Klíčové kompetence a IG v kurikulárních dokumentech ČR Předmět Informační vzdělávání 21. 10. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století • •Původ •Funkce •Přehled •Analýza a interpretace •Provazba s cíli vzdělávání Klíčové kompetence – v obecném významu slova •integrované schopnosti a dovednosti uplatňované •v profesním i osobním životě •nejsou striktně vázány na jednotlivý obsah učiva v kurikulárních dokumentech, jsou součástí obecného základu vzdělání jedince v informační společnosti: –komunikativní dovednosti, včetně znalosti cizích jazyků; personální a interpersonální dovednosti; – schopnost řešit problémy a problémové situace; – schopnost využívat při řešení problémů matematických postupů; –schopnost využívat informační technologie, pracovat s informacemi • Pojetí klíčových kompetencí Pojetí klíčových kompetencí Schopnost - Kompetence •Schopnost = předpoklad k výkonu lidské činnosti •Předpoklad existence nebo měření schopností nezaručuje úspěšné jednání v konkrétních situacích – obdobně to platí také pro znalosti (respektive soubory poznatků) a dovednosti •Schopnost lze – v určitém smyslu – považovat za univerzálnější veličinu než kompetenci, stejnou schopnost může jedinec využívat v různých situacích (při různých činnostech) •Kompetence – JE spojena s konkrétní činností či situací Klíčové kompetence •Takové znalosti, schopnosti a dovednosti, s jejichž pomocí je možno v daném okamžiku zastávat velký počet pozic a funkcí a které jsou vhodné ke zvládání problémů celé řady většinou nepředvídatelně se měnících požadavků v průběhu života ve 21. století • Klíčové kompetence a vzdělávání k informační gramotnosti •Klíčové kompetence přesahují definovanou funkční, resp. informační gramotnost •Na rozdíl od informační nebo funkční gramotnosti (a dalších gramotností) se těžko vymezují a měří •To, co zahrnuje funkční, resp. informační gramotnost, se v různých obměnách ve všech vymezeních klíčových kompetencí objevuje •Je proto možné informační gramotnost považovat za součást (jakousi měřitelnou podmnožinu) klíčových kompetencí •Klíčové kompetence můžeme (v jistém smyslu) považovat za pojem funkční, resp. informační gramotnosti nadřazený • •Otázka pro vás: • Je možné rozvíjet klíčové kompetence ve formální výuce na všech stupních škol, nebo je spíše v systému celoživotního učení/vzdělávání? • Kompetenční modely v organizaci • • •Popisují kompetence •(tj. znalosti, dovednosti, zkušenosti, osobnostní charakteristiky) nutné pro požadovaný výkon v dané pozici. • Kompetence v organizaci Kompetenční model v organizaci Kompetenční model v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání Kurikulární dokumenty v systému vzdělávání ČR Národní ústav pro vzdělávání http://www.nuv.cz/: rámcové vzdělávací programy Školské a vzdělávací instituce formálního vzdělávání •Klíčové kompetence (zkratka KK) •Souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti •Výběr KK a jejich pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti •Viz: –Rámcový vzdělávací program pro ZV, GV –Metodika pro podporu tvorby školních vzdělávacích programů pro zájmové vzdělávání • • Klíčové kompetence (KK) •Předpokladem nabytí klíčových kompetencí = důvěra v samostatnost účastníka vzdělávání a v jeho odpovědnost za vlastní učení má možnost spoluutvářet proces svého učení na vlastní odpovědnost, zejména v neformálním učení •Nabývání klíčových kompetencí - celoživotní proces (nové učení a přeučování) • •KK = další vzdělávání přesahující profese •Rozvoj osobnosti • •Ovládnout definitivně klíčové kompetence není možné, neboť proces učení, zejména u kompetencí, nelze ukončit jednou provždy. • Klíčové kompetence a RVP •Podrobné informace o klíčových kompetencích ve vzdělávání na základních školách a gymnáziích podle RVP –http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/klicove-kompetence • Klíčové kompetence systému školství ČR • •Pro předškolní vzdělávání •Pro základní vzdělávání •Pro gymnázia •Pro střední odborné školy •Pro základní umělecké školy… • Klíčové kompetence – ZV a GV •Základní vzdělávání • –Kompetence k učení –Kompetence k řešení problémů –Kompetence komunikativní –Kompetence sociální a personální –Kompetence občanské –Kompetence pracovní – • •Gymnaziální vzdělávání • –Kompetence k učení –Kompetence k řešení problémů –Kompetence komunikativní –Kompetence sociální a personální –Kompetence občanská –Kompetence – k podnikavosti K samostudiu RVP a ŠVP - základní pojmy •Vzdělávací obsah –= učivo + očekávané výstupy z něho • (dřívější podrobné osnovy) •Vzdělávací oblast –= šířeji pojaté téma, skupina „kognitivně blízkých“ oborů •Př.: Člověk a společnost •Vzdělávací obor –= předmět (příp. skupina předmětů) •Příklad pro vzdělávací oblast Člověk a společnost: • Dějepis, Výchova k občanství, integrované obory • Vzdělávací oblasti ve vzdělávacím obsahu RVP ZV Kurikulární dokument pro základní vzdělávání: Školní vzdělávací program (ŠVP) •Identifikační údaje o škole •Charakteristika školy •Charakteristika ŠVP •Začlenění průřezových témat •Školní učební plán (přehled učebních „předmětů“ a počtu vyučovacích hodin pro každý ročník) •Učební osnovy •Hodnocení žáků • Od RVP k ŠVP •Škola rozčlení obsah vzdělávacího oboru RVP do vyučovacích předmětů a rozpracuje, případně doplní v učebních osnovách ŠVP podle potřeb, zájmů, zaměření a nadání žáků tak, aby bylo zaručené směřování k rozvoji klíčových kompetencí. • •Jeden vzdělávací obor = jeden nebo více vyučovacích předmětů, případně může vyučovací předmět vzniknout integrací vzdělávacího obsahu více vzdělávacích oborů (integrovaný vyučovací předmět) • •např. RVP ZV umožňuje propojení (integraci) vzdělávacího obsahu do ŠVP. • RVP a ŠVP - základní pojmy •Integrace vzdělávacího obsahu –Propojení vzdělávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruhů, případně vzdělávacích oborů oblastí •Očekávané výstupy –Stěžejní část vzdělávacího obsahu všech vzdělávacích oborů –Ověřitelné, měřitelné, mají činnostní povahu, využitelné v běžném životě –Vymezují úroveň, které mají všichni žáci dosáhnout prostřednictvím učiva • RVP a ŠVP - základní pojmy •Průřezová témata / PT –Reprezentují v RVP aktuální okruhy problémů současného i budoucího světa –Povinná součást základního i středního vzdělávání –Pomáhají rozvíjet osobnost žáka v oblasti postojů a hodnot – –Otázka: Která témata jsou podle vás ta průřezová? • Průřezová témata •RVP ZV •Osobnostní a sociální výchova •Výchova demokratického občana •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech •Multikulturní výchova •Environmentální výchova •Mediální výchova • •RVP G •Osobnostní a sociální výchova •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech •Multikulturní výchova •Environmentální výchova •Mediální výchova • Vzdělávací program a kompetenční modely •Podmínka: příslušné kompetence jsou transformovány do učebních cílů • •Učební cíle –Výroky popisující způsoby /cesty, jimiž student kurzu/modulu /programu prokazuje zvládnutí dané kompetence ve vzdělávacím prostředí •Učební plány –Postavené tak, že jasně vedou žáky / studenty na požadovanou úroveň kompetence •Význam kompetenčních modelů –Zdroj pro hodnocení vzdělávacího obsahu kurzů –Kritérium srovnatelnosti osnovy vzdělávání (cílů apod.) u různých pedagogů • Kompetence a strategie •Klíčové kompetence –Klíčové kompetence chápeme jako soubor dovedností, vědomostí, schopností, postojů a hodnot, jako komplexní „výbavu“ žáka / studenta / vzdělávaného jedince / jedince – •Výchovné a vzdělávací strategie –Společné postupy na úrovni vzdělávací instituce (např. školy), akceptované pedagogy a uplatňované ve výuce i mimo výuku –Nástroj cíleného utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků/studentů –Formulovány prostřednictvím společně uplatňovaných a upřednostňovaných postupů, metod a forem práce, případně aktivit, příležitostí či pravidel Výchovné a vzdělávací strategie •Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy • •jasně a srozumitelně vymezeno, CO a JAK učitelé společně uplatňují ve výuce • •strategie cíleně směřovány k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků a procházejí celým výchovným a vzdělávacím procesem ve škole, jako např.: –učitelé zadávají žákům takové úkoly, které řeší ve skupinách, jejich výsledky pak prezentují ostatním (KK sociální a personální, komunikativní) –učitelé periodicky požadují po žácích zpracování rozsáhlejší (ročníkové, seminární…) práce, žáci si volí témata jim blízká, používají při tom více zdrojů, které konfrontují, výstupy své práce prezentují i s využitím IT technologií ostatním (KK k učení, komunikativní) –učitelé při hodnocení žákovských prací využívají sebehodnocení žáků, např. formou týdenních plánů, osobních rozhovorů (KK sociální a personální). – • Výchovné a vzdělávací strategie •Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni vyučovaného předmětu • •společné pro všechny učitele daného vyučovacího předmětu •např. v předmětu Český jazyk a literatura (v závorce je uvedena klíčová kompetence, jejíž část tato strategie rozvíjí): –učitel zařazuje do výuky diskusi, žáci si zformulují pravidla pro diskusi, kterými se budou řídit, a vyhodnocují, jak se jim je daří dodržovat (KK komunikativní, občanská, sociální a personální) • •Dosud převažující přístup: –Obsah edukace a pojetí informační gramotnosti zaměřeny převážně na znalost technologií, jejich fungování a použitelnosti ve vzdělávání i reálném životě, a rozvoji kompetencí žáků k jejich používání –Rozvíjí kompetence nutné pro využití digitálních technologií při práci s informacemi, při učení, plnění pracovních úkolů nebo v osobním či občanském životě –Přístup typický spíše pro vymezování digitální (případně ICT) gramotnosti Pojetí informační gramotnosti v českém vzdělávacím prostředí •Neujasněnost vymezení informační gramotnosti • akcentována technologická stránka, vybavenost škol ICT, méně řešen proces edukace informační gramotnosti = informační vzdělávání – co je jeho obsahem??? – Pojetí informační gramotnosti ve školství ČR Pojetí informační gramotnosti ve školství ČR – definice IG •Informační gramotnosti lze samostatně vymezit (akcentovat vybrané kompetence, schopnosti, dovednosti), její obsah se ale prolíná s dalšími základními gramotnostmi, podobně jako je tomu např. u čtenářské, jazykové nebo sociální gramotnosti –JAK KONKRÉTNĚ se prolnutí děje? •Rozvoj informační gramotnosti je vázán na veškerou školní práci žáků napříč všemi vzdělávacími oblastmi •Informační gramotnost nelze vnímat jako jednooborovou problematiku Pojetí informační gramotnosti ve školství ČR – definice IG •Srovnávací východisko: – v matematické, čtenářské a přírodovědné g. = je opěrnými prvky jsou mezinárodní šetření a tetování (PISA, TIMSS, PIRLS), –u jazykové g. = koncept Společného evropského referenčního rámce (SERR) –metodika sociální gramotnosti = vychází z konceptů osobnostní výchovy •Nastavení metodiky pro rozvoj IG = bez možnosti inspirace z pedagogické praxe INDIKÁTORY rozvoje IG v ČR •3 oblasti: –Sledování podmínek rozvoje IG v ekosystému ICT ve škole –Sledování procesu rozvoje IG –Sledování dosažené úrovně IG – •Význam indikátorů: –Dávají jasně definovaný pohled na určitý díl informační gramotnosti –Popisují svým obsahem a cílovou hodnotou očekávaný stav – = stávají se evaluačním nástrojem na úrovni potřeb státu (schopnost získat interpretovatelné informace relevantní k rozvoji informační gramotnosti), – = poskytují autoevaluaci každé škole – INDIKÁTORY rozvoje IG v ČR •Difúzní model integrace moderních technologií do výuky –jeho obsahový základ tvoří on-line aplikace Profil Škola21 (http://skola21.rvp.cz/) •Proces osvojování inovace ve 4 fázích: –1. Začínáme (škola problematiku technologií neřeší) –2. Máme první zkušenost –3. Nabýváme sebejistoty –4. Jsme příkladem ostatním • Indikátor podmínek rozvoje IG Profil Škola21 (http://skola21.rvp.cz/) Profil Škola21 (http://skola21.rvp.cz/) Profil Škola21 (http://skola21.rvp.cz/) •Popisuje úroveň začlenění ICT do chodu školy v pěti oblastech: –1. Řízení a plánování; –2. ICT ve školním vzdělávacím programu; –3. Profesní rozvoj; –4. Integrace ICT do života školy; –5. ICT infrastruktura Difúzní model •Směřují k popisu vzdělávacích strategií (metod, postupů, prostředků), které volí učitel s ohledem na zvolené cíle, jichž mají dosáhnout jeho žáci (jsou ve výuce pozorovatelné, hodnotitelné a měřitelné) •Sedm indikátorů: –1. Práce s informací; –2. Tvorba vlastního obsahu; –3. Práce s digitálními technologiemi; –4. Bezpečnost a etické chování v digitálním prostředí; –5. Řešení problémů; –6. Komunikace a spolupráce; –7. Osobní vzdělávací prostředí žáků a učitelů •+ Třístupňová škála, hodnocení stavu: začínáme; 2nabýváme sebejistoty; jsme příkladem ostatním Indikátory procesu rozvoje IG Indikátory dosažené úrovně IG •Východiska – oblasti definice IG: •identifikovat a specifikovat potřebu informací v problémové situaci •najít, získat, posoudit a vhodně použít informace s přihlédnutím k jejich charakteru a obsahu •zpracovat informace a využít je k znázornění (modelování) problému •používat vhodné pracovní postupy (algoritmy) při efektivním řešení problémů •účinně spolupracovat v procesu získávání a zpracování informací s ostatními •vhodným způsobem informace i výsledky práce prezentovat a sdílet •při práci dodržovat etická pravidla, zásady bezpečnosti a právní normy •využívat potenciálu digitálních technologií • •34 indikátorů •Každý indikátor rozpracován pro čtyři základní úrovně, které odpovídají jednotlivým etapám vzdělávání žáka: –na vstupu do ZŠ, –na konci 5. ročníku ZŠ, –na konci 9. ročníku ZŠ, –na konci SŠ Indikátory dosažené úrovně IG Indikátory dosažené úrovně IG - rozklad •PŘÍKLAD: •Oblast: identifikovat a specifikovat potřebu informací v problémové situaci •INDIKÁTOR: Formulace problému •Popis: Indikátor se zabývá postojem žáka k problematice výukou nastolené. Za ideální lze považovat stav, kdy žák chápe problém jako vlastní a snaží se ho vyřešit. • • Indikátory dosažené úrovně IG – rozklad dosažených úrovní Indikátory dosažené úrovně IG – rozklad dosažených úrovní •PŘÍKLAD: •Oblast: identifikovat a specifikovat potřebu informací v problémové situaci •INDIKÁTOR: Určení typu informace •Popis Žák je schopen již před začátkem práce si uvědomit, s jakým typem informací bude pracovat, jaké nástroje na zpracování bude potřebovat a co bude výstupem. Za nedostatečnou lze považovat např. situaci, kdy žák hledá pouze videa, protože se mu nechce studovat textové informace. • Indikátory dosažené úrovně IG – rozklad dosažených úrovní Úkol k testu i k závěrečnému hodnocení •Prostudování a znalost Metodiky NIQES rozvoje informační gramotnosti v českém školství –http://www.niqes.cz/Metodika-gramotnosti/Metodika-pro-hodnoceni-rozvoje-informacni-gramotno – • Zdroje •Dokumenty Rámcové vzdělávací programy –http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani –http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-gymnazia • •http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/blog/Neformalni_vzdelavani/Klicove_kompetence.pdf •Dokumenty Klíčové kompetence v základním vzdělávání ( na gymnáziu –viz http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/klicove-kompetence • • •