HISTORICKÝ PŘEHLED
VYBRANÉ REGIONY
Petra Maříková Vlčková
01.11.2017
AEB%37 Dálkový obchod ve středověké Evropě
ADMINISTRATIVA
 Termín náhradní výuky: v jednání – po
„normální“ výuce?
 Změna podmínek pro udělení zápočtu: test
„OKRAJOVÉ“ OBLASTI EVROPY
 Španělsko a Al-
Andalús
 Blízký východ a
východní
Středomoří –
expanze Arabů
 Byzantská říše
 Kyjevská Rus
 Chazarský kaganát
GÓTSKÁ KRÁLOVSTVÍ NA
PYRENEJSKÉM POLOOSTROVĚ
 Pozdní antika: rok 409
 Západořímská říše
 Království Svebů,
Vandalů (Hasdingové,
Silingové), po 428:
odchod do severní
Afriky
 Nápor Visigótů
 Visigótské království
 418-c. 720
 Hl. město Toulouse,
následně Toledo
 Lex ludiciorum
 711: král Roderik
Al-Andalús
 Maorský / Islámský Pyrenejský
poloostrov
 Základní chronologie:
 Ummajovský chalífát (711–756)
 Córdobský emirát (756–929)
 Córdobský chalífát (929–1031)
 nástupnická království (taifas) po
Córdobském chalífátu (1031–13.st)
– vláda Almorávidů (1085–1145 AD)
a Almohadů (1147–1238 AD)
 Granadský emirát (1238–1492 AD)
 Střetávání se a soužití mezi
křesťany, muslimy a židy
 Centrum vzdělanosti – Cordóba,
Medina al-Zahra
Córdobský emirát
 Trvání: 756–929 n.l.
 Vznik:
 Ummájovci (chalífové z Damašku)
dobývají Iberský poloostrov 711–718 –
jejich představitelé drží titul emír / wálí
 756: Abdarrahmán I. – osamostatňuje
se od vlády z abbásovské Damašku a
stává se samostatným emírem z
Córdoby
 Abdarrahmán I. – přeživší potomek Ummajovské
dynastie z Damašku po tzv. Abbásovské revoltě
750
 Ovládají al-Andalús a část
severní Afriky
 929: Abdarrahmán III. se sám
prohlašuje chalífou – soutěží o
moc s abbásovským chalífou v
Bagdádu a šíitským chalífou v
Tunisu
Córdobský chalífát
 Trvání: 929–1031 AD
 Umajjovská dynastie: vrchol
andalúských islámských dějin
 Abdarrahmán III.
 po 929 expanze do S Afriky: pobřežní
města s loděnicemi: Ceuta, Tanger,
Melilla
 diplomatické kontakty s křesťanskou
Evropou – Ibrahim ibn Jákub
 Al-Hakim II. (961–976)
 stejná politika jako otec
 Ibráhím ibn Jákúb al-Tartuši a jeho
cesta do Magdeburku na dvůr Oty I. –
961/2 nebo 965/6
 976: postupný úpadek chalífátu – titul
jen nominální – moc mají rádci
 1031 AD: rychlý rozpad na množství
malých států – taifas
 Ekonomika: orientovaná na
obchod: vývoz textilu, keramiky,
skla, kovových předmětů (Ag, Au)
 Zemědělství: rýže, vodní melouny,
banány, lilek, tvrdá pšenice
 umělé zavlažování – vodní kola
 Obchod s otroky: ze střední
Evropy – dále do Afriky
 Mince: zlaté dináry a stříbrné
dirhamy
Medína al-Zahra
 Rezidenční palácové město Z
od Cordóby: vybudoval
Abdarrahmán III.
 politicko-ideologické důvody
založení – demonstrace síly
vůči fátimovským vládcům
Blízkého východu a Afriky
 Trvání: 936 – 50tá léta 9. st.,
tj. cca 80 let
 Nejznámější stavba: tzv. trůnní
sál Abdarrahmána III.
 Virtuální prezentace výzkumů:
Laboratory of Archaeology and
Architecture of the City:
http://www.laac.es
Medína al-Zahra
Taifas
 Drobná knížectví vzniklá
po 1031
 Trvání: 1031–1238 AD
 několik fází – vláda
berberských kmenů – po
1085 (pád Toleda)
Almorávidů a Almohavidů
(po 1147 – pád Lisabonu)
 Vrchol: 11. st.
 Počet: různý, kolem 45
 Hlavní: Toledo, Zaragoza,
Granada, Cordóba,
Sevilla, Almería, Múrcia
 Poslední taifas: Granada –
padla 1492
Byzantská (Východořímská) říše
 330: Konstantin Veliký zakládá nové hlavní
město Konstantinopol na místě osady
Byzantion
 395: rozdělení říše na východo- a
západořímskou říši
 Justinián I.: územní vrchol
 7 st.: hlavní změny: řečtina jako úřední
jazyk, dopad islámské expanze
 Makedonská dynastie: 867 – 1056
 10. st.: velmocenské postavení
 1054: Velké schizma
 1071: seldžučtí Turci získávají Malou Asii
 Komnenovci: 1081 – 1185 - dočasné
obnovení moci
 1204: dobytí Konstantinopole během 4.
křížové výpravy
 1261: obnovení římské říše X občanské
války
 1453: osmanští Turci zničili Byzanc
EXPANZE ISLÁMU
 632: smrt proroka Mohameda
– spory o nástupnictví. Chalífa
je volený
 Tzv. Rášidský chalífát
 Spory: sunnitští X šiítští
muslimové
 Expanze:
 633–637: byzantská území v
Sýrii, Palestině
 637: Mezopotámie - Sásanovci
 639–643: Egypt
 641: Írán
 649: Kypr
 Umajjovský chalífát (661–750)
 Hlavní město: Damašek
 747: šiítské povstání –
nastupují Abbásovci
 Abbásovský chalífát (750–
1258)
 Hlavní město: Bagdád
 Hárún ar-Rašíd
 Fátimovský chalífát (909–
1171)
 11. st.: vrchol moci, následně:
úpadek, boje se suldžutskými
Turky
 12.st.: vzestup moci
kurdských vojenských velitelů:
Saladin (zakladatel Ajjúbovců
– vládli v Egyptě a Sýrii)
 Ajjúbovci:
 Saladin a jeho nástupci
Kyjevská Rus
 Problematika Varjagů
 Politické dějiny:
 862: Novgorod: nástup knížete
Rurika (zemřel 878/879)
 882: nástupce Oleg: sjednocení
vlády Kyjeva na Novgorodu
 Kníže Igor (912–945) zabit během
povstání Drevljanů
 Smlouva s Byzancí
 Syn Svjatoslav (od 945): expanze
státu
 vyvrátil Chazary
 konflikty s Bulharskem
 Balkán – Byzanc – 972 zabit
Pečeněhy
 987: Vladimír I. (978–1015) přijímá
křesťanství
 Jaroslav I. Moudrý 978-1054: vrchol
KR
 1169: vypálení Kyjeva a rozpad říše
na množství samostatných
knížectví
KYJEV
 8.st: 3 hradiště na kupecké cestě
– kmen Poljanů
 Askold a Dir – Rurikovi družiníci X
osamostatňují se – dobývají Kyjev
 882: bitva u Kyjeva: Askold a Dir
X Oleg = vznik Kyjevské Rusi
 Rozvoj: 10. st:
 kníže Vladimír I.: tzv. Desátkový
chrám Zesnutí sv. Bohorodičky –
nejstarší kamenný chrám na KR
 Metropolitní chrám sv. Sofie:
počátek 10. st., dřevěný
 Tzv. zlatá brána: Jaroslav Moudrý
Obchodní stezky Varjagů
Chazarská říše
 Trvání: 661/678–1048
 max. rozkvět 8.-9.st.
 Max: dolní Dněpr, Krym – Kaspické
moře, SV Kavkaz
 Kočovný – polokočovný – usedlý
turkický národ – kontrola obchodu
mezi S Evropou v Orientem
 Centrum: pevnost Itil v deltě Volhy,
pevnost Sarkel na dolním Donu
 Tzv. chazarská polemika – 861:
účastníci: Konstantin Filozof,
Metoděj, al-Farábi, ?
 875–900: blokace obchodu se
stříbrem
 Boje s Kyjevskou Rusí:
 Kníže Svjatoslav (962–972/973):
dobytí pevnosti Sarkel (965), hl. města
Itilu (969)
 Rozpad: útoky KR a svazu Pečeněhů
Sarkel
 „Bílý dům/Bílá pevnost“
 Rostovská oblast, L břeh dolního
Donu – zničena Cimljanskou
přehradou
 Stavba (sušené cihly, vápenec): 30tá
léta 9. století – pomoc Byzance
 Kontrola obchodu po Volze a Donu –
Hedvábná stezka
 965: dobyto Kyjevskou Rusí
(Svjatoslav I.)
 Lokalizace: Michail Artamonov:
výzkum 1934-6, 1949-1951
 194x134 m citadela; příkop, hradby a
vlastní město
 2009: revizní výzkum
DĚDICTVÍ ANTICKÉHO
SVĚTA – NÁMOŘNÍ
OBCHOD VE
STŘEDOMOŘÍ
Petra Maříková Vlčková
POZDNĚ ANTICKÉ STŘEDOMOŘÍ
 Význam Středozemního moře
pro antickou civilizaci –
usnadnění nadnárodní
ekonomické specializace a
integrace – politické a kulturní
sjednocení celého regionu
 Základní faktory:
 Vztah mezi námořní dopravou
a obchodem
 Vliv státní podpory námořní
dopravy
 Základní charakteristiky
přístavů, lodí a jejich nákladů
 Změny pozdně antického
obchodu – kulminují v 7. st a
následně zrodily svět 8. st.
NÁMOŘNÍ DOPRAVA VE
STŘEDOZEMNÍM MOŘI
 Námořní cesty – závislé na
přírodním prostředí
 Vzdušné proudy
 Mořské proudy
 Nepříznivé počasí
 Termíny:
 Nevhodné cestování: období
viditelnosti Plejád: 10.11. – 10.03.
 Riskantní cestování: po 14.09. a
před 27.05.
 Zcela bezpečné: 27.05. – 14.09.
 Sezónnost námořní dopravy:
mnoho dopadů, např.
mezinárodní vztahy nebo
vojenské výboje
 Italské lodě: do Alexandrie
připluly v VI. – VII. a odpluly v
druhé polovině IX.
0
5
10
15
20
25
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
Celkem
mesicne
Procentualni
podil
NÁMOŘNÍ TRANSPORT A
OBCHOD V POZDNÍ ANTICE
 dominance: nevýdělečná
přeprava státních zásob a
vybraných dávek – obilí = velká
část císařského loďstva
 Hlavní přístavy:
 Kartágo a Alexandrie v Africe
 Ostie a Portus Romanus pro Řím
 Konstantinopol
 Seleucie (přístav Antiochie) – V
Středomoří
 Caesarea: pro V Středomoří –
příjezdy poutníků
 Státní podpora námořní dopravy
– státem organizované
korporace zámořských
obchodníků – „rejdařů“
(navicularii)
PŘÍSTAVY, LODĚ, KARGA
 Různá úroveň významnosti
námořních tras ~ volba použitých
typů lodí: od lodí s tonáží 250
tun, přes střední lodě (75–200
tun) po menší (pod 75 tun) –
typické pro pozdní antiku
 Výzkum lodních vraků – velikosti
lodí, skladba karga etc. (7. st.)
 Saint Gervais B (41–49 tun)
 Yassi Ada A (37–58 tun)
 Karga: obrovská variabilita ~
dnešnímu obchodu
 Archeologicky postihnutelné:
keramika, střešní tašky, kovové
předměty a ruda, kameny, sklo,
lampy etc.
 Archeologicky nepostihnutelné: ?
VRAKY LODÍ U YASSI ADA
 Yassi Ada: ostrůvek u
JZ pobřeží Turecka,
poblíž ostrova Kos
 3 vraky: 4. (B –
Byzanc) a 7. (A –
Byzanc) a 16. (C Otomani)
st.
 A: délka 21m, výtlak
37–58 tun; potopení:
krátce po 626;
 B: délka 19m x šířka 8
m; 1100 amfor;
potopení: 375-435
TRANSFORMACE POZDNĚ
ANTICKÉ LODNÍ DOPRAVY
 V PA: postupný úbytek
počtu lodí ~ úbytku
obyvatelstva v Z
Středomoří ? (alespoň od
vlády Justiniána – vlna
dýmějového moru)
 4.-6. st: mizí navicularii v Z
Středomoří
 Dominance východořímské
říše v obchodu a dopravě:
hlavní spojnice Kartágo –
Konstantinopol (od
počátku 7. st.) - s centrem
v Alexandrii
 6. st: dálkovému obchodu
jednoznačně dominuje V
Středomoří
 Vliv opakovaných vln
dýmějového moru: od 5. do
poloviny 8. st. – především
obyvatelé přístavních měst
 Konec systému annon v
Konstantinopoli: boje s
Peršany – 617 AD dobývají
Alexandrii a Kartágo není
schopno pokrýt výpadek
 Definitivní konec: výboje
Arabů – Alexandrie,
Seleukia, Kartágo
SHRNUTÍ ZMĚN V DÁLKOVÉM
OBCHODU V 7.ST.
 Změna 3 určujících parametrů:
 Státní podpora
 Domovské přístavy
 Celkový počet lodí
 PA: státní transporty annon X soukromé
obchodní lodě
NÁMOŘNÍ OBCHOD V RANÉM
STŘEDOVĚKU
 Ambivalentní postoj:
 Pozitivní: církev jako „loď“
 Negativní: lichva, obchod, neřest,
závist, obava z neznámého atd.
 Objem obchodu, monetární
pohled, mezi Z-V: převažuje tok
peněz na V, tj. jde o deficitní
obchod
 Luxus: koření, barviva, cukr,
hedvábí, perly a drahé kamení
 Nerostné zdroje: kamenec, potaš,
bavlna, smola/asfalt/dehet
 Vliv písemných pramenů
hagiografické provenience –
vytváření ustálených topoi
 Technologický pokrok ve stavbě
lodí – žebroví a kýl a pak
opláštění – od 7. st.
 Lodě: válečné (dlouhé lodě dromón)
X obchodní (rychlé
dopravní lodi - dorkón)
 Rychlost plavby: 30 – 100/120
km denně
 Sdružování do konvojů –
především obchodníci
 Loďstva: válečný charakter – až
několik tisíc lodí (písemné
prameny narativního charakteru)
X memoranda byzantského
námořnictva: Císařské loďstvo
sestávalo celkem z 187 lodí
 Velikosti lodí: neznáme –
odpovídají PA a pozdně
středověkým lodím
PŘÍSTAVY
 Několik PA přístavů
zaniklo – Ostie,
Kartágo
 Většina: pokračuje X
různé fce a význam
 Velké množství
lokálních přístavišť,
kotvišť: archeologické
nálezy, soudobé
písemné prameny a
pozdně středověké
navigační texty
 Přístavy: obveselení
(specializace) X
známé svatyně s
relikviemi (sv. Marek v
Alexandrii)
 Nebezpečenství na
cestách: piráti, požár,
ztroskotání
 Rychlost plavby: 3.4 –
6.2 uzlů – těžko se
odhaduje: cesta
Konstantinopol –
Kypr: 10 dní