Informační vzdělávání v kontextu výzkumů Informační vzdělávání 9. prosinec 2016 Východisko – cílová skupina žáci •Oblasti výzkumného zájmu –„informační gramotnost“ – absence •Příčinou může být nejednoznačná a roztříštěná interpretace fenoménu informační gramotnost v českém vzdělávacím prostředí (viz absence definice v RVP, určitá definice v metodice NIQES …) • –jiné gramotnosti: •čtenářská, matematická, přírodovědná, počítačová PISA (Programme for International Student Assesment) •Největší a nejdůležitější mezinárodní šetření v oblasti měření výsledků vzdělávání, které v současné době ve světě probíhá •Výzkum jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) •Šetření zaměřeno na zjišťování úrovně gramotností patnáctiletých žáků, kteří se ve většině zúčastněných zemí nacházejí v posledních ročnících povinné školní docházky •Výzkum koncipován tak, aby poskytoval tvůrcům školské politiky v jednotlivých zemích všechny důležité informace o fungování jejich školských systémů •Testování ve tříletých cyklech (pokaždé detailně pouze v jedné z gramotností) •V ČR realizuje testování Česká školní inspekce PISA (od r. 2000) PISA - výstupy aktuálně 2016 (od r. 2000) PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) •Mezinárodní výzkum úrovně čtenářské gramotnosti žáků 4. ročníku základní školy •Čtenářská gramotnost v pojetí PIRLS: –„…schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, a tyto formy používat. Mladí čtenáři mohou odvozovat význam z široké škály textů. Čtou, aby se učili, aby se zapojili do společenství čtenářů a pro zábavu.“ •Proč právě ve 4. ročnících? –Právě v tomto období už žáci ovládají techniku čtení a začínají ho používat jako prostředek k dalšímu vzdělávání •PIRLS organizován Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání – IEA (International Association for the Evaluation of Educational Achievement) •ČR – národní koordinační centrum v rámci v rámci České školní inspekce •Testování v pětiletých cyklech (od 2001, v 2006 bez české účasti) PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) •Přehled aspektů čtenářské gramotnosti • V rámci takto vymezené čtenářské gramotnosti lze rozlišit tři aspekty, které se při čtení uplatňují: – účely čtení, – postupy porozumění, – čtenářské chování a postoje PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) •Účely čtení •záměry, s nimiž čtenáři přistupují k četbě •konkrétnímu účelu zpravidla odpovídá i určitý druh textu, jehož četbou lze daný účel naplnit •PIRLS se soustředí na dva účely čtení v škole i mimo ni: –A) čtení pro získání literární zkušenosti (čtení ze zájmu a pro radost) –B) čtení pro získání a používání informací (čtení jako nástroj vzdělávání) – •Postupy porozumění •ve výzkumu PIRLS jsou to činnosti, které čtenáři provádějí při četbě textu, aby porozuměli jeho významu •sledovány čtyři postupy porozumění: –l vyhledávání informací –II vyvozování závěrů –III interpretace –IV posuzování textu • • •Účely čtení a postupy porozumění tvoří ve výzkumu PIRLS základ písemného testu • čtení s porozuměním. Všechny čtyři postupy jsou sledovány v rámci obou účelů čtení. • Prakticky to znamená, že každý účel je v testu reprezentován jiným druhem textu (literárním nebo •informativním) a ke každému textu je položeno několik otázek, které jsou zaměřeny na různé postupy •porozumění. Procentuální zastoupení účelů čtení a postupů porozumění v testech PIRLS a prePIRLS PIRLS - Čtenářské chování a postoje •Čtenářské chování a postoje: –vedou děti ke čtení, přispívají k celoživotnímu čtenářství a napomáhají plnohodnotnému uplatnění jedinců v rámci vzdělané společnosti. –ve výzkumu PIRLS zjišťovány prostřednictvím dotazníků PIRLS - Čtenářská gramotnost a prostředí internetu •V řadě zemí hledají děti informace na internetu ještě před zahájením školní docházky •Ve čtvrtém ročníku již mnoho žáků dává přednost internetu a jiným elektronickým informačním zdrojům před tradičními tištěnými zdroji – ve škole i mimo ni •Zařazování čtení internetových textů do výuky a do vzdělávacích standardů •Hledání možností, jak v dalších cyklech výzkumu PIRLS obohatit test o informativní texty prezentované prostřednictvím internetu Ukázka - sekundární analýza PIRLS ČR (2011) http://www.csicr.cz/html/Sekundarni_analyzyPIRLS_TIMSS/flipviewerxpress.html Ukázka - sekundární analýza PIRLS ČR (2011) http://www.csicr.cz/html/Sekundarni_analyzyPIRLS_TIMSS/flipviewerxpress.html Uvolněné testové úlohy PIRLS http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PIRLS/Uvolnene-testove-ulohy/Cteme-nejen-v-hodin ach-ceskeho-jazyka Ukázka testové úlohy - otázky Ukázka testové úlohy - otázky Ukázka testové úlohy - otázky Ukázka úloh Ukázka úloh Ukázka úloh Ukázka úloh Ukázka úloh TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) •Mezinárodní úrovně znalostí a dovedností žáků 4. a/nebo 8. ročníku základní školy v matematice a v přírodovědných předmětech •Cyklus čtyřletý •Koordinace: Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání (The International Association for the Evaluation of Educational Achievement – IEA) •ČR: Česká školní inspekce •Kromě úrovně znalostí žáků se zjišťuje i vliv domácího prostředí, postoje rodičů apod., což umožňuje zjistit informace například o selektivitě vzdělávání Národní zpráva http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/TIMSS/Narodni-zpravy/Narodni-zprava-TIMSS-2015 ICILS (International Computer and Information Literacy Study) •Mezinárodní šetření dovedností žáků v oblasti počítačové a informační gramotnosti (CIL). •První mezinárodní komparativní studie sledující připravenost žáků na život v informační společnosti – tj. schopnost používat počítače k vyhledávání, vytváření a sdílení informací za účelem úspěšného fungování jedince doma, ve škole, na pracovišti a ve společnosti •Cílová skupina: žáci 8. ročníku základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií •Koordinátor: Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (The International Association for the Evaluation of Educational Achievement – IEA) •ČR: Česká školní inspekce •Cíle šetření: –zjišťuje rozdíly ve výsledcích CIL jednak mezi jednotlivými zeměmi, jednak mezi školami v rámci jednotlivých zemí tak, aby zjištěné rozdíly mohly být dány do souvislosti se způsobem poskytování vzdělávání v oblasti CIL –zjišťuje souvislost mezi úspěšností žáků a různými aspekty vzdělávacích systémů, technologickým zázemím škol, rodinným zázemím a individuálními charakteristikami žáků Žáci a ICT Sekundární analýza výsledků mezinárodních šetření ICILS 2013 a PISA 2012 Výsledky, závěry, doporučení Žáci a ICT Sekundární analýza výsledků mezinárodních šetření ICILS 2013 a PISA 2012 Výsledky, závěry, doporučení Dostupnost a využívání ICT dle PISA 2012 a ICILS 2013 PISA + ICILS PISA + ICILS PISA + ICILS •Česká republika patří k zemím, kde žáci využívají počítač k volnočasovým účelům v nadprůměrné míře •Mezi patnáctiletými žáky ze všech zemí OECD využívají ICT k volnočasovým aktivitám dokonce v nejvyšší míře •Konkrétní činnosti: čeští žáci vynikají ve stahování hudby, filmů, her či softwaru z internetu a v získávání praktických informací na internetu (alespoň jednou týdně se těmito aktivitami zabývá 84 %, resp. 81 % žáků) •Využívání informačních a komunikačních technologií ve školách: 96 % českých žáků má ve škole přístup ke stolnímu počítači, přenosnému počítači či tablet •Podíl žáků, kteří tyto technologie ve škole využívají, je v mezinárodním srovnání nadprůměrný, a to jak v případě čtrnáctiletých, tak patnáctiletých žáků •Porovnání uživatelů stolních a přenosných počítačů: žáci, kteří ve škole využívají výhradně tablet či notebook, vykovávají jednotlivé činnosti častěji než ti, kteří ve škole využívají výhradně stolní počítač •Např. s procvičováním učiva na počítači se alespoň jednou týdně setkáme u 26 % žáků využívajících stolní počítače, zatímco mezi jejich vrstevníky využívající přenosné počítače je tento podíl 38 % PISA + ICILS Zkoumání úspěšnosti / neúspěšnosti škol Vědomostní úrovně, ukázky testů http://www.csicr.cz/html/timss/flipviewerxpress.html Výsledky zemí Závěry ICILS + PISA •Uvedená zjištění do určité míry boří všeobecný předpoklad o tom, že ve školách, v nichž žáci používají počítače ve vyšší míře (při výuce i doma), dosahují žáci lepších výsledků. •Nelze tvrdit, že využívání ICT ve výuce či mimo ni je automaticky spojeno se zvýšením kvality vzdělávání a obecně lepšími výsledky. •Nadprůměrné používání počítačů je spojeno s významně horšími výsledky, na druhou stranu přiměřené využívání počítačů ve škole je přirozeně prospěšné. •Používání ICT je spojeno s lepšími výsledky žáků pouze v určitých kontextech – např. slouží-li počítačové programy či internet jako podpůrný prostředek ke zvýšení studijního času. •Z tohoto hlediska se jako stěžejní ukazuje role učitele. Jedním z vysvětlení může být fakt, že i učitelé potřebují podporu, čas a motivaci na to se naučit, jak ICT při hodinách využívat efektivně. Tak, aby ICT stále podporovaly proces učení žáků. •Lze se domnívat, že právě způsob a kvalita využívání počítačů (ať už při výuce nebo mimo ni) je jedním z důležitých faktorů ve vztahu používání ICT a výsledků žáků. Zjištění, že vyšší míra používání počítačů neznamená nutně lepší výsledky, lze interpretovat tak, že školy, kde žáci dosahují horších výsledků, zapojují ICT nástroje do výuky z důvodů jejího zkvalitnění či případně také zatraktivnění. Naopak školy, na nichž studují spíše žáci s lepšími výsledky, nemusí tuto potřebu tolik pociťovat. TALIS (Teaching and Learning International Survey) •Mezinárodní šetření o vyučování a učení •projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) •Cyklus šetření: pětiletý •První mezinárodní výzkum, ve kterém jsou učitelé a ředitelé přímo dotazováni na školní prostředí, kde probíhá vyučování, a podmínky, ve kterých učitelé a ředitelé pracují •Význam výzkumu: –Zpětná vazba, která má sloužit jako podklad ke zlepšení podmínek pro učitele, zvýšení jejich spokojenosti při vykonávání své profese, a tím zefektivnění celé vzdělávací politiky. –Doplnění důležitých informací k porovnávání vzdělávacích systémů jednotlivých zemí a identifikace příkladů dobré praxe TALIS http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/TALIS •Setření s dotazníkem pro učitele vyučující na 2. stupni základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a pro ředitele škol •Cíl: poskytnout vhled do situace učitelů a škol v různých zemích, umožnit mezinárodní srovnání a případně dát impuls k některým pozitivním změnám ve vzdělávací politice • •Poprvé: v roce 2008 bez účasti ČR, poté včetně ČR 2013 –Účast za ČR: 220 škol; výběr škol provedla společnost Statistics Canada; náhodný stratifikovaný výběr Témata výzkumu TALIS •Hodnocení práce učitelů ve školách a forma a charakter zpětné vazby, které se jim dostává, jakož i využití výsledků těchto procesů k odměňování a profesnímu rozvoji učitelů •Množství a typ profesního rozvoje, který mají učitelé k dispozici, a jejich potřeby a bariéry v přístupu k dalšímu vzdělávání •Dopad vlivu koncepčních kroků a postupů na úrovni školy, zejména ze strany vedení škol, na prostředí výuky ve školách a na práci učitelů •Vytváření a podpora efektivního vedení škol v době, kdy dochází k delegování zodpovědnosti a tím k decentralizaci vzdělávací autority •Míra dopadu současných trendů ve školním vedení a managementu na učitele •Profily zemí s ohledem na vyučovací praktiky, aktivity, potřeby profesního vzdělávání, přesvědčení a postoje; a rozdíly, které v těchto oblastech vykazují různí učitelé dle sledovaných charakteristik Výzkum Ministerstva informací a STEM/MARK •Probíhal v roce 2005 •Cíl: informační a počítačová gramotnost obyvatel ČR (potíže s definicemi PG a IG) •osloveno 15 tisíc osob mezi 18 a 60 lety, 500 osob 15 až 17ti letých a 500 osob nad 61 let •Ve druhém kole verifikační studiové testy s dalšími 500 •Dotazování probíhalo pomocí telefonu. •6 oblastí gramotnosti (informační / počítačové) •Za informačně/počítačově gramotné obyvatele označeno pouze 27 % respondentů •Potencionálně gramotných 39 % respondentů •V kategorii pod 18 let 55 % informačně gramotných osob •V kategorii seniorů 2 % IG •Další data umožňují srovnávat různá povolání a obyvatele z jednotlivých krajů •62 % uživatelů se pomocí PC vzdělává •74 % získalo potřebnou gramotnost na školác •Nejhorší výsledky v oblasti zpracování tabulek a grafů a v práci s internetem, nejlepší pak ve zpracování textu •Více viz http://ikaros.cz/vyzkum-mi-cr-a-stemmark Výzkumy komise IVIG při AKVŠ http://www.akvs.cz/komise-iniciativy/komise-ivig/ •Roku 2004 a 2005 dva projekty pilotních průzkumů stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů –http://akvs.cz/komise-iniciativy/komise-ivig/pruzkumy-iv-a-ig/informacni-vzdelavani-na-vs/ •Nízká návratnost - pouze 45 % z 900 oslovených respondentů •Zjištění: úroveň informační gramotnosti ovlivňuje délka studia, kurzy práce s informacemi, frekvence využívání knihovny a subjektivní hodnocení důležitosti informační gramotnosti • •V letech 2006, 2008, 2010 a 2012 - dotazníkový průzkum zaměřený na zmapování situace v oblasti vzdělávacích aktivit vysokoškolských knihoven –Překážky rozvoje IG: malý oddíl spolupráce knihoven a VŠ pracovišť, nezařazení kurzů IG do kurikula oborů