Hispánské komunity v USA Španělština a její mluvčí Hispanic ‘Hispánec: oficiálně užívaný termín. * Spanish ~ Mexičan ~ jakýkoliv rodilý hispanofonní mluvčí, despektivní podtón. * zlepšila se pozice Hispánců a ve společnosti, jejich prestiž a vzrostla jejich política důležitost => potřebný termín zvolený samotnou komunitou k autodesignaci. Pomalu vytlačuje termín Latino. Součástí oficiální strategie administrativy USA je nahradit rasově motivované termíny jinými, nejlépe etnicky podmíněnými (‘Black American’ => ‘Afroamerican’). * Hispánci se identifikují jako mluvčí španělštiny => lze se vyhnout rasovým kritériím a vyměnit je za lingvistické. Hispanic = ‘hispanofonního původu’. Geografické rozšíření Hispánců v USA je dost nerovnoměrné. K dispozici také zde: http://arcgis.mla.org/mla/default.aspx: Užití španělštiny * španělština se přestává používat obvykle po dvou generacích (“ustupuje”), zároveň však počet španělsky mluvících neustále narůstá, především díky mexickým přistěhovalcům (“postupuje vpřed”) * být Hispánec ≠ být hispanofonní => Hipánci jsou osoby hispanofonního původu (a to ještě neznamená, že španělštinu ovládají), ale termín je identitární a slouží jako prostředek k vymezení se vůči “anglos” * španělština: používána v soukromí, v neformálních situacích, v mluveném diskurzul; ačkoliv v poslední době je čím dál více slyšet a vidět na veřejnosti (rádio, televize, vývěsní štíty a tabule, veřejné nápisy, zákaznické linky ve španělštině, dokonce i některé oficiální dokumenty (Statistický úřad). Diglosie: angličtina pro užití na veřejnosti a v psaném projevu, španělština pro použití v soukromí a v mluveném projevu => není možné považovat USA za španělsky mluvící zemi, kde 50 miliónů Hispánců používá španělštinu v soukromí. Historie hispánských komunit v USA 1528: expedice pod vedením Álvara Núñeze Cabeza de Vaca s počátkem na Floridě, konec v r. 1536 v Culiacánu v Mexiku [Expedice Pánfila de Narváez, která měla za úkol prozkoumat pobřeží Floridy, vyplula z Tampy, ztroskotala a přežili jen Cabeza de Vaca, černoch jménem Esteban y další dva Španělé] 16.-17. století 1597: začátek expedic Juana de Oñate; “symbolická” přítomnost španělštiny. * komunikace s indiány: posunky, gesta, kresby, apod. (Esteban – “šaman” výpravy) Expediciones * Konec 16. a poč. 17.st.: zakládání malých osad a rančů na území dnešního Nového Mexika, centrum oblasti - Santa Fe, založeno 1607-1610 * První osada: Colonia de San Juan, zal. v r. 1598 Juanem de Oñate; v průběhu 17. st. přibližně 2000 obyvatel * Členové výpravy Juana de Oñate: Mexičani 2. generace a Španělé z různých oblastí 18. století 1680: povstání indiánů pueblo a vyhnání Španělů; návrat kolonistů v r. 1692 1706: založení San Francisco de Alburquerque (dnes Albuquerque); složení kolonistů bylo pravděpodobně podobné (možná i ti stejní lidé) Zakládání nových osad: 3 500 obyvatel v r. 1750 => 42 000 v r. 1822. Obchodní cesty, Santa Fe jako jejich křižovatka; nejstarší z nich: Camino Viejo de Tierra Adentro, od dob J. de Oñate (México-Santa Fe) Španělština a indiánské jazyky: * rivalita; ale indiáni pueblo, Apači i Navahové přijali výpůjčky ze španělštiny * Indiánské jazyky pocházely z různých jazykových rodin => možná, že španělština sloužila indiánům mezi 17.-18. st. jako lingua franca Toponyma (Sierra Blanca, Santa Rita, Las Cruces, Hondo, Carrizo…) Jih Texasu: * během 18.st. osídlován především Španěly a Mexičany * rodinné ranche * misie * toponyma: Agua Dulce, Cuevitas, Dolores, El Sauz, Peñascal, San Diego,… Hranice mezi Texasem a Luisianou: mexica osídlení => adaeseños či adesanos, (podle osady Los Adaes) Luisiana: centrum ve farnosti San Bernardo, na východ od Nueva Orleans. * kolonizováno rodinami původem z Kanárských ostrovů (1762-1797) => isleños * izolace => zachování mnohých rysů původního dialektu * ztracené varianty luisianské španělštiny: další farnosti z vnitrozemí Luisiany => brulis či brules, původem z oblastí, ve kterých se pravidelně vypalovala vegetace (terres brulées); * další ztracené varianty: španělština v Kalifornii a na Floridě Odhaduje se, že v 18. st. měl jih dnešních USA cca. 100 000 obyvatel (i když ne všichni osadníci Fuseli mít španělštinu jako rodný jazyk) Ze sociální perspektivy: * etnický parametr: Španělé a Criollos (monolingvní ve španělšině) vs. míšenci (znalost i indiánských jazyků); indíáni (omezené znalosti španěštiny, pokud ji vůbec ovládali) * ekonomický parametr: “bohatí” vs. “chudí”, především v Nuevo México. “bohatí” => hispánského původu ~ světlá pleť; 19. století * nezávislost Mexika a podpis Dohody z Guadalupe Hidalgo mezi Mexikem a USA => příliv hispanofonního obyvatelstva z Mexika * stavba železnice na Floridě: dělníci z Kuby a ze Španělska (jazykové stopy ještě v půlce 20. st.: sykavky, yeísmo) * República de Texas (1836-1845): španělština jako hlavní dorozumívací jazyk * další obchodní cesty: => consolidase španělštiny jako hlavního dorozumívacího jazyka na západě * zavedení knihtisku Texas (1812), California (1834) y Nuevo México (1834) 1848: postoupení jihozápadu celé oblasti ve prospěch USA => nová expanze hispanofonního obyvatelstva (60 000), pacificase indiánů, podpora kolonizace. * konsolidace tří základních typů Hispánců: místní, imigranti (většinou Mexičané) a exulanti. * příchod anglofonní populace, z vojenských a obchodních důvodů * 1859: Zlatá horečka 1912: Nuevo México a Arizona se staly státy Unie => úřady, školství i církev podrývaly tradiční veřejnou přítomnost španělštiny, až ji potlačily na minimum (vrcholem bylo v r. 1969 oficiální zrušení výuky ve španělštině na školách). Na druhé straně, v posledních 30 letech dochází k opětovné rehispanizaci, především na mexickém základě Varianty španělštiny a jejich rozšíření na území USA Jejich aktuální geografické a sociální rozíření: od 2.poloviny 19. st. Mexická španělština Tradičně má společensko-kulturní profil z nižších a nebo nižších středních společenských tříd; vnímána a hodnocena negativně, jako málo prestižní varianta, což má negatovní vliv na celkové vnímání mexické španělštiny v rámci USA Kubánská španělština * od 19. st. (stavba železnic, tabákový průmysl, apodc.) * kolem r. 1870 bylo v USA asi 12 000 Kubánců, polovina z nich v Nueva York a v Nueva Orleans * během vlády F. Castra došlo ke čtyřem hlavním emigračním vlnám: · 1959-1962: městské vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo · “lety svobody” (‘vuelos de la libertad’): dělníci a lidé různých povolání a z různých společenských vrstev · “marielitos”: většinou dělníci, drobní řemeslníci a lidé z nižších středních a z nižších vrstev · “plavci na vorech” (‘balseros’): většinou mladí muži z nižších vrstev, dělníci Portorická španělština: Masivní emigrace v letech 1917 až 1948; převážně do Nueva York; dnes se jejich počet odhaduje na 1 500 000 Factory, které ovlivňují slabost kontaktů mezi hispánskými komunitami: * příchod nových imigrantů na různá místa, tj. oslabení koncentrace Hispánců stejného původu na stejných místech * vliv sdělovacích prostředků schopných zprostředkovat kontakt mezi různými regionálními normami * snadná doprava v rámci USA * snadná mezinárodní doprava, která umožňuje emigrantům a jejich rodinám udržovat kontakt s příbuznými a přáteli v zemích původu * rychlé a levné způsoby moderní komunikace (mobily a internet) * Kvalitativní rysy ~ identitární znaky => znalost (alespoň částečná) španělštiny je to jediné, co má hispánská komunita v USA společné (ani rasa, náboženství...) * Autoidentifikace se zemí původu => posiluje identitární znaky; včetně jazykových specifik Rozšíření variant španělštiny na území EE.UU. Sociolingvistické faktory přítomné ve variantách španělštiny v USA * Geolingvistické varianty: vždy zahrnují i varianty sociolingvistické a stylistické * Geolingvistické varianty španělštiny v USA vždy obsahují i dvě sociálně podmíněné varianty: vysokou (prestižní) a nízkou (bez prestiže v rámci dané regionální varianty) * Venkovské varianty (a obecně varianty implikující nízký stupeň vzdělání) jsou i nadále v rámci konkrétních komunit vnímány stejně jako v zemi původu * Reinterpretace určitých jazykových rysů obvyklých v rámci urč. komunity a dojmu, který vzbuzují => některé skupiny nakonec dávají větší důraz na distinktivní rysy, které jednotlivé dialekty odlišují, místo aby se soustředily na to, co mají jednotlivé dialekty společného Příklady: * vokalizace /r/ na [i] u Dominikánců; v zemi původu venkovský rys, ale někteří mladí si ho vědomě pěstují jako znak identity a soudržnosti v rámci skupiny * mladí Salvádorci: používání os. zájm. vos jako znaku etnické solidarity, zvláště v konverzaci s jinými Salvádorci * také rysy etnické solidarity v rámci skupiny (např. mladí Kubánci z Miami záměrně používají slovní zásobu z venkova jako znak solidarity) * mladí chicanos: užívání pachuco nebo caló chicano; pachuco vzniklo ve 20. letech 20. století, spojeno s postavou Mexičana, který přestal být Mexičanem, ale není ani Američanem Dialekty zanikající a dialekty vznikající * překrývání dialektů: přítomnost několika dialektů španělštiny na stejném území a v kontaktu s angličtinou => následky: mizení zanikajících dialektů a zrození vznikajících dialektů. * zanikající dialekt: dialekt, který ve velkém měřítku ztrácí mluvčí, je omezován v situacích užití a obvyklých kontextech, ve kterých se dříve používal (historické dialekty španělštiny v USA, sefardí) * vznikající dialekt: varianta, která přebírá rysy, které jí nejsou vlastní pod vlivem externích faktorů => akomodace, a to buď interdialektální mezi dvěmi dialekty v kontaktu, nebo jednostranná v případě, kdy minoritní varianta přejímá rysy z varianty majoritní * Nueva York: jasná převaha Portoričanů, ke kterým se přidávají další hispánské skupiny jiného původu => vzájemný kontakt má za následek, že vzniká specifická „newyorská španělština“ jako nivelace všech dialektů v kontaktu * přetrvávající dialety: varianty, které jsou pokračováním variant z jiných oblastí a úspěšně se adaptovaly na prostředí v USA * faktory: překrývání dialektů, frekvence kontaktů mezi mluvčími různých variant španělštiny, příp. v rámci jedné jediné, společenská pozice hisoánských skupin v rámci společnosti v USA, kontant s angličtinou Přítomnost angličtiny v hispánských dialektech * čisté výpůjčky (tiene el pelo straight ‘liso’) * hybridní kreace (calendador ‘calendario’) * kalky (fuerza policía ‘police force’) * sémantické extenze (qué tiempo es ‘qué hora es’) * gramatické kalky (¿qué es tu nombre? ‘¿cómo te llamas?’; ¿cómo te gustó? ‘¿te gustó?’) * code-switching (tell me qué es lo mejor para todos ‘dime’; why make Carol sentarse atrás pa que everybody has to move pa que se salga?) * espanglish * vzniká v rámci etnické skupiny, která do jisté míry úplné asimilaci v rámci kontaktu s majoritou * ale přesto patří do španělštiny („vypadá povědomě“) Bibliografie Alvar, Manuel (2003): “El español de los Estados Unidos: diacronía y sincronía”, en García Mouton, Pilar (ed.), El Español de América 1992, Anejos de la Revista de Filología Española, 93, págs. 215-236. [Tb. en Biblioteca Virtual Miguel de Cervantes, 2006, en: http://www.cervantesvirtual.com/obra-visor/el-espaol-de-los-estados-unidos-diacrona-y-sincrona-0/ht ml/] Criado, María Jesús (2002): ¿Perdurará lo “hispano” en USA? Documento de trabajo. Madrid, Real Instituto Elcano. Criado, María Jesús (2003): La lengua española en Estados Unidos: luces y sombras. Documento de trabajo. Madrid, Real Instituto Elcano. Garrido, Joaquín (2001): “Política lingüística del español en Estados Unidos”, Círculo de Lingüística Aplicada a la Comunicación, 1, en: http://www.ucm.es/info/circulo/no1/garrido.pdf. Garrido, Joaquín (2008): “El español en los Estados Unidos”, en Palacios, Azucena (coord.), El español de América, Barcelona, Ariel, págs. 17-32. Lipski, John M. (1996): “Los dialectos vestigiales del español en los Estados Unidos: estado de la cuestión”, Signo y seña, 6, págs. 459-468. Lipski, John M. (2003): “La lengua española en los Estados Unidos: avanza a la vez que retrocede”, Revista Española de Lingüística, 33, 2, págs. 231-260. Morales, Amparo (1999): “Tendencias de la lengua español en Estados Unidos”, El español en el mundo. Anuario del Instituto Cervantes, vol. 2. En: http://cvc.cervantes.es/lengua/anuario/anuario_99/default.htm. Moreno Fernández, Francisco (2008a): “Caracterización del español patrimonial”, en López Morales, Humberto (coord.), Enciclopedia del español en los Estados Unidos, Madrid, Santillana/Instituto Cervantes, págs. 179-199. Moreno Fernández, Francisco (2008b): “Dialectología hispánica de los Estados Unidos”, en López Morales, Humberto (coord.), Enciclopedia del español en los Estados Unidos, Madrid, Santillana/Instituto Cervantes, págs. 200-221. Silva-Corvalán, Carmen (2000): “La situación del español en Estados Unidos”, El español en el mundo. Anuario del Instituto Cervantes, vol. 3. En: http://cvc.cervantes.es/lengua/anuario/anuario_00/default.htm.