18. 11. 2016 1 ZÁKLADY MULTIKULTURNÍ VÝCHOVY Přednáška z předmětu Společenskovědní základ Přednášející: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph.D. Diskuse na úvod Není multikulturní výchova sama o sobě kontroverzní a nejde proti proudu? po tisíciletí se národy izolovaly od ostatních a najednou je tu vědecká disciplína, která se snaží naučit lidi žít spolu, brát ohledy na ostatní kultury, nebát se cizího,… možná proto je tak těžké probudit v lidech „multikulturního ducha“, naučit je se nebát jiného,… příkladem české prostředí a vedení k vlastenectví 18. 11. 2016 2 Hledání podoby multikulturní výchovy v kontextu naší společnosti v kontextu Evropy v kontextu globálního měřítka Multikulturní = přítomnost různých etnických menšin oblast praxe, edukační a osvětové činnosti – sbližování a spolupráce mezi etniky, národy, kulturami, rasami, různými skupinami, atd. oblast infrastruktury – organizační a informační základna pro teorii, výzkum a realizaci oblast výzkumu – multikulturní realita (užitečnost pro teorii a pro praxi) oblast vědecké teorie, která se utváří napříč vědami MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA příprava na sociální, politickou a ekonomickou realitu prostřednictvím vzdělávacích programů vede ke způsobilosti lidí chápat a respektovat jiné kultury (migranti, příslušníci jiných národů, aj.) teorie v 50. a 60. letech – USA, vyhrocené rasové a etnické problémy, západní Evropa, migrace MV ve školách a v mimoškolní a volnočasové sféře (v současnosti u nás…) bojuje proti xenofobii a rasismu 18. 11. 2016 3 XENOFOBIE projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu forma strachu ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných kultur, zemí, náboženství, apod.), resp. všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar (skupinu, podnik, kmen, národ, stát apod.) tento strach může přejít až v nenávist xenofobní chování je založeno na rasových, etnických, kulturních a náboženských předsudcích RASISMUS teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče Jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků. v praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Definice: MV je příprava na sociální, politickou a ekonomickou realitu, kterou žáci prožívají v kulturně odlišných stycích s lidmi MV má filozoficko-politický základ, filozoficky vychází z multikulturalismu, který je vymezován jako „ideál harmonické koexistence odlišných kulturních a etnických skupin v pluralitní společnosti“ 18. 11. 2016 4 Společenský cíl úsilí o vytvoření pluralitní společnosti zahrnující množství sociokulturních skupin soužití je založeno na pojmech ◦ respekt ◦ tolerance ◦ interkulturní výchova tolerance a schopnost vzájemného porozumění důležitost mateřského jazyka Modely soužití asimilace – proces, kdy minoritní skupina postupně přejímá zvyky a postoje majoritní společnosti model „tavícího kotle“ – přijetí společných hodnot při zachování původních tradic a zvyků kulturní pluralismus – hledá na jedné straně podmínky a meze jejich pokojného soužití, zkoumá ale také nečekané výhody či přednosti takové kulturní rozmanitosti multikulturalismus – zastává stanovisko, že v jednom demokratickém státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou a zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát integrace → inkluze (současnost) MIGRACE jde o stěhování členů skupiny z jedné populace do druhé staré jako lidstvo samo (stěhování národů 4. – 7. století) 1 imigrace x 2 emigrace x 3 reemigrace Důvody politické, ekonomické, náboženské (válka) Migrant (definice OSN) – člověk, který opustí zemi svého původu, překročí hranici a v nové zemi zůstává min. 1 rok (překročení hranice) 18. 11. 2016 5 Vybrané údaje 216 mil. migrantů – 3,6% ze světové populace top destinace: USA, Rusko, Německo populace některých států je tvořena z velké části migranty (Austrálie 25 %, Kanada 22 %, USA 14%, Německo 13 %, Francie 10 %, UK 11 %, Španělsko 15 %, 1/3 migrační komunity v rozvinutých zemích) uprchlíci – 16,3 mil. (do r. 2015) NÁRODNOSTNÍ MENŠINY V ČR národ: je osobité a uvědomělé kulturní a politické společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny a společné území národnost: příslušnost jednotlivce k určitému etniku nebo národu státní občanství: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, č. 40/1993 Sb. Národnostní menšina jde o osoby, které trvale žijí na území ČR a jsou jejími občany sdílejí etnické, kulturní a jazykové znaky, odlišné od většiny obyvatel státu projevují společné přání být považováni za národnostní menšinu v zájmu uchování a rozvíjení vlastní identity, kulturních tradic a mateřského jazyka mají dlouhodobý, pevný a trvalý vztah ke společenství žijícímu Národnostní menšiny v ČR: Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Slováci, Srbové, Ukrajinci, dále Vietnamci, Mongolové, Číňani… 18. 11. 2016 6 Práva národnostních menšin právo na svobodnou volbu národnostní menšiny právo na sdružování právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny právo na užívání jména příjmení v jazyce národnostní menšiny právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních právo na vzdělání v jazyce národnostní menšiny právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny ROMOVÉ V ČR v Evropě panovala představa o egyptském původu, podle srovnání dialektu pravděpodobně původ v Indii (3.-9. století) české území 13. – 14. století Staré letopisy české (1416) kovářství, hudba, věštecké, lidové léčitelství, handlířství,…tradiční romská řemesla pronásledování pro potulku – usídlení však nebylo místně akceptováno II. světová válka, protektorát, 90 % Romů obětí holocaustu (sběrné a koncentrační tábory) asimilační snahy – Romové objektem státní politiky, nemožnost rozhodování o vlastním osudu, kdy na jednu stranu jisté sociální jistoty, pracovní příležitosti,… … na druhou stranu násilné zpřetrhání rodinných vazeb a tradičních hodnot Statistika SL 2001 – 374 Romů v Brně SLDB 2011 – 166 Romů/ 305 JmK kvalifikované odhady 15 – 17 tisíc Romů nesourodé romské komunity 18. 11. 2016 7 Problémové oblasti bydlení nízká vzdělanostní úroveň nezaměstnanost (závislost na sociálních dávkách) sociální patologie jako důsledek permanentní chudoby a neschopnosti přijmout normy majority Bydlení obecná nespokojenost a extrémně nevhodné podmínky (byty, přeplněné, vlhké, plesnivé, neadekvátní nájemné,…) lokality hustě obydlené Romy, neudržované byty i okolí domů, nepodnětné prostředí v rizik. oblastech herny, zastavárny, bazary,… vytěsňovací mechanismy – restituce a privatizace bytového fondu systém přidělování obecních bytů – diskvalifikující kritéria a diferencované klíče, neprůhlednost hospodaření finanční nedostupnost na trhu s byty, předražené nájmy Vzdělávání 4 ZŠ s většinovým zastoupením romských žáků (segregované vzdělávání); Brno: 19 romských asistentů pedagoga, z toho 3 v MŠ, 3 přípravné nulté ročníky; zlepšení situace v oblasti SŠ (podpůrné programy); spádovost škol podle bydliště; pokřivené přirozené prostředí; romské děti do zvláštních škol – dřívější praxe; nízká motivace ke vzdělávání; výchova dětí v romských rodinách; nízké sebevědomí Romů. 18. 11. 2016 8 Nezaměstnanost nedostatečná kvalifikace zánik nekvalifikovaných pracovních míst – modernizace výroby i služeb konkurence levné pracovní síly z řad cizinců demotivující nastavení sociálního systému absence pracovních návyků Sociálně patologické chování závislosti zvýšená kriminalita páchaná romskou populací zvýšená kriminalita páchána na romské populaci prostituce Co situaci zhoršuje nízká informovanost veřejnosti i úřadů Romství jako stigma romský problém nemá legitimitu striktní dodržování romských tradic striktní nedodržování romských tradic rovnoprávné postavení mužů a žen v romské rodině etnobyznys nevhodné aplikované vyrovnávací akce a nedomyšlená pozitivní diskriminace