Psychologie je empirická věda, jejímž cílem je pomocí vědecké metody vyvozovat co nejjednoznačnější závěry o tom, jak funguje lidské chování a prožívání. Podobně jako jiné empirické vědy pak užívá těchto poznatků ke třem základním cílům: přesné popsání jevů (deskripce), vysvětlení jevů (explanace) a využívání poznatků k tomu, abychom mohli vyvozovat předpoklady o tom, co přijde, a mohli to ovlivňovat pomocí předem stanovených postupů (predikce).

Velkým úskalím psychologie jako vědy je, že zkoumá věci, o nichž si lidi běžně myslí, že jim výborně rozumí i bez použití vědecké metody - lidské chování, prožitky, myšlení, motivy, emoce, povahu. Jsou to věci, s nimiž se potkáváme pořád a musíme je řešit, i když nejsme psychologové. Psychologické poznání však může být jak objektivní, tak subjektivní, a je velmi jednoduché si jedno s druhým splést.

Čára mezi vědou a každodenním poznáním rozhodně není tak tenká a nejasná, jak se může zdát. Ve vědě sledujeme principy pro zachování objektivity, které v běžném životě obvykle nenásledujeme a vůbec nad nimi neuvažujeme. To se snadno může stát i odborníkům v praxi. Oddělování odborných poznatků od vlastní zkušenosti je v psychologii velice těžké, ale zároveň naprosto nevyhnutné. Je proto nezbytné naučit se "kriticky uvažovat nad vlastním uvažováním", poznat slabá místa lidského usuzování a zkoumat, jestli neovlivňují naše hodnocení lidí a situace, rozhodování a jednání.

Doporučená literatura:
Dienes, Z. (2008). Understanding psychology as a science: An introduction to scientific and statistical inference. Palgrave Macmillan.
Sternberg, R. J., Roediger III, H. L., & Halpern, D. F. (2007). Critical thinking in psychology. Cambridge University Press.
Slife, B. D., Reber, J. S., & Richardson, F. C. (eds.) (2004). Critical thinking about psychology: Hidden assumptions and plausible alternatives. American Psychological Association.

Domácí úkol 2
Úkol odevzdejte do odevzdávárny Domácí úkol 2 do pondělí 31. 10. 2016.

První část
Podívejte se v anglické Wikipedii na "List of cognitive biases". Udělejte si seznam těch zkreslení, které předpokládáte, že mohou být pro vás a vaše kolegy největším "strašákem" ve studiu a odborném usuzování. Zamyslete se: V jakých situacích se mohou obzvlášť často vyskytovat? Jaké mohou mít následky?

Druhá část
Stáhněte si seznam povinných předmětů bakalářského studia psychologie na FF MU (níže) a pokuste se odůvodnit, proč je daný předmět součástí nutného základu budoucího psychologa v praxi. Nemusí se jednat pouze o přímou aplikaci - možná jsou některé předměty důležité např. pro porozumění jiným oblastem. Zohledněte to, co daná oblast zkoumá a čím se liší od ostatních. Najděte si, jak se daná oblast jmenuje v angličtině, a využijte i anglické online zdroje k tomu, abyste lépe porozuměli náplni předmětu.

Třetí část
Ze všech teorií/pojmů/výzkumných poznatků, jež jste doposud probrali na obecné psychologii nebo jste se s nimi potkali v učebnici, vyberte dvě/dva, které jsou Vám nejméně jasné a/anebo nerozumíte tomu, čím jsou přínosné. Zkuste zformulovat otázky, které byste chtěli k těmto konceptům zodpovědět (např. Ebbinghausův experiment s nesmyslnými slabikami - proč se vůbec zkoumá paměť na nesmyslné podněty, když v reálném životě se učíme pouze věci, jež mají smysl? K čemu nám tento experiment vůbec je?).

Čtvrtá část (bez odevzdání - pouze k zamyšlení + udělejte si poznámky sami pro sebe)
Již uběhlo několik týdnů od začátku Vašeho studia. Jak hodnotíte Váš postup a přístup ke studiu? Měli jste od sebe nějaká očekávání ohledně toho, jak se budete studiu věnovat (čtení učebnic, dělání poznámek, učení, čtení literatury navíc atd.)? Jak se vám daří dodržovat svoje počáteční standardy? Co byste chtěli změnit/zlepšit?
Krátká prezentace obsahuje jednoduché cvičení popisující hlavní metody induktivního usuzování a v čem mohou být jejich zásadní limity, pokud se uplatňují mechanicky a bezmyšlenkovitě. Zamyslete se nad krátkými příklady a pokuste se vysvětlit sami pro sebe, v čem je u každého z nich problém. Řešení vždy najdete na následujícím slidu.