1.) RACLAVSKÁ, Iva. Mentální reprezentace knihovnického povolání u budoucích knihovníků, knihovníků a
neknihovníků. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a
knihovnictví, 2010. 71 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Helena Klimusová, PhD. Dostupné z:
http://is.muni.cz/th/145002/ff_m/DP.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dpresti%C5%BE%2
0knihovn%C3%ADk%C5%AF%20agenda:th%26start%3D1
Tato magisterská diplomová práce se zabývá mentální reprezentací knihovnického povolání
(tedy jeho subjektivním odrazem v mysli) zkoumané na třech skupinách. Skupiny autorka
pojmenovala budoucí knihovníci, knihovníci a neknihovníci. Toto rozdělení vychází
z předpokladu, že každá ze zmíněných skupin vnímá knihovnické povolání jinak. V teoretické
části autorka tyto tři skupiny charakterizuje. Také zde píše o objektivních charakteristikách
knihovnického povolání a popisuje předešlé výzkumy týkající se subjektivního pohledu na
knihovnické povolání. Autorka tedy zkoumá prestiž knihovnického povolání a stereotypy
vázané k tomuto povolání. Dokonce zde uvádí vlastní typologii stereotypů (Knihovník jako
knihomol a bibliofil, Knihovník jako technofobní staromilec, Knihovník jako nekvalifikovaný
podavač knih, Knihovník jako vševědoucí polyhistor, Knihovník jako neplacený obětavý
idealista, Knihovník jako cenzor a dozorce Knihovna jako odkladiště, Knihovnictví jako
prototyp nudného zaměstnání). Také je tu popsán mediální obraz knihovníků. Poté následuje
praktická část, kde je popsán autorčin vlastní výzkum. V kvalitativním výzkumu byly použity
slovní asociace a doplňování nedokončených vět a v kvantitativním výzkumu byl použit
sémantický diferenciál. Autorce se nakonec potvrdil její předpoklad o tom, že každá
z uvedených skupin vnímá knihovnické povolání jinak. Například neknihovníci vidí toto
povolání jako ženské, pasivní, jednotvárné, nudné, nenáročné, poklidné, technofobní a
s nízkou prestiží. Naopak knihovníci vnímají své povolání jako aktivní, zajímavé, uvolněné,
podporující nové technologie, intelektuální a velmi prospěšné. Zároveň však toto povolání
popisují jako povolání s nízkou prestiží a podhodnocené.
2.) JIŘÍ, Cejpek. Prestiž knihovnického povolání. Čtenář. 2004, 56(12), 382-384. ISSN ISSN 0011-2321.
Tento odborný text se snaží vysvětlit historický kontext vnímání knihovnického povolání.
Nejprve se autor snaží odpovědět na otázku, v čem spočívá podstata knihovnického povolání.
Ve stručnosti ho popisuje jako společenskou zprostředkovatelskou funkci. Dále však uvádí, že
tyto funkce se pomalu přesouvají mimo knihovnu na počítači vybavená specializovaná
pracoviště a do domácností. Autor zde také píše o tom, že knihovnické povolání by mělo mít
ochrannou značku tak, jak ji mají jiná povolání, jako například lékaři či právníci. Knihovník
by měl být specialista, který má široké všeobecné, jazykové a odborné vzdělání, zpravidla
vysokoškolské. Nyní je však situace taková, že za knihovníka jsou považování i zaměstnanci
knihovny, kteří vykonávají především manipulační práce. Poté se autor dostává k tomu, čím
je u nás knihovnické povolání historicky ovlivněno. Po druhé světové válce nebyla činnost
knihoven dostatečně podporována a knihovnám scházelo vhodné personální a technické
vybavení. Některé funkce knihoven přebraly nově vznikající specializované informační
instituce. Tak došlo k tomu, že v očích veřejnosti i vlády nemá knihovnické povolání tak
dobrou prestiž a celé toto odvětví je silně podfinancováno. Na závěr je uvedeno, že na
zlepšení situace se musí podílet hlavně sami knihovníci. Autor mluví o větší aktivitě, ochraně
knihovnického povolání, o vzdělanosti a kulturnosti. Také musí být plně pochopeny všechny
změny, kterými dnes knihovnictví prochází.
3.) VASSILAKAKI, Evgenia a Valentini MONIAROU-PAPACONSTANTINOU. Identifying the prevailing
images in library and information science profession: is the landscape changing? New Library
World [online]. 2014,115(7/8), 355-375 [cit. 2016-03-08]. DOI: NLW-03-2014-0029. ISSN 0307-4803.
Dostupné z:
http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,
cookie,uid&db=lxh&AN=99127692&lang=cs&site=eds-live&scope=site
Tento výzkum se zaměřil na literaturu vydanou v angličtině od roku 2000 do roku 2013.
Autorky výzkumu nejdříve vyhledaly v elektronických zdrojích články týkající se tématu
image knihovníků. Mezi hledanými klíčovými slovy bylo např. "image knihovníka“,
„vnímání knihovníka“ nebo „stereotypy knihovníků“. Nakonec bylo vybráno 60 článků.
Autorky si články důkladně pročetly a identifikovaly hlavní témata a subtémata. Mezi hlavní
témata patří vnímání veřejností, vnímání knihovníky, vnímání studenty, masová média. Dále
téma masová média bylo rozděleno na subtémata tištěná média, filmy, noviny, televize, knihy.
Subtéma knihy bylo ještě rozděleno na komiksy, dětské knihy a novely. Každé téma je
podrobněji rozepsáno a autorky blíže popisují, jaké konkrétní články objevily a jak je tam
knihovnické povolání popsáno. Autorky zjistily, že stereotypy týkající se knihovníků se za 13
let nezměnily. Nejčastěji byly prezentovány negativní stereotypy (knihovnice jako staré
panny). Většinou knihovnické povolání vykonávaly ženy, a pokud to byli muži, byli
popisování jako ponuří a mrzutí. Na druhou stranu jsou zde uvedeny i příklady kladného
vnímání. Knihovníci byli v některých zdrojích popisování jako inteligentní, nápomocní,
laskaví a přátelští. Pozitivní stereotypy se hlavně projevují v dětských knihách.
4.) JADIMOVID, Jelena a Ružica PETROVID. Stereotypes of Librarians in the General Public, in Popular
Culture and Scientific Literature of the Librarianship. INFOtheca - Journal of Informatics &
Librarianship [online]. 2014, 15(1), 56-66 [cit. 2016-03-08]. ISSN 1450-9687. Dostupné z:
http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,
cookie,uid&db=lxh&AN=101947538&lang=cs&site=eds-live&scope=site
Článek se snaží ukázat image knihovníků tak, jak je popsána v odborné literatuře, v masových
médiích a v populární kultuře. Píše se zde o negativních stereotypech týkajících se knihovníků
a o tom, že sami knihovníci to snášejí s nelibostí. Článek pojednává o již existujících
výzkumech a dává je do souvislostí. První zmínka o nespokojenosti knihovníka s tím, jak je
vnímáno jeho povolání, je tu datována do doby Alexandrijské knihovny. Dále například
Melville Dewey předpokládal, že se začátkem 20. století negativní stereotypy zmizí. Avšak
sto let poté se knihovníci stále snaží uniknout od těchto předsudků. Výzkumy zaměřené na
veřejné mínění a média ukázaly, že například děti vnímají knihovníky pozitivně. Studenti
vnímají knihovníky také pozitivně, ale netuší, co vše je náplní práce knihovníka. Uživatelé
veřejných knihoven popisovali práci knihovníka jako nudnou, jednoduchou a každý den
stejnou. Na druhou stranu knihovník byl popisován jako užitečný, zdvořilý, laskavý,
přátelský, tichý, konzervativně oblečený a zamilovaný do knih. Zde se už projevují některé
stereotypy. Ukázalo se, že masová média ukazují knihovníky spíše v pozitivním světle.
Knihovníci zde byli popisování jako inovativní, oddaní, organizovaní, s vysokým vzděláním a
nadšení. Zobrazování knihovníků v populární kultuře se však různí. Často se zde vyskytují
stereotypy, kterými je knihovnické povolání tak zatíženo.
5.) MACHÁČKOVÁ, Zuzana. Knihovnické povolání se zaměřením na jeho reálné a fiktivní představitele.
Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních
studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce: PhDr. Anna Stöcklová. Dostupné z:
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/96595/?lang=cs
Tato diplomová práce nejprve popisuje vývoj knihovnického povolání od dob jeho počátků po
současnost. Poté se zabývá otázkou prestiže knihovnického povolání. Také je zde snaha
vymezit úlohu a význam knihovníka v dnešní době. Autorka zde popisuje, jak informační a
komunikační technologie převzaly některé činnosti, které dříve prováděli knihovníci. Definuje
dovednosti a schopnosti, které by měl vykonavatel knihovnické profese mít. V závěru práce
autorka zachytila obraz knihovníka v literatuře a ve filmu. Nabízí zde výčet filmů, seriálů a
knížek, kde nějakým způsobem figuruje knihovník. Také se pokouší o určitou analýzu toho,
jak jsou zde knihovníci zpodobněni. Některé filmové postavy knihovníků popisuje více
podrobně a dokonce uvádí i fotografii. Dochází k tomu, že knihovníci jsou často zobrazováni
jako nevýrazné šedé myšky, přísní a řád milující. Aby tyto stereotypy autorka vyvrátila, jsou
v práci představeni někteří slavní knihovníci. Autorka se také zabývá tím, jak mohou sami
knihovníci přispět k tomu, aby jejich povolání bylo v očích veřejnosti vnímáno lépe.