Počátek mladého paleolitu • rámcově mezi 40 - 30 000 BP • spadá do období teplotních výkyvů, globálně ale tepleji než na konci středího paleolitu • Neandertálci jsou střídání moderními sapienty jako nositeli kultury • C:\Dokumenty\Bezjména-1.tif C:\Dokumenty\Bezjména-2.tif Rozsah osídlení Kulturní okruhy •lincombien •severské listovité hroty •severské listovité hroty •chatelperronien •aurignacien •chatelperronien •aurignacien •ulluzien •aurignacien •aurignacien •aurignacien •aurignacien •bohunicien •szeletien •aurignacien •szeletien •aurignacien •aurignacien •aurignacien •aurignacien •olševien •aurignacien •moustérien •moustérien •jerzmanowicien •szeletien C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\Bezjména-12.tif C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\Bezjména-1.tif C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\Bezjména-2.tif Kultury s listovitými hroty • •V severních částech Evropy se ve stejnou dobu (interstadiál Le Cottés) začínají lokální středopaleolitické kultury s produkcí čepelí, které plochou oboustrannou retuší modifikují v hroty a nože. Zdá se, že skupiny lovců byly dobře adaptovány na ekologie velkých severských rovin (od Británie po Rusko) – Anglie, Belgie, Německo (Thüringen) a Polsko, geneticky asi i Morava a Maďarsko se szeletienem. Nositelem asi neandertálci. Nemáme stopy po strukturách (osobní poznámka – snad jen v jeskyni Bisnik v Polsku). Okolo 38000 se komplex šíří k severu, v chladnějším období 34-32000 se stěhuje opět k jihu a podílí se asi na vzniku gravettienu ve střední Evropě. §SZELETIEN: kultura rozšířená v sev. Maďarsku, Moravě, Slovensku, na Zakarpatské Ukrajině (Korolevo), z Čech známe 4-5 listov. hrotů; ojediněle v již. Polsku Dzierdzislaw, Mamutova j. Červinka I. L. 1927; Prošek 1953. •Geologicky umístěno do poč. konečné fáze staršího würmu, interstadiálu Hengelo [Szeleta, spodní vrstva – datace 41 400 (dnes spíše 33 tis.) B.P.; Vedrovice V – datace okolo 38 000 B.P.; Čertova pec u Radošiné – 38 320 B.P.] i Stillfriedu B- Szeleta, vrstva 5, 6 a v jeskyních v Bukových horách je datace do 20.tis., kdy je jasná dominace gravettienu. Snad se jednalo o přežívání lokálních skupin. Původ kult.: asi facie micoquienu (v Maďarsku - babonyien. Nositel kult.: neznáme. Avas - spousta dílen a sídlišť současně. Loven pravděpodobně kůň a mamut, v jeskyních pak medvěd. Technologie je čepelová s 1-2 podstavovými jádry a triangulárním konceptem sbíjení, vzácně se objeví diskovitá jádra. Čepelí je však poměrně málo, více drasadel, škrabadel se silnými postranními retušemi, klínky, hroty + parazitní typy. Převládají blízké sur., ale setkáváme se i s importy. §JERZMANOWICIEN: Podle jeskyně Nietoperzowa u Jerzmanowic v Polsku (Chmielewski 1961). Lokální středoevropská kultura definovaná pro jižní Polsko na základě charakteristických hrotů, částečně (ventroterminálně) retušovaných. V jeskyni Nietoperzowé ve vrstvách 6-4, vrstva 6 datum : 38 000 B.P. Koncepce této kultury je problematická, neboť obdobné typy hrotů se objevují ve značném rozptylu podél Středoevropské nížiny až do Anglie a zasahují i na Moravu, kde jsou obvykle doloženy v kontextu bohunicienu. Fyzický vzhled nositele není znám. V industrii vynikají hroty na čepelích srovnatelné s lincombienem. dále pak rydla na lomu, příčné retuše. Ve staré fázi konstatujeme listovité bifaciální hroty plano-convexního průřezu, někdy asymetrické. V mladších fázích pak částečně retušované. V pozdních fázích gravetské hroty s otupující retuší. Pokračování této kultury se hledá v Kostěnki 8 –Telmanskaja. §LINCOMBIEN: Pojmenovaná podle Lincombe Hill, kde se nachází Kent´s Cavern. Název navrhl B. Campbell pro britské industrie s listovitými hroty, současné s jerzmanovicienem. C.B.M. McBurney (1965) navrhuje název “hybrid Altmühl-Aurignacien”. Listovité hroty jsou obecně vyráběny ma čepelích a částečně opracovány, ventrální části plochou retuší. Častou je retuš omezena na extremity. Retuše na obou plochách jsou velmi vzácné. Přítomny jsou rydla, škrabadla, drasadla. Kostěná industrie obsahuje hroty. Loveni sob, kůň, srstnatý nosorožec, mamut. Datace mezi 38 000 – 28 000 B.P. Kromě Británie je i v Belgii (Goyet a Spy). §Kostěnkovsko-strelecká kultura: importované suroviny na středopaleolitickém substrátu. Lokalita Kostěnki 12 je datována na více než 32000 BP. •Spitzina: Kostěnki 17, vr. II – 36400; Kostěnki 12, vr. II; Kostěnki 1, spodní vr. 5 Okruh industrií s obloukovitými noži •Zwierzyniecien •Kozlowski-Kozlowská 1981 vyčlenili industrii s otupeným bokem do oblouku jako tuto kulturu jako analogickou ulluzzienu a chatelp. Leží v interpleniglaciální půdě. •Châtelperronien •Definovaný 1906 H. Breuilem podle jeskyně Fées v Châtelperronu, původně ji označil jako starý aurignacien. 1933 D. Peyrony přejmenoval na Périgordien I (nebo starý Pér.). Předpokládá se vývoj z moustérienu acheuléenské tradice (MTA B). Je částečně současný s aurignacienem (interstratifikace v Roc-de-Combe, Le Piage). Je relativně bohatý na JZ Francie v abri (La Ferrassie, Le Trou de la Chevre, Combe-Capelle v Dordogni; Roc-de-Combe, Le Piage v Lot; Le Loup a Bos-del-Ser v Correze; Saint-Cézaire v Charente-Maritime, ...); pod širým nebem (např. La Côte v Dordogni). Východněji eponymní lokality - jeskyně Renne u Arcy-sur-Cure (nejlepší příklad této kultury). Ve Španělsku jen stopy (Cueva Morin). Příbuzná kultura je ulluzien. •Vůdčím typem je chatelp. hrot “nůž” (na čepeli s jednou řeznou hranou a druhou otupenou do oblouku), dále škrabadla, rydla, příčné retuše, odštěpovače. Přetrvává mnoho moustérienských nástrojů. Objevují se čepelky Dufour a vysoká škrabadla. Některé nástroje jsou asociovány s výrobou kostěné industrie. Objevují se první doklady symbolismu: kosti se zářezy jako doklady počítání, provrtané zuby, stopy barviv i na nástrojích. •Na lokalitě Renne u Arcy-sur-Cure (Yonne, France) se objevily sídlištní struktury: kruhová obydlí vytvořená superpozicí kamenných bloků okolo ohnišť s kůlovými jamkami nebo mamutími kly zapuštěnými do podloží. Projevuje se vydělování funkčně různě orientovaných ploch. •Otázka je nositelů. V Combe-Capelle je otázka diskutována, v Saint-Cézaire je nesena Neandrtálci. Tento doklad je považován za důkaz schopnosti neandertálců vytvořit novou technologii. •Ulluzien •Kultura počátku mladého paleolitu v Itálii s mnoužstvím středopaleolitických prvků. Byl definován A. Palma di Cesnola v roce 1965 podle jeskyně Cavallo. Data i přes 33 000 B.P. •Zánik levalloiské metody, malé hroty, často mikrolitické, škrabadla početná, rydla vzácná. Drasadla, vruby a zoubky jsou početné, obecně přes polovinu souboru. V KPI malé hroty s kruhovým průřezem. V Cavallo množství okru a limonitu, provrtané mušle. •Z jeskyně Ulluzzo, Mario Bernardini; v oblasti Tyrrhénie na Italském poloostrově v jeskyni Castelcivita. Ze sběrů S. Pitro; S. Romano v Toskánsku. •Nositel není znám. Aurignacien regionálně •Regionální skupiny, facie a typy (olševien s typickými kostěnými hroty, kremsien s hroty typu Krems a čepelkami dufour, pomoravský či míškovický typ s prvky szeletienu), circeen (na valounech). •Regionální členění aurignacienu: •Francie Aquitánie (Pointou-Charente), Corrèze (Vézère), západní Pyreneje, Lot •Španělsko Kantábrie, středomořské pobřeží •Belgie Meusse (Máza) •Německo Švábská Jura - horní Dunaj •Čechy moravská skupina •Lze rozlišit i jiné oblasti •Francie Languedoc-Roussillon, střední Pyreneje, Bourgogne, Nord-Est •Španělsko Katalánsko, (vazba na oblast Lang.-Rous. – Pyreneje •Rakousko otevřené lokality ve vídeňské oblasti •Maďarsko Bukové hory •Balkán skupiny v Bulharsku, Rumunsku a Jugoslávii •Můžeme rozlišit dvě hlavní skupiny: –západní (Francie, Belgie, Španělsko, Německo jižní): pěkná čepelová debitáž, zabíhající retuše, vysoká škrabadlo, čepelky, kostěné hroty plochého průřezu s rozštěpenou bází a losangique. Řezby v mamutovině a –středoevropsko-balkánský. •existuje i tzv. východní aurignacien: Kostěnki 1, vr. 3-2 (spodní etáž) Bohunicien •Podle lokality Červený kopec v Brně-Bohunicích (Valoch 1976, Svoboda 1987a). Bohunicien je typicky moravskou skupinou rozšířenou v širším okolí rohovcových zdrojů na Stránské skále a křemencových zdrojů u Ondratic s určitými paralelami v echách (Hradsko) i ve Slezsku (spodní vrstva v Dzierzyslawi). Analogie v západní Evropě (Seclin – osobní poznámka), na Předním východě (Boker Tachtít), na Balkáně a na Ukrajině (Kuličivka) i ve střední a severní Asii (Kara Bom, Šuej-tung-kou), aniž by však někde pokryly souvislejší území. Tvůrce není znám, teoreticky jak moderní lidé, tak i neandertálec. Portugalsko •Lagar Velho •Dlouho přežívá moustérien. • • •Lagar Vehlo: Nález pohřbu mladého dítěte s neandertálskými rysy (chlapec 4 roky), datace okolo 24.500. Nález spadá až do střední fáze mladého paleolitu. •Gato Preto: u města Azinheira na hraně Ri Maior Valley. TL datum 38 100±3900 je asociováno s ne-moustérienskou industrií s kanelovanými škrabadly. Datum asi není OK. •Grutta da Oliveira (Almouda): vr. 8 AMS 31.900±480; vr. 9 AMS 40.420±1220 BP •Přežívání moustérienu •Zejména na pobřeží Středozemního moře na lokalitách Cova Negra, Carihuela, Zafarraya, Cueva Hora a Gorham´s Cave přežívá do počátku mladého pleniglaciálu (podobně jako v Itálii). Pak je převrstven aurignacienem. V jižním Španělsku přetrvává ještě déle a ml. paleolit je málo znám (ani châtelperronien, ani aurignacien). Územní výlučnost je označovaná jako hranice EBRO. •Châtelperronien •V Kantábrii je možné pozorovat přechod od zoubkovaného moustérienu přes châtelperronien (36350 BP) (Cueva Morin, jeskyně Castillo, Pendo, Morin) do aurignacienu (Arbreda, Reclau Viver, Agut, Romani). Vývoj je srovnatelný s JZ Francie. • Aurignacien •Hlavně v Kantábrii, pak i ke Středozemnímu moři. •Starý aurignacien ·Reclau Viver: ·Cueva Morin: vrstvy 9-8a a 8b – aurignacienská škrabadla, čepelky Dufour, čepele. Srovnatelná s aurignacienen v El Pendo. V těchto horizontech se našlo čtvercové zahloubení interpretovatelné jako obydlí ohniště a hrncovité jámy vně chýše. Našly se rovněž dvě mohylky, z nichž jedna obsahovala lidské pozůstatky. ·El Pendo: ·Arbreda – 37.340±820; ·Romaní – 36-37.000 (C14) •Klasický aurignacien ·El Castillo: ·Morin: vrstva C7 29515 ± 840 BP, 28055 BP.; ·El Pendo: Španělsko •Přežívání moustérienu •Východně od Rhôny se neobjevuje chatel. ale přežívají dlouho neandertálské kultury – vrstva VIII z Gigny (29 000 BP). Dále Maras, Soyons, Tournal – všechno středopaleolitické soubory s mladopaleolitickým vývojem. •Châtelperronien •Na substrátu zoubkovaného moustérienu a MTA (B) na stejných lokalitách v superpozici např. Coberhem. Objevuje se hlavně v Masive Centrale a JZ Francii. ·Rock de Combe: interstratifikace s aurignacienu s chatelperonienem ·Châtelperron: eponymní lokalita ·Combe Capelle: antropologický nález neandertálce, ale dnes diskutovaný ·Saint-Cézaire: antropologický nález neandertálce, dnes považovaný za doklad spojení neandertálec – chatelperronien. Data pro vrstvu 33-38200 (TL). ·Le Moustier: 41300-45800 TL ·La Quina:; Le Trou de la Chèuvre:; La Côte:; Grotte du Renne (Arcy-sur-Cure) – první osídlení 34-33 000BP. Osídlení na 80 m2 , konstruovaná ohniště, KPI hroty, šísla, tuby z ptačích kostí. Francie •Aurignacien •Archaický aurignacien •La Ferrassie (vrstva E), Roc-de-Combe (vrstva 9), abri Pataud (vrstva 14-12); Caminade (37 200). Všechno málo typická industrie, škrabadla, málo rydel, čepelky Dufour, absence skutečných aurig. čepelí. Je dobře doložený v Languedoc-Roussillonu (Esquicho-Grapaou, Tournal), kde se vyvíjí do klasického aurignacienu. •Data: ·Abri Pataud: aurignacien 1 Chladná fáze - 34 000 BP - Z KPI jsou typické hroty s rozštěpenou bází ·Rock de Combe: interstratifikace s chatelperonienem, data 34.800; 33.400 ·La Ferrassie: ·Isturitz: 36.510±610; 34.630 ·Le Flageolet I: 32-34.000 •Klasický aurignacien ·aurignacien 2 V období pod 30 tis. let - přibývá aurignacienských škrabadel a aurignacienských rydel a ubývá laterální retuše. Z KPI jsou to zejména mladečské hroty. Rozlišujeme skupinu okolo Castelmerle, údolí Vézéry, okolí Isturitz, roklina Gardon apod. ·La Ferrassie, vrstvy F, H, K6, K2 ·La Caminade:, Laugerie-Haute, Le Roc-de-Combe. •Vyvinutý aurignacien ·La Ferrassie vrstva H´ a H´´, L´abri Pataud (vr. 5, 6), Le Falegeolet I (vr. VIII), Le Roc-de-Combe, Le Facteur (vr. 17-16) ·Cro-Magnon (Les Eyzies-de-Tayax, Dordogne: vrstva B-F - aurignacien I; vrstva H – aurignacien II. Vrstva J představuje asi vyvinutý aurignacien a obsahovala hromadný hrob 5 lidí (3 muži, žena a dítě). • •Může se objevit ateliérová lokalita (BARBAS). Osídlení se zaměřuje zejména na využití jeskyní a abri. V jeskyních Abri Cellier, Abri Blanchard, La Ferrassie se našly ryté vulvy jako nejstarší výrazný projev výtvarného umění na území Francie. Chauvettova jeskyně – malované umění •Ulluzien •V Itálii se vyskytuje mezi moustérienem a aurignacienem. •abri Mochi (Ligurie), Tagliente (Venecie), Castelcivita (Kampánie). ·Grotta de Ulluzo, ;severní Itálie Sant Remomano u Pizzy; San Remo ·Grota del Cavallo: nález Homo sap. sap. [2 zuby]. •Aurignacien •Protoaurignacien ·jeskyně Rainaudes u Var: ·Castelcivita u Salerna, La Fabbra, Serino (31200 ± 650 BP). •Klasický ·j. La Cala (Salerne) – 29800 ± 870: vyčnělá a vysoká škrabadla, čepelky drasadla, vruby, zoubky, odštěpovače. ·j. Fossellonne (Mont Circé, Latium): hlavně vyčnělá a vysoká škrabadla, hroty s rozštěpenou bází, rydla jsou vzácná. V této oblasti vznikla lokální skupina auriganiceu označená jako circeen, která je charakteristická aurignacoidní industrií na oblázcích (okrouhlá škrabadla) a skoro žádnými rydly. · Abri Mochi, Barma Grande · Fumane Itálie •Aurignacien • Klasický ·j. Grotta di Fumane (Prealpi Venete) – ŠI škrabadla, hroty, KPI, červeným barvivem malby na kamenech, např. rohatý šaman, závěsky ze zubů. Itálie C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\fumane stratig.gif C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\plánek.tif C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\Ljub 069.tif •Celky s listovitými hroty ze severoevropské roviny - Lincombien ·Couvin: (Spy:; Goyet: •Aurignacien •Hlavně v nížině Meuse. Otte rozlišil dvě skupiny: •škrabadlová facie ·Spy, Goyet, Hastires : vysoká a vyčnělá škrabadla, čepele, častá jsou i rydla a objevují se plošné retuše (asi vliv z Anglie). Kostěné hroty s a bez rozštěpené báze. Charakteristické jsou výrobky ze slonoviny – hroty s rozštěpenou bází, zdobená šídla, perly, závěsky, zděře apod. •rydlová facie •Trou Margite, grotte de la Princesse a vrstva v Goyet: škrabadla jsou početná, ale je málo vyčnělých a vysoká jsou atypická. Dominují rydla, zejména kanelovaná a zakřivená. Organický materiál je zpracováván málo. Hroty kostěné (i mladečského typu) a ze slonoviny. Belgie Anglie •Celky s listovitými hroty ze severoevropské roviny - Lincombien ·(mapa viz - Otte 1990: in: Mellars ed. The Emergence of Modern Humans. Eddinburg 1990) Kents Cavern •Paviland datace 25,840 ± 280 BP (OxA-8025). ·Soldiers Hole ·Barger Hole ·Hyena Den; Pinhole; Robin Hood's Cave ; Bramford Road •Aurignacien •Kent´s Cavern: aurignacienská škrabadla Aurignacien J. Hahn vyčlenil skupinu ve Švábské Juře: Vogelherd, Geissenklösterle, Blockstein Törle, Sirgenstein, Hohlenstein v Báden-Würtembersku; Lommersun v Porýní; Eildscheier v Hesensku apod. Obecně je německý aurignacien chudý na škrabadla a je hlavně rydlový a typické jsou retušované čepele. Vyvinuté je zpracování kostí a slonoviny. Vynikají umělecké projevy ve formě sošek. Nejstarší fáze: ·Sirgenstein: vrstva VI. drasadla, zoubky, čepele, škrabadla a rydla. Ve vr. V jsou hojné čepele retušované, a cylindrické hroty ze slonoviny. Vr. IV mizí aurignacienská retuše a objevuje se využití nižších škrabadel a rydel. ·Geissenklösterle: jeskynní lokalita kopaná J. Hahnem. Ve stratigrafii odlišil 3 vrstvy aurignacienu datovaného na 36 – 34 000. Hlavně škrabadla, málo mamutoviny a hrotů. IIIa 33.500; 37.800; 40.200; III 37.300 Mladá fáze ·Blockstein Törle: vrstvy VII-V – hodně rydel málo škrabadel (rydlová fácie). cylindrické hroty ze slonoviny, mladečský hrot, šídla, provrtané hole. ·Geissenklösterle: 32-30000 BP (II, IIa – 33.700, 36 800). ŠI a KPI je obdobná jako na lokalitě Vogelherd (kostěnné retušéry, hroty s rozštěpenou bází, podlouhlé provrtané kosti). Z uměleckých předmětů vynikají nášivky z mamutoviny, provrtané zuby, soška mamuta, sedícího medvěda, bizona. Šelmy jsou zobrazeny v agresi, na těle zvířat jsou časté křížky a tečky. Na obdélníkovité kousku mamutoviny antropomorfní poloreliéf. ·Hohle Fels: 30 550, 31 100 ·Hohlenstein-Stadel: lokalita s nálezem mužské sošky u Ulmu, NSR. Z lokality pochází poměrně nebohaté vrstvy středního paleolitu, aurignacienu a magdalenienu. Z aurignacienské vrstvy pochází nález plastiky, která má hlavu v podobě hlavy kočkovité šelmy (tygra či lva). Kombinace antropo a zoomorfních prvků není až na výjimky z paleolitu známa (Trois Frères - nástěnná malba; Kostěnki - drobné mobilní plastiky). Datum: 32 000 Umění ·Vogelherd: jeskyně u Stettene v Bádensku-W#rtembersku, NSR. Je více než 20 m dlouhá. Má více vchodů. Výzkumy G. Rieka 1931 přinesly poznatky o stratigrafii od acheuléenu po neolit. Významným nálezem jsou arignacienské zvířecí plastiky z mamutoviny (mamut, kůň, sob, leopadr, medvěd, bizon, jeskynní lev), které patří mezi nejstarší v Evropě. U zadního vchodu se pod aurignacienskou vrstvou našla lidská lebka s tváří rozbitou úderem. Další, rovněž v odbitou horní čelistí, objevili u již. vchodu; ojedinělé lidské kosti jsou známé i z interiéru jeskyně. Startigrafie: vrstva V: hroty s rozštěpenou bází, čepele a škrabadla s aurignacienskou retuší, složitá vícenásobná rydla, tyčinky z mamutoviny, šidla, hladidla, provrtané kosti. vrstva IV: kostěné hroty mizí, KPI jinak podobá. Datace : 27-30.tis. let. Další lokality ·Breitenbach: bohatá lokalita s velkým množstvím vysokých škrabadel, méně vyčnělých. ·Sessefelsgrotte: ·Zeuzberg: epiaurignacien !!! ·Lommersun: lokalita zkoumaná J. Hahnem, na které zachytil plochu s koňskými kostmi a ohništi. Datace : 33-31 tis. let. ·Wildscheuer: rydlová facie Widdhaus: lokalita ve Vestfálsku s mladečským hrotem přes 30 cm dlouhým. Německo Německo - pokračování •Celky s listovitými hroty ze severoevropské roviny •Navazují na micoquien typu Rörshain a Altmühlien ·Mauern: ·Ranis: ·Schwalbenberg, Ilsenhöhle, Rörshain • •Zároveň přežívá moustérien v Balve IV, který je paralelní s Altmühlienem a Chatelperroniem. •Zwierzynicien ·Kraków – Zwierzyniec: szeletienská vrstva je kladena do této kultury, viz definice kultury. •Jerzmanowicien ·Jerzmanowice – jeskyně Nietoperzowa (Kraków): vrstva 6-4. Z vrstvy 6 datum 38 650 ± 1250 BP. Asi skrýš lovců medvědů, doplňkově koní a •Szeletien ·Dzierdzyslaw: ·Biśnik: kamenná zídka ve vchodu do jeskyně ·Mamutowa: •Bohunicien ·Dzierdzislaw: •Aurignacien •Rydlová facie ·Kraków-Zwierzyniec: ·Kraków-Spadzista: ·Piekari: •škrabadlová facie ·Gura Pulavska: •jeskyně Mamutowa: nález mladečského hrotu z mamutoviny. Polsko •Aurignacien •Stará fáze ·Willendorf: naleziště ve Wachau v Rakousku. Jedná se o komplex otevřených sprašových stanic (I-VII) na levém břehu Dunaje, která postupně zkoumali J. Szombathy, J. Bayer a H. Obermaier 1883-1926, F. Felgenhauer 1955. Nejvýznamnější je poloha II s nálezem venuše, která byla původně datována do aurignacienu, ale dnes je přiřazena spíše nadložnímu gravettienu. Stratigrafie polohy II: vrstva 1: atypická chudá industrie •vrstva 2: datace do 41-39 tis. let (jedná se o poměrně nová data). Industrie je poměrně nevýrazná, retušované čepele, nízká škrabadla •vrstva 3: sur. jako u 2 (radiolarit, rohovec, pazourek). V ŠI vynikají vysoká škrabadla, hrotitá rydla. Datováno na 34 000 BP •vrstva 4: bohatá drobnotvará, málo čepelová industrie, násobená rydla, mladečské hroty, šidla, 1 plošné drasadlo. ·Senftenberg: v industrii dominují vysoká škrabadla a čepelky Dufour. Charakteristické je slabé zasoupení pazourku. Industrie vystupuje v doprovodu teplomilné fauny: bovidi, tuři, bizoni. Nově je tato lokalita datována k 36 tis. letům BP •Střední fáze ·Getzerdorf: hodně vysokých a vyčnělých škrabadel, aurignacienských čepelí a málo rydel. Hroty jsou oválné nebo cylindrické. ·Langmannersdorf u Saint-Polten: zkoumal J Bayer. V industrii dominují rydla. Vysoká škrabadla jsou vzácná, 1 listovitý hrot, tyčinky z mamutoviny. Sídlištní struktura je dnes datována do gravettienu. ·Krems Hundsteig: lokalita s převahou čepelek Dufour, hrotů typu Krems a vysoká škrabadla, velice často z radiolaritu s datací 35.tis let BP. KREMSIEN. •Pozdní fáze ·Senftenberg: v industrii dominují vysoká škrabadla a čepelky Dufour. Charakteristické je slabé zasoupení pazourku. Industrie vystupuje v doprovodu teplomilné fauny: bovidi, tuři, bizoni. Nově je tato lokalita datována k 36 tis. letům BP. ·Alberndorf: lokalita datovaná podle kostí ve vídeňské laboratoři na 20 tis. let. Industrie je charakteristická vysokými škrabadly, jádry, drobnotvarostí, málo čepelovými prvky. •Ostatní ·Galgenberg u Stratzingu: k aurignacienu náleží 2 vrstvy s industrií charakteristickou kýlovitými škrabadly a polyedrickými rydly z velmi kvalitního pazourku. Řezba venuše v zelené břidlici. ·Drachenhöhle u Mixnitz, Tischoferhöhle u Kufstein – mladečské hroty v rakouských jeskyních. •Miesslingstal: dolní dětská čelist Rakousko C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\strati_scheme WII.png •Willendorf II •vr. 2-4 Maďarsko •Szeletien ·Szeleta: (Hámor), eponymní lokalita szeletienu na břehu řeky Szinva u Miskolce, kopaná 1906 O. Kadičem a pak dalšími. · • Aurignacien ·ISTALLÖSKÖ : jeskyně (952 m n.m.) u Szilvásvárade v Bukových horách. •PESKÖ: datace na 34 600 B.P. •Aurignacien je blízký kremsienu ·Mitoc - MALUL GALBEN : lokalita v Moldávii, kopaná H. Kirika. Po třetí půdou mladých spraší (34.tis. let). Typická jsou kýlovitá rydla a škrabadla. ·Ripiceni Izvor: na řece Prut. 3 vrstvy - industrie szeletsko - aurignacienského charakteru. ·Tincova: ·COSAVA, VADASTRA: lokality v Banátu charakteristické vysokými škrabadly a čepelkami Dufour. •Pestera cu Oase: čelist nalezená v roce 2002 v JZ části Karpat, datace 34-36 000. Rumunsko C:\Dokumenty\Bezjména-2.tif • • • • • • • • • • • • • • • • •aurignacien (bačokirien, preaurignacien) ·BAČO KIRO: •TEMNATA DUPKA: vysoká a nízská škrabadla. Vrstva je datována 40.-34. tis. let. Bulharsko • • •B.K. •Temnata Slovinsko ·Velika Pečina: lokalita zkoumaná S. Brodarem s kostěnými hroty. ·Potočka Zijalka: jeskyně (1700 m n.m.) v masívu Olševe ve vých. Karavankých horách v Slovinsku. Při výzkumu 1928-30 našel S. Brodar uvnitř 115 m hluboké jeskyně více než 80 kostěných hrotů mladečského typu a spodní čelist medvěda se třemi otvory, na kterou se dají vyloudit tři tóny. J. Bayer pojmenoval podle této lokality olševskou kulturu (olševien). Na lokalitě vynikají masívní hroty mladečského typu, ale ne z mamutoviny. ŠI je chudá. ·Mokryška Jamka: co do ŠI a KPI je shodná s předcházející lokalitou. •Vindija G1 a G3: ve vrstvách nálezy neandertálců, přičemž v G1 jsou i hroty mladečského typu - problém olševienu •Betalov spodmol: C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\Ljub 086.tif •ŘECKO ·FRANCHTI: spodní vrstva obsahuje nálezy mladého aurignacienu. ·Klisoura cave 1, vr. V – cf. ulluzien •aurignacien ·KOSTĚNKI 2 (Rusko): vrstva 3. jedná se o geograficky odtrženou skupinu aurignacienu, která je však kulturně velice čistá. (čepele, škrabadla, rydla kladívka ze žeber). ·Kostěnki 3: ·Kostěnki 1, vr. 2-3: východní aurignacien. ·KULIČIVKA, vr. III (Ukrajina): hornější vrstva obsahuje aurignacienské obrovské čepele, nevysoká škrabadla, málo je rydel – křemenicien (Stepanchuk – Cohen 2000-2001). •Industrie s listovitými hroty •Szeletien ·Korolevo (Ukrajina): •Kultura streleckaja-sungir a spitzinkaja ·Na lokalitě Kostěnki 12, vr. III datum 32 700 BP, pohřeb ze Sungiru -–OO--- je datován na 25 000 BP. Dále Kostěnki 6 – Streleckaja, Kostěnki 1 – Poljakova. ·Spitzinskaja: lokality Kostěnki 17, vr. II; Kostěnki 12, vr. II. Data okolo 36 400 •Jedná se o kultury se středopaleolitickým základem. V obou se nachází cizí suroviny, čímž se vysvětluje, že původ mladého paleolitu je mimo Rusko. •Kultura Gorodsovskaja ·Kostěnki 14, vr. 3: cf. szeletien, datum 30 080. · • Bohunicien ·KULIČIVKA, (Ukrajina): spodní vrstva · •Rusko a Ukrajina mimo Krym •Na Krymu koexistují středopaleolitické populace: •1) smíchané soubory aurignacienu a MP v souboru Abri Sjuren •2) interstratigikace východního szeletienu středním paleolitem (Buran Kaja III) • •Neandertálské populace přežívají až k 28 000 BP. •M. Chabai: THE LATE MIDDLE AND EARLY UPPER PALEOLITHIC IN CRIMEA (UKRAINE) •LES PREMIERS HOMMES MODERNES DE LA PÉNINSULE IBÉRIQUE. ACTES DU COLLOQUE DE LA COMMISSION VIII DE L’UISPP