Inscenace I937 (]iří Frejka, Národní divadlo, Praha),
I949 (Jiří Frejka, Městské divadlo na Král' Vinohradech,
Praha), I9ó4 (Josef Budský, j. h., Divadlo na
Vinohradech), 1970 (Zdeněk Kaloč, Státní divadlo,
Bmo).
Literatura B. V' Varneke, Istočniki i zamysel Borisa
Godunova, Odessa 1925. G. Vinokur, Bois Godunov
Puškina, Literaturnyj sovremennik 1935, _ K. Martinek
(doslov k 1957). V. Svatoň (předmluva k I9s0).
šrm
PUŠKIN, Alexandr Sergejevič:
EVŽEN oNĚGIN
(Jevgenij Onegin)
- 1825-1833
Ruský román ve veršíchlíčícípříběh titulního
hrdiny v úzkémsepětí s plasticky vystiženým
životem ruské společnos1i prvni třetiny i9.
stol., vstřebávajici evropské kulturni pioudy
i vlastní národňi tradice.
Evžen oněgin, mladý petrohradský švihák, lehkomyslný
unuděný dandy, lrávicí časna plesich, odjíŽdína
venkov, kde mu umírá stýc, po_němž má áedit.
Po smrti strýce se usazuje ná vsi a seznamuie se
s básnikem Lenským. opojeným něm. romantikou,
a se statkářkou Larinovou a jejími dcerami olgou
a Taťánou. Chladný oněgín s ironií sleduje bezbrannou
naivitu Lenskeho a jeho vztah k Olze. pro
0lŽinu sestru Taťánu je oněgin ztělesněním divčích
snůo muŽi; proto odhazuje konvence a píšemu váš_
nivé milostné vyznání. oněgin vŠaktentó cit odmitá,
u Larinových vzbudí naopak žárlivost Lenského
a v souboji ho zabíjí.Po letech strávených cestová_
ním se oněgin vrací a setkává se s Taťánou, která se
provdala do ,,vysoké společnosti"' oněgin vzplane,
ale tentokrát je to Taťána, která odmítá návrat do
nejistoty- Román se skládá z 8 hlav _ kaŽdá je u-vedena
jedním nebo několika moty z rus. ff. Á. Žu_
kovskij. P. A. Vjazemskij, tr. l. Dmitrijev, J. A. Baratynskij,
A. S. Gribojedov), ale i cizictr autorů (Hora.
lius, PetÍarca, J. Ch. Malfilátre, finančníkJ. Ňecker,
G'
9. Byron) - a úryvkůz oněginovy cesty po Ru_
si, Puvodné ončginoiy cestytvořIly t. hlavu, frozději
byly vyřazeny a I roňánu jen volríe pripojený. r' {i.
je
{oplněn autorskými poznámkami.
Zánrové označeníÍl.o. jako románu ve veršíchje
často doplňováno pojmy ,,volný ro_
mán" nebo ,,lyr' deník"; dílo je podle ntkte_
rých teoretiků vystavěno na pr1ncipu zrcadlové
kompozice (oněgin
- Leňskij, Ólga
- Taíána,
město
- vesnice). E. o. vzniká na podkladě
romant. byronské epiky (zvl. Dona juana'
1819-24), která se rozšiřuje, překračuje'své
temat. zaměření, takže je sch-opn_a pojmoit
celistvý obraz rus. společňosti. sýŽet'E. o. je
vtěsnán mezi hlediško vvpravěče a hrdini':
jednou je distance mezi ňímivelká. iindv še
oba přibliŽují. Toto přibliŽováni a vzáalováni
zachytilo jistérysy Puškinovy tvůrčiosob_
inosti, které liter. historikové vystihují pojmem
I
{,u,*,*
,,dva Puškinové"fieden harmonický, druhý
tušícíodvrácenou stranu člověka a světa). Nejvíce
autobiogr. prvků obsahují četnédigrese,
zdůrazňující,,deníkový",lyr. charakter díla
(úvahy o liter. tvorbě). Autobiogr. základ, rcflektujícísloŽitou
situaci pokrokově orientovanéšlechtickéinteligence,
se promítá do systému
postav. ,,Zrcadlové pojetí", v němŽ
oněgin zaujimá kolísavou pozici, vyjadřuje tápání
tehdejšírodové šlechty, která byla zvládnoucí
pozice vytlačena byrokracií a hledala
tudíŽvýchodisko v návratu k rus. tradicím,
k venkovu a rodinnému krbu. Hledání klidu je
ústředním bodem v životě hrdinů: Skrze ňě
jsou v E. O. na poměrně malé ploše zhuštěny
podstatné problémy jedince a světa' Ruska
a Evropy' romantismu a jeho různých podob.
Romant. vidění není představeno jako jednoli_
té, ale naopak jako vnitřně diferencované,
ústícínakonec ve svůjprotipól
- deromantizaci,
počátek realist. tvůrčímetody. Ironie
probleskujícív lehké hře s elegickými tóny,
v střídánístylových poloh se však postupně
neobrací jen vůčiromant. snu, v němŽ kořéní,
ale postihuje i problematický rub onoho hledaného
klidového stavu. Za příběhem ,,dandyho"
oněgina se tak skryvá hluboká refleie
o lidstvu, národě a jedinci na prahu nového
století. E. o., psaný tzv. oněginskou strofou
(čtrnáctiveršíse zvláštnímrýmovým schématem),
se stal takédůleŽitýmmeznikem ve vývoji'rus.
verše, zejména jámbu, který je tu dóveden
k formální dokonalosti.
Puškin psal E.o. l823-3l; první zmínku
nacházime v dopise P. A. Vjazemskému. Jed_
notl. hlavy románu vycházely postupně od
1825, v úplnosti bylo dílovydáno 1833. 1830
sp4lil Puškin l0. hlavu, zgižsezachovaly jen
šifrovanéiÍržky,o jejichž obsah se dodnes vedou
spory. Autor se tu snaŽil zachytit polit. atmgsféru
v kruzích vojenské inteligence před
děkabristickým povstáním. V poslední době se
však sovět' teoretikové dívajína přímočaré
úvahy o možnémvývoji hl. hrdiny značně
skepticky. E. o. velmi zapůsobil na čes.kulturu
l9. stol. Začalbýt napodobovánještě předtim,
než byl poprvé přeložen do češtinyfpromítá
se do některých děl J. Nerudy, G. Pflégera-Moravského'
F. Adamce, K. Legera a
-F.
Táborského. Opera P. I. Čajkovskéňo(l879).
Výpisky ,,Hrajem si na Napoleony, / a lidských
tváří milióny ,/ jsou pro nás pouhou podnožť'
(r962, s0).
Překlady Is60 (t927, Václav Čeněk Bendl), t892
(]9l3' I9l9' 1924, 1926, ]937, Alois Václav Jung),
1935 (Jindřich Najman, výb.), 1937 (1945, ]949, ]954
. ' .1977' Josef Hora), ]966 (l969, I987, olga Mašková),
I973 (Ivan Kupec, sl').
Literatura V. G. Belinskij, ,,Jevgený onegin" A. S.
Puškina, Staťji, Moskva ]957. J. M. Lotman, Roman
PUŠKIN P / 159
v stichach ,,Jevgenij onegin"' Tarn 19-7-5. rýž,Ry
man A' S. fušIčina-,,Jevgenijonegin", Kommentaij,
kninsrad 1983. G. P. Makagonenla, Roman htškina
,,kvěenij onegin", Moslcva 1963.
ip
PUŠKIN,Ale[andr Sergeievič:
KAPITÁNSKÁ DCERKA
íKaoitanskaia dočka)_ čas. l83ó
Ř'''i.a historická novela odehrávajícíse na
pozadí rolnického povstání l77 3 _ l77 5, vedeňého
Jemeljanem Pugačovem.
Jako u většiny histor. próz v prvé polovině 19'
stol. (zvl. u twrce žánru W. Scotta) je syŽet K. d.'zaloŽen
na dvnamickém vztahu dvou rovin: jednak
událostí tzv' histoňckých, jednak linie intimní, líčící
úsilímladého venkovského šlechtice Petra AndrejevičeGriňova
o začleněni do sociálních vztahů své
dobY; tato děi. linie je podobně jako v románech W.
Scoita konciňována v duchu vývojového románu.
Griňova poslě jeho patriarchální otec slouŽit ve voj'
sku rozmistěném veitepích na jihovýchodním okra_
ii tehdeišiho rus. státu. Hrdina zde získává prvéživotní
zliušenosti, poznává v lidech dobro i zl9,z1t9'
ořáteli se s bezecthým duelantem a egoistou Svabrinem,
náhodně se s6ližis budoucim vůdcem povstá_
níhrgačovem, kterému prokáže nevelkou laskavost
uraráá tak podnět ke Ýzniku sympatie me-zi.nimi,
zamiluie se db chudé dívky Marji Ivanovny Mironovové,
dcery kapitána v zapadlépohraničnípevnosti
aood. zde ho z'ároveň zasáhnou histor. události: Pueičov
obsadí pevnost, kde se odvíjely dosavadni
řdátosti, a Griňova ze sympatie propustí. Hrdina_se
připojí k vládnímu vojsku, avšak při'zprávě,'Že jeho
'dív'ce'hrozí
nebezpečí,vydá se na vlast!í pěst mezi
oovstalce. U Pueáčova dosáhne, Že smí dívku pře_
vézt z dosahu váiečných událostí' avšak brzy natoje
sám zatčena odsouzěn, protože byl nařčen ze spoje_
nectví s Pugačovem. Po naléhavéprosbě jeho dívky
ho osvobodí carevna Kateřina II.
K'd. má formu rodinných zápisků, ježPuškina
lákala jižv '-+ Evžěnu oněginovi,.neb.oť
odoovídala íeho vidění světa: nejcennější lidské
vztahv nivznikaií podle něho ve sféře společen.hiěrarchie
a-kónvence, nýbržve sféře
osobních kontaktů, sympatií, rodiny a lásky.
Patriarchální hrdinovi rodičepokládali za dar
osudu, když jim bylo dopřáno, apy -se
postarali
o siiotká; hrdiňa opuštíslužebnípostavení
a povinnosti, aby zaďhránil svou dívku; stary
slůha Saveličnéváhá nasadit životza pána;
kaoitánova dcerka nedbá na osobní výhody
a óroduie u dvora za hrdinu, kdyžbyl zavržen
iako spÍeženecrebela. Ale i postavy hieraróhickv_wzvednuté
(carevna i falešný car Pugačov)
ísoúk obvčejňýmlidem připoutány darem,
Lteď od nich dóstali: Pugáčov učiníkvů_
li crinoíovi dvakrát výjimku z krutých zá}onů
a mravů kozácké vzpoury a carevna omllo_
PUŠKIN
stní Griňova, protoŽe s
získá ořirozenou čistot
zek vůei jejímu otci, lr
povstalcům. Hodnoty
z pouhého plnění po'
zaujetí pro konkrétnía
lérie pečlivýchúřednikt
ie obdařena jistým' b;
bůvabem. [ejnížestoji
dový cynik Svabrin (ty1
t8. štoi.), ktery postrád
ta. nemá přátele, rodin
své místo v dějinném s1
vat kohokoliv za chvil
co ie v něm stálého, jso
halmocnit se hrdinkY
ho hrdinovi. Puškinový
společen. řád harmonit
val sférucitových vazt
třeba, aby s ní udržoval
štecký sen hrdinův). Z
interpretováno i povst
ním důsledkem dlou
ořirozeného Íádu azna
iajícíchlidských vazet
soúdržnost,ale chamti
vost a krutost.
K. d. vznikla ve 30. I
literatura pÍechine|a <
vesnosti k žurnalistice
v smnu 1833 odjíŽdí
a na-místech někdejšíl
sbírá materiál, který p
tor. studie Historie I
Pugačěva) a při práci t
poprvé v čas.Sovren
ideové a žánrotvorné 1
ratury, zejména problé
skv soudržnéhoživota
erárchie, manipulace,
a mír L. N. Tolstého).
ho prostředí a vědom
oriricioů však zaiímá i
'- ŽeÍezný prouá A. s
A' A. Fadějeva a zvl..
chova. K. d. byla ně
l9l4 (G. Liebken-S.
Camerini, Itálie)' l95
1958 (V. Kaplunovskij
Překladv ]847 (Kristit
ra), 1888 (ŠtěpúnBeranva),
1888 (Antonín Pacá
1899 (Miloš Týn, Kapetán
nodvně), 1899 (I92I, Boi
'dcerka'a
ostatntí povídky 1
Janeček, Setníkova dcera
krásná próza), 192I (I92'
oitánova dcerkd' čas. ]9:
'pitánova
dcera, in: Lada)'
PUŠKIN
S1ovník
Světových
1iter árních
,ďě1
ZPRACOVAL
KoLEKTtv RuronŮ
za vppENÍ
VLADIMÍna vncURY
Odeon