Metodologie v ISK Historie a úvod do problematiky Věda – paradigma – teorie  “Research is to see what everybody else has seen, and to think what nobody else has thought” Albert Szent-Gyorgyi quotes (Hungarian Biochemist, 1937 Nobel Prize for Medicine, 1893-1986)  Propast mezi praxí a výzkumem  Jen 42 % knihovníků používá ve své praxi výzkum (Powell, Baker, Mika 2002)  Příčiny:  Absence know-how  Lidské kapacity  Časová i finanční náročnost výzkumů (Juráková 2013)  Správně metodologicky provedený výzkum může pomoci:  vytvořit či inovovat novou službu či produkt,  zlepšovat spokojenost a uživatelský zážitek,  nebo zefektivnit poskytování informačních služeb. Metody poznávání dle Peirce:  Metoda tradice  Metoda autority  Metoda a priori  Metoda vědy "...je nutné, abychom našli metodu, pomocí níž lze určit naše názory ne něčím lidským, ale pomocí nějakého pevného bodu mimo nás ... metoda musí být taková, aby konečný závěr každého člověka byl stejný.Taková je metoda vědy...„ (The Fixation of Belief, 1877) Vědecké poznávání je… • předmětné • systematické • empirické • kritické • kontrolovatelné • reprodukovatelné • a sociálně a kulturně podmíněné…  Zodpovědný diskurz (konceptuální schémata, teorie, empirické ověřování)  Rozsah pole (za každodenní individuální zkušenost)  Osmyslnění lidské reality (za vztahy mezi jevy – sítě závislostí, ne individuální aktéři)  Oddůvěrnění důvěrného (zpochybňování rutiny, kritické myšlení) Z. Bauman, Myslet sociologicky Věda – kultura poznávání Paradigma - rámec Teorie – vysvětlení určitého jevu Věda „Užití systematických metod empirického pozorování, teoretické analýzy a logického vyhodnocování argumentů za účelem vytvoření souhrnu znalostí v určité oblasti“ (Giddens, 2001: s. 27) Paradigma „Za paradigma považuji obecně uznávané výsledky, které v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a jejich řešení“ „Paradigma je to, co členové vědeckého společenství sdílejí, a naopak: vědecké společenství se skládá z lidí, kteří sdílejí nějaké paradigma.“ (Kuhn, 1997) ParadigmaOptika Teorie Jazyk Metodol ogie Problem atika Autority Teorie „Teorie je soubor vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definicí a výroků, který představuje systematický pohled na jevy tím, že specifikuje vztahy mezi proměnnými, s cílem vysvětlit nebo předpovědět tyto jevy.“ (Kerlinger, 1971)  Bawden, D., & Robinson, L. (2012). Introduction to information science. London: Facet Publishing.  Realismus (informační systémy mohou být studovány izolovaně od jiných vlivů)  Cranfield experiments (porovnávání klasifikačních a indexačních nástrojů)  experimentální styl, důraz na kvantitativní metodologie  Spark Jones (1981)  Vlivy z psychologie (mentální modely, kognitivní funkce, …)  Belkin, Ellis, Ingwersen, Ford…  Doménová analýza  Hjorland,Talja, Savolainen  Soustředí se na sdílené poznání/vědění, ne na individuální mentální modely Úvod do metateorií, teorií a modelů. ProInflow [online]. 31.05.2011 [cit. 21.09.2012]. Dostupný z WWW: . ISSN 1804– 2406. Historické paradigma  Pochopení současného stavu skrze analýzu sociálních, politických, ekonomických vztahů a procesů v minulosti  Kvantita i kvalita  Porozumění historii * získání co největšího počtu dat * vysvětlení historických faktů * kontrola zdrojů atd. (Busha & Harter, 1980) Možná témata: • vývoj knihoven • vývoj a problémy technologií • historiografický výzkum o osobnostech v oboru • zpracování historických statistik  Vychází ze sociologie (Schutz, Berger & Luckman) / pedagogiky (Vygotsky)  Sociální realita neustále re-konstruována – při této konstrukci hraje klíčovou roli jazyk  Znalosti a identity konstruované v diskurzech kategorizujících svět Možná témata: • relevance informací (Dervin) • vytváření smyslu (Kulthau)  Ideové zdroje: Bakhtin, Foucault  Zaměřuje se na odhalování skrytých motivací za textem – dekonstruktivistické čtení – identifikace diskurzů a ideologií  Považována za produkt postmoderní vědy – neposkytuje jeden správný pohled, naopak odkrývá, že jeden správný pohled neexistuje „Užíváním jazyka produkujeme a organizujeme realitu společnosti“. Možná témata: • mediální reprezentace knihovníků/knihovnic • knihovny a gender  Teoretický výzkum – klasické techniky filozofických disciplín  Různé filozofické pohledy - lze mluvit o jednom paradigmatu?  Inspirovaná Frankfurtskou školou (Marx, Weber, Freud), post-strukturalismem (Foucault) atd.  Vztah moci a vědění – hegemonie a nerovnost (kritika předchozích výzkumů)  Co je informace/znalost? * Kdo o tom rozhoduje? (WHASP) * Kdo z toho těží / kdo ne? Možná témata: • vztah vědění a nerovnosti • nerovný přístup k informacím  Nejprve v antropologii  Field research: pozorování, studium dokumentů, rozhovory  pochopení celého zážitku a pohledů na svět zkoumaných lidí Možná témata: • průzkum čtenářů (úzkost z knihoven) • průzkum v uzavřených populacích  Odpověď na kognitivní paradigma  Využívání informace je determinováno individuálně i sociálně  V ISK typicky doménová analýza (Hjørland & Albrechtsen, 1995) – sleduje organizaci znalostí v (odbborných, oborových, volnočasových) komunitách  Zaměření na to, jak jedinec zpracovává informace  Kognitivní procesy  Hlavní představitel: Peter Ingwersen  Dokumenty jako odraz stavu vědeckého poznání  Kvantitativní analýza vědecké komunikace  Citační analýzy  Bibliometrické zákony Možná témata: • citovanost autorů, citační analýza bc. prací na KISKu, identifikace jádra oboru  Shannonova teorie informace  Nejblíže k přírodním vědám  Uplatnění při konstrukci informačních systémů  Zpracování přirozeného jazyka, AI  Otázka „Funguje to?“  Jde za technologický přístup – zaměřuje se na uživatelskou přívětivost  Typicky uživatelská testování  Design informačních systému  Design služeb Možná témata: • prototypování • testování katalogu, testování přístupnosti a použitelnosti  Biologie, evoluční psychologie  Nový přístup v ISK The central is not information but man Information is defined as something that modifies an individual's knowledge structures or knowledge states When information is perceived and received, it affects and transforms the recipient's state of knowledge Reality gets captured in information. Information holds variable and constantly changing versions of reality. Discourses consist of particular kinds of conceptualizations that allow reality to be "known" from a certain angle, and from that angle only. In different discourses, different aspects of reality become the focus of knowledge production. Discourses provide the reserve of themes and points of view that we use in sense-making.They enable us to know certain things and to speak in certain ways. The cognitive viewpoint looks at knowledge as individual mental states rather than as a social and cultural process or a cultural product.  45 % ze sociálních věd  30 % z přírodních věd  5 % z humanitních věd Pettigrew, K. E., & McKechnie, L. (2001). Use of theory in information science research. Journal of the American Society for Information Science andTechnology, 52, 62– 73. Historie výzkumů v ISK Počátky: • University of Chicago • citační analýzy • výzkumy čtenářství 50-60. léta: • výzkumy zaměřené na uživatele • typicky kvantitativní výzkumy (dotazníky, rozhovory, historické metody) • počátky výzkumu v information retrieval (zvyšování efektivity při vyhledávání) 60.–70. léta: • výzkumy využívání informací a požadavků uživatelů • výzkum ve vyhledávání informací (formulace dotazu, techniky vyhledávání) • výzkumy prováděné v týmech • univerzity výzkumnými centry (PhD programy) • snižování financování základního výzkumu • konference, semináře • zvýšený zájem o výzkum mimo ISK 80. léta – 2000: • důraz na aplikovaný výzkum (propojování výzkumných center a komerčního sektoru) • nové oblasti zkoumání: online retrieval, digitální knihovny, aplikace ICT, informační chování, e-health, … • objevují se nové metody, zvyšuje se důraz kladený na kvalitativní výzkumy, na sociální a kulturní kontext  Connaway a Powell 2010  Pokud se výzkum v knihovní praxi realizuje, je často označovaný fragmentární a nebývá dobře komunikovaný ZBIEJCZUK SUCHÁ, Ladislava. Na důkazech založené knihovnictví, akční výzkum a designové myšlení jako teoreticko-metodologické rámce pro informační studia a knihovnictví. ProInflow, Masarykova univerzita, 2016. ISSN 1804-2406. Výzkumný problém (z praxe) Získávání dat (důkazů) Ověřování Aplikace (akce) Změření účinku akce  sociální změna  podpora individuálních účastníků procesu  spolupráce  produkce nových znalostí 1. Plánování: definování problému, identifikace zúčastněných stran, rozhodování o datech a způsobu jejich sběru. 2. Akce: implementace projektu, sběr a analýza dat, kritická reflexe akce. 3. Reflexe: Evaluace výsledků, popis, jakým způsobem mohou být použity výsledky, sdílení Tržní (marketingový) výzkum Designové myšlení Cíle Vytvářet hodnoty pro organizaci (zvýšení efektivity, výnosů) Vytvářet hodnotu pro uživatele Proces Systematické / standardizované získávání dat a jejich následná analýza Kumulativní získávání zážitků uživatelů a jejich syntetické zpracování Jak? Logika Empatie Komunikační kanály Zprávy a prezentace s tabulkami a grafy, tržní analýzy Multimediální, zapojení všech technologií, komplexní prezentace potřeb, vzorů chování. Příběhy. Cíl Rozhodnutí na základě definovaných možností Řešení, které vyhovuje potřebám uživatele.  Orientační  Také jako předvýzkum  Deskriptivní  Popisný výzkum, pomáhá vysvětlovat jevy  Explanační  Zaměřuje se na hlubší příčiny a souvislosti, uchopení problematiky na základě rozsáhlých výzkumných činností  Prognostický  Poskytuje výhledy do budoucna  Základní výzkum  Aplikovaný výzkum  Primární výzkum  Sekundární výzkum  Kvalitativní výzkum  Kvantitativní výzkum Teorie Hypotézy Operaciona lizace VzorkováníSběr Interpretac e Validizace Případ – Sběr – interpretace Případ – Sběr – interpretace Případ – Sběr – interpretace Porovnávání Porovnávání Porovnávání Vzorkování Vzorkování Vzorkování Předpoklady Teorie Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Deduktivní Induktivní Testování teorií, hypotéz Vytváření teorií Strukturované, standardizované metody (dotazník) Rozhovor, pozorování Velký výzkumný vzorek Menší výzkumný vzorek Redukce informací Vyčerpávající informace o případu Zprostředkovaný kontakt s respondenty Těsný a dlouhodobý kontakt Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Matematické, statistické zpracování Kódování Generalizace je možná Generalizace je nemožná Vysoká reliabilita Reliabilita je nízká Nízká validita Vysoká validita  Dotazy?  Ladislava Zbiejczuk Suchá  sucha@phil.muni.cz