Psaní odborných textů Odborný text Výběr tématu Rešerše Bibliografická citace Sekundární dokumenty Korektury Odborný text •celistvý, uzavřený slohový útvar, jehož účelem je informovat, zaujímat stanoviska, vysvětlovat myšlenky a komunikovat o teoriích různých vědních oborů s odbornou veřejností ▫nástroj komunikace ve vědních oborech ▫odborně sdělná a vzdělávací funkce ▫četba odborných textů, kritický přistup k nim a schopnost jejich vlastní produkce je jedním z účelů vzdělání na VŠ –četba odborných textů – aktivní a efektivní čtení, porozumění, pochopení a poznání, získávání zkušeností –publikování vlastních odborných textů – prokázání schopností a dovedností získaných během studia formou závěrečné práce Odborný text podle funkce ▫publikování vědeckých poznatků –monografie, studie, odborná stať, referát, odborný článek, stať ve sborníku, přednáška ▫odborné kritické zhodnocení –recenze, posudek, polemika, analýza ▫školní práce –seminární práce ▫kvalifikační práce –vede k získání akademického titulu –bakalářská práce (Bc.) –magisterská práce (Mgr. nebo Ing.) –rigorózní práce (PhDr., JUDr., RNDr.) –dizertační práce (Ph.D.) –habilitační práce (doc.) ▫vzdělávací funkce –učebnice, učební texty, skripta, e-learning • Téma odborné práce •odpovídá studijním, odborným a lidským zájmům autora ▫původní –dosud nezpracované, originální ▫zpracované –autor k němu přistoupí z jiného úhlu, použije nové prameny, dojde k jiným závěrům •koncepce ▫úvod, stať a závěr ▫odstavce • Téma •dostatečně nosné a zajímavé ▫poskytuje dostatek –prostoru k vyjádření –možností pro myšlený rozsah práce •pro autora zábavné ▫vyžaduje množství času ▫je třeba se tématu věnovat do hloubky •použitelné i do budoucna ▫možnosti navazujícího bádání ▫profesní směřování •použitelné při hledání práce ▫lze zpracovat téma zadané příštím zaměstnavatelem •otevírá možnosti dalšího studia ▫magisterské či následně doktorské studium ▫ Konzultace a termíny •důležitá konzultace s vedoucím práce / školitelem ▫v dostatečném předstihu vybrat vedoucího práce ▫konzultovat s ním téma •nenechávat vše na poslední chvíli •zjistit si všechny termíny spojené s odevzdáváním práce ▫žádaný rozsah, citační pravidla (ČČH, ČMM, AČ) •konzultovat a mluvit o tématu s ostatními odborníky a kolegy • Postup historikovy práce •heuristika ▫první etapa pracovního postupu badatele ▫shromáždění pramenů a literatury ke zvolenému tématu a seznámení se s nimi •kritika •interpretace •syntéza Vyhledávání podkladů Rešerše ▫prohledat literaturu v katalozích a databázích knihoven –www.mzk.cz; www.nkp.cz; zahraniční knihovny ▫projít on-line vědecké zdroje – databáze MU –https://ezdroje.muni.cz/ ▫informovat se o možnostech získání potřebných publikací ▫projít možnou pramennou základnu v ostatních paměťových institucích –archivech –www.cesarch.cz –muzeích –www.museum.cz –památkových ústavech –www.npu.cz –galeriích, výzkumných ústavech – ▫ Obecné rady ▫formulace myšlenek musí být srozumitelná –musí jim rozumět autor i čtenář ▫v textu nepoužívat slova, kterým autor nerozumí ▫používat citace z knih, které měl autor k dispozici ▫vyvarovat se nadužívání módních slov, která do jazyka odborného textu nepatří ▫odborné texty jsou nejčastěji psány v 1. osobě množného čísla, tedy „my“ ▫užívat spisovné češtiny a mít po ruce Pravidla českého pravopisu ▫při shromažďování podkladů si důkladně psát odkazy na později citované texty či uložení použitých pramenů ▫důsledně citovat dle požadovaných citačních pravidel ▫poznámky psát jako celé věty: začínají velkým písmenem a končí tečkou ▫ ▫ ▫ Recenze •písemný kritický posudek uměleckého nebo vědeckého díla •obsahuje vždy zhodnocení •může být určena k publikaci ▫posouzení předností a nedostatků dané práce •nebo jako podklad recenzního řízení •recenze má obsahovat: ▫bibliografické údaje o hodnocené práci ve formě citace (včetně pořadí vydání, nakladatelství, rozsahu – počet stran podle čísla poslední stránky) ▫popis struktury díla – názvy oddílů a kapitol, jejich obsah (stručně), základní teze autora ▫kontext díla – informace o autorovi, souvislosti problému, kterým se jeho práce zabývá s uvedením nejdůležitější sekundární literatury, atp. ▫znalostí kontextu recenzent prokazuje, že je kompetentní hodnotit danou práci Jádro recenze ▫hodnocení práce v širších souvislostech (interdisciplinárních) ▫uznání přínosu, významu díla v rámci daného vědního oboru ▫poukázat na hlavní přednosti či nedostatky v argumentaci, výběru dat, zacházení s pojmovým aparátem ▫zhodnotit práci po formální stránce, včetně úpravy (obrazové přílohy) ▫hodnocení z jazykového hlediska (stylistika, gramatika, přehlednost a struktura textu), práce s poznámkovým aparátem, citacemi ▫konfrontace s vlastními názory recenzenta na danou problematiku ▫zasadit práci do rámce dosavadní tvorby autora, v rámci jeho vědeckého vývoje ▫konečný soud, stručné shrnující hodnocení na závěr •zásady recenzenta: ▫napsat dobrou recenzi není snadné ▫nenechat se strhnout k unáhleným soudům ▫mít úctu k odvedené práci druhého Sekundární dokumenty •redukované odborné texty ▫abstrakt –vyskytuje se v úvodní části textu –stručné shrnutí tématu práce, jejího obsahu, cílů, použitých metod a závěrů –identifikuje problém a shrnuje závěry –formulován nově, může obsahovat texty z původního textu –krátký a výstižný, zaměřený na hlavní myšlenky textu –neobsahuje žádné odkazy ani citace –slouží čtenáři jako pomoc při rychlé orientaci v dané práci –srozumitelné i tehdy nemá-li čtenář celý text k dispozici –v odborných periodikách umístěn před úvodem, oddělen od vlastního textu, často odlišně formátován (jiné zarovnání, velikost písma apod.) –též samostatně ve specializovaných periodikách –abstrakt na konferenci –výtah z plánovaného vystoupení na konferenci Sekundární dokumenty ▫anotace –stručná hodnotící informace o obsahu práce –v odborném časopise ▫stručná informace o nové knize, která v daném oboru vyšla ▫může mít podobu stručné recenze –nakladatelská anotace ▫upozorňuje na novou knihu, na zadní straně obálky –formulována nově, neobsahuje texty z původního textu –neobsahuje žádné odkazy ani citace ▫klíčová slova –vyskytuje se v úvodní části textu –obvykle 3–6 pojmů charakterizujících text –využívána v knihovních rejstřících i na webu –vyhledávání knih nebo webových stránek podobného tématu – • Sekundární dokumenty ▫resumé –vyskytuje se v závěrečné části textu –stručně charakterizuje problematiku dané práce, popisuje použité metody, uvádí přínos výzkumu pro obor, témata a možnosti dalšího zkoumání –uvádí také základní argumenty –délka se odvíjí od rozsahu práce –přeložen do několika jazyků ▫synopse –výtah z díla –málo využívaná ▫extrakt –citace určitých částí dokumentu –málo využívaný • Obecné rady •při psaní sekundárních dokumentů: ▫souvětí tvořit kratší, věty jasné a stručné ▫podat srozumitelnou charakteristiku, o co v práci jde, nezabývat se detaily ▫vyvarovat se citového a osobního zabarvení, nepoužívat květnatou poetickou mluvu ▫texty připravovat buď souběžně s hlavním textem nebo bezprostředně po jeho dopsání Bibliografická citace •bibliografická citace ▫přesná identifikace pramene, z něhož bylo čerpáno ▫zdroj informace pro čtenáře, recenzenta, oponenta ▫umožňuje zpětné vyhledání a ověření ▫zdroj odkazu na další literaturu •seznam bibliografických citací ▫seznam použitých pramenů a literatury Odborný text a citace •psaní odborného textu vyžaduje ▫uvedení odkazů na knihy, články, prameny a zdroje, které autor používal ▫osvědčení znalosti základních i sekundárních zdrojů vážících se ke zpracovanému tématu ▫možnost zpětné kontroly čtenářů i posuzovatelů textu ▫dodržení autorské etiky a autorského zákona •odkazy na citace ▫odkaz vsunut do textu ▫poznámkový aparát –na stránce, na konci kapitoly, na konci celého textu ▫soupis zdrojů na konci dokumentu Pravidla •odborný text ▫podřízení se zásadám a zvyklostem, stanoveným na VŠ nebo vydavatelem –formální úprava a členění vlastního textu –vybavení anotacemi, abstrakty, klíčovými slovy –obrazová příloha –rejstříky –seznamy pramenů a literatury –seznamy zkratek –apod. •citační normy ▫sjednocují zásady pro publikování/vydávání odborných textů ▫pokyny vydavatelů, respektující zvyklosti v daném oboru ▫pokyny pro autory při přípravě rukopisu –citační úzus Mezinárodní citační normy •ČSN ISO 690 • Bibliografická citace. Obsah, forma a struktura ▫platná od roku 2011 –obsahuje pravidla psaní a odkazování bibliografických citací monografických publikací a jejich částí, časopiseckých (seriálových) článků, příspěvků do monografií (sborníků z konferencí) a patentovaných dokumentů –https://sites.google.com/site/novaiso690/ •ČSN ISO 690-2 • Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části –stanovuje způsoby citování elektronických monografií, databází a počítačových programů a jejich částí, elektronických (seriálových) publikací (časopisy) a jejich částí (články), elektronických nástěnek, diskusních fór a elektronických zpráv, a to jak pro elektronické publikace na příslušných nosičích (CD ROM, disk), tak i pro online dokumenty, u nichž je třeba ještě uvést dostupnost v počítačové síti Normy stanovují •obecná pravidla pro psaní údajů bibliografických citací ▫autor, název, vydání… •formální úprava a struktura citací ▫pořadí a forma zápisu •povinné a nepovinné údaje •uspořádání soupisu bibliografických citací a metody odkazů Identifikátory knih •neperiodické publikace ▫označeny mezinárodním číslem ISBN (International Standard Book Number, číselný kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání) •periodické publikace ▫označeny mezinárodním číslem ISSN (International Standard Serial Number, jednoznačný osmiciferný identifikátor periodické publikace) •zpravidla uvedeny na rubu titulního listu a v čárovém kódu na obálce Obecné citační zásady •přehlednost a jednotnost •přesnost a úplnost •citování primárních pramenů •nezkracovat slova obsažená v údajích o citované publikaci •zásada zachování pravopisných norem pro daný jazyk ▫cizojazyčná literatura •zásada zachování jazyka knihy ▫nepřekládáme údaje –o autorovi, názvu, vydání –1st edition, 2nd ed. –fyzickém popisu –320 p. (pages), 320 S. (Seiten) –jména nakladatelů •chybějící údaj přeskočit, vynechat Zdroje údajů pro citace •primární dokument ▫titulní list + rubová strana titulního listu, tiráž, počet stran •údaje charakterizující publikaci ▫struktura bibliografické citace •povinné a nepovinné údaje ▫primární odpovědnost •formální úprava zápisu ▫dána příslušnou normou ▫údaj – oddělovací znak – mezera – další údaj …. ▫za oddělovacím znakem začínáme velkým písmenem ▫ • Chyby při citování •citování díla, které autor nepoužil ▫vložení citací děl kapacit oboru nesouvisejících s tématem •necitování díla, které autor použil ▫antipatie k autorovi •autocitace bez souvislosti s tématem •nepřesné citovaní znemožňující dohledání díla •poznámky na stránce delší než text •citovat raději více než méně Časopis Matice moravské cmm_pokyny_Stránka_1.jpg cmm_pokyny_Stránka_2.jpg cmm_pokyny_Stránka_3.jpg Autorský zákon •Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském ▫Novela zákona 156/2013 Sb. •diplomové a disertační práce (pokud se nejedná o kompiláty z internetu !) jsou pod ochranou autorského zákona, a to po dobu 70 let po smrti autora ▫toto dílo je možné citovat ▫nesmí se reprodukovat ani jeho části –pouze se souhlasem autora Korektury •korektury v pdf ▫https://www.youtube.com/watch?t=1&v=aYyolKUE-H4 •autorská korektura textu ▫http://slideplayer.cz/slide/2281952/ • korekt1.jpg 17 momentů procesu psaní •Shromažďování znalostí •Stanovení záměrů •Analýza zadání •Plánování •Vybavení si vědomostí o typech psaní •Zvažování časových a prostorových limitů •Předběžné rozvržení látky •Formulace myšlenek •Revidování •Zakoušení paniky a hrůzy 17 momentů procesu psaní •Vyjasnění si upřímnosti myšlenek •Stanovení vlastní identity •Ohled na čtenáře •Zakoušení radosti a uspokojení •Rozhodnutí o převzetí odpovědnosti •Přiznat pozici, či ji zamaskovat •Uplatnění jazykové kompetence • •Jak napsat odborný text, Praha 1999, s. 34–35. • • Literatura k tématu •Kolektiv autorů: Úvod do studia dějepisu 1. díl, Brno 2014. (online verze ke stažení https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130405/monography.pdf, citováno 17. 1. 2016) •Od abstraktu do závěrečné práce: jak napsat diplomovou práci ve společenskovědních a humanitních oborech: praktická příručka. Edited by Helena Kubátová - Dušan Šimek. 4., přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 90 s. ISBN 978-80-244-1589-5. •KŘOVÁČKOVÁ, Blanka; SKUTIL, Martin. Jak napsat seminární a závěrečné práce ve společenských vědách. Vyd. 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2009. s. ISBN 9788070418635. •POKORNÝ, Jiří. Úspěšnost zaručena: jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2004. 207 s. ISBN 80-7204-348-X. •ECO, Umberto a Ivan SEIDL. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. 271 s. ISBN 80-7198-173-7. •ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 80-85927-69-1. •ŠANDEROVÁ, Jadwiga a Alena MILTOVÁ. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, 209 s. ISBN 80-86429-40-7. •https://ezdroje.muni.cz/ •www.archive.org •biblio.hiu.cas.cz •aleph.nkp.cz •https://theses.cz/ •Kurz práce s informacemi – Masarykova univerzita http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/js07/informace/materialy/kurz_prace_s_informacemi.html#01 •Portál pro podporu informační gramotnosti INFOGRAM http://www.infogram.cz/findInSection.do?sectionId=1115&categoryId=1172 •