šum-­‐ma	
  a-­‐na	
  ši-­‐bu-­‐ut	
  
KVK-­‐KV	
  	
  V-­‐KV	
  KV-­‐KV-­‐VK	
  
	
  
še’im(ŠE)	
  ù	
  kaspim(KÙ.BABBAR)	
  
	
  
ú-­‐ṣí-­‐a-­‐am	
  
	
  
a-­‐ra-­‐an	
  
V-­‐KV-­‐VK	
  
	
  
di-­‐nim	
  šu-­‐a-­‐ti	
  
	
  
it-­‐ta-­‐na-­‐aš-­‐ši	
  
VK-­‐KV-­‐KV-­‐VK-­‐KV	
  
	
  
	
  
	
  
(Vokál:	
  samohláska;	
  Konsonant:	
  souhláska)	
  
Logo-­‐sylabický	
  charakter	
  klínopisu	
  způsobuje	
  zdvojování	
  vokálů	
  ve	
  slabikách	
  
často	
  bez	
  ohledu	
  na	
  to,	
  mají-­‐li	
  být	
  vokály	
  krátké	
  nebo	
  dlouhé.	
  Zdvojený	
  
konsonant	
  ale	
  vždy	
  značí	
  gramatický	
  rozdíl	
  proti	
  tvaru	
  s	
  konsonantem	
  
jednoduchým.	
  Důležitou	
  pomůckou	
  pro	
  čtení	
  klínopisného	
  textu	
  je	
  zásada,	
  že	
  
končí-­‐li	
  znak/slabika	
  určitou	
  souhláskou/samohláskou,	
  následující	
  znak/slabika	
  
stejnou	
  souhláskou/samohláskou	
  začíná	
  (samozřejmě	
  pokud	
  tím	
  vznikne	
  
smysluplná	
  sekvence	
  znaků/slabik	
  v	
  souladu	
  s	
  doloženými	
  zvukovými	
  
hodnotami	
  znaků).	
  
	
  
Jestliže	
  sem	
  předstoupil	
  ke	
  svědectví	
  (ohledně)	
  obilí	
  a	
  stříbra,	
  trest	
  tohoto	
  soudu	
  
ponese.	
  (doslovný	
  překlad)	
  
	
  
šumma:	
  spojka	
  „jestliže“	
  
ana:	
  předložka	
  „k,	
  ke,	
  pro,	
  do“	
  
šībūtum:	
  svědectví	
  (ve	
  statu	
  constructu	
  šībūt)	
  
še’um:	
  obilí	
  (zde	
  zapsáno	
  logogramem	
  ŠE	
  =	
  sumersky	
  obilí);	
  po	
  statu	
  constructu	
  
musí	
  následovat	
  genitiv,	
  proto	
  čteme	
  še’im	
  (gen.	
  sg.)	
  
u:	
  spojka	
  „a“	
  (vždy	
  zapsána	
  znakem	
  Ù	
  =	
  U3	
  =	
  3.	
  nejčastější	
  znak	
  se	
  zvukovou	
  
hodnotou	
  U)	
  
kaspum:	
  stříbro	
  (zapsáno	
  logogramem	
  KÙ.BABBAR[=UD]	
  =	
  sumersky	
  stříbro);	
  
po	
  statu	
  constructu	
  musí	
  následovat	
  genitiv,	
  proto	
  čteme	
  kaspim	
  (gen.	
  sg.)	
  
ú-­‐ṣi-­‐a-­‐am:	
  předstoupil	
  sem	
  (slov.	
  tvar+ventiv,	
  waṣûm:	
  vyjít,	
  předstoupit;	
  2.	
  
semestr)	
  
arnu:	
  trest	
  (ve	
  statu	
  constructu	
  aran)	
  
dīnum:	
  soud	
  (v	
  genitivu	
  dīnim;	
  genitivní	
  spojení	
  dvou	
  nomin	
  se	
  tvoří	
  právě	
  
pomocí	
  statu	
  constructu:	
  aran	
  dīnim;	
  trest	
  soudu	
  =	
  soudní	
  postih;	
  st.	
  constr.	
  
probereme	
  v	
  příštím	
  bloku)	
  
šu-­‐a-­‐ti:	
  genitiv/akuzativ	
  samostatného	
  osobního	
  zájmena	
  šū:	
  ten,	
  on;	
  šuāti:	
  
tohoto	
  (tj.	
  soudu)	
  
it-­‐ta-­‐na-­‐aš-­‐ši:	
  ponese	
  (slov.	
  tvar,	
  našûm:	
  nést;	
  2.	
  semestr)	
  	
  
Pomůcka k četbě akkadských klínopisných textů na příkladu probraném 7. 10. 2016