i}:)?.:'iii,iit}:.;ji: Ž.]]]
'. ''; : ::
Egon Bondy
INI/ÁLIDNÍ soURozENCI
.]'' 'rd:!:.:ýj:r:relsrví
Si.rt.v-Eight Publishers. Corp.
'' v ztiří I98I jako svou 96. pubtikaci
Cena $7.60
obóIku s pouŽitím obrazu R. Plačkanavrhla
Barbora Munzarovd
Grafickó úprava Věra Držmíšková
Kresba v zóhlavl lvan Skiger
Priwed in Canoda
e?€6Ws
, ,Bondy. Egon. 1930.,
'lňvali{ní sourozcnci
ISBN O.8E78t-t0,t-3
l.'Title.r
pcso3s. tz.o5z rss
,r lqo
89l.8'ó3'5 c8l_094283_ó
:,"- r:r.,. . 'lil''{':t'
INVALIDNÍ soun'.oZENCI
kr
réntžokattlžiku řt'ou nadšeníntvšichni vikingové s lebkou
rozštípnulousek.l'rk<lu, utopení v o<'ednu t\i na pro'
t,aze skončivší,žepě.ií t'ši<'hni bdsníci, c'o.jich kd-v b.vIo nebot'na
t,.|istlsle<'h btisník btísníkapozná a milu.je hc;'že
prontiše.iíc'ht'glořec|ení i nečetní,zato však kapitdlní.Íiloso|bl,é
t, čeles brank(iřem zntimého ./btbalového klubu
Arsenal Karlent Marxem, že kříčívšechn)' labutě a nebeští.jeřdbi,
na nic'hž poletu.ií mí přtitelé Lao'<' g předseda
Mao, rakže hlahot na nebesíc'h se v toužchvíli bude slívar
s kapelou PIasriků y
'iednu .iedinou nedokončitelnou
svntfonii ' Ío al' Plastik.y mortilně povzbuzu.je, ab-l'činili
iri.r' co ne.itětšía ze srdc'e. Nebot'tak, jako se roztrhla
kd.l'si opona c'hrtimovti, upadne leďt'lu chvíli kno!'lík od
poklopce všem policajtům o nebudet' .iim zpomoženo'
'všechnl
Ústřední v.ýbor.l' budou si nasazovali na hlavu
nočník.yo všic'hni ministrové budou mít migrénu' lakže
se nebude moci úřadovat, čímžz konaněho pclhřbu stane
se prav.Ý sttitní svtitek, .jehož v.ýročíslaviti budou po
prio, dobu sic jen rozprÝIené obc'e vzpomína'jících'ča'
'sem
však srtile více lidu všeho, nebot' každý ví'že Buddha
nevěděl, co e'hce, Ježíšchtěl něco, o čemžnevěděl' co to
je, Lao'c věděl, že.je neirozumně.iší nechtít ni<" ole stejně
'se
toho nedržel, ate.itÍ vím, e'o chci, a chc'i' t'o vím'
totiž aby měl každý svtitek,
o to přineimenším každ.ýden.
Vdm pak, milÝ příteli Lopatko, v.ýše zmíněn-í'<'hst<l tisíc
vzpámínek koneckonců můžesltit za to' ob'|'ste se v'|'cvičiívečrenímého
rukopisu,.iejž.jinak n.l'ní nikdo nikd'v
nepřečte.
S pozdravent t'dš Bond.l"
Básník byl samozřejmě, jak je obvyklé' po pár letech
rehabilitován' ale státní svátek mu přece jenom neudělali,
coŽ však zase nijak nevadilo těm, kteří ho přesto slauiti.
n k nim patřili A. i B. i jejich přátelé'
24
*opravdu nemáme nic připraveno, sestřenko," řekl A.
dokončiv podpalování v kamnech' "LedaŽe bychom
jim všem vyprávěli o našívyjíŽďce.''
Tu však jižpocítili veliký hlad a sestřenka se pustila
do přípravy večeře. A po ní hned usnuli, jako byje do vody
hodil.
o několik dní později
"^r*,,.
se konečně slunce k ži_
votu. Definitivně se vyjasnila obloha a přestalÓ pršet, ve
městě nevypínali proud, protoŽe uŽ nebyla sněhová kala_
mita, venku vysychaly cesty a připravovaly se polní prá_
ce. aby byl rok ještě úspěšnějšíneŽ loni.
Zdálo se dokonce, Že vody aspoň na některých místech
poklesly, zanechaly po sobě jen spoustu kamínkůa škeb_
liček,které děti chodily rády sbírat.
A. si vyšel na výlet a sestřenka šla s dětmi sbíra.t lastury.
Vzala si boty do bláta, ale k nim jen krátkou sukni ze
staré prachovky, která byla teplá, byť uŽ sepraná, pak
krásný vyšívanýŽivůtek, jejŽ jídarovala Stanislava, která
ho sebrala v garderobě Národního divadla, a svetr ro_
lák' který kdysi upletla k narozeninám pro A' Byl na
něm, podobně jako na Athenině štítu,zobrazen většípočetosob
a událostí. Předně zde by|a vypletena legenda o
stavbě Babylonské věže, která se tyčilaod boků přes záda
aŽ na krk. Po pravé straně pluly bělošedévlny vod,
které uŽ známe, nad nimi pak bylo vidět atomový koráb,
na němŽ otec nevlastních dvojčat kdysi sjíŽděl někdejší
zámoíi. Byl to veliký a velmi vynikajícíkoráb, poslední,
který před půlstoletím ještě obeplouval ostrov kolem
dokola, když uŽ nebylo kam jinam jezdit, a trvalo mu to
vždycky půldne. Pamětníci dovedli o tom vyprávětještě
dnes a právě podle jejich slov vyobrazi|a tu sestřenka loď,
kterou nikdy neviděla, neboť kdyŽ jezdila kolem dokola
25
dvakrát po pětadvacet let, bylo rozhodnuto, žese takovým
způsobem nebudou vyhazovat peníze oknem a loď
dali do sběru. Přesto však byl koráb proveden skoro přesně
a na něm stál v nadŽivotnívelikosti, co do rozměrů korábu,
otec našich sourozenců s dlouhým dalekohledem a
bílým vousem. Dalekohled byl zasunovací a tak krásný,
žebyl ještě jednou vypleten zvlášť,ve většímrozměru
umělým vláknem barvy mosazi a táhl se po celém levém
rukávě.
Byl to rozhodně dalekohled velmi muzeální a kapitán
korábu jej patrně nikdy ani neviděl, jeŽto pouŽíval jerrrných
radarů, lečvzpomínka na něj tkvěla v paměti sestřenky
od dob četbydětských knížek,a i když v životě neviděla
ani samu loď' nedělalo jípotížepřiplést i dalekohled,
který rrikdy neviděla.
Po levé straně jevil se na svetru sled významných historických
událostí. Prvnílet člověka na Měsíc a na Mars,
vítězstvíSpojených národů nad nespojenými národy,
cesta Mao Ce-tunga s deštnikem do hor a pohřeb básníka,
o němž byla řeč právě před chvílí.Bubeník Plastických
lidívyhazoval paličky do vzduchu a bubnoval nohama,
druzi Plastici seskupení kolem něho hráli na housle'
na harfu a na magnetofon (nebylo vědecky ověřeného záZnamu
o tom, v jakésestavě vlastně tehdy hráli na básníkově
pohřbu). dalšímuz nich vycháuelo z doširoka rozevřeného
hrdla slunce, měsíc a hvězdy (měsíc a hvězdy
z'obrazi|a sestřenka podle dochovaných fotografií jako
veliké a rudé mýdlové bubliny) a nad nimi na hřbitovní
zdi stál pan Lopatka a mluvil k davům (eŽ nebylo vidět,
neboť byly hřbitovní zdíkryty). Veškerézobrazování
pohřbu básníka bylo zakázáno a trestáno, ale to bylo
kaŽdému jedno.
Na prsou pak měla sestřenka vypleteny symboly posvátných
dávných obřadů v kouzelné změti výtvarnéa v
26
sousedství nesčetných naivních historických anachronismů,
jako Buddhu s Davidovou hvězdou, kříŽ s hákovým
kříŽem na něm ukřiŽovaným' opeřeného hada Quecalkoatlova
s výrobní značkou firmy Ford atd. Na zbylém
rukávu byly provedeny podobizny sestřenčiných nejmi_
lejšíchpřátel. Při koncipováni sloŽité ikonografie, jeŽ činila
sestřenčin měkký a teplý svetr pravým goblénem,
dala se sestřenka véstjen volnou hrou náhody,jeŽje nejvlastnější
dušívšeho skutečnéhosetkávání se. Vznikl tak
celek námětově velmi bohatý, ale výtvarně neuzavřený.
To si však sestřenka vynahradila na dalšímsvetru, který
nosila při slunečním'ale chladném počasípodzimním.
Neznala děti, mezi něŽ na břehu přišla, a nedivila se
tedy, Že je její krásný wetr přitahoval skoro stejně jako
drobné barevné lasturky zanechané vodarni. odpovídala
jim na všechny otázky a brzy se s nimi spřátelila' Přinášely
jí škeble azurově modré, pomněrrkově modravé a
modrošedé,mušličkys drobnou a červenou vlnovkou,
lasturky perletbvé, duhové, záÍivě bilé i pleťovérůžové,
všechny však byly malé a ještě menší,žádnou bys nepo_
kryl ani půl dívčídlaně. Bylo s podivem, žese z vod nikdy
nic nevynořilo, nikdy nic nevyplavilo, co by bylo trochu
povyrostlejši nad tyto miniatury, a stejně čisnad více by:
lo s podivem. žei tyto skořápky, škeble, lastury i mušle
byly vyplavovány uŽjen vyprázdněné, bez svých Živých
obyvatel, takŽe se zdálo, žejsou jen jako kaménky na
mělčiny přihrnovány koloběhem vod a ževe vodách uŽ
nic živéhonení. Rozhodně ani nejstaršíse nepamatovali.
Že by tam někdy viděli rybu, ačkoliv v některých zemědělských
druŽstvech pěstovali ve velkých bazénech
kapry i štiky' candáty i murény úctyhodných rozměrů.
Sestřenka si otřela ruce o kameny a s plným šátkem nejhezčíchmušlíšla
domů.
Začala si zpívat jenom tak pro sebe a potichu, píseňse
27