Kateřina Sýkorová
UČO: 383532
VIKBA31
Image a prestiž knihovníků/knihovnic a informačních
pracovníků/pracovnic
Church G. In the Eye of the Beholder: How Librarians Have Been Viewed over
Time. Reference Librarian [online]. January 1, 2002;(78):5-24. Dostupné z databáze ERIC.
Tento článek popisuje mnoho různých výzkumů ohledně toho, jak jsou vnímání knihovníci
veřejností i jak knihovníci vnímají sami sebe. Hlavním tématem tohoto článku jsou však
knihovníci pracující v akademických knihovnách. Autor se ve svém článku opírá o mnohé
výzkumy provedené v minulosti na téma image a role knihovníků. Tento článek poskytuje
tedy shrnutí toho, jak byli knihovníci v průběhu času vnímáni a jaká je jejich image, a to už
od 18. století. Článek představuje mnoho charakteristik, podle kterých byla image knihovníků
posuzována, vysvětluje, z jakého zdroje a jakého původu jsou tyto různé pohledy na
knihovníky a knihovnickou práci. V článku autor píše, že se pohled na image knihovníků
v průběhu času změnil a že tento pohled byl zejména v minulosti ovlivněn subjektivními
názory nebo všeobecným míněním ohledně toho, jaké vlastnosti knihovníci buďto mají, nebo
by měli být. Image knihovníků byla také často definována různými stereotypy.
Velká část článku se věnuje tomu, jak jsou vnímáni akademičtí knihovníci, a to především
fakultními pracovníky. Hlavní důraz byl kladen na dvě oblasti: vztahy s členy fakulty a status
knihovníka mezi fakultními zaměstnanci. Vztahy mezi knihovníky a členy fakulty byly
popisovány v celé šířce spektra (od ocenění knihovnické práce až po nepřátelské). Členové
fakulty nesouhlasili zcela s tím, že status knihovníků a jejich je stejný, ale mnoho z nich
považuje akademické knihovníky za profesionály, jejichž hlavním úkolem je starat se o
potřeby studentů a členů fakulty.
Noble J. From Tom Pinch to Highliber Zavora: The Librarian in Fiction. Orana [online].
November 2001;37(3):23. Dostupné z Library & Information Science Source.
Autor v tomto článku nejdříve popisuje, ve kterých dílech se poprvé objevil knihovník jako
jedna z důležitých postav (knihovník Tom Pinch v románu Charlese Dickinse). Postupně
autor uvádí několik dalších klíčových knih, ve kterých se vyskytují knihovníci (do roku 1920
už knihovníci hráli i hlavní roli v příběhu). Dále autor pokračuje hodnocením image
knihovníků ve fikci podle žánrů: detektivky, romance, dětské knihy, hororové příběhy, sci-fi a
fantasy. Autor na závěr shledává, že knihovníci jsou nejlépe hodnoceni ve sci-fi příbězích.
Poulin E. A whole new world of freaks and geeks: Libraries and librarians on
YouTube. Libres [serial online]. September 1, 2008;18(2). Dostupné z databáze Scopus
V tomto článku se autor zabývá otázkou, jak jsou vnímání knihovníci na YouTube. YouTube
je zástupce médií, které jsou vytvářeny nezávislými koncovými uživateli a jsou zároveň čím
dál větší součástí zábavního trhu.
Článek uvádí několik jiných studií, které se zabývaly image knihovníků a knihovnic
v médiích, především v televizi a filmech.
Metodou zkoumání byla obsahová analýza videí, která byla nalezena po zadání dotazu
„knihovník“ do vyhledávače. Z analýzy vyplývá, že knihovníky v YouTube videích jsou
především muži, kteří často trpí OCD, kteří berou svou práci příliš vážně a kteří jsou někdy
násilničtí nebo maniakální. Ženy jako knihovnice bývají v YouTube videích ve velmi malém
zastoupení, nejsou však popisovány jako staré panny, ale jako „sexy“ knihovnice. Knihovny
jsou popisovány jako bezduchá a autoritářská centra, kde se veškerá zábava odehrává jenom
při provádění žertíků nebo nevhodného chování.
BONNET, Jennifer L. First Impressions and the Reference Encounter: The Influence of
Affect and Clothing on Librarian Approachability. The Journal of Academic
Librarianship [online]. 2013, 39(4). Dostupné z databáze Science Direct.
Tento článek se zaměřuje na přístupnost a přívětivost knihovníků. Popisuje faktory, které
ovlivňují, zda se knihovník či knihovnice zdají na první pohled být přístupní nebo ne. Tento
výzkum používal metodu hodnocení image k posouzení vlivu prvního dojmu a oblečení na
přístupnost knihovníků.
V článku jsou zkoumány proměnné, které by mohly mít vliv na přístupnost knihovníků.
Těmito proměnnými byly výraz v obličeji, směr pohledu, formálnost oblečení a barva
oblečení. Metodou zkoumání byly on-line dotazníky. Dotazování byli požádání o hodnocení
přístupnosti hypotetických knihovníků, kteří byli zachyceni na snímcích a předloženi
k posouzení dotazovaných. Výsledky ukázaly, že chování knihovníků je důležité, pokud
uživatel hodnotí jejich přístupnost. Bylo dokázáno, že úsměv zvyšuje přístupnost knihovníků
a naopak odvrácený pohled ji snižuje. Pozitivní odezvu také mělo, pokud knihovník měl na
sobě jmenovku. Barva oblečení se ukázala také být důležitá, modrá byla vnímána jako
přístupnější než bílá, a bílá i modrá byly přístupnější než červená.