Estetický soud Úvod do uměnovědných studií Krása jako objektivní vlastnost Platón (427 – 347 př. Kr.) idea dobra a krásy mimesis Aristoteles (384 – 322 př. Kr.) 2 Aristoteles (384 – 322 př. Kr.) Pozitivní mimesis Uvolnění citů, Katarze (očista duše) Středověk sv. Augustin – unitas multiplex sv. Tomáš Akvinský – integritas, harmonia, claritas Co na to Kant? – a co Vy? 3 Co na to Kant? – a co Vy? 4 Co na to Kant? – a co Vy? 5 Novověk René Descartes (1596 – 1650) Immauel Kant (1724 – 1804) DUŠEVNÍ MOHUTNOSTI Kritika čistého rozumu ROZUM Regulativní ideje: nesmrtelná duše svoboda 6 svoboda nekonečno, resp. Bůh Kritika praktického rozumu VŮLE Základy metafyziky mravů „Jednej tak, jako by se maxima tvého jednání měla na základě tvé vůle stát obecným přírodním zákonem.“ Kritika soudnosti (1790) SOUDNOST (CIT) Estetický vnímání – I. Kant Účelnost Hra představivosti a rozvažování Pocity libosti Estetický postoj – I. Kant Nezainteresovaná (nezaujatá) libost: Účelnost (bez účelu) – forma Vnímání (a svobodná hra mysli) Pocity (nezaujaté) libosti (Estetický) soud – krásno Estetický soud – I. Kant ES je nezávislý na rozumu ES je jedinečný, nelze jej dále zobecnit ES nehodnotí „věc samu“ ale její formu Upřesnění Krása samostatná Krása adherentní Kant: „skrytá technika přírody“ V umění: formální účelnost V přírodě: objektivní účelnost 10 V přírodě: objektivní účelnost Kant: krásna je ve vnímajícím subjektu ne v samotném objektu (…a proto stačí i imaginace) Kant: vkusový soud = subjektivní s univerzální platností Výhrady ke Kantově teorii Přílišný subjektivismus Nelze vyloučit poznávací schopnosti Přílišný formalismus Obsah není esteticky bezhodnotný Neexistuje úplná bezzájmovost (E. Husserl): Minimálně zájem vnímat 11 Emocionální přitažlivost Izolacionismus Problematika autonomie estetického soudu Kontext (a tedy i etické hodnocení) hraje svou roli (L. N. Tolstoj) Elitismus, sociální diferenciace Pierre Bourdieu Estetická funkce Úvod do uměnovědných studií Je to estetický objekt? Je to estetický objekt? Je to estetický objekt? 15 Estetická funkce Zavedení pojmu estetická funkce Funkce – relace Jan Mukařovský (1891-1975) 16 Jan Mukařovský (1891-1975) Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty (in: Studie I., Brno 2000) Estetická funkce (Mukařovský) 3 základní rysy estetické funkce: - Maximální upoutání pozornosti na daný předmět (jeho vydělení, izolace z okolí) - Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává- Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává - Schopnost (autonomně, nezávisle) suplovat funkce jiné, kterých předmět vývojem pozbyl „izolace“ – „samoúčel“ – „autonomie“ Estetická funkce (Mukařovský) EF není reálná vlastnost předmětu, ale projevuje se pouze v jistém společenském kontextu EF se mění v čase, prostoru i podle sociálního útvaru EF není úplně v moci individuaEF není úplně v moci individua Stabilizace EF je záležitostí kolektivní a je výsledkem vztahu mezi lidským kolektivem a světem Kontinuum funkcí umění vs. mimoestetické funkce – viz příští přednáška jevy mimo umění – směřující do oblasti umění: film, fotografie, umělecké řemeslo, zahradnictví 19 náboženský kult – umění má často v náboženském kultu integrující roli v náboženském umění existujíc dominantní funkce dvě f. náboženská činí z f. estetické prostředek své realizace přírodní krásno – EF je tu vnesena zvnějšku Estetická autonomie Úvod do uměnovědných studií Pravěké „jeskynní umění“ Fragment skalních maleb z jeskyně Lescaux (Francie) Estetická autonomie Kant (Kritika soudnosti,1790) – autonomie soudnosti (k čistému a praktickému rozumu) F. Schiller (Dopisy o estetické výchově lidstva,1795) – umění jako svobodná hra, která je prostorem společenské svobody Gombrich (Příběh umění) – Zlom v tradici: emancipace estetické funkce umění – vyvázání ze sociálních kontextů Ready-mades (Duchamp) Ready-made Marcel Duchamp, Fontána, 1917 Marcel Duchamp, Kolo z bicyklu, 1913 Umění Úvod do uměnovědných studií Umění – variabilita pojmu τεχνη [techné] (řec.) Ars (lat.) – arte – the art – l’arte Die Kunst, sztuka (pol.) 1. zručnost, dovednost, řemeslo 2. krásné umění, „Umění“ Definice umění umění jako soubor uměleckých děl (Volek: Základy obecné teorie umění, 1968: 25) jednota činností a výtvorů, jež nabývají v konkrétním historickém a společenském kontextu dominantní estetické funkceestetické funkce (Chvatík: Strukturální estetika, 2001: 90) umění jako společenská instituce, zahrnující díla, aktéry i aktivity Pojem umění (a kýče) Deskriptivní pojem – definice typu „umění je to, co lidé (určitá skupina v určitém čase) za umění považují“ Hodnotový pojem – působí apelativně či dokonce imperativně, normativní charakter – výraz ideálů pro mnohé znamená „špatné umění“ nepodařené umění a tedy žádné uměnítedy žádné umění protějškem kýč, podvod Kýč (T. Kulka, Umění a kýč, 1994) 1. Zobrazení objektů a témat, které se obecně považují za krásné 2. Snadná identifikovatelnost 3. Substantivně neobohacují subjektivní asociace Historická a společenská proměnlivost pojmu umění možnost ztráty charakteru „krásného umění“ řečnictví opačný „vzestup“ do sféry uměníopačný „vzestup“ do sféry umění fotografie, populární hudba Umělecká funkce Umění Jan Mukařovský: Umění, in: Studie I., Brno 2000, s. 185-207 převaha estetické funkce, autonomní znak „průhlednost“ estetické funkce, jež dovoluje vystoupit některým mimoestetickým funkcímněkterým mimoestetickým funkcím optimální je podle Mukařovského polární napětí „mezi převahou funkce estetické a oné z mimoestetických funkcí, která se v daném díle uplatňuje nejintenzivněji“ přesuny v sestavě funkcí během existence díla – přesun dominantní funkce Mimoestetické funkce Architektura: estetická vs. praktická funkce Literatura: estetická vs. sdělovací funkce Tanec: estetická vs. pohyb – hygiena / vs. náboženská funkcenáboženská funkce Malířství a sochařství: estetická vs. sdělovací funkce …někdy EF druhotná – mapa, plakát, apod. Přechody v umění J. Volek rozlišuje přechody extenzivní a intenzivní: Extenzivní – postupné tzv. přechod do mimo-umění postupná ztráta estetické či umělecké funkce vyvážena nárůstem funkce jinénárůstem funkce jiné Intenzivní – skokové tzv. přechod do ne-umění ztráta estetické funkce není vyvážena nárůstem funkce jiné (přechod do ne-umění) Hodnota umění Esteticismus Hodnota díla je dána (nezaujatou) libostí, které dílo přináší. Expresivismus Hodnota díla spočívá v tom, že vyjadřuje emoce a vyvolává je. Kognitivismus Hodnota díla je v tom, že je zdrojem poznání. Hodnota umění (viz také Umělecká kritika) Krása Být o něčem Pravdivost 33 Emocionalita Pokrokovost … Krása 34 Být o něčem 35 Pravdivost 36 Emocionalita 37 Pokrokovost 38