Úvod do studia kultur arabsky mluvících zemí



•obecně platí, že mimomanželské vztahy jsou podle islámské etiky HARAM, tedy nevhodné, nevítané,
zakázané •muslim si smí vzít muslimku, židovku či křesťanku, muslimka se smí provdat pouze za
muslima •při domlouvání sňatku nevěstu většinou zastupuje poručník z řad jejích mužských
příbuzných, WALI

•nejběžnější je dnes manželství dohodou (NIKAH)
•pro manželskou dohodu je stěžejní a povinné zaplacení „věna“, které se v arabštině označuje jako
MAHR a je to finanční či jinak hodnotný dar vyplácený ženichem nevěstě a stává se jejím
nezcizitelným majetkem
•V některých zemích jsou přípustné i jiné formy dočasného či neplnohodnotného manželství (sňatek z
rozkoše, cestovní sňatek, atd.)

•ve většině muslimských zemích je stále povolena polygamie (polygynie)
•zákony ji zakazují jen v Tunisku a Turecku
•svatba má formální a neformální část
–formální – podpis manželské smlouvy
–neformální – LAJLAT AL-HENNA (noc henny)
–                        - svatební hostina (WALIMA)
–        - svatební průvod (ZAFFA)
–
–https://www.youtube.com/watch?v=GjpwAHJ300I&list=PLE70400C3DE29EA11

•rozvod tradiční formou – pronesení formule TALAQ
•„čekací období“ IDDAH
•
•
•rozdělení dědictví je dáno islámským právem
•většinou platí, že muž dědí 2x tolik, co žena
•dědit může pouze muslim a příbuzný

•Ráj – DŽANNA
•Peklo – DŽAHANNA
•
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/97/Burning.jpg
http://hans.wyrdweb.eu/wp-content/uploads/2009/10/tree-of-life.jpg