Prvotisky Princip vynálezu knihtisku • Vycházel ze zákonitostí tisku z výšky • Pohyblivé litery (samostatné kovové litery podle jedné matrice – sériově vyráběné) • Vynález liteřiny, slitiny z níž se písmena odlévala (olovo + cín + antimon) • Vynález nového typu barvy (lněná fermež + saze) • Vynález tiskové formy (sazba) • Sestrojení tiskařského lisu • Princip fungoval beze změn až do 19. století Mohuč • Johann Gutenberg (1397/1400- 1468) • Johann Fust (1400-1466) od roku 1456 majitel Gutenbergovy dílny • Petr Schöffer (1425-1503) od roku 1451 Gutenbergův žák, roku 1455 si vzal jedinou Fustovu dceru Christinu a postupně přebral Gutenbergovu dílnu Vynález knihtisku Franciscus Philelphus: „Předsevzal jsem si koupit z těch knih, které se dnes bez námahy a psacího náčiní, pouze pomocí určitých forem, jak zní odborný výraz, vytvářejí tak, aby člověk mohl věřit, že vyšly z ruky nejšikovnějšího opisovatele.“ Tiskař Žaltáře z roku 1487 (tiskař dříve označován jako Jan Jonata z Vysokého Mýta): „ Jsú pak knihy tyto ne perem psány ani obyčejem obecným skrze písaře způsobeny, ale rytými ve tvrdém kovu literami velmi vtipným během učiněny a vytiskány“ Šíření knihtisku • 1440 vynález knihtisku • 1447 Německo • 1465 Itálie • ca 1468 Švýcarsko • 1470 Francie • 1472 Španělsko • 1473 Belgie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko? • 1476 (1468?) Čechy • 1477? Slovensko • ca 1480 Portugalsko • 1482 Dánsko, Rakousko • 1483 Švédsko • 1486 Morava • 1491 Chorvatsko … • Do roku 1500 existovalo přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech. PRVOTISKY Tisky vydané do roku 1500 = in cunabulis = v kolébce (v plenkách) = Wiegendruck pojem INKUNÁBULE poprvé použil münsterský děkan Bernard von Mallinckrodt ve svém traktátu v roce 1639 „De ortu et progresu artis typographiae“ V 19. století Václav Hanka přeložil termín inkunábule jako prvotisk. PRVOTISKY Tisky vydané do roku 1500 (1447–1500) v celé Evropě na 252 místech více než 1100 tiskáren (jedná se ca o 27 500 titulů – dochováno ca 500 000 sv.) průměrný náklad prvotisků – 300 ks • Tiskař závislý na individuálních objednávkách • Tisk = živelný proces omezený max vrchnostenskými privilegii a cenzurou Produkce prvotisků: Itálie 37% ; Německo 32% ; Francie 19% ; Čechy 39 prvotisků ; Morava 26 prvotisků Prvotisky - produkce Produkce: 50% teologie a náboženská výchova 30% antičtí autoři 10% právnické spisy 10% naučná díla Autoři: Donatus, Alexander de Villa Dei, Cicero, Albertus Magnus, Vergilius, Aristoteles, Jacobus de Voragine • Bible, hodinky, misály, minuce (nástěnný kalendář s vyznačenými dny vhodnými pro pouštění žilou – lat. minutio sanguinis = vypouštení krve) PRVOTISKY - Nápodoba psané knihy (tiskaři zpočátku nemají jinou ambici) - prázdná místa pro iniciály, místa pro iluminace… => vizualizace sazby byla individuálním dílem rubrikátora, liniový dřevořez zdokonalovali iluminátoři a koloristé - členění textu => biblické texty tištěny dvousloupcově, antičtí klasici v jednom sloupci - členění textu – Gutenberg standardizoval délku řádku i mezer mezi slovy - tiskové písmo vychází z psacího – textura, antikva, švabach, bastarda, rotunda, gotikoantikva - první prvotisky nemají titulní stranu (chybí údaje o autorovi, názvu… - informace v incipitu a excipitu) - První tiskařské a autorské údaje se objevují na konci textu KOLOFON Titulní listy prvotisků Domalované iniciály a rubriky Iluminace reprezentanty Červeno-černý tisk Rukopisné vpisky, ukazovací ručičky Kolofon a signet Hledání podoby knihy (chyby v prvotiscích – tisk strany, kvalita tisku) Emancipace tisku od rukopisné knihy • Snižování ligatur, propojení sazby s iniciálou, dekorem, ilustrací • Zavedení titulní strany, kustody, knižní formáty • Odpadají rukodělné zásahy • Od 60. let 15. stol. se v textu objevují ilustrace – dřevořezy • Do tištěné knihy pronikají národní jazyky Dřevořezy v tisku Mathias Huss: Danse macabre (Lyon 1499) – Tanec smrti - na jednom z dřevořezů se nachází nejstarší vyobrazení tiskárny a knihkupeckého krámu • 15. století - tiskař, nakladatel a knihkupec jsou jedna a táž osoba. • Nakladatel a tiskař potřeboval odbyt pro tištěný náklad – hledal pro něho co nejširší oblast. • Tiskař sám zodpovídal za distribuci nezávadných tisků • Tiskaři měli ve svých službách pevně placené cestující, kteří obchodovali s knihami, navštěvovali církevní slavnosti a výroční trhy. • Vedle cestujících vedli obchod s tisky, zvláště lidovými, také kramáři. • Nakladatelé poskytovali již roku 1498 prodavačům rabat. DISTRIBUCE KNIH KOČOVNÍ TISKAŘI • fenomén 15. a poč. 16. století • mění místo podle zakázek – poptávka • mobilní zařízení tiskárny, které umožnilo přesun a tisk tam, kde se tiskárny objevují až později • Simon Bevilacque (Pavie, Vicenza, Benátky, Lyon) • Konrad Baumgarten (pocházel z Rottenburgu, Gdaňsk, 1500 Olomouc, kde vydává latinské a německé tituly, 1503 Vratislav, Frankfurt nad Odrou) • Jan Alacraw (Vimperk 1484 – tři tisky (dva latinské a česká Minuce na rok) tištěné rotundou, český text s chybami) Tractatus peroptimus de animabus exutis a corporibus … Pataviensi : [Johann Alakraw et Benedictum Mayr], 1482 Prezentace knih = nakladatelské seznamy a knižní oznámení • Knihkupci vydávali o prodávaných knihách nejprve psané seznamy, později je tiskli. • Struktura: oslovení klientely a stručná výzva ke koupi („Ti, kdo mají zájem … Ti kteří chtějí číst/koupit zajímavé knihy … , ať příjdou …“), kniha/seznam knih, vzorník písma nebo výzdoba, adresát, prodejní místo, prosby • V prvních tištěných seznamech se veřejnosti sdělovalo, co vyšlo, co vyjde, nabízené spisy se vychvalovaly; bylo v nich ponecháno prázdné místo, aby obchodní cestující mohl vepsat svou adresu v místě, kde obchodoval • V seznamech také nebývá uvedena cena knih • Knižní oznámení byla tištěna v plakátové jednostranné formě v latině, němčině, příp. dalších jazycích První jednotlivé vydavatelské knižní oznámení: Johann Mentelin, Štrasburk, 1469 – oznámení na dílo Astesana de Asta: Summa de casibus (Příručka pro řešení výčitek svědomí) • 1447-1450 první rukopisné oznámení Diebold Lauber: „Kdo by rád získal velké anebo malé knihy, světské anebo duchovní, krásně malované, ten je všechny najde u Diebolta Laubera, písaře na hradě Hagenau“ • 1469 první tištěné knižní oznámení – Johann Mentelin: „Ti kdo chtějí koupit skutečně zajímavou knihu …“ • 1470 Petr Schöffer v Mohuči vydal seznam svého nákladu bez udání cen. • 1470-1471 tištěný seznam knihkupce Heinricha Eggesteina ve Štrasburku. • 1471 seznam vydává augsburský tiskař Gunther Zeiner a uvádí na něm i místo prodeje – stálé knihkupectví v tiskárně • 1501 vydal olomoucký knihtiskař Konrad Baumgarten seznam svých knih. Prezentace knih = nakladatelské seznamy a knižní oznámení • Variantou seznamů je propagace jednotlivé knihy s důrazem na její vyhotovení, kvalitní zpracování i zajímavost díla • Na vydání významné publikace byli čtenáři upozorňováni předem = ohlášení knihy (mohučský Peter Schöffer 1470 oznamuje vydání Listů sv. Hieronyma: „budou kompletnější, přehlednější, hodnověrnější jak všechny předtím vydané …“) • Knižní oznámení nesloužila jen čtenářům, ale i knihkupcům Knihtisk v Německu Německo bylo centrem knihtisku odkud se knihtisk šířil do Evropy centra: Mohuč, Bamberg, Štrasburk, Kolín nad Rýnem, Norimberk Filiálky německých tiskařů mimo své město i mimo Německo (Fust , Schöffer, Koberger – Paříž) Štrasburk – tamní písař a notář Johann Mentelin zde roku 1460 založil tiskárnu, latinská a německá Bible 1466 Německá bible byla první tištěnou biblí v národním jazyce Bamberk – Heinrich Keffer vytiskl 1458-1460 36-řádkovou bibli, podoba jeho knih ovlivnila české tisky Albrecht Pfister byl první, kdo tisk opatřil ilustracemi – bajky Ulricha Bonera: Der Edelstein (1461) s 203 dřevořezy Anton Koberger (1440/1445 – 3. 10. 1513) • Norimberský tiskař • rozmach ilustrace • Jako jeden z prvních spojil tiskárnu s nakladatelskou a knihkupeckou činností – rozsáhlá distribuční síť (vlastnil asi 20 lisů, disponoval nejméně třiceti druhy tiskového písma, zaměstnával ca 100 pracovníků) • Známe od něj přes 220 titulů – Norimberská bible, Schedelova Liber chronicarum Knihtisk v Itálii Do Itálie zavedl knihtisk roku 1465 Konrád Swendheym a Arnold Pannartz, kteří zřídili tiskárnu v benediktinském klášteře sv. Scholastiky u Subiaca zdokonalení tiskového písma – antikva vysoká úroveň tisku Italští tiskaři (Řím, Benátky) Nicolas Jenson, Lucantonio Giunta, Erhard Ratdolt a Aldus Pius Manutius, Giambattista Bodoni Aldus Pius Manutius (1449–1515) • Benátky • Pro jeho tisky se vžilo označení ALDINKY • Jeden z nejslavnějších humanistických tiskařů – obklopen okruhem učenců • Vydávání klasiků a latinských i italských autorů • Jeho tisky mají vysokou typografickou úroveň – uplatnil široký repertoár interpunkčních znaků. Sazba a dekor se vzájemně doplňovaly – propojenost tisku jako celku. => umělecká úroveň tisku • Ediční kritická vydání, bezchybné korigované texty • V dílně Alda Manutia byla vytvořena kurziva • Tiskne na folia i osmerkový formát Knihtisk ve Francii centra: Paříž, Lyon 1470 Ulrich Gering, tiskárna při Sorboně první francouzský tiskař byl Pasquier Bonhomme 1481 tiskl v Paříži Jean Dupré 1485 Guy Marchant Další tiskaři: Jodocus Badius Ascensius, Henri Etienne, Geoffroy Tory, Fournier, Didotové Nicolas Jenson (1420-1480) Karel VII. jej údajně poslal do Mohuče, aby se vyškolil v umění knihtisku a zavedl ho ve Francii. Působil v Benátkách, kde vytvořil spolu s Manutiem antikvu (již nejde o reprodukci humanistických kaligrafických předloh, jedná se o písmo přímo určené pro tisk). JOHANN FROBEN (1460–1527) • Basilej • Tiskárna vydala přes 320 publikací – vysoká úroveň výzdoby (např. Hans Holbein ml.), ediční, sazečské i korektorské práce • Ediční politiku i estetickou úroveň knih ovlivnilo jeho přátelství s Erasmem Rotterdamským Knihtisk v Čechách První český tisk: Guido de Colonna: Kronika trojánská, Plzeň 1467/1468 Ze 44 prvotisků vzniklých v Čechách je jen 5 latinských, 39 českých => vývoj literatury v národním jazyce. V oblibě jsou řečtí a římští klasikové, Bible a náboženské texty, praktické příručky České země byly odbytištěm německých inkunábulí zásluhy za rozšíření knihtisku v Čechách: pražské tiskařské dílny, měšťané, univerzita Centra: Plzeň, Vimperk, Praha, Kutná Hora, Brno Guido de Colonna: Kronika trojanská (Historia destructionis Troiae), Plzeň 1467/nebo 1468 – domalovaná a jediná tištěná iniciála 70. léta 15. století – EMANCIPACE PSANÉ KNIHY • snižování ligatur, minimalizace zkratek • odpadají rukodělné zásahy • propojení sazby s iniciálou, dekorem, ilustrací • zavedení titulního listu • knižní formáty, typizace knih (např. kvartový formát pro novinové letáky,…) • kodifikování grafické konstrukce knihy (němečtí a italští tiskaři) • spolupráce mezi tiskárnou a knihařem => jednotící prvky, které vizualizovaly vnitřní strukturu knihy (číslování listů, kustod, norma, reprezentanta, archová signatura, záhlaví) 15./16. století • V roce 1480 vyšlo 8000 knih v průměrném nákladu ca 200 kusů. Knihy se hromadily ve skladech, nenacházely kupce a tiskárny končily úpadkem • Čas knihy jako přepychového předmětu skončil a z knihy se stal užitkový předmět • V 16. století se zvyšuje nabídka knih na trhu, ale i poptávka po knihách – rozšíření čtenářské obce • Knihtisk ztrácel individuální umělecký charakter a do poloviny 16. století se transformoval na principech kolektivní práce • Od 16. století platilo, že vznik tiskárny zakládalo privilegium panovníka, od 18. století koncese udělovaná nejvyšším státním orgánem (gubernium) • Renesanční kniha definitivně opouští od nápodoby rukopisů. Písmo nekopíruje kaligrafické předlohy, je konstruováno v souladu s možnostmi výroby kovové litery