Chování • Chování – humanitně: měřitelná aktivita organismu, projevující se jako reakce na podněty (vnitřní, vnější). Zkoumá fyziologie, psychologie. • Nelze se nechovat – chování je fenomén • v psychologii zkoumáno v rámci behaviorismu, empirické studium vztahů mezi stimuly a reakcemi Informační chování - IB • Zpracování a využívání informací: projev života organizmů • Informační chování člověka – úroveň: - individuální - skupinová (organizace, komunity) • Kontexty: – informační zdroje (typy) – elektronické informační prostředí – média – různé místa, prostory – pracovní skupiny Informační chování - HIB • Chování člověka, systému či organismu ve vztahu k informačním zdrojům a informacím (Steinerová, 2005) • Široký význam: interakce lidí s informačními systémy a zdroji v sociálních situacích • Užší význam: informační chování člověka při hledání informací (interakce člověk zdroj/systém) - sociálně podmíněné - situačně podmíněné - kulturně podmíněné Informační chování • Víceúrovňová integrovaná lidská aktivita vyplývající z adaptace člověka na informační prostředí • Obsahuje senzomotorické, neurofyziologické, kognitivní, afektivní a sociální složky • Integrující prvek: konstruktivní hledání významu informací • Včlenění do komunikačních aktů, řešení problémů, životních situací, institucí • Výzkum: - uživatelů - užívání informací - informačních potřeb Interdisciplinarita IB • Sociologie • Psychologie • Sociální psychologie • Filozofie • Kognitivní vědy • Informatika • Sémiotika • Amanda Spink - Information Behavior: An Evolutionary Instinct: http://vimeo.com/20345433?ab Trojvrstevný model IB Ložiskový model (Wilson, 1999) Informační chování Chování při vyhledávání inf. Chování při inf. průzkumu • informační chování (information behavior): využívání jakýchkoliv informací, komunikování a řešení běžných problémů - Záměrné, vědomé (komunikace s okolím se záměrem získat informace; aktivní vyhýbání se informacím) - Nezáměrné, pasivní (sledování TV či poslouchání rádia bez konkrétního záměru získání informace) • vyhledávání informací (information seeking): cílevědomé a aktívní vyhledávání informací • informační průzkum (information search): interakce uživatele a systému/služby • 3 paradigmata: • systémové/zdrojové • na uživatele zaměřené – konstruktivní, aktivní uživatelé, subjektivní informace, holistický pohled na zkušenost, interní poznání, situační, systematická individualita, kvalitativní výzkum • kognitivní výzkumy – znalostní struktury – model světa • sociální přístupy - informování praxe, sociální, sociokulturní a sociolingvistické přístupy • interpretativní kontext – Chatman: informační chudoba, life in the round theory, teorie normativního jednání • sociální konstruktuvusmus: použití informací, informační území, teorie sociální sítě • vícefaktorové přístupy – informační ekologie Informační potřeba • Vznik informační potřeby: 1. Nicholas Belkin - anomální stav poznání (Anomalous States of Knowledge – ASK): uživatel si uvědomuje anomálii ve úrovni poznání. Motivuje ho k nalezení potřebné informace, následuje zhodnocení, zda anomálie stále existuje. 2. Brenda Dervin - diskontinuita, mezera v poznatcích: člověk naráží na kognitivní mezeru v poznatcích (cognitive gap), a začíná vnímat informační potřebu Dervinová klade důraz na kognitivní dimenzi informačního chování: Informační potřeba • pojmová nekonzistentnost – kognitivní struktury nedostatečné k dosažení cíle, splnění úkolu • situace nedostatku poznatků pramenící z potřeb osobnosti (kognitivní aj.) nebo skupiny • inf. potřeba není primární potřebou, pramení z potřeb jiného druhu • druh sociogenních a psychogenních potřeb Stupně informačních potřeb • Robert S. Taylor: • „Fyzická“ (visceral) – vágní druh nespokojenosti, která je nevyjádřená • Vědomá (conscious) – formulace potřeby je vyjádřena jako nejednoznačná a neuspořádaná specifikace • Formalizovaná (formalized) – konstrukce formalizované potřeby, vyjádřená jako “kvalifikovaný and racionální” specifikace potřeby • Kompromisní (compromised) – kompromisní potřeba, která je vyjádřena dotazem v pojmech odpovídajících organizaci informačního systému (tj. knihovní sbírky nebo databáze). HII – Human information interaction • HBI – výzkumná tradice, specifické formy interakce, pozitivistické • extensionální definice – vyjmenovává entity, tvořící definovaný objekt (potřeby, hledání, použití inf.) • Chování – externí, pozorovatelné činnosti • HII – multidisciplinární – HCI, komunikační a mediální studia, informační politika, management, systémy • dynamická, otevřená doména • zahrnuje existující i nově vznikající výzkumy a tradice • Každá forma interakce • Intencionální definice – kritéria pro rozhodnutí, zda entita náleží definovanému objektu • Interakce – smysluplné aktivity, které jsou výsledkem fyzických a biologických příčinných řetězců Informační potřeba • metafora vytváření smyslu (sense-making): mezera musí být překonána zajištěním nové informace. Cílem není zisk informace, ale pochopení smyslu situace – dynamický proces formulování problému a postupného učení. tvorba osobního úhlu pohledu Způsoby hledání informace • Získávání informace (acquairing) – málo používané. Jak se lidé snaží dostat k informaci, shánění informací • ALE: nezahrnuje hledání informace bez snahy ji získat (surfing) či získání informace bez hledání (encountering) – různé motivy, interakce a výsledky • hledání informace (seeking) – cílené hledání za účelem podpory rozhodování, snaha objevit a získat přístup k informaci • průzkum informace (searching) – interakce mezi uživatelem a počítačovým informačním systémem Způsoby hledání informace • prohlížení informace (surfing) – prohlížení zdroje informace, zjišťování, co obsahuje, bez zaměření na konkrétní rozhodnutí. • př. prohlížení výloh obchodů, prohlížení ranních novin, přepínání TV kanálů. • motiv – zjistit co je ve zdroji, všeobecné informování bez očekávání, že nalezené informace pomohou při konkrétním rozhodnutí. • důsledky pro design informačních systémů – systém podporující široké zobrazení toho, co je dostupné • studováno zatím jen výzkumníky trhů a reklamními obchodníky – nedostupné, zaměřené na zisk a tedy vlastnicky chráněné Způsoby hledání informace • vybírání informací (browsing) – cílené prohlížení za účelem podpory rozhodování, strategie vyhledávání informací. • v empirických výzkumech složité odlišit od prohlížení informací – důvody pro vybírání informací schovány v mysli osoby. • př. prohlížení výloh obchodů kvůli nalezení nového druhu riflí, čtení ranních novin kvůli zjištění stavu ekonomiky • důsledky pro design informačních systémů – systém pomáhající nalézt správný směr prohlížení Způsoby hledání informace • hledání orientačních informací (seeking of orienting) - tvorba pasivního monitorovacího systému zaměřeného na každodenní události – jak se věci dnes mají? • orientační informace – informace týkající se současných událostí • praktická informace – slouží k řešení konkrétních úkolů Způsoby hledání informace • setkání s informací (encountering) – naražení do informace, když ji nehledáme, která může řešit konkrétní problém • př. nalezení telefonního čísla, které budeme zítra potřebovat, nalezení obchodu se zdravou výživou, když jdeme do divadla, objevení informace, když si čteme pro zábavu • alternativní názvy: šťastná náhoda (serendipity), náhodné sbírání informací (casual informationgathering), pasivní informační vyhledávání (passive information-seeking) • problém zkoumání – setkání se objevuje nečekaně Způsoby hledání informace • hodnocení informace (evaluating) – posuzování, zda je či není dokument relevantní problému, který tazatel chce řešit • výběr informace, která je důležitá z velkého množství vyhledaných informací (knihovní katalogy, bibliografické databáze, web) – specifické požadavky na informaci nejsou vyjádřeny dotazem • teorie relevance – hlavní koncept informačního vyhledávání (IR) Způsoby hledání informace • používání informace (using) – interakce s informací za účelem rozhodnutí, řešení problému • zdůvodnění existence knihoven a informačních systémů • sdílení informace (sharing) – získávání informací od dalších lidí • interakce mezi lidmi – lidé jsou bohatým zdrojem informace, často první zdroj, na který se lidé obracejí • poskytnutí informací (giving) – akt rozšiřívání zpráv, pomoc dalším lidem • další motivy – získat výměnou jinou informaci, prosazení myšlenky či způsobu myšlení, uchování určité (etnické) kultury • strážení informace (gatekeeping) – selekce, zprostředkování, kontrola informací Způsoby hledání informace • filtrování informace (filtering) – • blízké vyhledávání (vytahování informace, praktická informace), filtrování – odsunutí, důležité pro orientační informace • ARI – v knihovnictví služba adresného rozšiřování informací • dnes zatím zkoumá především počítačová věda – algoritmizace filtrování • vyhýbání se informací (avoiding) – odmítání informací, které jsou dostupné • aspekty – sociální, kognitivní, organizační • strategie překonávání informačního přetížení • organizační politika se může záměrně vyhýbat některým informacím Způsoby hledání informace • organizace informací (organizing) – tvorba kategorií, které dávají smysl našim zkušenostem, řízení osobních informací • lidé organizují informace, i když si toho mnohdy nejsou vědomi • PIM – personal information management – organizace osobních dokumentů a informací • klasifikace a taxonomie • reprezentace informací (representing) – za účelem komunikace musíme vždy informaci reprezentovat v určité formě • vizualizace informací, tvorba surogátů – př. abstrakty, indexy, klasifikační schémata Informační chování v elektronickém prostředí • Marcia Bates – metafora sbírání lesních plodů (berrypicking) – informační chování při uspokojování informační potřeby • podobné skládání mozaiky – uživatel získává potřebné informace po kouscích • jednání nelineární – ovlivněné vývojem poznání, měnící informační potřebu • rychlé přechody mezi zdroji a informacemi, jejich spojování Bates, 1989 Metody pro zjišťování informačních potřeb • výchozí teorie – teorie stresu, teorie zizik a odměny, teorie sociálního učení • Rozhovor (individuální, skupinový, ...) • Dotazník • Pozorování • Deník • Analýza transakčních logů • Analýza webových logů • Citační analýza • Knihovní statistiky Literatura • BATES, Marcia J. The Design of Browsing and Berrypicking Techniques for the Online Search Interface. Online Review. 1989, 13(5): 407-424. • WILSON, Tom D. Models in information behavior research. Journal of Documentation. 1999, 55(3): 249–270. • STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: Pohľady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum VTI SR, 2005, 189 s. ISBN 80- 85165-90-2. • FIDEL, Raya. Human Information Interaction: An Ecological Approach to Information Behavior. Cambridge: MIT, 2012. ISBN 978- 0-262-01700-8. • PETTIGREW, Karen E. and Raya FIDEL and Harry BRUCE. Conceptual Frameworks in Information Behavior. Annual Review of Information Science and Technology. 2001, 35: 43-78.