Základní problémy teorie poznání Základní přístupy k teorii poznání ØMetafyzická epistemologie n- nejdříve co existuje, pak jak to můžeme poznat n(Platón, Aristotelés) n ØSkeptická epistemologie n- nejdříve je potřeba prozkoumat naše poznávací schopnosti (Descartes) n Otázky epistemologie nMožnost poznání n nAnalýza poznání n nZpůsoby poznání n n n n Analýza poznání: Co je to poznání? nTři typy poznání: 1)Poznání prostřednictvím obeznámenosti 2)Poznání prostřednictvím kompetence 3)Propoziční poznání n (o to nám v epistemologii jde) Co je to poznání/znalost? nOsoba S ví, že p právě tehdy když: a)p je pravda (podmínka pravdivosti) b)S je o p přesvědčen c)S-ovo přesvědčení je racionálně podložené, ospravedlněné (podmínka justifikace) Teorie pravdy a kritéria pravdivosti nDeflační (redundanční) vs. inflační teorie pravdy n nKorespondenční teorie pravdy nKoherenční teorie pravdy nKonsensuální teorie pravdy n(Pragmatické teorie pravdy – pravdivost se ukazuje v praxi svojí užitečností) Proč je teorie pravdy důležitá? nPravda je ústředním pojmem teorie poznání n nPravda je cílem vědy (pravdě-blízké teorie) n nPravda je důležitá také pro logiku – definice pojmu vyplývání n nEtický nebo emocionální aspekt Korespondenční teorie pravdy nVztah mezi propozicí a faktem. n nProblémy: a)Jak vymezit vztah korespondence? b)Dvě propozice X jeden fakt. c)S jakými fakty korespondují negativní pravdivé věty? Koherenční teorie pravdy nBýt prvkem koherenční množiny. nProblémy: a)Jaké vlastnosti má koherenční množina? b)Jak mezi koherenčními množinami vybírat? c)Mohou existovat pravdivá tvrzení, která nejsou součástí žádné koherenční množiny? Konsensuální teorie pravdy nShoda většiny kompetentních členů nějaké jazykové skupiny. n nProblémy: 1)Kdo je kompetentní? 2)Je pravda „neměnná“? Otázka justifikace nProč jsou důležité důvody: 1)Důvody ozřejmují naše přesvědčení. 2)Důvody jsou předpokladem smysluplné diskuse. 3)Důvody jsou základem racionální volby. n(pravdivost X zdůvodněnost) V čem spočívá justifikace? nExternalismus X internalismus n nFundacionalismus X koherentismus Externalismus X internalismus nExternalismus = přesvědčení je zdůvodněné, jestliže je způsobeno vnějším spolehlivým procesem (např. smyslové vnímání) n nInternalismus = přesvědčení je zdůvodněné, jestliže má osoba kognitivní přístup k evidenci pro toto přesvědčení Fundacionalismus X koherentismus nFundacionalismus = každé ospravedlněné přesvědčení v posledku spočívá na základním, neodvozeném ospravedlněném přesvědčení. n nKoherentismus = jednotlivá přesvědčení jsou ospravedlněna celým systémem přesvědčení, se kterým jsou koherentní. Empirismus n= veškeré naše poznatky (popř. i význam pojmů) pramení ze smyslů, rozum má za úkol pořádat, organizovat smyslová data. n(Locke, Hume, Vídeňský kruh, Quine) n nSmyslová zkušenost je spolehlivou metodou poznání, přestože občas produkuje nepravdivé obsahy (halucinace, sen, …). n Racionalismus n= můžeme dospět k poznání na základě pouhého rozumu, bez přispění zkušenosti. n(Descartes, Spinoza, Leibniz) n nRacionalisté tvrdí, že můžeme mít poznání, které je o světě (syntetické tvrzení) a zároveň apriorní (nezávislé na zkušenosti). Doporučená literatura: nLEHRER, Keith (1999). Teória poznania. 1. vyd. Bratislava: Infopress, 171 s. ISBN 8085402343 nKOLÁŘ, Petr (2002). Pravda a fakt. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 312 s. ISBN 8070071680 nGETTIER, Edmund. L. (1963). “Is Justified True Belief Knowledge?” Analysis 23: s. 121-3. nSTEUP, Matthias, "Epistemology", The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Spring 2014 Edition), Edward N. Zalta (ed.), http://plato.stanford.edu/archives/spr2014/entries/epistemology/ n