Ostrogóti a Theodorich Veliký

• Theodorich byl král Ostrogótů. Pod jeho vedením se Ostrogóti usadili v Itálii jako dobyvatelé. V roce 489 porazil Odoakara.

• Proti dobyvatelů bojovali jak Římané v Itálii tak i Východořímští císaři.

• Theodorech si při zabírání italské půdy počínal velmi obezřetně → zabral pro své bojovníky jen třetinu italské půdy.

• Christianizaci Ostrogótů provedl ariánský biskup Wulfil.

• Ostrogóti usilovali o spojenectví s východořímským císařem, chtěli stejně jako Odoakar vládnout Itálii jako císařští místodržící.

• Theodorech nikdy nevystupoval jako „samovládce“, který vydává vlastní zákony → ale vydává „jen“ edikt, tedy právní normu nižší právní síly než jsou císařská nařízení (konstituce). Při vypracováván svého ediktu čerpá z císařských zákonů → Edictum Theodorici.

• O vztahu mezi Ostrogóty a konstantinopolským císaře nám podává zprávu Cassiodorus (r. 508):

Varriae I, 1: „Musíme, nejmilostivější císaři (Anastasius) hledat mír, neboť nemáme žádný důvod k boji. Slouží tudíž Vaší moci a Vaší vážnosti, nejzbožnější ze všech knížat, že hledáme porozumění s Vámi, jehož jsme se dosud těšili. Vy jste nejkrásnější ozdobou všech říší. Vás oslavují jako záštitu celého světa. Vás všichni ostatní vládcové uznávají jako pána, neboť musí uznat, že jste jedinečný. To platí především pro nás, kteří jsme se naučili s pomoc boží vládnout Římanům podle stejného práva. naše vláda napodobuje Vaši. Je věrným obrazem věrného vzoru. Tou měrou jakou Vás následujeme, jsme sami vzorem pro všechny národy. “

• Theodorich převzal styl byzantského dvora a bez jakýchkoli výhrad napsal, že se nikdy nepostaví nad císaře a proti němu.

Edictum Theodorici

•  Mezi germánské kodifikace římského práva bývá počítán i edikt gótského krále Theodoricha. Toto řazení mezi LRB není úplně opodstatněné. Theoderichův edikt obsahuje jen jediný germánský institut (očistná přísaha) jinak obsahuje výhradě římskoprávní normy, ale nebyl určen jen římskému obyvatelstvu (což jeden z rysů LRB). Jeho adresáty totiž byli Góti i Římané.  

• Edikt tedy plnil funkci zákona pro Římany i pro barbary.

• Doba vzniku ediktu není přesně známa. Většinou se uvádí rozmezí let 493 až 507.

• Edikt je tvořen 155 články, které uvozuje prolog.

• Rozsah prolog vysvětluje následovně: „…guae possunt saepe contingere“ (taková ustanovení, která se nejčastěji aplikují).

• Prameny: Codex Theodosianus, posttheodosiánské novely, Sentence („pseudo“Paulus) aj.

Vizogóti

• Vizigóti přišli do Galie jako federáti. Měli obrovský obdiv ke všemu antickému.

• Od sklonku 5. až po 8. stol. vzniká celá řada právních předpisů, která se souhrnně označuje jako lex Visigothorum.

• Vizogótská sbírka s názvem Alarichův breviář (název z 16. století) byla publikována v roce 506.

• Prameny:   

  • Výbor z Theodisianova kodexu s vlastní interpretací

  • Výbor z postthedosiánských novel opět s interpretací

  •  Stručný výtah z Liber Gai

  • Sentence („Pseudo“Palus) s interpretací

  • 52 konstitucí z kodexu Gregoriova a dvě z kodexu Hermogenianova (s interpretací)

  • Jedno místo z Papininových Respons

• Sbírka je také znám pod názvy Liber legum, Lex Romana Visigothorum.

• Breviář se aplikoval nejenom ve Vizigótském státě, ale i v jiných státech. Breviář užívala katolická církev.

• Až do 11. století byl Breviář, jako Lex Romana Visigothorum, jedním z hlavních právních pramenů, ze kterých západní Evropa poznávala římské právo.

Eurichův kodex:

• V roce 475 dal král Eurich sepsat „národní“ právo.

• Nedochoval se, ale předpokládá se jeho rozsáhlost.

• Obsah:

  • vizigótské obyčejové právo

  • zákony krále Euricha

  • normy římského práva

• Revize:

  • V polovině 6. století za krále Leovigilda – Codex revisus Leovigildi

  • Král Recesvind (649 – 672)

  • Král Erwig (680 – 689)

• Dochovaly se nám jen fragmenty – nejobsáhlejší část je v palimpsetu Národní knihovny v Paříži ( Codex Latinus 12161), jen část fragmentů je stále čitelná.

• Codex Euricianus reguloval vztahy Gótů mezi sebou a vztahy mezi Góty a Římany. Právní vztahy mezi románským obyvatelstvem se nadále řídily Theodosiánovým kodexem, později Lex Romana Visigothorum.

• Codex Euricianus obsahuje, mimo jiné ustanovení týkající se sporů o hranice a zvláště o otázkách, které vznikly z rozdělení země mezi usedlými Góty a římskými vlastníky půdy. Dále obsahuje úpravu půjčky, kupí smlouvu, darování, manželství a dědictví.

• Kodex je psán v dobré latině, při jeho přípravě měli římští právníci hlavní roli. Codex Euricianus je svědkem pokročilé romanizaci Vizigótů. Codex Euricianus později sloužil jako základ pro Lex Baiuvariorum.