenije Daniila Zatočnika (Prosebný list D. Z.) z let 1213-1236, v němž autor žádá o vstup do knížecí služby, aby se vymanil v závislost i na bojarech
3
7.12.2016
10skevske velkoknizectvi
■ Ve 2. pol. 13. st. bylo vladimirské knížectví největším a nejmocnějším v severovýchodní Rusi, avšak po Alexandrově smrti začalo upadat
' Na přelomu 13. a 14. st. se objeví dvě nová mocná centra -
Moskva a Tver ' 1147 první písemná zpráva o Moskvě
■ 1263 Moskvu a s ní spojené území získal jako dědictví po otci (Alexandru Něvském) Daniil Alexandrovič (nejmladší syn)
■ Na počátku 14. st. svedla moskevská a tverská knížata (byť blízcí příbuzní) boj o jarlyk na velkoknížectví vladimirské, tj. o nárok (ne zcela jistý) o nadvládu nad vší Rusí
10skevske velkoknizectvi
i Ivan I. Kalita (1325-1340; od 1328 vl. kn. vladimirský)
' Přesvědčil Mongoly, aby mu svěřili výběr daní, čímž výrazně
posílil své postavení mezi ostatními knížaty a výrazně zlepšil
ekonomickou situaci moskevského knížectví
■ Moskevská knížata koupí, dohodou či zabráním začala rozšiřovat svoji moc a ovládané území
■ Shodou okolností se v té době Zlatá horda ocitla ve vnitřní krizi
■ Na rostoucí moc Moskvy reagovali chánové tím, že opakovaně udělili titul velikého knížete tverským knížatům
10skevske velkoknizectvi
■ Moskevský kníže Dmitrij Donskij porazil dokonce Mongoly 1380 v bitvě na Kulikově poli, ovšem o dva roky později byla nadvláda Mongolů obnovena
■ O tom vypráví celá řada vojenských povídek, z nichž nejznámější je Zádonština (oslavuje velké vítězství)
■ Dílo sepsal rjazaňský mnich Sofonij koncem 14. st., zachován je v šesti zápisech z 15.-17. stoleí
■ 1869 přeložil K. J. Erben
■ Předpokládá se, že byla ovlivněna Slovem o pluku Igorově
10skevske velkoknizectvi
' Na poč. 15. st. bylo Moskevské velkoknížectví největší v
oblasti, ale stále jen první mezi rovnými ' Dále existovaly knížectví Rostovské, Tverské, Rjazaňské,
Jaroslavské, městské republiky Novgorodu a Pskova ' Ty postupně připojovány - „sbírání ruských zemí" (někdy
dobrovolné, jindy krvavé)
■ dokončeno za Ivana III. (1462-1505) a Vasilije III. (1505-1533)
■ 1480 se Moskva definitivně vymanila z nadvlády Mongolů
■ Budování nového státu reflektovala i literatura, která se ideologicky obracela k příběhům dávných říší: populární jsou např. Povesť ob Indijskom carstve, Povesť o Vavilonskom carstve (o Indii a Babylonu)
literatura moskevského velkoknížectví
■ Budování nového státu reflektovala i literatura, která se ideologicky obracela k příběhům dávných říší: populární jsou např. Povesť ob Indijskom carstve, Povesť o Vavilonskom carstve (o Indii a Babylonu)
■ V 15. století se objevuje také původní ruský cestopis Putování tverského kupce Afanasije Nikitina za tři moře (Choženije Afanasija Nikitina za tri morja)
i Cestu uskutečnil v letech 1466-1472
■ Kupec užívá běžného mluveného, věcného jazyka (delovoj jazyk), nikoli čisté církevní slovanštiny
moskva - treti rit
1453 padla Konstantinopol - konec Byzantské říše
■ Moskva se stává její dědičkou - druhý Řím padl a čtvrtý nebude
■ Řada církevních hodnostářů, učenců a umělců prchá z Byzance mj. i do sílícího moskevského státu
' Jsou zvelebovány chrámy moskevského Kremlu
■ Znovu se přepisují a překládají církevní knihy
■ Rozvíjí se a kultivuje literární styl
4
7.12.2016
ivan iv. hrozny (1533/38-1584)
i V době smrti otce mu byly tři roky, regentská vláda Jeleny
Glinské (1533-1538) i 1547 korunován carem a velikým knížetem veškeré Rusi i Významné územní zisky - dobyt Kazanský a Astrachaňský
chanát
■ Dále obrátil svoji pozornost do Pobaltí, aby získal přímou obchodní spojnici se Západem
i 1558-1581 - Livonské války, které nakonec skončily neúspěchem Ruska
■ Pokračoval v budování centralizovaného státu, kde je veškerá moc soustředěná v rukou samoděržce
i 1565-1572 Opričnina i 1598 Fjodorem I. Vymřeli Rurikovci
literatura 16. a 17. století
■ Liší se svojí poetikou od literatury předchozí (středověké)
■ Mění se vztah k zobrazované skutečnosti
■ Důležitou roli hraje smyšlenka, fikce, literární licence
■ Vzniká umělecká literatura, světského charakteru, se smyšlenou fabulí
■ V 16. století doznívají staré vlivy a rodí se nové literární postupy
■ např. Velikije Čeťji - Miněji, 12 svazků, 24 000 stran hagiografických příběhů, reprezentativní soubor životopisů skoro všech ruských světců
Vytvořeno pod vedením metropolity Makarije
literatura 16. a 17. století
■ základní mravoučný a praktický text Domostroj i V konzervativním kupeckém prostředí se jako norma chování
udržel až do 19. století
■ Od 2. poloviny 16. století se objevuje biografická povídka (biografičeskaja povesť)
i Vychází ze hagiografické literatury (životy svatých), které však
obohacuje o další motivy i z lidových pohádek Povídka o Petrovi a Fevronii Muromských
(Povesť o Petre i Fevronii Muromskich)
■ Zachycení vesnického života Povídka o Julianii Lazarevské (Povesť o Julianii Lazarevskoj)
17. století
i Po drsné a ekonomicky vyčerpávající vládě Ivana IV. došlo k
vyměření vládnoucí dynastie a stát se propadl do vleklé vnitřní
krize = smuta (smutnoje vrejmja) - vpády cizích vojsk,
hladomory, masivní úbytek obyvatelstva i Vláda B. Godunova, Lžidimitrijů, V. Šujského i 1610 dobyta Moskva Poláky, 1612 vytlačeni zemskou
domobranou (K. Minin a Požarskij) i 1613 na carský trůn zvolen Michail Romanov (1613-1645) i Snaha o stabilizaci země = navázání na tradice centralizované
monarchie jako prostředku proti sociálním otřesům, dezintegrace
a vpádům cizích armád i Zpočátku vládl s oporou bojarské dumy a zemských sněmů i Posílení postavení služebné šlechty na úkor bojarů, upevňování
nevolnictví, úzká spolupráce státu a pravoslavné církve
17. století
■ Alexej Michailovič (1645-1676)
■ 1654 - tzv. Perejaslavská rada připojení levobřežní Ukrajiny k Rusku za povstání Bohdana Chmelnického (potvrzeno Andrusovským příměřím 1667)
■ Rusko stále nemělo přístup k moři, na severu blokováno Švédy na jihu Krymským chanátem
■ Rozšíření území na jih (černozemní oblasti) ale i na východ na Ural, umožnila ekonomickou obnovu země
Hospodářství monopolizováno a řízeno státem, rostla státní byrokracie
■ 1649 nový zákoník Sněmovní usnesení (Sobornoje uloženije); posílení privilegií služebné šlechty a měst, kodifikace nevolnictví
■ 1655-1656 církevní reforma patriarchy Nikona, která vedla k rozkolu v církvi a posílení nadřazení státu církvi (reforma prosazena jen díky výrazné pomoci státního aparátu)
■ 1670-1671 povstání Štěpána Razina
literatura 17. století
■ Jedním z důsledků smuty bylo i pokles vlivu církve na literaturu
■ Do Ruska proniká dobová západoevropská literatura
■ Nikoliv však v původní podobě, ale v různých úpravách, kterými prošla v různých zemích a kde byla ovlivněna i lidovou tvorbou
i Příklady:
' Z francouzského rytířského románu —*■ Povídka o kralevici Bovovi (Povesť o Bove koroleviče)
■ Dobrodružný příběh O Jeruslanu Lazareviči (Povesť o Jeruslane Lazareviče)
■ „Dekameronská" zápletka Povídka o Karpu Sutulovi (Povesť o Karpe Sutulove) - hlavní hrdinkou jeho manželka, která se ubrání svodům a úkladům neodbytných nápadníků
5
literatura 17. století
7.12.2016
■ V dalších povídkách ze 17. století je sice znatelná inspirace evropským příběhem či fabulí, ale reálie jsou již čistě ruské
■ Glosují, vysmívají se, parodují různé dobové nešvary, často obsahují i lidové prvky
■ Povídka o Hoři Neštěstí (Povesť o Gore-Zločastii)
■ Spojení církevních reálií a pohádková poetika
■ Mladý muž opouští domov, „lepí" se na něj smůla, o vše přijde a nakonec ochranu před neštěstím nalezne v klášteře (poučení - mladý člověk má poslouchat a ctít své rodiče)
■ Povídka o Sávovi Grudcynovi (Povesť o Save Grudcyne)
■ Kupecký syn podléhá svodům ďábla, který ho pokouší („faustovské" téma); zajímavý je barvitý popis kupeckého prostředí a života ruských kupců
literatura 17. století
■ Povídka o Frolu Skobejevovl (Povesť o Frole Skobejeve)
■ dravý a nebojácný mladík díky podvodům, úplatkům a porušování zákona i obecně platných pravidel nakonec dojde k velkému úspěchu
■ Hrdina i přes mravní problematičnost svých skutků budí sympatie
■ Povídka obsahuje pikareskní prvky
■ Život protopopa Avvakuma (Žltlje protopopa Avvakuma Im samlm naplsannoje)
■ Líčení církevní reformy patriarchy Nikona z pohledu staroobrajdců (raskolniki; starověrců)
■ Jedná se o protoromán; název odkazuje k hagiografické literatuře; obsahuje prvky cestopisu, teologického traktátu, intimní zpovědi
■ Autor upálen 1682
literatura 17. století
' V 17. století (mj. i v souvislosti s připojením levobřežní Ukrajiny) dochází k polskému vlivu v (zejména) západních částech Ruska
■ Do ruské lit. pronikají vlivy barokní poezie 1 Simeon Polockij (1629-1680) - významný básník, překladatel,
dramatik, působil u carského dvora, zakladatel ruského sylabického básnictví ' Nejvýznamnější představitel ruské poezie 17. století (český výbor Ať hoří popel můj..., 1967)
■ Silvestr Medvěděv a Karion Istomin
■ Rozvoj divadla - 1672 první divadelní představení na carském dvoře (Artakserksovo dejstvo na biblické motivy)
6