DOPLŇKY K PŘEDNÁŠCE
15-11-2017 – HISTORICKÉ
STEZKY
Bagdád
 Tzv. kruhové město (1 km v průměru)
– chalífa al-Mansúr – obraz ideálního
města
 vazby na dálkové obchodní trasy: tzv.
Chorásanská stezka (spojující
Bagdád s Chorásanem, tj. střední
Asií a Čínou – napojení na
Hedvábnou stezku), přístav Bosra
 založeno v pol. 8. stol. jako hlavní
město abbásovského chalífátu –
protiváha
 počátek 10. stol.: největší město
známého světa (max. odhad: 1,5
milionu obyvatel; střední hodnoty
300-500 000)
 Obchod: Čína, Indie, Cejlon,
Japonsko, Korea, Sicílie, Rusko,
Byzanc, Egypt a Afrika apod.
 Export: hedvábné oděvy, sklo, papír
a Qashani (keramické dlaždice)
Bagdád
 Obchod: Čína (keramika, pižmo,
látky, sedla, papír, inkoust, hedvábí,
pávi, váleční koně, Ag a Au nádoby,
léky, hedvábné brokáty, zámky), Indie
(zvířata – tigři, sloni, santalové dřevo,
diamanty, keramika a kovové nádoby,
minerály, obrazy, kůže, ebenové
dřevo, kokosové ořechy, léky,
slonovina, šachy, koření), Cejlon
(diamanty, koření), Japonsko (zlato,
eben, hedvábné oděvy, nádobí),
Korea (léky, hedvábí), Sicílie (meče),
Rusko (med, kůže a kožešiny, meče,
vosk), oblast římské říše (perly, lněné
látky, cedr, olivy, koberce, parfémy,
kůže, meče, žvýkací guma), Egypt
(textil, obilí, měď, zlato a drahé
kameny, koberce, rohože), Afrika
(zlato, eben, velbloudi a jejich kůže)
KUPECKÉ SDRUŽENÍ
RÁDHÁNÍJA
 Etymologie označení: nejasná
 Teritorium v Mesopotámii „the land of Radhen“
 Město Ray v Persii
 Řeka Rhona ve Francii
 Perské označení rah „cesta“ a dan „ten, kdo zna“
 Zpráva: Kniha cest a království od Abú
al-Kásima Ubajdulláha ibn Abdalláha
ibn Churradásbiho:
 820 – 912
 ministr spojů a představený
zpravodajské služby abbásovského
chalífátu
 Kupecké sdružení Rádháníja =
Radhanité
 Význam: podíl na přenosu znalosti
výroby papíru z Číny na Západ
Itinerář (či itineráře) židovských kupců (známých
co) Rádháníja, jež mluví arabsky, persky, rūmī
(řecky?), fransky, andalusky, a slovansky, a
cestují od východu na západ a naopak, po souši i
po moři. Ze západu dovážejí kleštěnce, mladé
otroky a otrokyně, hedvábný brokát, bobří,
hranostají a jiné kožešiny, jakož i meče.
RÁDHÁNÍJA – itineráře cest
 [První itinerář]: Naloďují se v zemích
franských v Západním (tj.
Středozemním) moři, a přistávají
v al-Faramá (ve východním rameni
nilské delty). Odtamtud převážejí
své zboží po zemi do al-Kulzum (na
jižním okraji suezské šíje)…a plaví
se přes Východní (Rudé) moře do
al-Džár (přístav města Medíny) a do
Džiddy. Odtud pokračují v cestě do
Sindu (severozápadní Indie), Indie a
Číny. Z Číny přivážejí ambru, dřevo
aloe, kafr, skořici a další vývozní
artikly těchto zemí. Vracejí se tak do
Kulzumu, dopravují svá zboží do alFaramá
a vyplouvají na Středozemní
moře. Někdy činí se svými náklady
odbočku do Konstantinopole a
prodávají je Byzantincům. Jindy se
za prodejem vypravují do země krále
Franků.
 [Druhý itinerář]: Zlíbí-li se jim tak,
vezou své zboží po opuštění
země Franků mořskou cestou,
po Středozemním moři, vyloďují
se v Antiochii (Antakya v JV
Turecku) a odtud cestují ve třech
etapách: nejprve do al-Džábije
(dnes neznámé polohy), poté se
se zbožím plaví po Eufratu do
Bagdádu a pak po Tigridu do
Ubully. Odtud se pak vypravují
do Ománu, Sindu, Indie a Číny,
ježto tyto země spolu sousedí.
RÁDHÁNÍJA – itineráře cest
 [Třetí itinerář]:
Suchozemská trasa: ti
z nich, kdož se vydávají
z Andalusie nebo země
Franků, překračují (průliv)
do Dolního Súsu a
dosahují Tangeru, odkud
se vypravují severní
Afrikou do Egypta. Nato
cestují přes Ramlu (v
Palestině), Damašek,
Kúfu, Bagdád, Basru,
Ahváz (v JZ Íránu), Fárs a
Kirmán do Sindu, Indie a
Číny
 [Čtvrtý itinerář]: Někdy
objíždějí Řím (Rūmija) kraji
slovanskými, dosahujíce
Chamlídže (nebo
Chamlíchu), hlavního
města Chazarů (v
Přikaspí). Odtud vyplouvají
na moře Džurdžánské
(Kaspické) a přistávají
v Balchu (v severním
Afghánistánu) či v krajích
za řekou Amudarjou, než
dosáhnou tábora
(kočovníků?) a pokračují
do Číny.
CESTA KADIDLA
 Jedna z nejstarších
obchodních cest
 Dopravní tepna pro
obchod s indickým,
africkým,
východoasijským a
arabským zbožím
 Kontrola: Arabové –
fátimovský Egypt: Káhira,
Alexandrie
 Obchod: kadidlo, myrha
 Přidružení: koření, drahé
kameny
 Isidor Sevillský (6.st)
CESTA KOŘENÍ
 V rukách arabských
obchodníků z Egypta –
Abbásovský chalífát –
obrovské bohatství
 přístav Basra – následně
Bagdád
 přístav Siraf
 Základní druhy koření:
 muškátový oříšek, skořice
 Hedvábí, vzácná dřeva,
vonné esence, drahokamy,
perly
 Změna: odklon od
Perského zálivu a přenos
do Rudého moře
JANTAROVÁ STEZKA
 Historická stezka: severní Evropa a
Středozemní moře – od doby bronzové
 Pozdní antika: nestabilní průběh:
Panonie
 Jižní zakončení: souběh hromadných
nálezů arabských a byzantských mincí