Dějiny knižní kultury  V 16. století v Praze 20 rodinných firem s cca 60 tiskaři • Mikuláš Konáč z Hodišťkova a Jan Wolf (1507-) – zejména rovina editorsko-překladatelská • 1512 hebrejský knihtisk, od r. 1514 do 30. let 20. stol. jediný kontinuální hebrejský knihtisk v ČR • Řemeslník Mikuláš • Cyrilský tiskař Francisk Heorhij Skoryna (1617-1519) + hebrejský tiskař Kohen – úroveň italských a německých tiskáren Praha   mezi osciluje tiskárna severinsko-kosořská – snaha o propojení ilustrace k českému textu  1500-1510 = 14 jazykově českých tisků  1541-1550 = 85 položek  Nebyl kladen důraz na náboženskou literaturu (vyjma hebrejského tisku) - za 1. pol. 16. stol. jen 40%, spíše spisy lékařské, osvětové, hospodářské a právnické, učebnice Praha   1. latinský tisk 1516 u Mikuláše Konáče z Hodišťkova  1. německý tisk 1525  převážná část produkce 1. pol. 16. stol. je jazykově česká  do roku 1550 - 18 latinských, 5 česko-latinských, 2 německé, 2 česko-německé, 23 běloruských, 36 hebrejských  Ve 2. pol. 16. stol. symbióza češtiny a latiny daná oblibou humanistického básnictví, objevují se knihy v italštině (1559), španělštině (1581), maďarština (cca 1588), polština (1599) Praha   Objevuje se mědiryt  Převážná část dekoračně ilustračního materiálu pocházela z Německa nebo vznikla podle německých předloh  Praha patrně až do 80. let 17. století neměla písmolijeckou dílnu, matrice tiskového písma byly nakupovány v Německu Praha   Českou bastardu vytěsnil německý švabach ve 20. letech 16. století  Antikva písmem obvyklým jen pro latinské spisy až od pol. 16. stol.  Fraktura 1540 u Bartoloměje Netolického z Netolic  1526 začátky cenzury, 1537 zákaz řemesla po celých Čechách vyjma Prahy, nové zákazy 1547-9 (i v Praze)  Oficiálním tiskařem k režimu loajální Netolický Praha   Po roce 1549 slouží k regulaci živnostenská privilegia  Melantrišsko-veleslavínská tradice pečovala o kultivaci čtenářských zájmů a povznesení knižní kultury jazykovou korektností a i typografickou úpravou knih  Cizojazyčná literatura byla produkována před koncem století u Jiřího Černého z Černého Mostu  Významná produkce novinových letáků (nárůstem této produkce došlo k upozadění náboženské literatury) Praha  Praha – B. Netolický  Praha – Severýn z Kapí Hory  Praha – Severýn z Kapí Hory  Praha – Jan Černý  Praha – Jan Černý  Praha – Jan Černý  Praha – Jan Černý  Praha – Jan Černý  Praha – Jan Černý  1542 – Ondřej Dušík 1547 zde působí část tiskárny Bartoloměje Netolického - tištěna protistavovská sbírka Akta těch všech věcí Litoměřice  Praha – Ondřej Dušík  Praha – Ondřej Dušík  Litomřice – B. Netolický  Praha – B. Netolický  1505/06 – Pavel z Meziříčí (od r. 1516 používá podpis Pavel Olivetský z Olivetu) – do roku 1531 Do roku 1518 jediné místo s tisky Jednoty bratrské 1534-1545 zeť Alexandr Oujezdecký (1549 odešel do Polska), 1565 doložen 1 tisk v Litomyšli – držel Olivetského tiskařskou tradici 1580 tiskárnu kupuje Ondřej Graudens – postupně opouští bratrskou tradici, tiskne jezuitské polemiky Litomyšl  Litomyšl– A. Oujezdský  Litomyšl– A. Oujezdský  Šamotuly– A. Oujezdský  Šamotuly– A. Oujezdský  Litomyšl– O. Graudens  Litomyšl– O. Graudens  Litomyšl– O. Graudens  Litomyšl– O. Graudens  Litomyšl– O. Graudens  Litomyšl– O. Graudens   Tiskařské zázemí Jednoty bratrské  Předstupeň činnosti ivančicko-kralické tiskárny  Část tiskařského materiálu z dílny Mikuláše Klaudyána  Klaudyán působil jako korektor v Norimberku  Knieha lékařská – Norimberk 1517  Mapa Čech – 1517-leden 1518 Mladá Boleslav  Mikuláš Klaudyán  Mikuláš Klaudyán  Mikuláš Klaudyán  1. 1499 – Matyáš Preinlein 2 drobné tisky Johannes Fabri: Planctus ruinae ecclesiae Johannes Schram: Questio fabulosa 2. Konrad Baumgarten – 1500-1502 3. Libor Fürstenheim - 1504 Olomouc  Konrad Baumgarten – 1500-1502 Z německého Rottenburg, 1498-1499 v Gdaňsku (2 tisky Agenda sive Exsequiale sacramentorum; Aelius Donatus: Ars minor) Do Olomouce přesídlil patrně na pozvání humanisty Augustina Morava (Käsenbroda) Olomouc  Konrad Baumgarten – 1500-1502 Zde tiskne latinské a německé tituly - Tractatus contra Waldensium (1500) - Heinrich Institoris: Sanctae Romanae ecclesiae fidei defensionis clippeum adversus Valdensium seu Pickardorum heresin (1501, březen 1502) - odpustkový list papežského legáta Petra Isvaliese (1501) - Grammatices deu Libellus, qui Spica intitulatur (1501) Olomouc       Konrad Baumgarten – 1500-1502 Početnější repertoár tiskového písma - Dolnoněmecká textura - Bastarda - Rotunda řezaná dle francouzských vzorů - Signet Olomouc  1505 založena 1. městská papírna, ale tiskárna až roku 1538 Biskupství zadávalo tisk liturgické literatury Johannu Winterburgerovi z Vídně Olomouc  Olivetští z Olivetu - Pavel 1504/6-1531 tiskl v Litomyšli a 1532 v Praze - Jan st. Olivetský z Olivetu odešel roku 1538 do Olomouce (1538-1547) Synové: Šebestinán Olivetský 1565-1579 Jan ml. Olivetský 1576-1584 1590 patrně tiskárna přešla na Valentina Klína Olomouc  Olivetský a Prostějov – 1544-1545   Jan st. Používal heraldický signet a v některých tiscích devízu převzatou od norimberského a plzeňského vydavatele Jana Mantuána Fencla – Spes mea ex alto = Naděje má z výsosti. 1. Tisk v Olomouci – Das Testament der zwelf Patriarchen der Sunen Jacobs 2. Tiskařská produkce: - práva manská, práva a zřízení MM, kalendářů, polemiky mezi českými bratry a utrakvisty, překlady protestantské literatury Olomouc         Šebestián Olivetský Nowiny vo Jeho římském císařském Majestátu etc. Válečným lidu v Spišskej zemi (Olomouc 1565) Nowiny neslýchané strašlivého povětří a oblaku prolomení … okolo města Kremže a Kamenice v Rakousích (Olomouc, 1580) r. 1571 tiskl i v Kroměříži sněmovní artikuly Olomouc  Jan ml. 1576-1584 Luteránské zpěvníky Jakuba Kunwaldského Kancionál český (Olomouc 1576) a Nešpor český (Olomouc 1576) Poslední tisk – O poznání církve svaté knížka velmi pěkná (Olomouc 1584) Spis vyšel po r. 1580, kdy byl vydán mandát Rudolfa II. O tom, že v Olomouci má pracovat pouze tiskárna B. Milichtalera Olomouc  Jan Günther Prostějov 1544-1553; Olomouc 1554-1609 + nevlastní syn Bedřich Milichtaler – až 1612 Konfesijně vyrovnané tisky, katolická produkce převážila až za Milichtalera Vyučil se v Norimberku u Leonharda Milichtalera, po jeho + r . 1540 vyženil s jeho vdovou Markétou tiskárnu a nevlastního syna Bedřicha. Z Norimberka se r. 1544 přestěhoval do Prostějova (působí do r. 1553) Olomouc  Ze starší literatury nepodložené zprávy o tiskárně moravského vladyky Jana Dubčanského ze Zdenína – měl použít vybavení Hubmaierovy soukromé tiskárny z Mikulova. Věrohodný počátek až s Janem Güntherem V jeho prostějovské dílně pokračoval po r. 1554 jeho bývalý korektor Aorg, až do roku 1561 1568 tisk Pavla Hájka – Malej catechismus, navedení nebo krátká summa pravé křesťanské všeobecné katolické víry 1602 – z Krakova přišel Jicchak ben Aharon Prostitz Další dílna až 1862 Prostějov  Jan Günther První vypracovaná ediční politika oproštěná od konfesijní orientace a zájmů Kniha dostala charakter zboží Začaly poprvé převládat tisky světské Pro olomouckou tiskárnu zakoupen nový písmový materiál, zápůjčky štočků, tisky typograficky jednodušší Tisk spisů hospodářských, teorie hudby, knížky lidového čtení, školní učebnice (slabikáře), dvoj- a trojjazyčné slovníky Převedení textů z němčiny do češtiny Olomouc  Jan Günther V Prostějove 35 titulů V Olomouci 56 titulů Cca 60% soudobé moravské knižní výroby Vydané české tituly nalezneme i v norimberských tiskárnách Peypuse a Milichthalera z 30. let. Doloženy i reedice starší domácí produkce Olomouc  Prostějov   Olomouc       Krátkodobé sídlo nekatolického tisku na Moravě - Novokřtěnci 1526-1527 – Balthasar Hubmaier a tiskař Simprecht Froschauer Hubmaier 1528 ve Vídni upálen, Froschauer vystěhován do slezské Lehnice Mikulov