VIKBA11
Selekční jazyky
21. 10. 2016: Morfologie a struktura SJ (P5)
FF MU, podzim 2016
Mgr. Josef Schwarz
126172@mail.muni.cz

Typologie selekčních jazyků
 Předmětové selekční jazyky
¢Tezaury
l(thesauri)
lprvní tezaury: přelom 50. a 60. let 20. století
lpředobrazem tezauru jako SJ pojmové slovníky (např. Rogetův tezaurus)
lpostkoordinovaný systém s řízeným slovníkem s hierarchií a dalšími typy vztahů
lobvykle zaměřen na konkrétní obor nebo oblast, jazykové bariéry překonávají vícejazyčné tezaury
lČSN 01 0193 (jednojazyčné t.), ČSN 01 0172 (vícejazyčné t.)
lpříklad (Eurovoc)
l

Pořádací znak (PZ)
¢Systematické SJ
lklasifikační znak
•notace
•slovní vyjádření
¢Předmětové SJ
lSJ typu PH
•předmětové heslo
•předmětový prvek
lDeskriptorové SJ:
•lexikální jednotka
•deskriptor (preferovaná LJ)
•nedeskriptor (nepreferovaná LJ)
•
ðzáklad: kód
X553.068.9 Metamorfovaná ložiska
X004.354.5 Myši
X180 Středověká filozofie
ð
ð
ðzáklad: přirozený jazyk
Xložiska metamorfovaná – těžba
Xmyši (hlodavci) – škody na úrodě
Xstředověká filozofie – důkazy boha teleologické
X
Xmetamorfovaná ložiska
Xmyši
Xstředověká filozofie
X
ð
ð
¢

Morfologie PZ (SSJ)
¢Systematické SJ (klasifikační znak)
¢
¢ Třída - Skupina klasifikovaných pojmů vzniklá na základě shodných charakteristik za účelem
definování sémantických vztahů mezi nimi, která je označená notací. Tvoří základní prvek
klasifikačního systému označující základní kategorii.
l
lnotační systém (notace)
•typy notace podle druhu použitých znaků
•alfabetická notace (KK, Odee, ЖД/КЛ)
•numerická notace (III.V, 4.6)
•desetinná notace (656.7)
•alfanumerická notace (smíšená notace) (A65, ЖIII.X)
•typy notace podle počtu znaků
•binární notace (06-11)
l

Morfologie PZ (SSJ)
¢Systematické SJ
•typy notace podle struktury
•expanzivní notace (pohostinnost notace)
•lineární notace (A11, A12, A13...)
•hierarchická notace (A11, A11.1, A11.1.01...)
lmnemotechničnost notace (L1.0 – literární teorie)
lseparátor notace
l

Morfologie PZ (PSJ)
¢předmětová hesla
lprvky PH
lstruktura PH
•jednočlenné
•heslo (vstupní prvek) – hlavní téma dokumentu
•vícečlenné PH (řetězec PH)
•heslo (vstupní prvek) – hlavní téma dokumentu (+doplněk hesla)
•podheslo (specifikuje význam hesla) – vedlejší téma dokumentu (+doplněk podhesla)
lheslo (doplněk hesla) – 1. podheslo (doplněk 1. podhesla) – 2. podheslo (doplněk 2. podhesla)
linverze sousloví
lČSN 010188
lDvořák, Antonín (dramatik) – hry divadelní - bibliografie
•

Morfologie PZ (PSJ)
¢Deskriptorové SJ
llexikální jednotky (deskriptory, nedeskriptory) à tezaurus
lřízení slovníku (vocabulary control)
•prekoordinace/postkoordinace)
•sémantický/syntaktický rozklad
•přirozený/invertovaný slovosled
•volba deskriptoru, nedeskriptorů (řešení synonymie, kvazisynonymie, hierarchizace vztahu
ekvivalence)
•homografy, polysémy - relátory
•plurál/singulár
•forma lexikální jednotky (pravopis, zkratky apod.)
ldeskriptorový odstavec
lČSN 010193 (jednojazyčné tezaury), ČSN 010172 (vícejazyčné tezaury)

Prekoordinace/postkoordinace
¢sémantický rozklad – nedoporučuje se (př.: barometr = tlak + měření + přístroj )
¢syntaktický rozklad (př.: knihovnické časopisy = knihovnictví + časopisy)
¢prekoordinace:
lsousloví je běžné a užívané (př.: informační zdroje, invalidní vozík)
lrozklad vede ke ztrátě významu (př.: filozofie dějin, letadlová loď)
lsousloví obsahuje vlastní jméno (př.: Bradfordův zákon, Planckova konstanta)
lmodifikátor ztratil původní význam (př.: lehký průmysl)
lmodifikátor bez přímého vztahu (př.: stromová struktura
lsousloví se „středním členem“(př.: benzinový motor)
lsynkategorematická substantiva (př.: umělé květiny, čokoládová vejce, světelný rok)

Prekoordinace/postkoordinace
¢postkoordinace
lZáklad: vlastnost/část x modifikátor:nositel/celek (př.: lodní motor = lodě + motory; knihovní
personál = knihovny + personál)
lČinnost/objekt (př.: signování knih = signování + knihy; indexace článků = indexace + články;
stěhování ptáků = stěhování + ptáci)
¢Příklad pravidel pro sousloví
lAppendix A – AAT compound term rules. In Aichison, J., Gilchrist, A., Bawden, D. Thesaurus
construction and use : a practical manual. 4th ed. Chicago : Fitzroy Dearborn Publishers, c2000.

Charakteristika slovníku SJ
¢založen na:
lSSJ: klasifikaci
lPSJ: oborové terminologii
¢obvykle strukturován pomocí sémantických vztahů
¢slovník SJ se nazývá:
lSSJ: klasifikační tabulky
lPH: předmětový heslář
lDSJ: tezaurus
¢hlavní část uspořádána:
lSSJ: systematicky
•klasifikační schéma
lPSJ: abecedně

Charakteristika slovníku SJ (pokr.)
¢pomocná část uspořádána:
lSSJ: abecedně
•např. abecední nebo rotovaný (permutovaný) rejstřík
lPSJ: systematicky
•tezaurus: kategorie – mikrotezaury (tematické oblasti)
lgraficky
¢použití fazet
lSSJ: fazetový klasifikační systém
lDSJ: fazetový tezaurus (thesaurofacet)
l
l

Struktura slovníku SJ (vztahy mezi PZ)
¢Obecně
lparadigmatické/syntagmatické vztahy (apriorní/aposteriorní)
lhierarchie
•partitivní vztah (celek-část), generický vztah (rod-druh), logický vztah (příčina-následek apod.)
ad.
•polyhierarchie
lasociace
lekvivalence
¢SSJ
l„silná“ hierarchie
lasociace (viz též)

Struktura slovníku SJ (vztahy mezi PZ)
¢PH
lčástečná hierarchie
lčástečná asociace (viz též)
lčástečná ekvivalence (viz)
¢DSJ (T)
lhierarchie
•nadřazený deskriptor (ND/BT)
•podřazený deskriptor (PD/NT)
lekvivalence (nedeskriptory)
•(VIZ/USE – EKV/UF)
lasociace
•příbuzný deskriptor (AD/RT)

Syntax (pravidla pro užívání slovníku SJ)
¢SSJ
lmonohierarchický/fasetový klasifikační systém
lhlavní znaky
lpomocné znaky (pomocné tabulky)
•všeobecné pz (např. pomocný znak místa, času, jazyka, formy apod.)
•specifické pz
lrozvinuté znaky (hlavní z.+pomocný z.)
lsložené znaky (hlavní z.+hlavní z.)
•spojovací symboly (přiřazení, rozšíření, vztah)
l
¢

Syntax (pokr.)
¢PH
lheslo (doplněk hesla) – podheslo (doplněk podhesla)
lkombinace prvků předmětového hesla
lrozvíjení předmětového hesla
¢DSJ (T)
lindexační pravidla
lnedeskriptor->deskriptor
lpostkoordinace
lgramatické prvky
•role – A (X), B (Z), C
•spoje – A (1), B (2), C (1), D (2)
¢