Mýty o jazyce a lingvistice
PSB_307 Psychologie jazyka Podzim 2016
Mýty o jazyce a lingvistice
 Děti se učí jazyk imitací a memorováním
 Čtení a psaní jsou základní součásti jazyka
 Lingvisté se zajímají o pravopis
http://allthingslinguistic.com/post/82231926822/what-is-language-8-myths-
about-language-and
Feministická lingvistika
Přirozený vs. Gramatický rod
běžci (muži) vs. běžci (muži+ženy)
- morfologicky to vypadá stejně, ale sémanticky se to liší!
- zajímavý článek např. Jana Hoffmannová (1995): Feministická lingvistika?
„Vezměme si například větu: ‚Byl jsem včera jakoby v práci a jakoby jsem se tam málem
strhal‘,“ podotýká pedagog.
„Mluvčí nám chce říci, že své zaměstnání vykonával včera pořádně a poctivě. Protože je
ale závislý na ‚jakoby‘, jeho věta vyzní tak, že v práci byl vlastně jen naoko, tedy jakoby.
A i kdyby tam byl doopravdy, tak by vysoké nasazení pouze předstíral.“
„Jakoby“ připadá Lábusovi jako berlička, k níž lidé sahají, když se bojí převzít
odpovědnost za své výroky. „On je jakoby hlupák“ nezajiskří zdaleka tak jako prosté „On
je hlupák.“
„Bylo by ale dobré, kdyby lidé začali přemýšlet, co ‚jakoby‘ s jejich sdělením udělá,“
shrnuje Lábus. „Vezměme třeba větu: ‚Ona je jakoby moc dobrá holka‘. Autor říká, že ta
holka si na dobrou jen hraje a ve skutečnosti to může být velká potvora.“
Zdroj: http://liberec.idnes.cz/pouzivani-slova-jakoby-v-ceskem-jazyce-d9c-/liberec-zpravy.aspx?c=A160118_154908_liberec-
zpravy_tm
Desémantizace
= oslabení jazykového významu
- slovní vata
Lexikalizovaný vs. Kompoziciální význam slov
„Když se soustředíme a prozkoumáme paradoxy a hříčky angličtiny, zjistíme, že
hot dogy mohou být studené, temné komory mohou být osvětlené, domácí úkol
je možné napsat ve škole, noční můry se mohou udát za denního světla, zatímco
ranní nevolnost a snění s otevřenýma očima se může udát v noci…“
(Lederer, 1990 in Pinker, 2009, s. 438)
Význam slova a informační hodnota
Koš „na představku“
Purismus
- snaha o „čistý jazyk“
- v č. Jan Hus, období národního obrození (Jiří Konstance, Václav Jan Rosa), Jan
Václav Pohl
- dnes: viz litevština
Souvislost mezi jazykem a myšlením
Sapir-Whorfova hypotéza
- lidské myšlenky jsou determinovány kategoriemi přístupnými jejich
jazykem
- propracovanější jazyky jsou vyspělejší (např. více časů v aj)
slabší verze: Lingvistická relativita
- rozdíly mezi jazyky způsobují rozdíly v myšlenkách jejich mluvčích
Ot. Lze považovat jazyk a myšlení za totéž?
Který obrazec je shodný s předlohou?
Jazyk a myšlení
Great Eskymo Vocabulary Hoax
Je to věc jazyka nebo percepce?
Barevné kategorie – způsob, jakým barvy vidíme, stanovuje, jak se pro ně učíme
slova, ne obráceně (s. 67)
Prázdný kotel – plný benzinových výparů
(více viz Pinker, 2009)
Ale: oproti tomu embodiment (George Lakoff)
A ještě k zamyšlení/pobavení/kritice na závěr
Dobrý den (nebo ahoj),
píšu Vám na doporučení od mého kamaráda, [jméno], který na Vás narazil nejspíš
někde v Brně, bohužel si už nevybavím konkrétní okolnosti. Dost možná
doktorandka/doktorka zabývající se podobným tématem? Hlavním důvodem
má být zájem o jazyk a jeho užití v mezilidské komunikaci a následně pak
zabývání se těmito fenomény na úrovni psychologického výzkumu, případně
něco trochu jiného ale z obdobného soudku. Jsem (bohužel pořád ještě) v
procesu výběru tématu na svou diplomku a Tomáš mi předal tento mail s tím, že
by to mohlo nám oběma něco přinést. Omlouvám se, že píšu tak šíleně neurčitě,
ale fakt si nepamatuju moc informací a nechcu se tu raději pouštět do nějakým
doměnek apod.
Budu rád za jakoukoliv reakci.
Z Olomouce zdraví
[podpis]
Reference
Bleuler, E. (1998): Učebnica psychiatrie: vybrané kapitoly z 15. vydania. Přeprac.
Manfredom Bleulerem. Trenčín: Vydavateľstvo F.
Čapek, K. (1929). Experiment profesora Rousse. In Povídky z jedné kapsy [pdf]. Dostupné
na http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/70/povidky_z_jedne_kapsy.pdf.
Fitzpatrick, T. (2007): Word association patterns: unpacking the assumptions.
International Journal of Applied Linguistics, 17(3), 319–331. doi: 10.1111/j.1473-
4192.2007.00172.x
Fitzpatrick, T. , Playfoot, D., Wray, A., & Wright, M. J. (2013): Establishing the reliability of
word association data for investigating individual and group differences. Applied
Linguistics, 1-29. doi: 10.1093/applin/amt020.
Griffith, J. J., Mednick, S. A., Schulsinger, F., & Diderichsen, B. (1980): Verbal associative
disturbances in children at high risk for schizophrenia. Journal of Abnormal Psychology,
89(2), 125-131.
Hills, T. (2015). Longitudinal accounts of language acquisition in monolinguals and
bilinguals. Přednáška na ICPS, 14.3.2015, Amsterdam.
Neuropsychiatry (2nd ed.). By R. B. Schiffer, S. M. Rao, B. S. Fogel. Philadelphia: Lippincott
Williams & Wilkins, 2003.
Reference II
Kondáš , O. (1980). Asociačný experiment. Bratislava: Psychodiagnostika, a.s.
Merten, T. (1993): Word association responses and psychoticism. Personality and
Individual Differences, 14(6), 837-839.
Merten, T. & Fischer, I. (1999): Creativity, personality and word association
responses: associative behaviour in forthy supposedly creative persons.
Personality and Individual Differences, 27, 933-942.
Pinker (2009). Jazykový instinkt. Praha: dybbuk.
Smolík, P. (1996): Duševní a behaviorální poruchy: průvodce klasifikací, nástin
nozologie, diagnostika. Praha: Maxdorf/Jesenius.
Spitzer, M., Braun, U., Hermle, L., & Maier, S. (1993). Associative semantic network
dysfunction in thought-disordered schzophrenic patients: Direct evidence from
indirect semantic priming. Bilogical Psychiatry, 34, 864-877.
Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.
Internetové odkazy:
http://www.vagony.cz/vagony/osobni.html