HERALDIKA
• arma – erb, znak
• Heraldik, Wappenkunde
• herold
• křížové výpravy
• znakové umění (Wappenkunst)
• nauka o znaku (Wappenkunde)
• znakové právo (Wappenrecht)
Pasionál abatyše Kunhuty
Praha, Národní knihovna, XIV A 17, fol. 1v
tzv. svatováclavská orlice a český lev
• erbovní (znakové) galerie:
– Staroměstká mostecká věž
– hrad Točník
viz např.
http://hrady.dejiny.cz/various/vlys.htm
• Morava: červeno-stříbřitě šachovaná
orlice se zlatými drápy a korunou na
modrém poli
• Opava: prázdný štít s pravou
polovinou stříbrnou, levou červenou
• Těšínsko: zlatá orlice na modrém poli
Codex Manesse
(http://digi.ub.uni-
heidelberg.de/diglit/cpg848)
Milan Buben, Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie.
Praha: Libri, 19993, s. 14.
Prameny heraldiky
• vlastní erby na zbroji i erby tesané, ryté, malované pro účely právní jako
doklad vlastnictví (vč. erbovních galerií, znakových privilegií apod.)
• vyobrazení erbů na výsostných atributech jejich držitelů (erbové pečeti a
mince)
• materiál neúředního charakteru, erbovníky (erbovní knihy a role)
• Konrad von Mure, Clipearius Teutonicorum (ca. 1264)
• Bartolus de Saxoferrato, Tractatus de insigniis et armis (pol. 14. stol)
• Kronika tak řečeného Dalimila
• Bartoloměj Paprocký z Hlohol (1540–1614)
Základní části erbu
• Erb je barevné a stálé znamení na štítě či jiných částech zbroje evropského
bojovníka, které vzniklo v evropském středověku a jehož používání se rozšířilo na
další jednotlivce sociální skupiny a právní osoby. Je sestaven dle určitých pravidel a
přesně určeným způsobem je popisován.
• tinktury: barvy (červená, modrá, černá, zelená); kovy; kožešiny
• štít s erbovní korunou
• přilba (helm)
• přikryvadla (fafrnochy)
• klenot
• točenice
• helmovní koruna
• honosné části (štítonoši a strážci štítu; znakové pláště a stany; prapory a korouhve;
koruny, čepice a klobouky; odznaky; řády; hesla; příznaky)
Pravidla blasonu
• vše se popisuje z pohledu štítonoše
• nejprve se popisuje to, co je na štítu, pak tvar a tinktura figury; pravá a vrchní část
je upřednostňována
• poté se popisuje helm, přikryvadla a klenot (směrem nahoru)
• pokud je štít či helm v normální pozici, nezmiňuje se; zmínit je nutné pouze
abnormálnosti
• při popisu více helmů se popisuje střední v pravém rohu, poté v levém rohu a pak
prostřední helmy
• přikryvadla se popisují nejdříve vpravo splývající, poté vlevo splývající
• popisuje se, zda v erbu je helmovní koruna či točenice (případně její tinktura)
• nakonec se blasonuje klenot
Základní dělení štítu
Nejběžnější heroldské figury
Vybraná literatura a odkazy
• Tomáš Krejčík – Richard Psík. Základy heraldiky. Ostrava: Ostravská univerzita,
2008.
• Milan Buben. Encyklopedie heraldiky. 4. vyd. Praha: Libri, 2003.
• Jarmila Krejčíková – Tomáš Krejčík. Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky.
Praha: SPN, 1987.
• August Sedláček. Českomoravská heraldika. 2 sv. Praha: Akademie věd a umění,
1902–1925.
• Thomas Woodcock – John Martin Robinson. The Oxford Guide to Heraldry. Oxford:
Oxford University Press, 1988.
• Donald Lindsay Galbreath – Léon Jéquier. Lehrbuch der Heraldik. Manuel du
blason. München: Battenberg, 1978.
• Česká genealogická a heraldická společnost v Praze: http://www.genealogie.cz/
• Moravská genealogická a heraldická společnost v Brně: http://www.mghs.cz/