C:\Dokumenty\Bezjména-1.tif C:\Dokumenty\Bezjména-2.tif • •Střední paleolit •v rámci •viselského •glaciálu •Chronostratigrafická pozice středního paleolitu C:\Dokumenty\Bezjména-3.tif •Ekosystém •předposledního •glaciálu • •Saalle – MIS 6 • •cca 180 – 130 000 BP •Gamble 1986 C:\Dokumenty\Bezjména-5.tif •Ekosystém posledního •interglaciálu •Eem – MIS 5e • •cca 180 – 130 000 BP •Gamble 1986 C:\Dokumenty\Bezjména-4.tif •Ekosystém •starého pleniglaciálu •viselského glaciálu • •MIS 4 • •cca 180 – 130 000 BP •Gamble 1986 C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\nendr2.TIF •Rozšíření neandertálců a anatomicky moderních lidí •v období středního paleolitu •Ve středním paleolitu je osídlena Afrika, Evropa, Asie, podle nových poznatků by měla být osídlena Austrálie okolo 76 000 BP. C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\nendr.TIF •Ve středním paleolitu je osídlena Afrika, Evropa, Asie, podle nových poznatků by měla být osídlena Austrálie okolo 76 000 BP. •Rozsah osídlení – •významné lokality C:\Dokumenty\Bezjména-4.tif •Gamble 1986 •1. teorie různé typologické a technologické skupiny mohou reprezentovat evoluční fáze jedné kultury (Mellars 1969). Tato teorie je založena na některých důležitých lokalitách JZ Evropy, kde existují identické stratigrafické sekvence různých moust. facií. Na jiných lokalitách však jsou facie v jiných sekvencích. •2. teorie je založena na mínění, že každý typ nástroje sloužil k jiným aktivitám (Binford a Binford 1966; Freeman 1966). Trasologie a experimenty nicméně dokazují, že určitý tvar a typ nástroje mohl sloužit k různým úkonům, jinými slovy že určitá činnost mohla být vykonávána různými nástroji. •3. teorie, technická produkce kamenných nástrojů, jejich funkce a jejich typy byly částí kulturní tradice jednotlivých lidských komunit. To znamená, že skupiny s rozdílnou tradicí mohly žít vedle sebe na relativně malých teritoriích a že tyto tradice byly přenášeny z generaci na generaci. Stejná teorie může vysvětlit relace mezi rozdílnými periodami paleolitu, speciálně v přechodu od středního k mladému paleolitu. Je však obtížně vysvětlitelné, proč některé kultury osídlily celou Evropu a jiné zůstaly úzce lokální. •Problém faciality D:\Grafika\Archiv obr\Mapy\EUROPE.WMF •zoubk. m. •Pontinien •charentien V •charentien •charentien V •východní micoquien •moustérien •jungacheul. •moustérien •micoquien •taubachien •jankovičien •bábonien •moust. •moustérien •micoquien •taubachien •moustérien •micoquien •taubachien •mous. s list. hroty •charentien •čepel. moust. •acheuléen •tayacien •moustérien •micoquien •acheuléen •tayacien •moustérien •(charentien) •charentien •moust. •acheuléen •taubach. •Moustérien •typický •typu Quina •typu Ferrassie •zoubkovaný •acheuléenské tradice A (MTA) a B (MTB) • •Problém charentienu: •termín vytvořil F. Bordes v roce 1951 pro oblast Charente. Původně pro typ Quina, později slučoval i typ Ferrassie. V některých zemích (Itálie, Balkán, Polsko se stále používá). Nemá smysl ! • •Lokální varianty: •Itálie: pontinien, m. typu Sant Bernadiniano (dnes se už nepoužívá) •Německo: Kartstein, Reindahlen, Balve IV •Krym: Western Crimean Mousterian (WCM) – Kabazi industrie •Severní Francie a Belgie: čepelový moustérien •Micoquien •severní, střední a východní Evropa •Lokální varianty: •Facie v Německo: Bockstein, Klausenische, Schambach, Rörshein •Facie v Polsku: skupina Bockstein (Skalien), Wylotne; Zwoleń; Ciemna (ojcovien) •Krym: Staroselje, Ak-Kaja, Kiik-Koba (souhrnně Crimean Micoquian) •Rumunsko, Ukrajina: východní micoquien •Maďarsko: Bábonien • •Jankovičien •Bifaciální nástroje, podobné micoquienu. Dříve jako substrát szeletienu, dnes se ukazuje, že je starší (počátek viselského gl.). • •Altmühlgruppe (dnes Jerzmanowicien) •konec středního paleolitu v Německu s listovitými hroty. Zejména na JV Německa •Taubachien •drobnotvará industrie s jednoduchými drasadly, zoubky, archaickými hroty, někdy bifaciálními nástroji. Datace: obecně OIS 5e, ale podobné industrie známe z OIS 7 (Neumark Nord) • • • • • • • •MIS •8 •7 •6 •4 •3 •5 •5e •Taubachien • •Jankovičien • •Bábonyen • Francie •mladý acheuléen/epiacheuléen •Barbas; Combe-Grenal: bifasy se zády, OIS 8 •jeskyně Lazaret: bifasy a valouny, OIS 7, z horizontu III chata •Orgnac: hrotité nástroje, ale bifasů málo, datace holstein/riss •Moustérien •jeskyně Vaufrey, vr. 16-12: typický moustérien, OIS 6 •La Ferrassie: pohřebiště neandertálců; eponymní pro m. typu La Ferrassie •Le Moustier: O. Hauser našel 15 chlapce •La Quina: eponymní pro m. typu La Quina •Arcy-Sur-Cure •La Chapelle-aux-Saint: neadert. stařec (50 let) •Beauvais: lov hlavně sob, nosorožec, kůň, mamut (sběr). Datace OIS4 •La Borde a Coudoulous I (vr. 4): v oblasti Lot - specializovaný lov bovidů. datace OIS5e. Lov pomocí přirozených pastí na vápencové skále •Mauran: lov bizonů (19%); řezy a tříštění kostí. •Hortus: kanibalismus, špatně přístupná jeskyně • •Micoquien •La Micoque: eponymní pro micoquien, ale původní vrstvu dnes neznáme Španělsko •Moustérien •Morin: moustérien s pěstními klíny •Pendo •Cova Negra de Bellus: frag. parietální kosti s nejasnou stratigrafií, Lumley určil jako anteneandertálec •Gibraltar - Devil´s Tower, Gorham´s cave: útes u moře, dnes pod vodou, moustérien bez bifasů, datace do starého würmu •La Carihuela •Tayacien •Cova Negra de Bellus: jedna z vrstev Portugalsko •moustérienské lokality jsou zde poměrně mladě datované • • Foz do Enxarrique (Ródao): otevřená lokalita s bohatou ŠI moustérienu a kostmi velké fauny. Datace do OIS 2/3 (spadá časově vlastně už do počátku mladého paleolitu). Itálie •Střední paleolit zde začíná ml. acheuléenem. Byla vyčleněna facie střed. pal., která je typická zpracováním malých valounků, nejčastěji na drasadla - pontinien. •Moustérien - pontinien •OIS7 •grotte de Paglicci: • •OIS 5e •Saccopastore: lidská lebka •Torre in Pietra: •La grotta di Sant d´Agostino •La grotta dei Moscerini • •viselský glaciál •grotta Guattari: dříve kult s lidskou lebkou, datace 51 - 62 tis. •grotta Fossellone •grotta Breuil •La grotta di Sant d´Agostino •La grotta dei Moscerini Itálie - severní •moustérien •Quinzano: spodní vrstva •Ponte di Veia •Ca´Verde •grotta Broion: 46 400 - 40 600 BP •Fumane – dnes adi nejdůležitější lokalita v Itálii •jeskyně San Bernardino: důležitá lokalita s dlouhou sekvenví vrstev. •abbevilliene-acheuléen •do oblasti asi infiltroval. Nezdá se, že by zde byla přímá genetická vazba s moustérienem •Ca´Verde; Ponte di Veia; Quinzano, Lughezano; M. Gazzo. Anglie •mladý acheuléen •Pontnewyd: mandlovité bifasy a levalloiská debitáž, OIS 8 nebo OIS 6 •Baker´s Hole: •epiacheuléen •Wolvercote: plankonvexní bifasy •Moustérien •La Cotte de Saint-Brelade: na ostrově Jersey, datace 238 tis BP, OIS 8/7 •High Lodge: m. typu Ferrassie, datace ještě do rissu • • Belgie •Micoquien •Mesvin: klínové nože, OIS 7 •Grotte du Doctor: • • •Moustérien čepelový •Rocourt: levalloiská industrie s čepelemi • Německo •Jungacheuléen •MIS 8 – nově MIS 6 •Markleeberg: ateliér 4500 ks industrie •Reutersruh: mandlovité bifasy • •Salzgitter-Lebenstedt: nález occipitální kosti, zahrocené žebra, málo mandlovitých bifasů, datace riss nebo poč. würmu •Hannover-Döhren: mandlovité bifasy •Taubachien •MIS 5e •Ehringsdorf •Taubach •Weimar •Sessefelsgrotte II: industrie srovnatelná s taubachienem •Moustérien (dle Bosinského) • Typ Rheindahlen: •Mönchengladbach-Rheindahlen: • Typ Kartstein: •Weyer, Kartstein III: •Achenheim III: Stopy ohniště jsou zachyceny na bázi série III. • Typ Balve IV: •Balve IV: •Achenheim V: zkoumaný koncem 19. stol. E. Schumacherem. •Moustérien s acheuléenskou tradicí •Achenheim IV: Několik úštěpů a sekáčů je přítomno v rýnských píscích a v sérii IV. • • •Moustérien nezařazený do systému Bosinského •Sesselfelsgrotte II: vyčleněny horizonty A08 – moustérien, A07 – moustérien s rydly, A06 – moustérien s charentienskými elementy, A05 – charentien s geometricky tvarovanými artefakty, A04 – charentien s konvexním ostřím, A03 – typický moustérien, A02 – moustérien s hojnými drasadly, A01 – typický moustérien se zoubky. •Neanderthal: jeskyně ve skalním útesu Německo •Micoquien •Typ Bockstein: ·Rammingen-Bockstein III: •Typ Klausenische: ·Essing-Klausennische: Rammingen-Bockstein IV: Balve III: •Typ Schambach ·Böhmfeld-Schambach I, II, III a IV: ·Wallertheim: •Typ Rörshain ·Rörshain: ·Kösten/Schönsreith: •Další lokality ·KöNIGSAUE: pal. lokalita u Ascherslebene poblíž Halle. V interstadiálu Ib (podle C14 před 55000 lety) zjistili 3 kultrní vrstvy (A,B,C). Z nich 2 (A,C) patří do okruhu středoevr. micoquienu; B vykazuje leval. techniky. ·BUHLEN ·Sessefelsgrotte III: · · · • Altmühlgruppe • MAUERN II; Mörnsheim; Urspring; Essing, Obere Klause III; Essing, Mittlere Klause III: • Müster (Buchberghöhle); Holheim (Kleine Ofnet): Německo Rakousko •GUDENUSHÖHLE : • •Purkersdorf/Teufelsrast-Felsdach: • •Ramesch: jeskyně v Alpách s levalloiským hrotem • •Repolusthöhle •Micoquien •Skupina Bockstein (Skalien): ·Piekary III ·Bisnik ·Okienik ·Kraków-Wawel •Skupina Zwoleń: ·Zwoleń: 85 - 70 tis. BP. Odlišuje se od skupiny Bockstein typem klínových nožů •Industrie typu Ciemna (Ojcówien) ·Ciemna, vr. 6: •Industrie typu Wylotne ·Wylotne: • Další industrie s klínovými noži ·Nietoperzowa, vr. 13: jeskyně ·Kraków-Zwierzyniec, vr. 6 · Ul. Hallera - Wroclaw: Horní horizont C - OIS3 (59,000 yr BP),tj. Oerel period (Fig. 2). · Polsko Moustérien Moustérien nerozlišený •Ul. Hallera - Wroclaw: Spodní horizont AB OIS 5a - d (115 - 74,000 yr BP), tj. Brørup-Odderade upper C horizon with the beginning of OIS3 (w59,000 yr BP) of the Oerel period (Fig. 2). moustéro-levalloiské industrie ·Piekary vr. 9: nejstarší, datované do rissu; ·Piekary IIa : OIS 5e; ·Nietoperzowa , vr. 12, 14: : tzv. „dupicien“ - zoubkovaný moustérien jedná se asi o pseudoindustrii; würm ·Oblazowa: vr. XV ; würm ·Kraków-Zwierzyniec, würm Industrie JV charentienu: Polsko •Industrie s listovitými hroty středního paleolitu • ·Okienik; Raj: několik listovitých hrotů v kontextu listovitých drasadel ·Kraków-Zwierzyniec, würm •Taubachien • ·Biśnik: cf. taubachienská industrie Maďarsko •Kulturně problematické – dříve taubachien •TATA : •Jankovičien •Několik lokalit na západním Maďarsku tvoří v počátku würmu samostatnou kulturní skupinu. Jedná se o jeskyně Jankovich, Szellim, de Kiskevély, Bivak, Remete Supérieur, abri Pilisszántó , Csákvár a také Lovas a Dzeravá skála na Slovensku. Tyto lokality jsou situovány ve velkém meandru řeky Dunaj (pravý břeh) v okruhu asi 40 km. •Bábonien •Kultura pochází zejména z povrchových lokalit a spadá do rámce středoevropského micoquienu v oblasti Bukových hor. Industrie obsahuje typy micoquienu s početnou složkou plošně retušovaných kusů (společných se szeletienem). Nůž typu Bábony asi představuje přechodnou formu mezi bifasem a dos a listovitým hrotem. Datace Eém- starý würm. Maďarsko •Moustérien •SUBALYUK : Z této lokality pocházejí nálezy neandertálce. •Vrstva 3 - jeden nůž a žádný bifas! Industrie se řadí k typickému moustérienu bohatému na drasadla. •Vrstva 11 -Existuje jeden bifas (jako bábonienský - intruze). •Industrie je determinována jako moustérien typu Quina - Charentien. Industrie je blízká lokalitě ERD. •BÜDÖPEST: Časově je lokalita řazena do období starého würmu a WI. V kolekci byly nylezeny pouze tři bifasy. •ÉRD : tato poloha má charakter strží, ve kterých byli loveni hnědí medvědi. Chronologicky je řazena do W1/2 [65. tis. let]. Industrie se řadí k východnímu charentienu. •Szeleta Rumusko •Moustérien + micoquien - východní micoquien •micoquien s levalloiskou metodou •Ripiceni Izvor: sídlištní struktura s mamutími kostmi •Mitoc: C:\Dokumenty\Bezjména-2.tif • • • • • • • • Bulharsko •Musselievo : •Bačo Kiro: Bývalá Jugoslávie • Krapina : (Chorvatsko), spodní horizont eem, horní dva pak starý würm; bohatá indstrie s nálezy neandertálců - antropofagie • Veternica: • Vindija: (Chorvatsko), jeskyně s moustérienským a aurignacienským horizontem. Početné zlomky lidských pozůstatků jsou řazeny k moustérienu. Některé pozůstatky člověka pocházejí ze špatně datovaného horizontu, spojovaného se středopaleolitickou industrií, ale i s kostěnými aurignacienskými hroty tzv. olševien. • Velika Pećina: (Chorvatsko) • Mujina Pećina: (Chorvatsko) důležitá sekvence do mladého paleolitu • Crvena Stijena: abri v Černé hoře, důležitá sekvence do mladého paleolitu Ukrajina • A) břehy Děsny: skupina Chotilevo • • B) břehy Dněstru: skupina Molodova (I, V), Stinka, Korolevo, Vychvatinci • • C) Krym: Staroselje, Kiik Koba, Ak-Kaja, Kabazi •Tayacien • Kiik Koba, spodní vrstva: • Kabazi II, 4. vrstva:; Zalesnoje: •Ak Kaya industrie • Zaskalnaja V, 2. a 4. vrstva: • Zaskalnaja VI, 2. a 3. vrstva: •Kiik Koba industrie • Kiik Koba: • Prolom I: •Staroselje industrie • Staroselje, dolní a horní vrstva: • Kabazi II, 1. vrstva: • Kabazi V, 1. vrstva: •Kabazi industrie • Kabazi II, některé horizonty 2. vrstvy: • Kabazi I: • Bachčisarajskaja, 3. vrstva: Ukrajina C) krymská oblast C:\Dokumenty\Bezjména-4.tif Rusko •Břeh Volhy •Suchaja Měčetka •hISTORY OF HUMANITY, vol. I, UNESCO •Azovká skupina •Rožok I: (Taganrogskij zaliv ),