PŘEDMLUVA Podíl obou autorů na sepsání této knihy je tento: Dr Otakar Klíma napsal hebrejskou mluvnici (str. 23-182) a vzorce k ní (str. 183-236), a sestavil bibliografií týkající se hebrejštiny (str, 18-20). Dr Stanislav Segert napsal aramejskou mluvnici (str. 237-302), úvod (str. 1-11) a bibliografické údaje k aramejštině (str. 20-21); přispěl též některými podněty k mluvnici hebrejské, zvláště v oddílech o hláskosloví a o slabých slovesech. V zpracování obou mluvnic se jeví určitý rozdíl, který je dán též účelem: Hebrejská mluvnice je zpracována tak, aby ji mohli s prospěchem užívat i naprostí začátečníci, ba i samoukové. Proto jsou některé formulace stylizovány s ohledem na tyto použivatele, z důvodů pedagogických. Výsledky historického srovnávacího jazykozpytu jsou uváděny jen tam, kde se jeví vhodné k objasněni jazykových jevů, nikoli samo účelně. Aramejská mluvnice je určena použivatelům, kteří si již získali spolehlivou znalost hebrejštiny; protože znalost aramejštiny - na rozdíl od živé hebrejštiny - je potřebná jen k studiu starých textů, bylo v aramejské partii věnováno poměrně více místa historické a srovnávací gramatice. Příslušné rozdíly v účelu a zaměření jsou tedy patrny i v způsobu podání. Dr Otakar Klíma Dr Stanislav Segert i ÚVOD 1. Semitské jazyky Hebrejština i aramejština patří k jazykům semitským. Souborné toto označení pochází teprve z r. 1781. kdy ho užil Schlözer podle rodokmenu Semova v Genesi 10,22 ( 21 :Vnan no1 tik iný-^a-^a^nx xirroa nvbi i t - v j v ť -: v •• •• : t • -: rt - J" : 22:01x1 7^1 712091x1 "1^x1 d^s/ ^3 ir: i- j : : - : - : rt - : jt •• ^- j-í 23:tfai -imi dik ^ vi" v j-T - : - rtT v j-T : - : - : 21Kod xfi) Er|[j, sysvr|9r| Kal aikcp, nazpl 7iávTC0v t&v uubv Eßsp, áôstapcp IacpsQ xoŕj [isíCpvoq. 22irioi Er|[j,- AiXajj, Kal Accoup Kal Apcpa^aô Kai Aouô Kai Apajj, Kai Kaivav. 23Kai irioi Apau; Qq Kai OvX Kai TaQsp Kai Mogo%. 24-Kai Apcpa^aô syswnGSV xöv Kaivav, Kai Kaivav syswr|GSV xöv EaXa, EaXa ôs syswr|GSV töv Eßsp 21 de Sem quoque nati sunt patře omnium filiorum Eber fratre Iafeth maiore 22filii Sem Aelam et Assur et Arfaxad et Lud et Aram 23filii Aram Us et Hui et Gether et Mes 24at vero Arfaxad genuit Sala de quo ortus est Eber 21 Sem aber, dem Vater aller Söhne Ebers, Jafets älterem Bruder, wurden auch Söhne geboren. 22Und dies sind seine Söhne: Elam, Assur, Arpachschad, Lud und Aram. 23Aber die Söhne Arams sind diese: Uz, Hui, Geter und Masch. 24Arpachschad aber zeugte Schelach, Schelach zeugte Eber 21 de Sem quoque nati sunt patře omnium filiorum Eber fratre Iafeth maiore 22filii Sem Aelam et Assur et Arfaxad et Lud et Aram 23filii Aram Us et Hui et Gether et Mes 24at vero Arfaxad genuit Sala de quo ortus est Eber ). Semitské jazyky patří k flektujícím a mají určité společné rysy: artikulační základna je hluboko a vzadu (četné hlásky laryngální a emfatické), význam slova je spjat s kořenem tvořeným souhláskami, jež jsou zpravidla třú zatím co samohlásky obměňují tento základní význam. Pokusy o nalezení souvislosti jazyků semitských s indoevropskými vesměs selhaly, je však jisto, že semitské jazyky jsou příbuzné se starou egyptštinou a s jazyky hamitskými. Semitské jazyky se vyvíjely způsobem dosti podobným, národy a kmeny jimi mluvící žily za podobných podmínek a většinou se vzájemně stýkaly. Proto jsou si semitské jazyky navzájem daleko podobnější než třeba indoevropské, rozdíly mezi nimi nejsou o mnoho větší než mezi jazyky slovanskými. Na druhé straně však tento stav nedovoluje, aby se srovnávací jazykozpyt semitský rozvinul 2 tak jako indoevropský. Běžně se dělí semitské jazyky ve tři skupiny: 1. skupina východní, k níž náleží jen stará akkadština, jazyk Babyloňanů a Assyřanů; jeho písemné památky jsou zachovány z XXV. až I. stol. př. Kr. Již brzy se její vývoj dal jiným směrem než vývoj ostatních semitských jazyků. 2. skupina západní po př. severozápadní, o níž dále. Dělí se na skupinu kenaanskou sl aramejskou. 3. skupina jižní po př. jihozápadní. K ní náleží jednak severní arabština, jejíž literatura rozkvétá od VI. století po Kr., avšak zachovala mnoho původních rysů semitských. Její studium je důležité i pro /str.II hebraisty, neboť bez něho se nevnikne do jazykového typu semitského. Arabština, kterou se dnes mluví v Palestině a v Sýrii, odpovídá svým hláskoslovím v mnohém staré hebrejštině a aramejštině. Jižní arabština je doložena nápisy od začátku I. tisíciletí př. Kr.; dnes se z ní udržely jen některé dialekty na jihu Arábie. Jí velice příbuzná ethiopština má hojnou literaturu v nářečí gecez z doby od III. do XVI. stol. po Kr., avšak dnešní nářečí habešská (amharština a j.) se dosti odchýlila od ostatních jazyků semitských. Toto běžné rozdělení nevystihuje plně vzájemné vztahy semitských jazyků, avšak zatím je od velké většiny badatelů uznáváno. 3 2. Skupina kenaanská Akkadský název Kinahnu značí zemi purpuru, je tedy souhlasný s řeckým názvem Foinikie. Staří Izraelité nazývali tak zemi, kterou obsadili, i svou řeč {spat Jťnďan, Izai. 19, 18 (18 tfanYn? Kinn 01*3 •m*ä "iftx"' cnnn Ty mxns mrr1? niyatfm isria nsfr ririaia ansa ynxa any i t v : t •• v v - j • rt t : j t - v. t : • : i - - : j - : : - : - : • ' vj v : • t : ^ D 18 V ten den bude pět měst v zemi Egyptské, D-?^ ÍTHSlft mluvících jazykem Kananejským, nin^ niy^l^"] a přisahajících skrze Hospodina zástupů, fin^1? jedno pak 3.m,sg.impf.ni. nazváno bude O^ňn I"'!? město zpuštění. (CET jednomu se bude říkat "Město pobořené" h-r-s q,pu,po+n KOcGalpco KaTaaKá7iT(jú /=dolů zakopavám/diruere to ruin niederreissen lerombolni bořit) 18xfj f|[j,spg SKsívr| sgovtoii usvis no'keiq sv Aiyfjuxcp XaXorjcai xfj yM)ggt| xfj Xavavíxi8i Kal óuvuouGai zeb óvóuaxi Kupíorr nóXiG-aGsSs*: plZTl K^r|9fJGSTai f| uía nóXiq.— 18in die ilia erunt quinque civitates in terra Aegypti loquentes lingua Chanaan et iurantes per Dominum exercituum civitas Solis vocabitur una 18Zu der Zeit werden fünf Städte in Ägyptenland die Sprache Kanaans sprechen und bei dem HERRN Zebaoth schwören. Eine wird heißen Ir-Heres. 18In that day shall five cities in the land of Egypt speak the language of Canaan, and swear to the LORD of hosts; one shall be called, The city of destruction. A B the language: Heb. the lip of destruction: or, of Heres, or, of the sun)). Odvozeného jména iCnaaní užívali k označení Foiničanů (Izai. 23,11(11 in™» mvb lyb-1?« mx nirr rrí^aa rnn trrr^y nm rr ' \ t i v: •«. t v.* : - i--: v jt* t: i*it:- v.*:* t- - jtt t 10 Navrať se do země své jako řeka, ó dcero Tarská, neníť tam více ani pasu. 10 Rozlej se jako Nil po své zemi, taršíšská dcero; už tu není hráz. 11 Q^rr^y Hüll 17? Vztáhl ruku svou na moře, TÍHn 3.m.sg.pf.hi. (r-g-z q,hit,hi 41 irritare to excite erregen felizgatni, felindulni rozrušit,rozčílit) pohnul pl.f. královstvími; ni!"!? Hospodin n}S přikázal "]yÍ3-1?X (CET proti Kenaanu doslova: směrem ke Kenaanu) o tržišti, inf.cstr.hi (š-m-d ni,hi 90 e^oA,o6pe\)C0 delere to exterminate ausrotten megsemmisíteni kiirtani ničit hubit) =doslova:způsobit zničení tj. aby zkaženy byly in^jyft pevnosti (CET záštity) jeho(doslova: její). 11 Hospodin vztáhl ruku na moře, otřásl královstvími, vydal příkaz proti Kenaanu o zničení jeho záštit. I In, 8s %síp Gou oŮKSTi ígxúsi Korcá QáXaGGav, u, uapo^uvouGa ßaGiXsi<;' icúpiot; caßacoQ svstsüuxto uspi Xavaav á7ioXsGai avTŤ\q rnv icypv. II manům suam extendit super mare conturbavit regna Dominus mandavit adversum Chanaan ut contereret fortes eius 1 IDer HERR hat seine Hand ausgereckt über das Meer und erschreckt die Königreiche. Er hat Befehl gegeben über Phönizien, dass seine Bollwerke zerstört werden, 1 lHe stretched out his hand over the sea, he shook the kingdoms: the LORD hath given a commandment against the merchant city, to destroy the strong holds thereof. ABC against...: or, concerning a merchantman the merchant city: Heb. Canaan strong...: or, strengths 4 )). Podle běžného dělení se do této skupiny zahrnuje kromě hebrejštiny stará kenaanština, doložená glossami v listinách amarnských (asi 1375 př. Kr.) a transkripcemi egyptskými a akkadskými, afoiničiina, jazyk přímořských měst Gebálu (Byblu), Sidonu, Tým a j.; je doložena jen nápisy, většinou krátkými. Ve své vlasti žila do I. stol, př. Kr.. v koloniích severoafrických (Karthago a j.) se udržela její mladší odnož -punština - až do počátku středověku, na Kanárských ostrovech až do konce středověku. Do této skupiny řadí většina badatelů též ugaritštinu, které přisuzují jiní samostatné místo v skupině jazyků semitských. Při vykopávkách města Ugaritu na severním pobřeží syrském (nyní Rás Samrá) se počínaje r. 1929 nalezlo množství tabulek psaných zvláštním abecedním klínopisem, asi z XV.-XIV. stol. př. Kr., jež jsou pro hebrejštinu důležité jazykově i obsahově, neboť v nich zachované mythy poskytují cenný přínos k poznání staro-kenaanské literární mluvy, slohu i náboženství a kultu. Ojedinělé nápisové doklady z Ja3udi, Chamatu a Moábska (stéla Méšacova) svědčí o existenci dalších dialektů. 5 3. Hebrejština Tento název není doložen Starým zákonem, kde se nazývá tato řeč kenaanskou (Izai. 19,18 (18 on^a fix-i triy tfanYfl? wnn ařa o innx1? "iftx"' oinn Ty nixnx mrr1? nivami is?» new nřirra it v: v."t" vv- j • rtT: jT - v. t : j-: :-: : 1 18 V ten den bude pět měst v zemi Egyptské, "JSnS riDt^ m~l3"Ift mluvících jazykem Kananejským, niXD? Hin1*? niy2$T] a přisahajících skrze Hospodina zástupů, finX1? jedno pak ~l£)X? 3.m,sg.impf.ni. nazváno bude D"1.nn ~py město zpuštění. (CET jednomu se bude říkat "Město pobořené" h-r-s q,pu,po+n KOtGcápco KaiaaKáTiico /=dolů zakopavám/diruere to ruin niederreissen lerombolni bořit) 18xfj f|[j,spg SKsívr| sGOVxai tcsvxs no'keiq sv Alyúmco XaXoíjGai Ttjj yhhaary Ttjj Xavavixiöi Kal óuvúoucai xcp óvóuaxi Kupíorr nó^iG-acsosK KAx|9fJGSxai f| uía 7ióXi<;.— 18in die ilia erunt quinque civitates in terra Aegypti loquentes lingua Chanaan et iurantes per Dominum exercituum civitas Solis vocabitur una 18Zu der Zeit werden fünf Städte in Ägyptenland die Sprache Kanaans sprechen und bei dem HERRN Zebaoth schwören. Eine wird heißen Ir-Heres. 18In that day shall five cities in the land of Egypt speak the language of Canaan, and swear to the LORD of hosts; one shall be called, The city of destruction. A B the language: Heb. the lip of destruction: or, of Heres, or, of the sun)), nebo i judskou (II. Král. 18, 26 a 28. (26 nwN T*py:_1?x k?""^? np^-av1^ nkv] rmtň irrp'prrp -i?px*i '.ntínn-^v it^x nyn ^rxa rprirp>s£i7 ■mrrbKi umx wvtiw ^ it - - v. v ~: t t j••: t : • : t • <••- : - : : i*it_: : j • 26 I řekl Eliakim syn Helkiášův a Sobna a Joach Rabsacovi: Mluv medle k služebníkům svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky před lidem tímto, kterýž jest na zdech.CET 26 Eljakím, syn Chilkijášův, a Šebna a Jóach odpověděli "Tl-1?^ k nejvyššímu !"Ij?t^ (š-q-h hi,pu 62 tiotí^cd potům praebere to give dring trinken lassen megitatni napájet) číšníkovi: NITI?? "Mluv raději ke svým služebníkům n^Tilí? aramejsky, vždyť rozumíme. Nemluv s námi judsky, aby to neslyšel lid, který je na hradbách." 26k(xí sÍ7isv EXiaKip uíčk; XsXkiovj Kai Eouvou; Kai Icoa<; 7ipö<; Pa\j/aKT|v AáXricov 8f| 7ipö<; xovq Tiaxdáq govj Eupicxí, öxi aKoúopsv f|psi<;, Kai ov 'kákryasiq u£0' tjux&v Iodöcügti, Kal íva xí hikeiq sv xoí<; éaiv xorj hiov tov etú tov xsí%orj<;; 26dixerunt autem Eliachim filius Helciae et Sobna et Ioahe Rabsaci precamur ut loquaris nobis servis tuis syriace siquidem intellegimus hanc linguam et non loquaris nobis iudaice audiente populo qui est super mumm 26Da sprachen Eljakim, der Sohn Hilkijas, und Schebna und Joach zum Rabschake: Rede mit deinen Knechten aramäisch, denn wir verstehend, und rede nicht mit uns hebräisch vor den Ohren des Volks, das auf der Mauer ist. 27 n^xn □•nrnrrnx i^n1? •tfix ^rWT^xi TItx nptf-m nfr^x "iax3i v rt" t j't : - v - : • -: • j-t : i tsí%ou<; tov (paystv xf|v KÓupov amrov Kal 7tisív to oůpov amrov učQ' úuxbv áua; 27responditque eis Rabsaces numquid ad dominum tuum et ad te misit me dominus meus ut loquerer sermones hos et non ad viros qui sedent super murum ut comedant stercora sua et bibant urinam suam vobiscum 27Aber der Rabschake sprach zu ihnen: Hat mich denn mein Herr zu deinem Herrn oder zu dir gesandt, dass ich solche Worte rede, und nicht vielmehr zu den Männern, die auf der Mauer sitzen, dass sie mit euch ihren eigenen Mist fressen und ihren Harn saufen? 27But Rabshakeh said unto them, Hath my master sent me to thy master, and to thee, to speak these words? hath he not sent me to the men which sit on the wall, that they may eat their own dung, and drink their own piss with you? A their own piss: Heb. the water of their feet 28 bmn ^annm watf naxn im mirr brwrbipa an.?»! nptsrmiayi t t - I v j \' — - : y : • v - j •• -: - iv : ^ t I : j-t: • - t - -: -1 - 28 A tak stoje Rabsace , volal hlasem velikým - židovsky, a mluvil a říkal: Slyšte slovo krále velikého, krále Assyrského. CET28 Nejvyšší číšník "7fty'l_ se postavil a volal judsky co nejhlasitěji. Křičel: "Slyšte slovo velkokrále, krále asyrského! 28k(xí sgtt| Pa\|/aKT|<; Kai sßoticsv tpcovfj nsyäkry Iodöcügti Kai ekakr\cev Kai ebiev 'AKorjcaxs toxx; Xójovq tov [isjakov ßaci^sax;' Aacupícov 28stetit itaque Rabsaces et clamavit voce magna iudaice et ait audite verba regis magni regis Assyriorum 28Da trat der Rabschake hin und rief mit lauter Stimme auf Hebräisch und sprach: Hört das Wort des großen Königs, des Königs von Assyrien! 28Then Rabshakeh stood and cried with a loud voice in the Jews' language, and spake, saying, Hear the word of the great king, the king of Assyria: ) Neh. 13,24 (24 ay "p't^m mirr ir?1? trTSQ arxi nnTOX naia^sn arp:ni :ayi i t t 24 An synové jejich mluvili "^0 (125 to f]uicru<; semi-,dimidium half Hälfte fél půle < nsn q,ni+n 15 8locpéco dividere to divide teilen megfelezni, elosztani půlit, dělit) od polu Azotsky, QPXlXdoslova: nic jich) a ne- Q'H',3ft pt.hi.(n-k-r Il.hi 39 eyivcOGKCO cognoscere to recognise erkennen megismer(tet)ni obeznámit (se),poznat n-k-r I.ni,pi,hit 11 a7iaA.A,OipiÓC0 abalienare, se alium fingere,xi,fictum tvořit to estrange,to feign fremd machen,sich verstellen idegenné tenni alakoskodni odcizovat,přetvařovat se ) -uměli rPTIPp mluviti Židovsky, QS7 "Jl^pl. iQyiale podlé jazyku každého toho lidu. (CET24 Jejich děti pak mluvily "^O zpoloviny ašdódsky, ale nedovedly mluvit židovsky. Hovořily jazykem toho či onoho lidu.) (Ezd.B.23,24) 24Kai oí uíoi aikrov rjuiGU hxkovvTEC, A^cotigtí Kal ovk sígiv S7iiyiva)gk0vts(; Xakeiv Iou8aiGTÍ, + áXXa kocto. yXwccav Xaov kou Xaov 7 24et filii eorum ex media parte loquebantur azotice et nesciebant loqui iudaice et loquebantur iuxta linguam populi et populi 24Und die Hälfte ihrer Kinder sprach aschdodisch oder in der Sprache eines der andern Völker, aber jüdisch konnten sie nicht sprechen. 4And their children spake half in the speech of Ashdod, and could not speak in the Jews' language, but according to the language of each people. A B could...: Heb. they discerned not to speak of each...: Heb. of people and people ))• První doklad je z prologu k řeckému překladu knihy Sirachovy (asi 130 př. Kr., eßpOClGli (15 napaKÉK^nces (2.pl.pf.med/pas sl.samohl.staž. TrapocKolelv, 7rapocKeKA,r|uai = přivolávati, dovolávat se - prosit pas. Stali jste se a ted jste dovolávanými, povolanými,vyzvanými) ofjv 16 psx' súvoíok; Kal 7tpoGOxn<; ( \í£t& + ak. po, za mást. i čas.+ gen. s evvoiafy = dobrá vůle, náklonnost = se zájmem a pozorností 7ipoaéxetv=dávat pozor )17 rnv áváyvcoGiv 7toisiG0ai (raDieiv - inf. med.četbu činiti si,inf. pas. aby četba byla činěna )18 Kal GrjYyvróunv s%siv (at>YYVCÓpr|,f| =prominutí a abyste prominutí měli )19 ácp' oí<; dv ôoKrôpsv na kterých ač ve střehu chceme být (číhat)20 xrôv Kaxá rnv ápunvsíav 7iS(plXo7iovr|psvcov ( pt.pf.pas.^iAoTtovéco =pracovitý pilný, břemen milovný jsem za překladu píle potřebujících některých výroků nemoci, nebýt sto) xiGÍV TG)V Xs^scov áôrjvapsív 21 oú yáp ÍGOÔuvapsí 22 afjxá sv éavroi; Eßpaicxi Xsyóusva Kai Orav (když,kdykoli) psxa%9fí (conj. uexáyco by se převádělo) sí<; sxspav yX&Gcav 23oú uóvov ôs xauxa ( nejen toto), 24 áXka Kai ambq ó vópo<; Kai aí 7tpo(pnxsiai 25 Kai xá Xoma xrôv ßißMcov 26 oú uucpáv e%ei xf|v ôiacpopáv (f| 8iat))opá diference, rozdíl) sv éauxoit; Xsyópsva. CET 15Prosím vás tedy, lóabyste se shovívavě a pozorně 17věnovali četbě 18a prominuli, 19jestliže jsme přes všechnu snahu _20_nedokázali někdy přetlumočit přesně některá rčení. 21Nemá totiž stejný význam 22to, co je v nich řečeno hebrejsky, přeloží-li se to do jiného jazyka. 23A nejen tento překlad, 24ale i Zákon a Proroci _25_a ostatní knihy 26se nemálo liší od původního znění. 15Hortor itaque lóvenire vos cum benevolentia et adtentiore 17studio lectionem facere, 18et veniam habere in illis 19in quibus videmur sequentes imaginem sapientiae 20et deficere in verborum conpositione. 21nam deficiunt 22verba hebraica quando translata fuerint ad alteram linguam; 23non solum autem haec, 24sed et ipsa Lex et Prophetae 25ceteraque librorum 26non parvam habent differentiam quando inter se dicuntur. )), hebrejsky je doložen v Míšně (Jadajim IV, 5 ľT'IDiľ), Název Hebrejců byl ve Starém zákoně uváděn jen zřídka. Hebrejština si zachovala v skladbě staro-semitskou volnost a tím i svou názorností se hodí dobře k vyjádření živého líčení a hlubokých citů. Její tvary ztratily některé koncovky, ale ne na úkor srozumitelnosti. Konsonantismus byl poněkud zjednodušen, vokály jsou sice působením prízvuku dosti redukovány, avšak některé patrně druhotně 8 zase zdlouženy. Starozákonní text je sice celý nivelizován podle jeruzalémského dialektu, přece však i v něm jsou dosud zřetelné stopy dialektu severo-izraelského, zvláště v knize Ozeášově, v tzv. elohistickém prameni Pentateuchu a v některých vyprávěních o prorocích, na př. o Elizeovi v II. Král. Výslovné, i když ne zcela jasné svědectví o rozdílnosti nářečí efraimského podává kniha Soudců: Sd 12, 6 (6 írnx vnm p -diVto1 x'1?! nVio lax*! nVatf xr-iax'Y? nax"! ' \ j -: - p •• j •• - : p • t < : v j - v t t v: : j - i^x trs/nx onsxa tonn nys Vsh pTn mnaya-^x imün^i I v it : j• t : - • - <•• t • - l :-- j : : - v t t : • - 6 Tedy řekli jemu: Rci hned Šibolet. I řekl: Šibolet, p "pY? Y?? N1?! (a ne byl s to artikulovat tak) = aniž dobře mohl vyřknouti toho. IľllX IjnX'l 3.m.pl.w-impf.(:i-h-z q,ni,pi+n 67 KOL%É%(ď capere,tenere to seize,to hold ergreifen„festhalten megrakadni,tartani uchopit,držet) = Tedy pochytíce jej, irPÜnt^'l 3.m.pl. w-impf.q.+suf.(š-h-t q,ni 86 G§áí,(ů mactare to slaughter schlachten levágni(marhát) porážet dobytek) zamordovali ho lT"!?ri nPpVQ'1?« (c-b-r) u brodu Jordánského. (n-p-l)I padlo X^H T)#Ľ. toho času z Efraima rffä Wlffl tTIp-jN čtyřidceti a dva tisíce. CET6 vyzvali ho: "Tak řekni šibbolet!" On však řekl: "Sibbolet" p ISlVlP? VÖ) a nedokázal to přesně vyslovit. l'ŕll'X nqX'l Tu ho popadli a zabili ho ľlŕpytt'1?** ]T"Pn při jordánských brodech. K^HH DS/S Toho času 7S'l (n-p-1) padlo z Efrajima WIV?1] □"'yiTjX čtyřicet dva tisíce mužů. ÓKod siuav afjxoit; Ei7iaxs ôfi Eúv9r|ua' Kai ofj KaTnúQrjvav tou hxKf\<30x oůtco<;. Kal S7isXaßovTO afjTrôv Kal SGCpa^av amoíx; S7ii taq oiaßaasu; toíj Iopôávou, Kai enecav Ecppaifj, sv zeb Kaipro sksívco ôúo TSGGapáKovxa %ikiädeq. óinterrogabant eum die ergo sebboleth quod interpretatur spica qui respondebat tebboleth eadem littera spicam exprimere non valens statimque adprehensum iugulabant in ipso Iordanis transitu et ceciderunt in illo tempore de Ephraim quadraginta duo milia 61ießen sie ihn sprechen: Schibbolet. Sprach er aber: Sibbolet, weil er's nicht richtig aussprechen konnte, dann ergriffen sie ihn und erschlugen ihn an den Furten des Jordans, sodass zu der Zeit von Ephraim fielen zweiundvierzigtausend. Then said they unto him, Say now Shibboleth: and he said Sibboleth: for he could not frame to pronounce it right. Then they took him, and slew him at the passages of Jordan: and there fell at that time of the Ephraimites forty and two thousand. ): Efraimští nevyslovovali š ve slově šibbolcet. Ze staré hebrejštiny jsou kromě 24 knih biblických zachovány četné pečeti a drobné nápisy obsahující jména, výkazy a značky, i několik památek, podávajících souvislejší text: tzv. kalendář či lépe řečeno seznam zemědělských prací z Gezeru asi z X. stol., ostraka ze Samaří z IX. stol., nápis v tunelu vedoucím vodu do rybníka Silöah v Jerusalemě asi z r. 700 a 18 dopisů z Lakiše asi z r. 589. 9 Tyto nápisné památky doby předexilní jsou velice krátké, avšak cenné, neboť ukazují původní způsob psaní. Rečí, která se mnoho neliší od biblické hebrejštiny, jsou psány též rozsáhlé zlomky hebrejského originálu knihy Sirachow a tzv. Damašský spis sádokovský, nalezené r. 1896 v genize synagogy v Staré Káhiře. Cennější než tyto rukopisy z X.-XII. stol po Kr. jsou svitky, nalezené r. 1947 a d. v jeskyních kumránských u Mrtvého moře nedaleko Jericha, neboť obsahují texty kladené většinou odborníků do ll.-l. stol. př. Kr. Kromě biblických textů obsahují výklad knihy Abakukovy, tzv. Rád Jednoty, tzv. Knihu války Synů světla se Syny tmy, různé žalmy, zlomek knihy Jubilejí i zlomky neznámých knih. Hebrejština přestala být řečí, jíž se běžně používalo, již brzy po návratu z babylonského zajetí; již od V. stol. př. Kr. byla vytlačována aramejštinou. Avšak jako řeč bohoslužebná a vůbec náboženská se hebrejština držela stále. Mišna_(< niiZft) 35 ôemepot; (adj.), ŕ| ôewépcoaic; duplicatio,repetitio doubling, reptition Verdoppelung,Wiederholung kettózés,ismétlés zdvojení,opakování) = zdvojení, opakování, studium, učení Mužů velkého schromáždění I. a II.stol.po Kr.), která byla kodifikována v II. stol. po Kr., je však již psána řečí dosti odlišnou od staré biblické. Působila na ni aramejština, kterou se v Palestině mluvilo v denním životě, ba obsahuje i oddílky aramejské. Této hebrejštině, kterou jsou též psány části palestinského talmudu a midrášů, se říká nedosti přesně "nová hebrejština", lepší je židovský název lešôn lí'kámím, tj. jazyk mudrců. Ve středověku byly psány hebrejské básně jazykem, který se se zdarem přimykal k biblickému (na př. Jehuda ha-Léví), avšak rabínská pojednání jsou většinou v jazyce promíšeném aramaismy a nedosti pečlivém. Ve výslovnosti se uplatňovaly různě dialekty: sefardský (ve Španělsku), aškenázský (ve střední a vých. Evropě). Od poloviny XVIII. stol. začali Židé pěstovat hebrejský jazyk se stále větším úsilím a zdarem, takže se počátkem XX. stol. mohl stát obcovací řečí kolonistů v Palestině a pak i úřední řečí státu Izraele. Tento jazyk se sice chce přimknout úzce k jazyku biblickému, avšak zvláště výslovnost a skladba jsou zcela pod vlivem jazyků 10 evropských. Příliv Židů z arabských zemí nepůsobí dostatečně k uplatnění semitských rysů. Velkým úsilím ne nepodobným snahám Jungmannovým, Preslovým(Jan Svatopluk Presl (4. září 1791 Praham - 6. dubna 1849 Praha[2]) byl rakousky a česky vysokoškolský pedagog, profesor zoologie a mineralogie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a jeden z nejvýznačnějších českých v přírodovědců 19. století.), Štúrovým a jiných našich buditelů byla vypracována moderní terminologie pro různé obory; literatura původní i překladová, krásná i odborná, svědčí o použivatelnosti tohoto oživeného jazyka. Ten, kdo zná biblickou hebrejštinu, může bez obtíží čisti i moderní hebrejské texty, ovšem jejich slovní zásoba je mnohem rozsáhlejší. 4. Hebrejská bible po stránce jazykové Složitý a různorodý soubor starozákonních knih pochází z různých dob. Ve starších oddílech se jeví vliv obecné kenaanské poetické mluvy, V mladších oddílech z doby po exilu jsou stále četnější aramaismy. /str. 10/ Jednotlivé kratší partie možno přibližně datovat mezi XIII. a II. stol., při čemž některé látky jsou ještě starší. Časové a nářeční rozdílnosti byly nivelizovány jednak dosti jednotnou úpravou konsonantního textu, jednak, a to důkladněji, pečlivým systémem vokalizačním. Židovská tradice klade úpravu konsonantního textu do II. stol. po Kr., tento typ je však doložen dříve. Vokalizačních systémů bylo více: pět supra-lineárních, se značkami pro samohlásky a prízvuky nad písmeny, a to dva babylonské a tři palestinské, všecky je však zatlačil systém sub-lineární, se značkami pod písmeny, který prý vynalezl karaita Moše Moche kolem r. 800 po Kr. Nazývá se tiberiadsky, nebot v Tiberiadě u jezera Genezaretského opatřili masoreti, strážci tradice, hebrejský biblický text značkami pro samohlásky a prízvuky pro přednes. Tento text se nazývá masoretský. Nejstarší datovaný masoretský rukopis prorokuje z r. 895, nejstarší dostupný úplný text hebrejského Starého zákona z r. 1008 je ve státní íi knihovně v Leningradu. Pochází přímo od Aharona, jehož otec Moše ben Ašer byl hlavou jedné školy masoretské. Tento pečlivý rukopis byl vydán prací profesorů Kittela, Kahleho aj. r. 1937 a je v nových vydáních přetiskován. Je to jediné spolehlivé vydání hebrejské bible. Ostatní jsou závislá na vydání, jež pořídil pro nakladatele Bomberga v Benátkách r. 1525 Jakob ben Chajim podle novějších rukopisů, které obsahují i čtení druhé školy masoretské. již vedl ben Neftali. Práce tiberiadských masoretů byla provedena neobyčejně pečlivě; jednak se snažili zachytit starou tradici výslovnosti, jednak rekonstruovat předpokládanou výslovnost správnou. Avšak přesto je zřejmé, že nemohli u mrtvého jazyka, který byl tradován rozdílnými směry a školami, stanovití původní skutečnou výslovnost. Jistě zde působil ohled na běžnou výslovnost aramejskou. Avšak základem pro poznání a zpracování hebrejské mluvnice zůstává tato úctyhodná práce, i když jsme si vědomi jejích mezí. I tato mluvnice používá výhradně punktace tiberiadské. Avšak ani způsob výslovnosti tiberiadských znaků není jednotný, neboť Židé jej přizpůsobovali řečem, kterými mluvili. Nejbližší výslovnosti masoretské je výslovnost sefardská (u španělských židů); taje základem tzv. výslovnosti vědecké, jíž se používá /str.l 1/ i v této mluvnici. V Československu a okolních zemích užívají židé výslovnosti aškenázské, jež je u dlouhých samohlásek dosti odlišná. Starší způsoby výslovnosti jsou zachyceny ve svrchu zmíněných supralineárních punktačních soustavách, v dosud živé tradici samaritánské a v transkripcích řeckých septuagintních a origenovských a latinských Hieronymových. Velkou pomocí jsou i nálezy starších nepunktováných textů biblických, jejichž plné využití, pro hebrejskou mluvnici si vyžádá ještě mnoho práce: papyrus Nashův, obsahující desatero (Exod. 20, 1-17 ( lo n^xn anmn-^ nx trrŕ?x im i •• v t" t j't : - t -j" • v: j" -: - _l_Buh vyhlásil všechna tato přikázání/r/: lKod ekakr\GEv KÚpicx; 7távxa<; xovq Xóyovq Tomovq Xsycov llocutus quoque est Dominus cunctos sermones hos lUnd Gott redete alle diese Worte: 12 lAnd God spake all these words, saying, 2:orny rraa ansa pxtt spnxxin it^x sprfrx mrr^rňx im* t -: jj" • • t-: • i *.w •• i y •• sv -: ' rtv v: jt : t« it _2_„Jájsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. 2'Eyró síur KÚpio<; ó 9só<; govj, ögxk; s^fjyayóv gs sk yf\q AíyÚ7iTorj s^ oíkovj 8orAsía<;. 2ego sum Dominus Deus tuus qui eduxi te de terra Aegypti de domo servitutis 2Ich bin der HERR, dein Gott, der ich dich aus Ägyptenland, aus der Knechtschaft, geführt habe. 21 am the LORD thy God, which have brought thee out of the land of Egypt, out of the house of bondage. A bondage: Heb. servants -itt - -: j • v: yl : iv: • ji _3_Nebudeš mít jiného boha mimo mne. 3ořJK SGOViaí goi 9soi sxspoi u^nv suoí>.— 3non habebis deos alienos coram me 3Du sollst keine anderen Götter haben neben mir. 3Thou shalt have no other gods before me. 4 itraaii^xi nnriQ pxnii^xi bvňn ibfeittfxrferr1?:)! froo ^-ntbyn x'1? •_k— jv ~: - - (*rr • i vv.t t jv ~: i - - - . • j - t - av _: t : t : vjv jj : v _: i- ji i vitt - JJ- • _4_Nezobrazíš si (Boha) zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. 4ofj 7ioifjoeK; GsarjTCp eidíůXov ovde navxbq óuoícoua, oca sv xcp ofjpavro ávco Kai oca sv xfj yfj Káxco Kai öaa sv xoT<; f38aGiv fjuoKaxco xfj<; yf\q. 4non facies tibi sculptile neque omnem similitudinem quae est in caelo desuper et quae in terra deorsum nec eorum quae sunt in aquis sub terra 4Du sollst dir kein Bildnis noch irgendein GleichnisA machen, weder von dem, was oben im Himmel, noch von dem, was unten auf Erden, noch von dem, was im Wasser unter der Erde ist: d.h. hier Abbild. 4Thou shalt not make unto thee any graven image, or any likeness of any thing that is in heaven above, or that is in the earth beneath, or that is in the water under the earth: 5 ms-^y mx "py 7p'sPxip ^xYffrx nirr •ohx o öi^yn x'1?! an1? mnn^rrx'1? y«t - st'—. I" tI- j" i v v: ^ v v: j t : i •• v y t • j d _7_Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. 7ofj ^ií(j,\j/r| to ovoua Kupíou xoí> 9soi5 govj ski uaxaíqr ofj yáp uu, KaBapÍGn icúpiot; xöv Xaußavovxa xö ovoua afjxoí) erci uaxaícp.— 7non adsumes nomen Domini Dei tui in vanum nec enim habebit insontem Dominus eum qui adsumpserit nomen Domini Dei sui frustra 7Du sollst den Namen des HERRN, deines Gottes, nicht missbrauchen; denn der HERR wird den nicht ungestraft lassen, der seinen Namen missbraucht. 7Thou shalt not take the name of the LORD thy God in vain; for the LORD will not hold him guiltless that taketh his name in vain. i:l-: tT- - j v y t _8_Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. 8uvfJG0r|xi xf|v naspav xrov caßßaxcov áyiá^siv afjxfjv. 8memento ut diem sabbati sanctifices 8Gedenke des Sabbattages, dass du ihn heiligest. 8Remember the sabbath day, to keep it holy. i i v : — : T T \j* T : ~: i — j • t v a** _9_Sest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. 9'é't, rju.épa<; spyg Kal 7ioiřJGSi<; uávxa xá spya govj-9sex diebus operaberis et facies omnia opera tua 9Sechs Tage sollst du arbeiten und alle deine Werke tun. 9Six days shalt thou labour, and do all thy work: 10 í^ny ířnf^p^ innx nSx1?^-1?:) n&yrrx'1? Trfrx mrr1? inatf ^ntfn hri < i : : - i v • j i' : • jt - t t : t jv ■: - j i ■ rtv v: jt - at - : - : lOAle sedmý den je (den) odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera (ani) tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který (žije) v tvých branách. lOxfj 8s fi(j,spg xfj aß8our| caßßaxa Kupíco xcp 9sc5 govj- ofj 7ioifjcsi(; sv afjxfj 7iáv spyov, gvj Kal ó rjíó<; govj Kal u, Qrjyáxnp govj, ó 7iaí<; govj Kal u, 7iai8ÍGKT| govj, ó ßorj<; govj Kai xč> fj7io^rjyióv govj Kal 7iáv Kxfjvcx; govj Kal ó 7ipoGřjAmo<; ó uapoiKrov sv goí. lOseptimo autem die sabbati Domini Dei tui non facies omne opus tu et filius tuus et filia tua servus tuus et ancilla tua iumentum tuum et advena qui est intra portas tuas lOAber am siebenten Tage ist der Sabbat des HERRN, deines Gottes. Da sollst du keine Arbeit tun, auch nicht dein Sohn, deine Tochter, dein Knecht, deine Magd, dein Vieh, auch nicht dein Fremdling, der in deiner Stadt lebt. lOBut the seventh day is the sabbath of the LORD thy God: in it thou shalt not do any work, thou, nor thy son, nor thy daughter, thy manservant, nor thy maidservant, nor thy cattle, nor thy stranger that is within thy gates: 11 m'i nint^x-^-nxi DTrnx nxrrnxi trat^rrnx mrr nisw □'Tr-ntsw ^ -V.t— t ~: t v : t — i v t t v : • j — t — v t : t t • t v i** j* d :int£^p^ natfn nv~m mrr :pa p_1?y •'yawn ova i- : I- : i- ti - - j v y-r : ' s~" ' •• - iv • : - j - 1IV šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý. 14 1 láv yáp e£ fjpspai<; s7ioít|gsv KÚpio<; xöv orjpavöv Kai xhv yfjv Kal xhv Qá^acGav Kal uávxa xá sv arjxoit; Kai KaxsuauGSV xfj fjpspg xfj sß5o(ar|- 8iá xořjxo srjXóyr|GSV KÚpio<; xhv fjpspav xfiv aß8öpr|v Kai fjyiacsv arjxfjv.— 1 lsex enim diebus fecit Dominus caelum et terram et mare et omnia quae in eis sunt et requievit in die septimo idcirco benedixit Dominus diei sabbati et sanctificavit eum UDenn in sechs Tagen hat der HERR Himmel und Erde gemacht und das Meer und alles, was darinnen ist, und ruhte am siebenten Tage. Darum segnete der HERR den Sabbattag und heiligte ihn. 1 lFor in six days the LORD made heaven and earth, the sea, and all that in them is, and rested the seventh day: wherefore the LORD blessed the sabbath day, and hallowed it. 12o :^f? ]Ti2 :prf?x mrrntfx nóixn *?y ^ "pmx^ró1? íftx-nxi t^xtix m I it i j" i v: ;t : v -: t t -: t -< I v t I j Irtv • v : I t v j— _12_Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. 12xípa xöv 7iaxspa gou Kai xhv pr|xspa, iva srj goi ysvnxai, Kai iva paKpo%póvio<; ysvn etú xr\q yr\q xr\q áya9fj<;, řj<; KÚpio<; ó 9só<; gou 8í8cogív goi.— 12honora patrem tuum et matrem tuam ut sis longevus super terram quam Dominus Deus tuus dabit tibi 12Du sollst deinen Vater und deine Mutter ehren, auf dass du lange lebest in dem Lande, das dir der HERR, dein Gott, geben wird. 12Honour thy father and thy mother: that thy days may be long upon the land which the LORD thy God giveth thee. 13o :nmfi x'1? _13_Nezabiješ. 13orj poi%sfjG£i<;.— 13non occides 13Du sollst nicht töten. 13Thou shalt not kill. 14o iHhafi x'1? _14_Nesesmilníš_s_. 14orj kXs\|/si<;.— 14non moechaberis 14Du sollst nicht ehebrechen. 14Thou shalt not commit adultery. 15o :±xň x'1? _15_Nepokradeš. 15orj (povsrjcsu;.— 15non furtum facies 15Du sollst nicht stehlen. 15Thou shalt not steal. 16o "?y Ť|$rp n^rnx1? _16_Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví. 16orj \j/srj8opapxrjpfjcsi(; Kaxá xoi5 7iXr|GÍov gou papxupíav \|/srj8fj.— 16non loqueris contra proximum tuum falsum testimonium 16Du sollst nicht falsch Zeugnis reden wider deinen Nächsten. 16Thou shalt not bear false witness against thy neighbour. 17 itfx Vm ríam ňiwťiriaxi Y^nyi ^sh ni^x 7'ftnrrx1? ^yi rra lann x'1? 15 _17_Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu." 17ořJK S7n9rjurjosi<; xnv yuvouka xoŕj 7ikr\cíov oou. oijk S7n9rjurjosi<; xnv otóav xoŕj 7ikr\cíov aorj ofjxs xôv áypôv arjxoŕj ofjxs xôv uaiôa arjxoŕj ofjxs xf|v 7taiôíoKnv arjxoŕj ofjxs xorj Poo<; arjxoŕj ofjxs xoi5 rj7to^rjyíorj arjxoŕj ofjxs 7tavxo<; Kxfjvorj<; arjxoŕj ofjxs óoa xcp 7tXr|oíov ooú soxiv. 17non concupisces domům proximi tui nec desiderabis uxorem eius non servum non ancillam non bovem non asinum nec omnia quae illius sunt 17Du sollst nicht begehren deines Nächsten Haus. Du sollst nicht begehren deines Nächsten Frau, Knecht, Magd, Rind, Esel noch alles, was dein Nächster hat. 17Thou shalt not covet thy neighbouťs house, thou shalt not covet thy neighbouťs wife, nor his manservant, nor his maidservant, nor his ox, nor his ass, nor any thing that is thy neighbouťs. BKR2 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby. BKR 3 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. BKR 4 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí. BKR 5 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne, BKR 6 A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých. BKR 7 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo. BKR 8 Pomni na den sobotní, abys jej světil. BKR 9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své; BKR 10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. BKR 11 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho. BKR 12 Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě. BKR 13 Nezabiješ. BKR 14Nesesmilníš. BKR 15 Nepokradeš. BKR 16 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví. BKR 17 Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvkyjeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli jest bližního tvého. )); tedy papyrus Nashův, obsahující desatero (jak jsme už ukázali), obsahuje také pro Izraelce obvyklé vyznání tzv. Šema (Slyš, Izraeli... , Deut. 6, 4 n. ( it v jt : v: jt : t : • t- : 4Kod xaíjxa xá ôiKairóuaxa Kal xá Kpíuaxa, óoa svsxsí^axo KÚpiot; xoti; rjíoi<; IopanX sv xfj spŕj[j,cp s^s^9óvxcov afjxrov sk yfj<; Aíyrj7ixou "Akovjs, lapaná KÚpiot; ó 9sô<; i\[i(hv KÚpiot; sí<; soxiv 4audi Israhel Dominus Deus noster Dominus unus est 4Hôre, Israel, der HERR ist unser Gott, der HERR allein. 4Hear, O Israel: The LORD our God is one LORD: 16 l i v : t : 11 : : - t : j' : t : t : ' rtv v: j t : t •• t : - j t : 5k(xí áya7iiÍGSK; KÚpiov xov 9sóv govj e£ oXr\q xr\q Kapôíou; govj Kai oXr\q xr\q yuxn? G0U Ka^ oXr\q xr\q ôrjváučáx; govj. 5diliges Dominum Deum tuum ex toto corde tuo et ex tota anima tua et ex tota fortitudine tua 5Und du sollst den HERRN, deinen Gott, lieb haben von ganzem Herzen, von ganzer Seele und mit all deiner Kraft. 5And thou shalt love the LORD thy God with all thine heart, and with all thy soul, and with all thy might. )), objevený r. 1907, a zvláště rozsáhlé nálezy v jeskyních kumránských od r. 1947, mezi nimiž je úplný text knihy Izaiášovy, jiný neúplný, proroctví Abakukovo (s výkladem), zlomky knihy Danielovy a různých knih Pentateuchu a předních proroků. Tyto rukopisy pocházejí asi z 11.-1. stol. př. Kr., jak soudí většina badatelů, a vykazují značné rozdíly pravopisné ve srovnání s masoretským textem. Na stejném místě nalezené zlomky Levitiku asi ze IV. stol. se zcela shodují s podáním masoretským. Je nutno míti na paměti, že masoreti opatřili biblický text vokály a akcenty tak, aby se dal zpěvavým způsobem recitovat při synagogální bohoslužbě, proto asi je v něm tolik dlouhých vokálů. Je proto též účelné vyslechnouti si k poznání způsobu přednesu synagogální bohoslužbu. Zvláště začátečníkům se doporučuje číst si hebrejštinu nahlas. 17 BKR Deuteronomy 5:11 svolal Mojžíš všecken lid Izraelský, a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a soudy, kteréž já dnes mluvím v uši vaše; naučte se jim, a v skutku jich ostříhejte. 2 Hospodin Bůh náš učinil s námi smlouvu na Orébě. 3 Ne s otci našimi učinil Hospodin tu smlouvu, ale s námi, kteříž zde jsme nyní my všickni živí. 4 Tváří v tvář mluvil Hospodin s vámi na té hoře z prostředku ohně, 5 (Já jsem pak stál mezi Hospodinem a mezi vámi toho času, abych oznámil vám řeč Hospodinovu; nebo jste se báli ohně, a nevstoupili jste na horu), řka: Ex2:a,py maa ansa p^a ípnxsTn "tp$ npľ^a'ix Dtóianay rvaa ansa T™?P npf'ais 6 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské z domu služby. Ex3:i9_17iľ anns. ap^x^ynp? DťJ-AB-1?^ anns. ap-x/V?"™ v?? 7 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. Ex4:n$? nnria la'aa iirái nnňa n&l^pi.^yáa imará igs ninarr1?:?] i^oo H^n^yn ^ Dt8:n#? iB'aa ipi rinňa f\x3aipi^yáa imawa igs ninarr1?:? i^aa ^"n^yn-^ 8 Neučiníš sobě rytiny , ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž jsou u vodách pod zemí. Ex5 D,y3-r1?y'] a^izŕ^y a'i-r^ rias fy "Tpasii? '-x "r)"~s np? 'Sis 'a aiayn vC?) ari1? npr^rrs1? psítz/1? Dt9 a'yai-^y] a,#,?i2/-1?y'] a^a-^y mas fy i^xii? '-s "r)"-s np? 'Sis 'a aiayn ^fari1? -pryr~x- 9 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech (i) do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne, Ex6o prráa np'uftn 'ar/s1? a^Viari ~W-. DtlO: ľnisa na'tf'jn 'ar/s1? a'ô^Vion ~vt- 10 A činící milosrdenství nad tisíci těch, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých. Ex 7a íatf-ns str^a/s ns nin? ni?r vC? 'a sig1? "rpx np?-a#-riK ston s'1? Dtllo ini^1? íatf-ns str^a/s riK ninfnipr 'a sig1? "rps npratf-ns xfrri s'1? 11 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo, neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo. Ex S'.wii?1? na$n av-nsaiTaT Dtl2:^íŤ7S np? ijis i#ío •táni?1? na$n av-ns -n'a# 12 Ostříhej dne sobotního, abys jej světil, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj. Ex 9:^ax'-a-'-a rróynayri DtlS^na^a-?!) rróynayri nyw 13 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své; ExlO ip3l^] íéanaťíiriasi í^ay ^rjar^ai mrix na^a-^a n$yrri$ "tp$ np'1? iriatf 'ý'a^n avi: Dtl4 ín'ani VW) ^irjasf ^ay] ^nar^ai nnx ná^a-^a nfryn s'1? "rps HP'1? inatf Ta^n afh ::p'aa jiriasi ^ay mr lyó1? TÍV?? "hS ^arja-^ai 14 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, i služebník tvůj i děvka tvá, vůl i osel tvůj i všeliké hovado tvé, i příchozí tvůj, kterýž jest v branách tvých, aby odpočinul služebník tvůj a děvka tvá jako i ty. Exil Tia tlr^y 'yatfn a fa m'i aá-nzňc^a-nsi a'rrnx picrnsi a'&tfn-nx rrírr n&y a'a'-niz/iz; 'a i i .. - ň- . : - j - -{.t- t v ~: t v : t- v i vt t v : • j- t - v t : t t • t v i" j- a :in#7i??i_na#n aŕ-ns np? 18 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho. Dtl5 np?^? rftuj iňpi ni?jD r? ľip; "rp$ ninfí|8?'l a?"i?i? n&? fnv.n rmi] d :ri3^n nv-m m'tz/y1? 15 A pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské, a vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj odtud v ruce silné, a v rameni vztaženém. Protož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys světil den sváteční. Exl2o :Tft iró ninp?8 ^ l^ISľ^ô1? ^x-rs- ^'nxTis T3? Dtl6 npr"i^8 nóisn *?y ^ nü^yä1^ Tft' P'IC ny^ TiFS np? 3^ i$ío ^"n^l T^iT^ 73? 16 Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě. Ex13d irenň Dtl70 :npň ié 17 Nezabiješ. Ex 140 :hpfi é? Dtl8D :>TSjň N?71: 18 Nesesmilníš. Ex 15d :ihŤ Dtl9D :n'hři tf?] 19 Nepokradeš. Ex 16o ly. :[y-p niyrrN'1? Dt20o :xw ly. jiyin niyrrN'1?'] 20 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví. Ex17d ^in1? Vo] TitoDi iwťinaío Tpyi íýi ritfx ížrin-n? íy/i "??ür x"- 17 Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli jest bližního tvého. Dt2lo ^in1? Vo] TitoDi ňíiznnaío Tpyi -"Ty rva "xrr x"--:o íy/inirá ibrin 21 Nepožádáš manželky bližního svého, 0 aniž požádáš domu bližního svého, pole jeho, neb služebníka jeho, aneb děvky jeho, vola jeho neb osla jeho, aneb čehokoli z těch věcí, kteréž jsou bližního tvého. 19 22 Ta slova mluvil Hospodin ke všemu shromáždění vašemu na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty, hlasem velikým, a nepřidal nic více, a napsal je na dvou dskách kamenných, kteréž mně dal. CEP Deuteronomy 5:1 Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš, Izraeli, nařízení a práva, která vám dnes vyhlašuji. Učte se jim a bedlivě je dodržujte. 2 Hospodin, náš Bůh, s námi uzavřel na Chorébu smlouvu. 3 Tuto smlouvu neuzavřel Hospodin jen s našimi otci, ale s námi všemi, kteří jsme tu dnes naživu. 4 Tváří v tvář mluvil s vámi Hospodin na hoře zprostředku ohně. 5 Já jsem stál v oné době mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo, protože jste se báli ohně a nevystoupili j ste na horu. Řekl: 6 "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. 7 Nebudeš mít jiného boha mimo mne. 8 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. 9 Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, 10 ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. 11 Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. 12 Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. 13 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. 14 Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyne ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyne tak jako ty. 15 Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku. 16 Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. 17 Nezabiješ. 18 Nesesmilníš. 19 Nepokradeš. 20 Nevydáš proti svému bližnímu falešné svědectví. 21 Nebudeš dychtit po ženě svého bližního. Nebudeš toužit po domě svého bližního ani po jeho poli ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu." 22 Tato slova mluvil Hospodin k celému vašemu shromáždění na hoře zprostředku ohně, oblaku a mrákoty mocným hlasem a víc nepřipojil. Napsal je na dvě kamenné desky a dal je mně. 6'Eyd) KÚpiot; ó 9só<; oou ó s^ayayróv as sk yf\q Alyúmou oíkou <5ouXsía<;. 7oi)K SGOViaí OOl 0SOÍ STSpOl 7tpČ> 7ipOG(B7lOU uou.— 20 8oů 7toifjosi<; Gsauxco síSco^ov oi)8s 7tavxó<; óuoícoua, óaa sv xcp oůpavco ávco Kal óaa sv xfj yfj Káxco Kal óaa sv xoí<; vdaciv vnoKáTíů xfj<; yf\q. 9ov 7ipoGKrjvfjasi(; aůxoti; ovde uf| Xaxpsrjcr|<; amoiq, óxi syró síui icúpiot; ó 9só<; gou, 9só<; (^(kůT^c, ánodidovq áuapxíat; 7taxspcov ěni xÉKva ěni xpíxnv Kal xsxápxnv ysvsáv xoí<; [j,igoí>gív lOKai tcoubv eXeoq eiq %ikiádaq xoíq ájan&cív us Kal xoí<; (prAáGGOUGiv xá 7tpoGxáyuaxá UOU.— 1 lov Xr\[i\\ir\ xó óvoua Kupíou xoi5 9soi5 gou ěni uaxaíqr ov yáp uf| Ka9apÍGT| KÚpicx; xóv Xa[j,pávovxa xó óvoua alkou S7ii uaxaícp.— 12(pi3Xa^ai xnv naspav xrov cappáxcov áyiá^siv arjxnv, 6v xpórcov svsxsíXaxó goi KÚpicx; ó 9só<; cov. 13ě£ i\[iépaq spyg Kal 7ioifjasi(; uávxa xá spya cov 14xfj 8s fi(j,spg xfj ép5ó[j.t| cáppaxa Kupíco xcp 9sčo gou, oů 7toifjcsi<; sv aůxfj 7iáv spyov, cv Kal oí uíoí cov Kal f] 9uyáxnp gou, ó 7taí<; cov Kal f] 7tai8ÍGKr| gou, ó fiovq cov Kal xó Ú7to^úyióv cov Kal 7iáv Kxfjvót; cov Kal ó 7tpoofjÁmo<; ó 7tapoiKčov sv goí, iva áva7taÚGr|xai ó 7toa<; cov Kal f] 7tai8ÍGKr| gou coG7tsp Kal gú- 15k(xí uvn.c9fjcr| óxi oíksxt|<; řjc9a sv yfj AíyÚ7txco Kal s^fjyaysv as KÚpio<; ó 9só<; cov sksí9sv sv %sipi Kpaxaig Kal sv Ppa%íovi ú\|/nM>, 8iá xouxo cuvsxa^sv goi KÚpio<; ó 9só<; gou cqgxs (prjXáGGsa9ai xnv naspav xčov aappáxcov Kal áyiá^siv aůxnv.— lóxíua xóv 7iaxspa cov Kal xnv ur|xspa cov, óv xpórcov svsxsíXaxó goi KÚpio<; ó 9só<; gou, iva sv goi ysvnxai, Kal iva uaKpo%póvio<; ysvr| etú xfj<; yf\q, i\q KÚpio<; ó 9só<; gou 8í8cogív goi.— 17ov uoi%súgsi<;.— 18oů (povevceiq.— 19oů Kkéyeiq.— 20oů \|/su8ouapxupfjcsi<; Kaxá xoi5 iikr\cíov cov uapxupíav \|/su8fj.— 21oůk S7n9uufjcsi<; xnv yuváuca xoi5 iikr\cíov cov. oůk S7n9uufjcsi<; xnv otóav xoí> iikr\cíov cov ovte xóv áypóv alkou ouxs xóv 7iai8a alkou ouxs xr|v 7iai8ÍGKr|v arjxoij ouxs xoi5 Poó<; arjxoij ouxs xoí> i)7io^rjyíorj arjxoij ouxs 7iavxó<; Kxfjvou<; arjxoij ouxs óca xro iikr\cíov cov sgxiv. 6ego Dominus Deus tuus qui eduxi te de terra Aegypti de domo servitutis 7non habebis deos alienos in conspectu meo 8non facies tibi sculptile nec similitudinem omnium quae in caelo sunt desuper et quae in terra deorsum et quae versantur in aquis sub terra 9non adorabis ea et non coles ego enim sum Dominus Deus tuus Deus aemulator reddens iniquitatem patrům super filios in tertiam et quartam generationem his qui oderunt me lOet faciens misericordiam in multa milia diligentibus me et custodientibus praecepta mea 1 lnon usurpabis nomen Domini Dei tui frustra quia non erit inpunitus qui super re vana nomen eius adsumpserit 12observa diem sabbati ut sanctifices eum sicut praecepit tibi Dominus Deus tuus 13sex diebus operaberis et facies omnia opera tua 14septimus dies sabbati est id est requies Domini Dei tui non facies in eo quicquam operis tu et filius tuus et filia servus et ancilla et bos et asinus et omne iumentum tuum et peregrinus qui est intra portas tuas ut requiescat servus et ancilla tua sicut et tu 15memento quod et ipse servieris in Aegypto et eduxerit te inde Dominus Deus tuus in manu fořti et brachio extento idcirco praecepit tibi ut observares diem sabbati lóhonora patrem tuum et matrem sicut praecepit tibi Dominus Deus tuus ut longo vivas tempore et bene sit tibi in terra quam Dominus Deus tuus daturus est tibi 17non occides 18neque moechaberis 19furtumque non facies 21 20nec loqueris contra proximum tuum falsum testimonium 21non concupisces uxorem proximi tui non domum non agrum non servum non ancillam non bovem non asinum et universa quae illius sunt 22 5. Jazyky aramejské Skupina arame j ská náleží spolu s kenaanskou k severozápadní větvi semitských jazyků. Podobně jako v hebrejštině i v aramejštině nastala vlivem prízvuku redukce vokálů; protože přízvuk byl asi silnější, pokročila dále. Konsonantismus je zjednodušen asi ve stejné míře, ale jiným způsobem než v hebrejštině. Koncovky byly více otřeny, takže pak skladba stále více hromadí výrazové prostředky, což dodává řeči rozvláčnosti. Stará aramejština nebyla - pokud nám dovoluje soudit písmo vyznačující jen souhlásky - znatelně rozlišena v nářečí. Néjstarší její doklady jsou nápisy a pečeti z IX. stol. př. Kr. ze Sam'álu, 1121 hlavního města říše Ja'udí v severní Sýrii, kde se lidová aramejština pomalu uplatňuje proti spisovné kenaanštině, podobně v nápisech chamatskych. (Tyto nápisy jsou považovány i za doklady samostatných jazyků.) Zcela jistě aramejské jsou nápisy z Nérabu u Damašku asi ze VII. stol. př. Kr. a množství nápisů, tabulek, ostrak a listin ze Sýrie, Assyrie, Egypta a Malé Asie z pozdějších století. Tyto nálezy svědčí o značném rozšíření aramejštiny, jejíž jednoduché tvarosloví a abeceda o 22 souhláskách jí umožnily rozšířit se na úkor akkadštiny s jejím složitým klínopisem i hebrejštiny a foiničtiny, jež byly složitější gramaticky. Aramejština, třebaže se Aramejci necítili jako jednotný národ a nikdy nevytvořili jednotnou říši, ovládla území od Persie po Egypt jako obchodní a obcovací řeč ještě před vznikem perské veleříše. O tom svědčí i r. 1942 nalezený dopis krále Adóna z Aškalonu(?) egyptskému faraónovi z doby kol r. 600 př. Kr. Perští králové jí pak použili jako řeči úřední pro toto území i pro Egypt. Touto říšskou aramejštinou jsou psány m. j. listiny židovských žoldnéřů v perských službách, kteří v V. stol. př. Kr. byli posádkou v pevnosti Elefantině (Jébu) na jižní hranici Egypta. Jsou důležité i pro poznání náboženství izraelského. Zároveň s nimi byly nalezeny počátkem tohoto století i zlomky oblíbeného vyprávění o moudrém Achíkarovi a překlad oslavného nápisu perských králů. K těmto papyrům se řadí další menší nálezy z Egypta, 13 dopisů perského 23 místodržícího Aršáma a i. do Egypta, jakož i dosud nevydané papyry z Hermúpole. Sem náleží i jazyk oficiálních listin knihy Ezrovy ze VI. a V. stol. př. Kr.; i jazyk arameiských partií knihy Danielovy lze přiřadit od této skupiny. (Viz dále str. 15.) Poněkud mladši jsou aramejské zlomky Testamentu Lévího a dosud neuverejnený aramejský essejský svitek. Mladší aramejské dialekty jsou již jasně rozlišeny v západní a východní. Většinou jsou důležité pro textovou kritiku a exegesi biblickou. K západní skupině patří židovské dialekty, jimiž se mluvilo v Palestině, judsky a galilejský. Jsou dochovány v targumech, tj. převodech Starého Zákona, a je jich užito hojně i v palestinském 1131 (jerusalemském) talmudu a midráších. Sem náleží i aramejská slova v Novém Zákoně. Samaritáni měli též aramejský targum k svému pentateuchu, odlišný od židovského. Galilejský dialekt křesťanský je zachován ponejvíce v překladu evangelií. Zvláště nápisy jsou doloženy: dialekt nabatejský z území východně od Mrtvého moře a palmyrský z oasy zvané aramejský Tadmor mezi Sýrií a Mezopotámií. I východní skupina zahrnuje více dialektů, Dialektem babylonských Židů je psána největší část rozsáhlého babylonského talmudu, části midrášů, pojednání gaonů 49 T| i)7iepr|(t)avía magnificentia excellency Hoheit kevélység = výsost,vznešenost) 1 liturgická poesie. Podobného nářečí užívali i pisatelé magických textů na miskách. Jemu podobný dialekt je dialekt sekty Mandě j ců, kteří dodnes žijí v okolí Basry v dolním Iráku a zachovali si starobylou náboženskou literaturu. Její studium má značný význam pro poznání náboženských směrů židovských a gnostických. Je známo, že i polytheisté v městě Charánu a manichejci užívali aramejštiny ve svých spisech, žádné se nám však nedochovaly. Nejbohatším aramejským dialektem je syrština. Velmi hojná je literatura křesťanských Syřanů, kteří použili za spisovný jazyk nářečí města Edessy (syrsky Urhój, nyní Urfa 24 v Turecku) již předtím literárně zkultivovaného. Tato literatura obsahuje několikeré překlady biblické, velmi důležité pro kritiku textu Starého i Nového Zákona, překlady apokryfů a pseudepigrafů, spisy exegetické, liturgické zpěvy a spisy, básně, historii, a mn. j. Syrská výslovnost je fixována dvojí odlišnou tradicí, západní iakobitskou a východní nestoriánskou. Ararnejština byla počínaje VII. stol. po Kr. ze svého rozsáhlého území vytlačována arabštinou. Obě větve aramejské se udržely do nynějška: dialekt novoaramejsky ve třech vesnicích na Antilibanonu, novosvrština ve třech dialektech v okolí Mosulu, na přilehlém území syrském a na sever odtud v Kurdistánu, druhotně též v Arménii. 714/ 25 6. Aramejštlna biblická. Biblický text sám ji označuje jako oarámit (Ezdr. 4, 7 ( 7 dis 7f?tt xní^nmx-^y iriús ixt^xaü mina nfe ans xniswnmx ^ai ftiT i v j v t:— : — : — — t: jt : ■• : it < t : : • t : • — t t : — : — : — j •• • s :rraix onnai rraix ains íintf-in hroi i • t -: ;t : t~: j t ' t : : • i - t : 7 (Xflt^0Fl~!X ",£P:il (A ve dnech toho Art.)Tak jako za dnů Artaxerxa DJIS psal Bislam, Mitridates, Tabel "IXl^l w+cstr (a zbytek ) a jiní 111135 (113.3 st.aram soudruh) tovaryši jeho DIS "q^Q Xrit^nrnX-1??; k Artaxerxovi králi Perskému.) blISl Písmo pak ]\W2T[ listu toho airiS pt.pass.psáno bylo rPft"TX Syrsky, QínriQ! w+pt.pass (U7,1T\ jako i v aram. Tak i v arab. a v asyr.) = i vykládáno Syrsky rPft~]X . CET 7 Nflí^OrnN ''EPrn Také za dnů Artaxerxa DTD psali Bišlám, Mitredat a Tabel 111133 ~lXt£*l s ostatními svými druhy DIS "H^ft XflíSWnmX"1?*? perskému králi Artaxerxovi; list byl napsán aramejským rPQIX. písmem i jazykem. 7Kod sv f|pspai<; ApQaGaoQa sypa\|/sv sv sípfjvr| Mi9pa8áxr| Taßsr|Ä, cův Kal xoí<; Xomoti; guvSoú^ok; afjxoij 7tpö<; ApGacacGa ßaailsa TTsparov sypa\|/sv ó (popo^óyot; ypa(pf|v Eupioxi Kal fipunvsrjpsvnv. et in diebus Artarxersis scripsit Beselam Mitridatis et Tabel et reliqui qui erant in consilio eorum ad Artarxersen regem Persarum epistula autem accusationis scripta erat syriace et legebatur sermone syro Und zu den Zeiten ArtahsastasB schrieben Bischlam, Mitredat, Tabeel und ihre andern Genossen an Artahsasta, den König von Persien. Der Brief war in aramäischer Schrift geschrieben und ins Aramäische übertragen. Griechisch: Artaxerxes. 7And in the days of Artaxerxes wrote Bishlam, Mithredath, Tabeel, and the rest of their companions, unto Artaxerxes king of Persia; and the writing of the letter was written in the Syrian tongue, and interpreted in the Syrian tongue. A B Bishlam: or, in peace companions: Heb. societies ); Dan. 2, 4( 4:xim xit^si tto1? x^n -\m "n tefra rpöiK -fitá tr^sn nm i"- : jt: • y t : v j - •:: • •:: ' j • : t : t : - t -: ' v ;v - y • : - - s : -: i - 4 I mluvili Kaldejští králi ITttlX. Syrsky: XS^Ö Králi, V$?t? navěky "0 buď živ. Ip.X Pověz x^n (ten?) sen služebníkům svým, Xll^Sl w+emph. a ten výklad X1PQ l.c.pl.impf.pa. oznámímeť. 4 Hvězdopravci promluvili ke králi rPQIX aramejsky: XS^Q „Králi, "pft1?!?1? navěky ""0 buď živ! 1QX. Pověz qnay1? svým služebníkům XQ1?!! ten sen X1PQ l.c.pl.impf.pa. a my ti sdělíme Xll^Sl w+emph. výklad." 4Kai ekakr\cav oí XaX8aíoi 7ipö<; xöv ßaai^sa Evpioxi Kfjpis ßaGiXsrj, xöv aírova ^fjQr áváyysiXov xö svĎ7ivióv god xoí<; rcaiGÍ god, Kai f|psí<; goi (ppáaousv xf|v GÚyKpiciv afjxoi». 4responderuntque Chaldei regi syriace rex in sempiternum vive die somnium servis tuis et interpretationem eius indicabimus 4Da sprachen die Wahrsager zum König auf Aramäisch: Der König lebe ewig! Sage deinen Knechten den Traum, so wollen wir ihn deuten. 4Then spake the Chaldeans to the king in Syriack, O king, live for ever: tell thy servants the dream, and we will shew the interpretation. 26 )). Mylný název "chaldejština", jenž se velmi dlouho držel, byl utvořen podle Dan. 2, 4, kde jí užívají "Chaldejci" (Kašdaé), tj. kouzelníci, jejichž označení původně skutečně znamenalo národ. Biblická aramejština je blízká tzv. říšské aramejštině. Protože je biblický text aramejský poměrně nerozsáhlý, není mluvnice biblické aramejštiny v mnoha bodech úplná. Ve Starém Zákoně jsou psány aramejský: dvě slova v Gen. 31, 47; věta v Jer. 10,11 (obojí glossy nejistého původu); listiny a děj s nimi souvisící v knize Ezrově 4,8-6,18 a 7, 12-26; vyprávění o Danielovi (kap. 2-6) a vidění o královstvích (kap. 7) v knize Danielově 2,4b - 7,28. Listiny v knize Ezrově, jejichž pravost byla nepřímo dosvědčena nálezy aramejských papyrů, jsou zachovány v původním aramejském jazyce a pocházejí ze VI. a V. stol. př. Kr.; dějový rámec kolem nich je asi o málo pozdější. Proč je aramejština v knize Danielově, je navozeno přechodem v 2,4b, avšak další otázky po důvodech a rozsahu nejsou vyřešeny. Kapitoly 7 -12 jsou patrně z doby těsně před povstáním makabejským, před r. 168, kapitoly 1 - 6 jsou asi poněkud starší. Masoretská tradice přizpůsobuje aramejštinu těchto oddílů v něčem k hebrejštině (srovn. str. 10), četné úpravy masoretů svědčí o nejednotné a rozkolísané tradici, což je pochopitelné, neboť aramejština na rozdíl od hebrejštiny byla v době masoretů ještě řečí živou. 7. Vědecké zpracováni hebrejštiny (a aramejštiny) Zmínky jazykozpytné jsou sice již v talmudu a v nejstarší knize kabbalistické, avšak soustavně se začali Židé věnovat zkoumání svého jazyka až podle vzorů arabských: gáón Saadjá (882-942) CjlžO 49 T] i)7iepr|(|)avía magnificentia excellency Hoheit kevélység = výsost,vznešenost), Jehuda Hajjúdž a Jona zv. ibn Džannáh. Tuto tradici rozvíjeli Abraham ibn Ezra (z. 1167) a rodina Kimchi v Provenci: otec Josef, synové Moše a zvláště David (kolem r. 1200). Tito gramatikové užívali srovnávání s aramejštinou a arabštinou. Masoreti se zabývali více fixací textu než jazykovědou. 1151 27 V XVI. stol. působil židovský gramatik Elias Levita, ale v této době se ujímají práce již více křesťané, kteří se do té doby spokojovali nanejvýš pasivní znalostí hebrejštiny, ale ještě více úplnou její neznalostí. Jako prvý významnější křesťanský hebraista se uvádí koncem XV. stol. dominikán Petr Niger, první gramatika "De rudimentis hebraicis" (1506) byla sepsána Johannem Reuchlinem (z. 1522). On i jeho následovníci, z nichž vyniká Johannes Buxtorf st. (z. 1629), se zcela drželi židovských gramatických tradic. Samostatněji začali užívat výsledků srovnávacího studia semitských jazyků A. Schultens a N. W. Schröder, kteří působili v XVIII. stol. v Holandsku. Od začátku XIX. stol. zůstává vedení u gramatiků německých: W. Gesenius (1786-1842) sepsal stále pak obnovovanou gramatiku a slovník na základě empirickém, zatímco G. H. A. Ewald (z. 1875) hledal jazykové zákony, podobně i J. Olshausen (z. 1882) odvozoval hebrejské tvary z předpokládaných starších. B. Stade (z. 1905) spojil úspěšně obě tyto metody. Mluvnice F. Bottchera a E. Königa vynikají množstvím materiálu, u Königa je zpracován kritičtěji. Geseniovu gramatiku udržovali na výši její další vydavatelé: E. Rodiger a E. Kautzsch (z. 1910). Uvedení badatelé byli většinou theologové, kteří též pracovali exegeticky a pod. Všem jazykozpytným požadavkům odpovídající mluvnice začali vydávat jednak G. Bergstrasser, jednak společně H. Bauer (z. 1937) a Švéd P. Leander (z. 1935). Bergstrasser do své tragické smrti r. 1933 stačil zpracovat úvod, hláskosloví a sloveso po stránce tvaroslovné i skladebné, kde šťastně spojil metodu deskriptívni a historickou. Bauer a Leander vydali jen hláskosloví a tvarosloví. 28 Těžké otázce hebrejských časů se věnovali oxfordští profesoři S. R. Driver a G. R. Driver. Nové metody v zkoumání kenaanských dialektů uplaťňuje Z. S. Harris. Zpracováni aramejštiny se netěšilo dlouho zdaleka takové pozornosti. Na vědeckou vyšije pozvedl teprve Th. Noldeke (1836 až 1930). Dobré gramatiky biblické aramejštiny sepsali E. Kautzsch a K. Marti. Vyhovující úplnou historickou gramatiku biblické armejštiny vypracovali jmenovaní již H. Bauer a P. Leander, obsahuje i skladbu. 1161P. Leander vydal i mluvnici egyptské aramejštiny elefantinských aj. papyrů, takže nyní je aramejština co do vědeckého zpracování v lepším postavení než hebrejština. Nové nálezy starých hebrejských a aramejských textů si vyžádají důkladných rozborů a oddálí na dlouho žádanou synthesu. Základní mluvnické poznatky, které podává tato mluvnice, tím však budou změněny jen nepatrně. 2 Mluvnice hebrejštiny 717/ 29 LITERATURA 1. Hebrejština v rámci srovnávacího jazykozpytu semitského C. Brockelmann, Grundriss der vergleichenden Grammatik der semitischen Sprachen, Berlin, I. 1908, II. 1913. Týž, Kurzgefasste vergl. Grammatik der semit. Sprachen, ve sb. Porta líng. orient. XXL, 1908. Týž, Die semit. Sprachwissenschaft, Samm. Goschen. 2. vyd. 1916. 2. Hebrejská mluvnice: H. Bauer-P. Leander, Historische Grammatik der hebr. Sprache des Alten Testamentes, I. Halle 1922. Hebr. Schulgrammatik, Halle, 2. vyd. 1933. W. Gesenius, Hebr. Grammatik, 28. vyd. (E. Kautzsch) Lipsko 1909, 29. vyd. (G. Berg strasser), Lipsko I. 1918, II. 1929. G. Beer, Hebr. Grammatik, 2 díly, Samm. Goschen, 1915-16. II. vyd. přepracoval R. Meyer, 1952-1955. Hebr. Übungsbuch, t. 1916. F. E. König, Historisch-kritisches Lehrgebäude der hebr. Sprache, Lipsko I. 1881, 11.1895, III. 1897. Hebr. Grammatik für den Unterricht, Lipsko 1908. B. Stade, Lehrbuch der hebr. Grammatik, I. Lipsko 1879. A. Ungnad, Hebr. Grammatik, 2. vyd. Tubinky (Tübingen), 1926. C. H. Vossen-F. Kaulen-J. Schuhmacher, Kurze Anleitung zum Erlernen der hebr. Sprache, 20.-21. vyd. Freiburg i. B. 1914 a dal. vyd. H. L. Strack, Hebr. Grammatik, 14. vyd. (A. Jepsen), 1930. J. Prill, Einführung in die hebr. Sprache, Bonn 1932. C. Steurnagel, Hebr. Grammatik, 11. vyd. Lipsko 1948. V. Zapletal, Grammatica linguae hebraicae, 3. vyd. Paderborn 1921. P. Joüon, Grammaire de l'hebreu biblique, 2. vyd. Rim 1947. W. Hollenberg-K. Budde-W. Baumgartner, Hebräisches Schulbuch, 18. vyd. 1949. B. Templer, Gramm, der hebr. Sprache ft'ir den Selbstunterricht, Vídeň- Lipsko s. a. Mayer Lambert, Traité de Grammaire hébraique, Paříž 1938. K. Holzhey, Kurzgefasste hebr. Grammatik, Paderborn 1913. 30 Übungsbuch zum Hebräischen, 1914.718/ 31 Ch. F. Jean, Grammaire hébraique élérnentaire, 2. vyd. Paříž 1945. Jaroslav Sedláček, Lešon hassefarim, základové hebrejského jazyka biblického, Praha 1893. Aladár Hornyánszky, Hebrejská mluvnica a čítanka, I. Bratislava 1923. - Praktickou mluvnicí a učebnicí moder. hebr. je Moses Rath, Sefat ammenu, Lehrbuch der hebr. Sprache Iur Schul- und Selbstunterricht, 6. vyd. Vídeň 1920. 3. Slovníky: W. Gesenius-F. Buhl, Hebräisches und aramäisches Handwörterbuch uber das Alte Testament, 18. vyd. Lipsko 1933. D. Cassel, Hebräisch-deutsches Wörterbuch, 12. vyd. 1934. J.Fürst-V, Ryssel, Hebräisches und chaldäisches Handwörterbuch über das Alte Testament, 3. vyd. 1876. E. F. Leopold, Lexicon hebraicum et chaldaicum in libros Veteris Testamenti, Lipsko 1932. C. Siegfried-B. Stade, Hebräisches Wörterbuch zum Alten Testament, Lipsko 1893. F. E. König, Hebräisches und aramäisches Wörterbuch zum Alten Testament, 3. vyd. Lipsko 1922. F. Brown-S. R. Driver-Ch. A. Briggs, A Hebrew and English Lexicon of the Old Testament, Oxford 1906. S. J. Fuenn, Hebräisch-chaldäisches Wörterbuch über Bibel, Mischnah und Midraschim, Varšava 1912-13. Karl Feyerabend, Taschenwörterbuch der hebr. und deutschen Sprache, Berlín u Langenscheidta 1912 a častěji. Eliezer Ben Jehuda, Thesaurus totius hebraitatis, Jerusalem-Berlin 1912 nn. H. Weinheimer, Hebräisches Wörterbuch in sachlicher Ordnung, Tübingen 1918. Fr. Zorell, Lexicon Hebraicum et Aramaicum Veteris Testamenti, Řím od 1947. L. Kohler (-W. Baumgartner), Lexicon in Veteris Testamenti libros, Leiden 1948-1953. 32 F. Baumgärtel, Einzelwörterbücher zum Alten Testament, Glessen od 1924. E. Meier, Hebräisches Würzelwörterbuch, 1845. L. H. Strack, Hebr. Vocabularium, 11. vyd. 1914. R. Kraetzschmar, Hebr. Vocabular, 1902. K modernímu jazyku hledí S. Grünberg-A. M. Silbermann, "Menorah"-Wörterbuch, Berlin 1920. S. M. Laser-H. Torczyner, Deutsch-hebr. Wörterbuch, Berlin. 1927. /19/ 4. Kritické vydání hebrejské bible: Biblia hebraica ... ed. R. Kittel s mnoha spolupracovníky, 3. vyd. uspořádali A. Alt a O. Eissfeldt 1937, Stuttgart. 5. Konkordance: Salomon Mandelkern, Veteris Testamenti concorrlantiae hebraicae atque chaldaicae, 2. opr. vyd. Lipsko 1937. 6. Chrestomathie: H. Lindemann, Florilegium hebraicum, Freiburg i. B. 1912. J.Pollak a G. Weiner, Biblická čítanka (se stručnou mluv. a slovníkem), I. Praha 1917. 7. Bibliografie prací gramatických, lexikálních atd.: M. Steinschneider, Bibliographisches Handhuch uber die Literatur der hebräischen Sprache, Lipsko 1859, dodatky 1896. Hojná literatura uvedena v mluvnici Steuernagelově 11. vyd. str. 125-132. Nepřehledné množství článků, studií a referátů v odborných časopisech orientálských a biblistických ( Zeitschrift der Deutschen Morgenlandischen Gesellschaft, 33 Orientalistische Literaturzeitung, Zeitschrift für die alttestamentliche Wissenschaft, Zeitschrift für Assyriologie, American Journal of Semitic Languages, r Revue des Etudes Juives, Biblische Zeitschrift, Archiv orientální, Vetus Testamentům, Journal of Biblical Literatuře atd.) Literatura k studiu aramejštiny: 1. Srovnávací jazykozpyt semitský: viz u hebrejštiny. 2. Mluvnice: H. Bauer, P. Leander, Grammatik des Bíblisch-Aramaischen. Halle 1927. Základní spolehlivé' dílo. Autoři sami z něho pořídili přehledný výtah: Kurzgefaßte biblisch-aramäische Grammatik. Halle 1929. Jsou připojeny texty a glossář. E. Kautzsch, Grammatik des Bibllsch-Aramaischen. Lipsko 1884. Dobré, avšak již zastaralé. K. Marti, Kurzgefaßte Grammatik des Biblisch-Aramäischen. Berlín, 3. vyd 1925. H. L. Straek, Grammatik des Biblisch-Aramäischen. 4. vyd. Lipsko 1905. 5. vyd. 1911. Obě stručnější, s texty a s glossářem. P. Leander, Laut- und Formenlehre des Ägyptisch-Aramäischen. Göteborg 1929. W. B. Stevenson, Grammar of Palestinian Jewish Aramaic. Oxford 1924. Dotýká se též staré aramejštiny. Ch.-F. Jean v dodatku své hebrejské gramatiky. Viz str. 18. 3. Slovníky: Biblické partie aramejské jsou zpracovány v hebrejských slovnících Geseniově, Konigově, Leopoldově a j. Pro slovník Kohlerův (Leiden 1953) připravil aramejský oddíl W. 34 Baumgartner, překonává šíří i hloubkou všechna dosavadní zpracování. 4. Konkordance: Aramejské partie biblické jsou zachyceny v Mandelkernově konkordanci, 5. Texty: Jediný spolehlivý text v tiberiadské punktaci je v "Biblia Hebraica" ed. R. Kittel (a P. Kahle). 3. vyd. Stuttgart 1937 a další nezměněná. Supralineárně vokalisované texty jsou v Strackově gramatice. Elefantinské papyry vydal souborně A. Cowley, Aramaic Papyri of the Fifth Century B. C. Oxford 1923.721/ 35