Co je umělecké dílo? Úvod do uměnovědných studií Malé opakování Esteticismus Expresivismus Kognitivismus ? 2 ? Poznání Krása Emoce Malé opakování M. Heidegger O. Wilde L.N. Tolstoj …hodnota umění spočívá… 3 …hodnota umění spočívá… Ve zprostředkování morálních hodnot V odhalování pravdy V něm samotném Malé opakování 4 Malé opakování 5 Malé opakování Kritik je vůči umělci ………. publika. Kritik je ………… publika (vůči publiku). Kritický soud je (vyberte všechny správné): Motivovaný 6 Motivovaný Zdůvodněný VKUS Vrozená vs. naučená schopnost Test času Kulturní kapitál Pojem „díla“ v uměníPojem „díla“ v umění 7 Pojem díla v umění Pojem umění je širší než množina uměleckých děl Existují umělecké „objekty“, jež nemají charakter „díla“ Umění improvizovaný hudební koncert performance výtvarné „objekty“ Umělecká díla Pojem díla v hudbě 1537 vydal Nicolaus Listenius traktát Musica opus perfectum et absolutum (dokonalé, uzavřené dílo) písemná fixace skladatelem (notové písmo) přetrvává po smrti skladatele UZAVŘENOST – FIXACE - TRVÁNÍ AutorAutor 10 Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Přítomnost autora v díle 2. pol. 19. století Hypolite Taine Teorie 3 faktorů Rasa, prostředí a doba 12 Rasa, prostředí a doba Biografismus Studium pramenů Dílocentrická interpretaceDílocentrická interpretace 13 Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Dílocentrická interpretace Lingvistický přístup Důraz na formu Opomíjení: 15 Opomíjení: biografie dějiny literatury dějiny kultury recepce díla Dílocentrické intrepretace od 20. – 30. let 20. století Francouzský strukturalismus Pražský lingvistický kroužek 16 Nový kriticismus (New Criticism) Fenomenologický přístupFenomenologický přístup 17 Fenomenologický přístup Roman Ingarden: Umělecké dílo literární (1931) Roman Ingarden: O poznávání literárního díla (1937) Důsledné rozlišení mezi: strukturou díla reakcemi vnímatelereakcemi vnímatele Ze struktury díla vylučuje: autora, jeho prožitky a psychické stavy prožitky, psychické stavy čtenáře sféru předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětů a skutečností v díle Artefakt a estetický objekt Umělecké dílo Artefakt – hmotné dílo a / Estetický objekt – vzniká ve vědomí vnímatele (nehmotný) Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden)Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden) během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla recipientem struktura díla je „nedourčená“, obsahuje „bílá místa“ „Estetický objekt“ Kant Mukařovský Ingarden Vrstvy uměleckého díla Květoslav Chvatík: Strukturální estetika (1994, 2001) 3 vrstvy díla: předmětná (materiální/znaky) významovávýznamová vrstva smyslu – odkazuje mimo dílo ke kulturnímu a ideologickému kontextu 21 Recepční školyRecepční školy 22 Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Recepční školy od 60. let 20. století Proměnlivost estetických objektů spjatých s tímtéž hmotným dílem (artefaktem) Intersubjektivita je identita garantována: Artefaktem Sociálním charakterem struktury umění Historičnost díla – dějiny recepce Proces čtení Produktivní recepce, Dialogické čtení Implicitní čtenář Otevření díloOtevření dílo 25 Problematika otevřenosti uměleckého díla Umberto Eco: Opera aperta (1962) uzavřené dílo – středověké alegorie symbolika fixována institucionálně autorita pravidel čtení proměna – až symbolismus 2. pol. 19. století moderní umění Otevřenost díla Otevřenost jako neurčitost komunikace „estetická“ otevřenost Explicitní otevřenost neomezená ale ne libovolná interpretaceneomezená ale ne libovolná interpretace Empirický x modelový autor Empirický x modelový čtenář 28 Raymond Queneau: Sto tisíc milionu básní 29 Umělecké dílo jako znak Několik pojmů ze sémiotiky Úvod do uměnovědných studií Co to je? 31 32 Co je to znak? Scholastika: „něco,“ co zastupuje něco jiného (sv. Augustin): „něco,“ co kromě svého působení na (naše) smysly působí i na (naši) mysl [ukazujíce na něco mimo sebe] 33 (Mukařovský): Znak je smyslovou realitou, jež se vztahuje k jiné realitě, kterou má vyvolávat Mukařovský: Umělecké dílo jako znak, 2008. Znak = uspořádaná dvojice označujícího (I) a označovaného (Y) Znak = (I, Y) Typologie znaků (Ch. Peirce) Ikon 34 Haf haf! <štěkot> Typologie znaků (Ch. Peirce) Index Kouř Zvýšená teplota 35 Zvýšená teplota Haf haf! Typologie znaků (Ch. Peirce) Symbol 36 37 38 Věda o znacích Charles William Morris (1901-1979) Sémiotika – věda o znacích σημειον – znak, označení 3 dimenze vědy o znacích 39 3 dimenze vědy o znacích Sémantika Syntaktika Pragmatika Trocha teorie Charles Sanders Peirce (1839 – 1914), USA Ferdinand de Saussure (1857 – 1913), Švýcarsko 40 (1857 – 1913), Švýcarsko Gottlob Frege (1848 – 1925), Německo Pojetí znaku - PEIRCE interpret 41 označující referent význam se konstituuje v hlavě interpreta …vzhledem k interpretovi „subjektivita“ Pojetí znaku - FREGE smysl (pojem) 42 označující označované smysl – objektivní význam realismus „platónské ideje“ Umělecké dílo jako znak (JM): Podobně jako jazyk má i umělecké dílo povahu znaku; tím se liší zejména od „výrazu“ (exprese)… umělecké dílo nelze identifikovat s duševním stavem jeho původce ani s žádným s duševních stavů, které vyvolává u subjektů, které je vnímají… (JM): Znakem se jeví umělecké dílo: 43 ve svém vnitřním složení ve svém vztahu ke skutečnosti ve vztahu ke společnosti ve vztahu ke svému původci ve vztahu ke svému vnímateli 44 45 46 Problém identity (JM): Dílo existuje plně pouze v procesu interpretace Otázka identity díla TYPE / TOKEN 47 TYPE / TOKEN (TYPE) 48 TOKEN 49 TOKEN / …TYPE (?) 50 Několik pojmů z oblastí sémiotiky umění Ikoničnost umění Transparentnost Realistická média 51 Fikční světy Naratologie Ostenze 52 53 Hudba Co reprezentuje hudba? Emoce? Obrazy? Ideje? Znějící struktura Hudba jako jazyk 54 Hudba jako jazyk Znakovost hudby Mimo-hudební významy Hudební struktura Hudbou generované významy Stephen Davis/Stefan Koelsch: Brain&Music Kultura Úvod do uměnovědných studií Moderní pojem kultury Osvícenství – hodnotový (axiologický) pojem kultury jako zdokonalování, zušlechtění a zjemnění duševních a tělesných vlastností člověka Johann Gottfried Herder (1744-1803) dějinný proces – jako postupný a zákonitý vývoj, v němž musídějinný proces – jako postupný a zákonitý vývoj, v němž musí rozum a spravedlnost vést k upevnění lidskosti Zdokonalování národů –> zdokonalování lidstva Nástup moderních věd Historiografie Postupně se prosazuje pojem kultury jako celku vztaženého ke kolektivnímu nositeli a určité době Antropologie (sociální a kulturní a.) E. B Tylor: hodnotově neutrální pojem kultury deskriptivní pojem kultury Antropologický pojem kultury Přirozené vs. umělé (člověkem vytvořené) prostředí Základní model: Kultura 58 Přírodní prostředí Společnost Kultura TYPOLOGIE POJMU KULTURA 59 TYPOLOGIE POJMU KULTURA Typologie pojmu kulturA Kultura jako proces Karl Marx Johan Huizinga Sigmund Freud Teoretické vymezení Duchovní vzoryDuchovní vzory Hodnoty Orientace Praktické vymezení Normy Instituce Exkurz – Noachická přikázání Gn. 9,1-17 zahrnuje celé lidstvo 6 zákazů: mnohobožství, rouhání, vraždy, krádeže, smilstvo, násilí 61 smilstvo, násilí 1 příkaz: zavedení právního systému a spravedlivého soudnictví KULTURA, CIVILIZACE A DALŠÍ POJMY 62 KULTURA, CIVILIZACE A DALŠÍ POJMY Kultura a civilizace Model 1 Model 2 Civilizace Kultura Civilizace 63 Kultura Civilizace Společnost Společnost Kultura – civilizace – pokrok? Orientalismus (Edward Said, 1935-2003) Kulturní relativismus Kulturní pesimismus 64 Postupný úpadek kultury (M. Heidegger) Zvrat „ve směřování“ kultury (T. W. Adorno, M. Horkheimer) Proces civilizace N. Elias, O procesu civilizace, 1939 Proměny lidského chování od středověku do doby moderní doby Rostoucí diferenciace a komplexnost Mění se nejen formy vzájemné provázanosti lidí, ale iMění se nejen formy vzájemné provázanosti lidí, ale i sami lidé: psychogeneze civilizace – rozvoj osobnostních struktur a způsobů chování sociogeneze civilizace – jak se mění nerovnost, moc a řád Konstruktivismus Sapir-Whorfova hypotéza 30. léta 20. stol. Pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech dané komunity Kritika: myšlení nelze ztotožnit s jazykem 66 Kritika: myšlení nelze ztotožnit s jazykem (Psycholingvistika, Lingvistická antropologie)