Informační vzdělávání 11. listopad 2016 Poznámky k přípravě a strategii vzdělávání v informační gramotnosti Témata šitá lekcím v knihovnách na míru Jak být dobrým lektorem? —Co vím o skupině, která má přijít na lekci? —Co vím o klimatu instituce, z níž skupina pochází (škola, firma…)? —Znám zaměření školy a priority např. v ŠVP? —Komunikoval/a jsem předem s „vedoucím“ dané studijní skupiny? Jaký je? —Znám záměry účastníků, které je přivedly na moji lekci? —Vím, jak mám metodicky pracovat s danou skupinou účastníků? —Znám cíl, kterého má být prostřednictvím mé lekce — v naší knihovně dosaženo? — — Důležité otázky před… —J. Piaget —Transmisivnost Konstruktivismus — —Odklon od memorování faktů a přejímání hotových poznatků k podpoře individuálního přístupu a rozvoji klíčových kompetencí —Základní metodická východiska konstruktivismu: činnostní pojetí výuky, zkušenostní učení v reálném kontextu, sebereflexe —Důraz na sociální rozměr vzdělávání (utváření vlastních názorů v konfrontaci a interakci s názory ostatních) —Kompromisní řešení pro informační vzdělávání - konstruktivistická část (aktivizace, úkol) transmisivní (výkladová část) lekce IV — Pedagogická východiska — —Trend a hodnota současného vzdělávání = učení zaměřené na studujícího / žáka (neboli vzdělávaného) — —Mění se role lektora (učitele) a učícího se (student, účastník kurzu) – v poznávacích procesech vyšší míra aktivity studentů (účastníků kurzu) — —Prvky AKTIVNÍHO UČENÍ – viz samostatné PdF ve zdrojích k předmětu — Pedagogická východiska http://www.orangeacademy.cz/img/pyramida.png Lektor a jeho styl vedení lekce • •Je neutrální = nepřispívá vlastními myšlenkami, nekomentuje cizí myšlenky •Zodpovídá za proces edukace •Navrhuje postup a pravidla •Zajišťuje to, že všichni pracují na stejném tématu, stejným způsobem a ve stejnou dobu •Vytváří podmínky pro vzájemné porozumění + shrnuje dosavadní výsledky •Podněcuje aktivitu studentů / účastníků lekce •Usměrňuje problémové studenty •Dovede do cíle lekce učební skupinu navzdory všem úskalím v komunikaci, motivaci i nedorozuměním — Lektor jako facilitátor — —Kdy a jak motivovat účastníky lekce? — —Úvod lekce – práce s úvodním očekáváním —Co od této lekce (od tohoto tématu) očekáváte? —Co byste se mohli dozvědět? —Co byste se mohli naučit? — —Závěr lekce – návrat k očekáváním, účastníci sami hodnotí a odpovídají na otázky z úvodu lekce —Otázka na potřebu udělat něco jinak, aby mohli získat z výuky v lekci více — Motivace Chválit, oceňovat, chválit Sdělování zpětné vazby Organizační forma Podmínky Vztah forma – metoda – edukace —Organizační forma lekce —Frontální výuka – přednáška —Skupinová výuka —Seminář —Workshop —Webinář — Blended learning … — —Metoda výuky v lekci: —Vyprávění —Dialog —Metody kritického myšlení —Problémové metody (zadávání problémových úkolů) … Pojmy •Formy vzdělávání v knihovnách •a jak je využít k dobru věci — —Systematický teoretický výklad disciplíny nebo problému —Ucelená, strukturovaná, jasná, aktuální, odpovídá náročnosti a metodologii —NE monolog —ANO dialog lektora se žáky/studenty —Dialog – podmínkou je kladení otázek, diskuse, společné řešení problému —Předpokladem kvalitní výklad lektora a řízení dialogu/umění vést dialog —Lektorova pedagogická i odborná erudice, zájem o studenty / účastníky kurzu, zájem o jejich učení —Měla by průběžně obsahovat aktivity Přednáška — —Přenést proces učení na účastníky: —Doplňují „bílé“ místo v textu nebo schématu —Uspořádají rozházenou strukturu (slov, vět, tvrzení…) – chaos změní v systém —Odhalují a opravují úmyslnou chybu/chyby v textu, schématu, zadání úlohy apod. —Vyřazují ze schématu tématu údaje, které tam nepatří… —Vybírají z několika navržených řešení to správné a výběr zdůvodní —Odhalují princip předloženého schématu —Identifikují problém a zformulují řešení — Jak „problematizovat“ výklad přednášky? — — —Dejte studentům /účastníkům lekce dostatek ČASU na přemýšlení —Připravte JASNÉ zadání + časový limit —(Zadejte jako povinné všem studentům SŠ poznamenat si řešení) —Vždy zkontrolujte řešení zadané úlohy – např. společně, vyberte několik úloh náhodně apod. — Jak „problematizovanou“ přednášku organizovat? — —Namátkově —Hlasováním předem připraveného zadání s možnostmi a/b/c —Zadáním krátké písemné reflexe všem, lístky s odpověďmi studenti /účastníci lekce dají na hromádku a některý z nich je rychle přečte a odpovědi vyhodnotí a představí — Jak rychle získat odpověď na zadanou otázku? — —Forma výuky, při níž účastníci především vyvíjení vlastní aktivitu s cílem: —osvojit si či prohloubit vědomosti, —osvojit si či prohloubit dovednosti, —získat zkušenost —a nabýt také určitých postojů — Lekce / Seminář — —Kritickému myšlení —Argumentaci —Kooperaci —Interpretaci faktů —Osvojení techniky řešení problémů —Užívání jazykových prostředků přiměřeně vzhledem ke komunikační situaci —Rozvíjení komunikačních dovedností —Aktivní práci s ICT jako nástrojem získávání znalostí z různých oblastí — Co se účastníci na semináři učí? Jak lektorsky posílíme srozumitelnost naší lekce? Jak na logickou stavbu vysvětlovaného vzdělávacího obsahu? — —Správná otázka má být: —Věcně správná —Jazykově správná —Konkrétní —Ne příliš obecná —Měla by aktivizovat myšlení studentů —Položena ve správnou chvíli —Položena na správném místě ve sledu otázek —Být prostředkem individuálního přístupu ke studentům —Měla by podněcovat studenty/účastníky k přemýšlení — Role otázky ve vzdělávacím obsahu lekcí Otázka kvízová: Jak dlouho vydrží aktivní pozornost účastníka lekce při souvislém výkladu? a.) 15-20 minut (je správně) b.) 30-40 minut c.) 50-60 minut Otázky, které se hodí do lekcí Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů Otázky a Bloomova taxonomie Úrovně cílů ve vzdělávání v evaluaci lektora — —Prostorové uspořádání —Otázky k rozproudění diskuse: —Jedna otázka, kterou postupně odpoví všichni – otázka musí být krátká! —Příklady otázek: —Jak byste tuto situaci řešil Vy? —Co vás osobně na tomto tématu zaujalo nejvíce? —Mohl by každý z vás ostatním popsat náplň své práce? —Lektor v roli „Ďáblova advokáta“ —Lektor nebo student píše během diskuse poznámky na flipchart, tabuli… —Studenti se na poznámky odvolávají, podněcuje to jejich názory a další diskusi a účast v ní — Diskuse a jak ji podpořit Jak rozdělit účastníky kurzu do skupin při aktivizační výuce Tipy pro efektivní vzdělávání v knihovnách Uspořádání (forma) vzdělávací lekce — —Důvěřujte svým schopnostem —Nebojte se dělat chyby —Nebojte se přiznat chyby —Nikdy neočekávejte stoprocentní výkon —Radujte se z toho, co jste (se) naučili a co pozitivního máte před sebou —Dělejte pozitivní motivující gesta ve výuce (odměny) —Vyprávějte občas anekdoty —Vneste do lekcí emoce —Plánujte výuku —Veďte si o své lektorské praxi záznamník — Tipy pro začínající i zkušené lektory — —ČERNÝ, Michal, Dagmar CHYTKOVÁ, Pavlína MAZÁČOVÁ a Gabriela ŠIMKOVÁ. Informační vzdělávání pro učitele. Brno: Flow, 2015. ISBN 978-80-88123-07-1. —KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. 2. vyd. v českém jazyce. Praha: Portál, 2010, 152 s. Školství (organizace). ISBN 978-80-7367-712-1. —KOVÁŘOVÁ, Pavla. Trendy v informačním vzdělávání. Zlín: VeRBuM, 2012. ISBN 978-80-87500-18-7. —PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd. Překlad Jiří Foltýn. Praha: Portál, 2013, 562 s. ISBN 978-80-262-0367-4. —PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika: Věda o edukačních procesech. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN 978-80-7367-503-5. —PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-717-8772-8. —ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 155 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4741-000. — — Zdroje - výběr